Ceska Pozice

Logický důsledek pandemie: Půlbilionový deficit státního rozpočtu

Vláda dostala od poslanců povolení zvýšit plánovaný schodek státního rozpočtu na letošní rok o 180 miliard korun na půl bilionu. Důvodem je snížení daní z příjmu i vyšší výdaje v důsledku koronavirové pandemie. Kabinet zároveň slíbil zmrazení růstu platů státních úředníků i provozních výdajů státu. Návrh prošel díky hlasům komunistů.

Poslanecká sněmovna schvaluje státní rozpočet. foto: MAFRA

Poslanecká sněmovna schvaluje státní rozpočet.

Loni schválený státní rozpočet na rok 2021 počítal s deficitem 320 miliard korun. Nově má být podle návrhu, který ve čtvrtek 18. února ve zrychleném režimu projednala Poslanecká sněmovna, zvýšen na 500 miliard. Ze 165 přítomných poslanců návrh podpořilo 93, proti bylo 70. Návrh prošel díky hlasům komunistů, kteří si večer před závěrečným hlasováním vyžádali 30minutovou pauzu, aby se mohli poradit.

Předseda KSČM Vojtěch Filip poté uvedl, že návrh obsahuje výdaje, které byly schváleny během nouzového stavu pro zdravotníky, členy integrovaného záchranného systému i například pro ty, kdo udržují zaměstnanost. Proto podle něj nyní není možné takové výdaje neuskutečnit. „Je to odpovědný přístup, který od nás občané vyžadují,“ řekl. Komunisté přitom do poslední chvíle před jednáním uváděli, že tentokrát vládu nepodpoří.

Zásadní snížení daní

„Nově navržený půlbilionový deficit působí strašidelně, nicméně jde o logický důsledek vývoje zdravotní situace v Česku v uplynulých měsících a některých nešťastných rozhodnutí z předchozích let,“ řekl ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa.

„Mám na mysli nejen letošní nemístnou redukci zdanění mezd v rozsahu mnoha desítek miliard korun, ale také například zbytečně radikální navýšení platby za státní pojištěnce a vzhledem k možnostem ekonomiky příliš nákladnou kombinaci zákonného mechanismu valorizace důchodů a nenavyšování důchodového věku,“ vysvětlil.

Zásadní snížení daní je hlavním důvodem, proč vláda přišla s rozpočtovou novelou. Zrušení superhrubé mzdy a ponechání daňové sazby na 15 procentech spolu s velkým zvýšením základní slevy na daňového poplatníka od letošního ledna totiž vláda do návrhu státního rozpočtu na letošní rok loni nezapracovala.

Právě zásadní snížení daní je hlavním důvodem, proč vláda přišla s rozpočtovou novelou. Zrušení superhrubé mzdy a ponechání daňové sazby na 15 procentech spolu s velkým zvýšením základní slevy na daňového poplatníka od letošního ledna totiž vláda do návrhu státního rozpočtu na letošní rok loni nezapracovala. Rozpočtové příjmy snižuje také zvýšení platby za děti, rodiče na mateřské, seniory a další státní pojištěnce.

Navíc vláda nedávno schválila kompenzační zákon umožňující podnikatelům s obratem pod 50 procent normálu odečítat ze svého daňového základu 500, respektive tisíc korun denně. Očekávané příjmy jsou nižší i kvůli zhoršenému ekonomickému výhledu. Celkově se letos mají příjmy státní pokladny snížit zhruba o 103 miliardy korun. Vláda ale také zvýšila některé výdaje – celkem o 77,3 miliardy korun.

Je za tím boj proti epidemii znesnadněný i nástupem britské mutace koronaviru, který vyžaduje vyšší výdaje do veřejného zdravotního systému i například do systému sociální péče. Druhou věcí je vývoj v podnikatelské sféře, která zůstává z nemalé části kvůli koronaviru uzavřena. Vláda například původně nepočítala s tím, že bude program Antivirus, kdy stát přispívá zaměstnavatelům na mzdy, pokračovat i letos.

Schillerová versus Zamrazilová

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zvýšený schodek obhajuje tím, že Česko, které patří k zemím s nejnižším zadlužením a pyšní se nejlepšími ratingy, si může vyšší zadlužení dovolit.„Je naší povinností využít tohoto skvělého postavení a pokračovat v masivní podpoře ekonomiky,“ uvedla Schillerová před poslanci.

Ministryně financí Alena Schillerová zvýšený schodek obhajuje tím, že Česko, které patří k zemím s nejnižším zadlužením a pyšní se nejlepšími ratingy, si může vyšší zadlužení dovolit. Jinak to vidí předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Z aktuálních propočtů podle ní vyplývá, že při současném kurzu zvyšování zadlužení už v roce 2024 dospějeme k takzvané dluhové brzdě.

Jinak to vidí předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Z aktuálních propočtů podle ní vyplývá, že při současném kurzu zvyšování zadlužení už v roce 2024 dospějeme k takzvané dluhové brzdě.Tou je podíl celkového zadlužení státu na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Při překročení této hodnoty musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

„Hlasujete skutečně o průlomové změně veřejných financí, která jestli bude realizována, tak bude znamenat potřebu podstatně zvyšovat daně,“ řekla ve středu 17. února v Poslanecké sněmovně Zamrazilová. Loni se míra zadlužení zvýšila o osm procentních bodů na zhruba 38 procent.

Loni vláda novelizovala zákon o státním rozpočtu na rok 2020 několikrát a sněmovna jí schválila schodek 500 miliard korun. Opozice ve čtvrtek 18. února vládě opakovaně vyčítala neochotu k úsporám. Mířila především na náklady státu, zejména státní úředníky. Schillerová uvedla, že zastaví růst provozních výdajů a zmrazí platy státních zaměstnanců.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.