Liška: Jsme jako obrozenci, kteří si peníze na Národní museli posbírat do kasičky

Předseda zelených Ondřej Liška nevidí mezi parlamentními stranami spojence, protože prý nejsou ochotné vzdát se klientelismu a korupce.

My jsme zelení, a nikoliv automatický partner do počtu jakékoliv koalice, říká šéf strany Ondřej Liška. foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

My jsme zelení, a nikoliv automatický partner do počtu jakékoliv koalice, říká šéf strany Ondřej Liška.

Ondřej Liška (34) se projevil jako kultivovaný lodivod, který úspěšně převedl Stranu zelených z dlouhodobě rozbouřených vnitrostranických půtek, přes kocovinu ze společného vládnutí s ODS a KDU-ČSL do současných tichých vod, kdy představitelé různorodých stranických skupin spolu zase mluví a názorová pestrobarevnost zelených se po období nesmiřitelných vnitrostranických válek opět stává povzbudivým kladem.

Na „politickou stranu“ jsou ovšem ty tiché vody možná až moc klidné. O zelených je málo slyšet. Přesto si k nim budoucí voliči nacházejí cestičku. Alespoň to tvrdí průzkumy veřejného mínění, které jitří naděje zelených zjištěnou voličskou přízní kolem pěti procent, jež otevírá brány do Poslanecké sněmovny.

Lidé znechucení politickou pakulturou současné vlády a parlamentu zřejmě už sami začínají hledat alternativy. V zelených mají přinejmenším tu jistotu, jíž je předseda Liška zárukou, že do voleb půjdou bez přídechu klientelismu a korupce. Strana dodržuje všech osmnáct principů, jež jsou její podmínkou čistého přístupu ke stranické politice. A které legislativci zelených vtělili do návrhu zákona, jímž ovšem všechny parlamentní strany pohrdly.

Rozruch do klidných vod však přichází zevnitř zelených – právě v době zrodu rozhovoru oznámil Martin Bursík, že na podzim hodlá znovu kandidovat na předsedu.

ČESKÁ POZICE: Strana zelených se jakoby ztratila z politiky. Málo o sobě dáváte vědět, neustrnuli jste?

„Martin Bursík je uznávaným odborníkem na ochranu životního prostředí a jeho obnovený zájem o zelené mě těší.“LIŠKA: To tříleté období od odchodu z vlády a dva roky od konce působení ve sněmovně naopak zeleným prospěly. A to proto, že jsme mohli vést programovou debatu. Mohly se usadit a vyřešit věci, které nás vnitřně paralyzovaly natolik, že jsme ztratili důvěru lidí a odešli z parlamentu. Já myslím, že dneska ve Straně zelených probíhá normální politická debata, jako probíhá i v jiných úspěšných zelených stranách, a my veškeré úsilí věnujeme tomu, abychom se dobře připravili na návrat. A to nejen ve smyslu volebních kampaní. Chceme se zaměřit především na to, co se děje mezi nimi. Zelení by měli být vidět nejen v době kampaní, ale měli by na sebe upozorňovat především výsledky své práce, a to jak na celostátní, tak na komunální úrovni.

ČESKÁ POZICE: O té se obecně málo ví…

LIŠKA: My máme nějakých 350 až 400 zastupitelů a zastupitelek, mezi tím i starosty a starostky, v Brně například ve čtyřech městských částech. Přestože zelení nejsou ve sněmovně, tak na komunální úrovni jejich práce přináší výsledky.

ČESKÁ POZICE: Jenže množství viditelných osobností se vám po vnitřních stranických rozporech jaksi vytratilo. Hledáte nové?

LIŠKA: Bude o nich víc a víc slyšet. Příběhy lidí, kteří ze strany odešli nebo se zeleným vzdálili, jako například Karel Schwarzenberg, jsou dostatečně známé, to tu nemusím líčit. Po odchodu Martina Bursíka z čela strany samozřejmě nastalo určité mezidobí, kdy se strana opět hledala. Myslím si, že už senátní a krajské volby na podzim ukážou, že zelení zajímavé osobnosti mají.

Bursík opět ve hře

ČESKÁ POZICE: Martin Bursík nečekaně ohlásil kandidaturu na předsedu zelených. Bylo to i pro vás překvapením, nebo jste o jeho záměru věděl dřív, než to oznámil médiím?

LIŠKA: O jeho záměru jsem nevěděl, ale nepřekvapil mě. Martin Bursík je uznávaným odborníkem na ochranu životního prostředí a jeho obnovený zájem o zelené mě těší.

ČESKÁ POZICE: Vy dva o sobě navzájem mluvíte s uznáním. Ale s takovou se stanete soky. Jestliže se pod vaším vedením zdaří volební úspěch v senátních volbách, budete silným kandidátem na předsedu. Bude to střet koncepcí, nebo jen přátelské klání, kdo s koho?

LIŠKA: To, kdo nakonec bude na podzimním sjezdu kandidovat do čela Strany zelených, zdaleka není jasné. Pro mě je teď v podstatě jedinou prioritou úspěch zelených v senátních a krajských volbách, neboť od něj se bude odvíjet další budoucnost Strany zelených jako celku. Na ostatní otázky bude dost času po volbách.

Když k takovému klání dojde, logicky se bude týkat i koncepce a programu, protože v politice nelze jinak. Pod mým vedením se však zelení dokázali zbavit obrazu strany, kterou zmítají vnitřní spory, a ve straně se rozvinula kvalitní a kultivovaná programová diskuse. Můžete si být jisti, že udělám všechno pro to, aby si tuto devizu zelení uchovali.

„V zelených jsou lidé, z nichž někteří inklinují mírně napravo i nalevo, ale naše společná identita překonává pravolevé vidění světa.“

ČESKÁ POZICE: Bývalý předseda se však už dopředu vymezil vůči levicovým postojům Matěje Stropnického. Předpokládá střet zelených se Stropnického levicovým křídlem. Nevrátí se do strany polarita mezi skupinami straníků, kterou v konci parlamentního působení zelených veřejnost vnímala negativně? Představuje Stropnický reálné nebezpečí odklonu od vámi prezentované středové politiky ani napravo, ani nalevo, ale vpředu?

LIŠKA: V zelených jsou lidé, z nichž někteří inklinují mírně napravo i nalevo, ale naše společná identita překonává pravolevé vidění světa. Strana zelených je strana pro bývalé voliče levice i pravice, kteří chápou, že ohleduplnost vůči životnímu prostředí může jít ruku v ruce s prosperitou a moderním životem a že ke kvalitnímu životu nedílně patří spravedlnost a solidarita.

Na druhou stranu je třeba se definitivně rozloučit s neblahým dědictvím účasti v Topolánkově vládě, kde jsme sice dosáhli mnohé, ale v úhrnu přinesla zmar a zelené oslabila. Nemyslím si, že kdokoliv dnes v zelených představuje nějaký výrazný odklon od současného směru strany, který garantuji já. Naopak vítám to, že v zelených jsou tací, kteří akcentují nejen environmentální, ale i ekonomický a sociální rozměr zelené politiky. Mezi ně počítám i sebe. Právě propojení myšlenky modernizace naší země a zároveň důraz na lidskou důstojnost a spravedlnost podle mě znamená být „vpředu“.

ČESKÁ POZICE: Znamenalo by Bursíkovo vítězství větší příklon k ČSSD, který připustil v rozhovoru pro Týden? Nebo je to jen snaha vyrovnat kritizované pravicové postoje v koalici s Topolánkem?

LIŠKA: Nevím, ale osobně nejsem příznivcem automatického příklonu ke komukoliv. Ano, sdílíme se sociální demokracií principiální hodnoty, jako je sociální spravedlnost a ochrana slabších, ale zároveň jsem dalek myslet si, že by tyto hodnoty sociální demokracie vždy a věrohodně zastávala. Její afinita k betonářským a energetickým lobby i klientelistické struktury v regionech ji strhávají na roveň ODS. My jsme zelení, a nikoliv automatický partner do počtu jakékoliv koalice.

„My jsme zelení, a nikoliv automatický partner do počtu jakékoliv koalice.“Zelení se od dědictví Topolánkovy vlády odstřihli, ale pokud by měli v budoucnu vyjednávat o spolupráci se sociální demokracií nebo s kýmkoliv jiným, tak dokud zde budu já, budu trvat na mnohem výraznějším vymezení spolupráce i její garanci, než to bylo v případě trojkoaliční vlády s ODS a KDU-ČSL. I v opozici lze budovat stát, pěstovat demokracii a hájit zelenou politiku. Na druhou stranu je třeba říct, že zatímco s ČSSD i KDU-ČSL jsme dnes na programovém základě například schopni dílčí spolupráce v senátních volbách, s ODS ji ve stejné věci zcela vylučuji.

ČESKÁ POZICE: Vašemu vedení vyčítá Bursík opuštění Jana Švejnara jako prezidentského kandidáta zelených. Byl ten odklon po rozvaze nebo jen shodou okolností?

LIŠKA: Jan Švejnar se především sám ještě nerozhodnul, zda bude kandidovat, takže tato výtka je irelevantní. Ve vedení Strany zelených o prezidentských volbách intenzívně diskutujeme a připravujeme se na ně. Rozhodně do nich aktivně a viditelně vstoupíme. Mimochodem, s Janem Švejnarem udržujeme po léta živý kontakt. O prezidentském kandidátovi či kandidátce rozhodne strana zanedlouho a republiková rada, jíž je bývalý předseda členem, v tom jistě bude mít výrazné slovo.

Žolíci ze zeleného rukávu

ČESKÁ POZICE: A jak je to tedy s těmi novými osobnostmi zelených na kandidátkách do Senátu?

LIŠKA: Na prvním místě bych jmenoval kandidaturu Elišky Wagnerové za Stranu zelených v Brně. Přemysl Rabas povede kandidátku hnutí Pro kraj na Ústecku, v němž Zelení participují. Tady v Praze bude kandidovat do Senátu dlouholetý zastupitel, kdysi i pražský radní Petr Štěpánek, předseda krajské organizace. Dohodli jsme se i na společném postupu s KDU-ČSL a se sociální demokracií v některých senátních obvodech. Nominaci v Praze dostal profesor Martin Potůček, který je společným kandidátem Strany zelených a ČSSD do senátu v Praze 8 a v Praze 12 jsme společně s KDU-ČSL nominovali Ivana Gabala. Máme tedy jak vlastní osobnosti, které kandidují za Stranu zelených, tak jsme schopní využít náš koaliční potenciál.

„V Poslanecké sněmovně ani v Senátu nikdo důsledně nehájí pozice ekologické sociální spravedlnosti.“

Zelení se vracejí a já jsem pevně přesvědčen o tom, že za pět měsíců budu moci po druhém kole senátních voleb konstatovat, že Strana zelených je opět parlamentní stranou. Budeme mít svoje senátory a senátorky a neprodleně poté, co budou zvoleni, se budou moci podílet na tvorbě zákonů a z pozice Strany zelených se vyjadřovat k vládním a dalším návrhům. Ujmou se toho, co v dnešní politice zoufale schází – že ve sněmovně ani v Senátu nikdo důsledně nehájí pozice ekologické sociální spravedlnosti. Říkám to naschvál jedním dechem, protože si myslím, že ten ekologický, sociální a ekonomický rozměr je prostě nedělitelný.

ČESKÁ POZICE: Navzdory skepsi ke spolupráci s největšími parlamentními stranami, kterou jste deklaroval, máte už při první příležitosti společného kandidáta s ČSSD.

LIŠKA: Tady nejde o prototyp nějaké hlubší spolupráce. Jmenovali jsme společně nestranického kandidáta Martina Potůčka, jehož akademické curriculum je dostatečně známé, jeho celoživotní názory jsou dobře zachycené v nespočtu jeho publikací.

Zakalený koaliční rybníček

ČESKÁ POZICE: S kým byste byli ochotní vstoupit do koaličního projektu?

LIŠKA: Na to mám už dlouhou dobu docela jasnou odpověď. Mezi současnými parlamentními stranami nevidím žádnou, která by byla ochotná přistoupit na naše principiální požadavky, z nichž nemůžeme slevit. Nevidím žádného spojence, který by tak jako my ukazoval vůli prosadit skutečně principiální, základní změny, které by do české politiky vrátily férovou soutěž a silnější hlas lidem. Dám vám příklad: Jednou z nejvážnějších příčin tristního stavu české politiky je to, že do ní proudí špinavé peníze. Že politické strany parazitují na systému veřejných zakázek, že tyto zakázky získávají neprůhledné firmy a že instituce a ministerstva nehospodaří transparentně.

Proto jsme více než před rokem připravili novelu zákona o financování politických stran. Dokonce jsme ji nabídli v paragrafovaném znění, aby ji bylo možné rovnou vzít a předložit vládě a sněmovně. Tato novela zákona o politických stranách zavádí skutečně přísné principy do systému financování politických stran tak, aby znemožnily využívání špinavých peněz. My jsme tento návrh zákona představili všem parlamentním stranám a vyzvali je k tomu, aby si tyto principy osvojily.

ČESKÁ POZICE: Ozval se vám někdo?

„Zásadní problém, který dusí českou demokracii, je korupce politických stran. A není tady vůle tomu zabránit.“Jako první se nám ozvali komunisté – a nic. Odpověděl nám premiér Nečas, že ho náš zákon nezajímá, protože má svůj. Ozvala se sociální demokracie, která si z našich 18 principů, které jsme do toho zákona vtělili, vyzobla pouze jediný, a to zavedení stropu na volební kampaně, který sám o sobě vůbec žádnou změnu nepřináší. Pokud nebude existovat systém sankcí pro politické strany v případě nedostatků v jejich financování, tak je zavádění stropu na volební kampaň nesmysl.

Zásadní problém, který dusí českou demokracii, je korupce politických stran, z nichž se fakticky staly jakési podniky, které parazitují na veřejných prostředcích. A není tady vůle tomu zabránit.

ČESKÁ POZICE: Těžko očekávat, že zástupci vítězných stran budou po volbách kvůli námluvám s vámi ochotni odmítnout finanční zdroje, které jim dopomohly k úspěchu…

LIŠKA: Pokud nevidím na straně našich potenciálních partnerů ochotu bavit se o těchto principiálních změnách, tak potom není důvod, abychom se bavili o nějaké koaliční spolupráci. Já bych se chtěl vyvarovat té chyby, kterou udělali zelení v roce 2006, když vstoupili do vlády bez toho, aby měli garanci od svých politických partnerů, že dojde k této fundamentální očistě. A potom se zcela logicky setkali s tím, že dosáhli jen části toho, co vyjednali na papíře.

Co byl platný velmi kvalitní vládní program, který zahrnoval řádu důležitých věcí, jako například přesun nákladní dopravy ze silnic na koleje, když koaliční partner neměl ochotu ho splnit? Ukázalo se, že to, co je na papíře psáno, zdaleka není ve vládě dáno. Naši koaliční partneři z ODS po celou dobu naší vládní účasti blokovali předložení těchto legislativních změn.

ČESKÁ POZICE: Jaké jste si z toho vzal ponaučení?

LIŠKA: Kdybych s kýmkoliv po volbách jednal o případné spolupráci, tak bych ještě předtím, než bychom se bavili o detailních scénářích ve školství, energetice, ekonomice či ochraně životního prostředí, vyžadoval shodu na základních změnách ve fungování české demokracie. Tedy na radikálním zpřísnění financování politických stran, na zrušení anonymních akcií a na zavedení kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu, aby mohl nahlížet do hospodaření obcí.

A je řada dalších věcí, které je potřeba učinit. Zavést kvalitní zákon o úřednících, který by zabránil tomu, aby politické strany chápaly ministerstva jako svoji kořist. Dokud nebudeme mít kvalitní nezávislou veřejnou správu, nebude se v tomto státě dát dobře vládnout.

ČESKÁ POZICE: Kde máte záruky, že partneři budou jednat na rovinu?

LIŠKA: Tyto věci je třeba nejenom vyjednat a zahrnout do programového prohlášení příští vlády, ale je potřeba do takového programu zahrnout i systém garancí, aby se tyto věci pak skutečně ve vládě děly. Pokud by jeden jediný cíl nebyl splněn, tak by smlouva automaticky skončila.

Strana zelených má vládní zkušenost. Víme, že se nám podařilo vyjednat vysoké procento zeleného programu do vládního prohlášení. Nicméně ukázalo se, že ve chvíli, kdy v té koaliční smlouvě neexistuje systém garancí a kdy političtí partneři mohou bojkotovat část programu, která je nesená zelenými, tak nemá smysl do takové koalice vstupovat.

Čisté financování politiky je možné

ČESKÁ POZICE: Byl tedy vstup do Topolánkovy vlády chybou?

LIŠKA: Dodnes tvrdím, že nebylo tak velkou chybou, že jsme do té vlády vstoupili, ale že jsme z ní včas neodešli. Když se ukázalo, že vláda ztrácí legitimitu, že je závislá na jednom, dvou lidech, jejichž politické pozadí a politické názory nejsou před veřejností čitelné, a když se provalilo, že v kauze Jiřího Čunka došlo k ovlivňování státního zastupitelství, to přesně byly momenty, kdy zelení měli z vlády odejít. To, že jsme to neudělali, je podle mě jednou z nejzávažnějších chyb, kterých jsme se dopustili.

ČESKÁ POZICE: Proč tomu přikládáte takovou vážnost? Jiné chyby jste snad neudělali?

LIŠKA: Ve chvíli, kdy jsou nahlodávány základní principy liberální demokracie, jako je nezávislost soudnictví, tak si myslím, že už není prostor pro žádný kompromis.

„Svoje finanční zázemí jsme postavili na trvalých drobných dárcích, kteří jsou ochotní poskytnout měsíčně mezi 100 a 500 korunami.“Druhou velkou chybou bylo to, že jsme přistoupili v rámci naší koaliční spolupráce na princip rovné daně. Myslím si, že ta rovná daň, která rovnou ve skutečnosti nikdy nebyla, vnesla hlubokou nerovnost do toho, jak je rozloženo ekonomické břímě na tuto společnost. Jeho tíži mnohem více nesou lidé s nižšími a středními příjmy než lidé bohatí. Chápu, že bohatší část společnosti se brání odvádět českému státu více peněz, protože nemá základní důvěru v to, že bude s těmito prostředky hospodařeno dobře. Ale to je jiná kapitola. Tady byl nahlodán základní princip sociální spravedlnosti, a my jsme na to kvůli prosazení jiných našich programových priorit přistoupili.

Třetí velká chyba, které jsme se dopustili, byla naše vnitřní nesvornost. To, že jsme vůbec připustili, aby naše vnitřní spory překryly všechno dobré, čeho se nám podařilo dosáhnout. To, že si řada lidí spojuje zelené právě s těmito vnitřními rozpory dodnes, je podle mě věc, s níž se budeme ještě vyrovnávat a kterou se nám může podařit prolomit jedině za předpokladu, že do politiky za zelené vstoupí skutečně důvěryhodné osobnosti. Pro to jsou skvělou příležitostí právě senátní volby.

ČESKÁ POZICE: Jde vůbec jít do voleb bez mocných sponzorů a černých fondů?

LIŠKA: Dodržujeme dobrovolně všech osmnáct principů z našeho návrhu zákona. Chceme tím dokázat, že čisté financování politiky je možné i teď. A to i přesto, že od českého státu už druhým rokem nedostáváme žádné prostředky. Jsme stranou, která si šlape vlastní cestu, mnohem složitější, ale o to poctivější. Jsme závislí jen na příspěvcích od našich členů a podporovatelů.

Samotné členské příspěvky by zdaleka nestačily, a proto jsme první stranou v Česku, která systematicky rozvinula etický fundraising. Svoje finanční zázemí jsme postavili na trvalých drobných dárcích, kteří jsou ochotní Straně zelených poskytnout měsíčně drobný dar mezi 100 a 500 korunami. Takových lidí je dneska téměř 300. Proto, aby Strana zelených mohla financovat svou činnost na stejné úrovni jako v době, kdy jsme byli parlamentní stranou, však potřebujeme zhruba dvoj- až trojnásobek takového počtu lidí. Jsme něco jako obrozenci, kteří si peníze na Národní divadlo museli posbírat do kasičky. O to autentičtější a poctivější ta naše cesta je.

Jana K SZ na magistrate ... 22:31 20.5.2012

Počet příspěvků: 27, poslední 21.5.2012 07:49 Zobrazuji posledních 27 příspěvků.