Lex Dukovany: Bezpečnostní dotazníky jen pro Westinghouse, EdF či KNHP

Poslanci přijali klíčový zákon, který umožní další přípravu nového bloku v Dukovanech, ale politickou dohodu musí stvrdit Senát. Bezpečnostní dotazníky dostanou tři zájemci o tento projekt – kanadskoamerický Westinghouse, francouzská firma EdF a KNHP z Jižní Koreje. Dodavatele bude se zástupci státu vybírat polostátní společnost ČEZ.

Jaderná elektrárna Dukovany. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaderná elektrárna Dukovany. | foto: ČTK
Jaderná elektrárna Dukovany.

Před 36 lety se začala probouzet k životu první jaderná elektrárna v Československu. Čtyři bloky, které u Dukovan na Třebíčsku vznikaly v letech 1985 až 1987, přišly státní pokladnu na 25 miliard korun. Po středě 16. června se zvýšila šance, že do jádra bude tato země znovu investovat. Nový elektrárenský blok v Dukovanech přijde podle současných odhadů na 162 miliard.

Po roce tahanic si ve středu 16. června ministři plácli s opozičníky a ve sněmovně schválili takzvaný nízkouhlíkový zákon, kterému nikdo neřekne jinak než lex Dukovany. Zároveň vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) vzkázal, že jsou hotové bezpečnostní dotazníky, které dostanou tři zájemci o tento mimořádný projekt – kanadskoamerický Westinghouse, francouzská společnost EdF a KNHP z Jižní Koreje. Dodavatele bude se zástupci státu vybírat polostátní společnost ČEZ a následně blok provozovat.

Bez Ruska a Číny

Schválený zákon i bezpečností dotazníky – jakési vstupenky do tendru – spolu souvisejí mimo jiné v tom, že říkají: dodavatelé ani jejich spolupracovníci nesmějí být z Ruska nebo z Číny. Ačkoliv podstata lex Dukovany spočívá zejména v tom, že má nastavit způsob financování dukovanského projektu a budoucího výkupu elektřiny státem, politické hry se točily okolo jiného motivu.

Lex Dukovany proto říká, že pro výstavbu bude možné využít technologie výhradně od dodavatelů ze zemí, jež přijaly mezinárodní dohodu o vládních zakázkách. Rusko a Čína mezi ně nepatří.

Opoziční strany trvaly na tom, aby zákon přímo znemožnil účast ruských a čínských společností, které měly o podíl v obřím tendru zájem, jenže podle tajných služeb představují bezpečnostní riziko. „Vláda nebyla ochotná dát bezpečnostní záruky i přes jednotné stanovisko bezpečnostní komunity a dlouhodobě odmítala vyloučit z tendru Rusko,“ připomněl například předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Riziko podle většiny lidí z energetického byznysu spočívá především v tom, že se Česko v případě průtahů výstavby může stát na dodavatelích závislé. Což může být, pokud jde o Rusko nebo Čínu, velmi nepříjemné. Lex Dukovany proto říká, že pro výstavbu bude možné využít technologie výhradně od dodavatelů ze zemí, jež přijaly mezinárodní dohodu o vládních zakázkách. Rusko a Čína mezi ně nepatří. Aby se schvalování u poslanců nezdržovalo, dohodla se vláda s částí opozice, že tyto paragrafy vetknou do zákona až senátoři, k nimž lex Dukovany zamířil.

Zpoždění

Proti vyřazení ruských a čínských firem se postavili komunisté, kteří vždy celkem nepokrytě dávali najevo, že drží palce ruskému Rosatomu. „Zákon se stal obětí účelových geopolitických hrátek, kvůli nimž se cena elektřiny do budoucna pro české uživatele zvýší,“ pronesl komunistický poslanec Leo Luzar. S pochopením se ale příliš nesetkal. „Soubor demagogií,“ opáčil na jeho slova pirátský zákonodárce a jaderný inženýr Petr Třešňák.

Zkušební provoz nové části Dukovan má začít v roce 2036. Nelze však opomenout, že v podstatě každý jaderný projekt ve světě provází zpoždění.

Vláda na jaře nejprve rozhodla, že nepočítá s účastí čínské společnosti CGN, na pokračování Rosatomu však trvala. Její názor změnila až kauza výbuchu ve Vrběticích. Následně přijala usnesení, že ani tato společnost mezi oslovenými nebude. Bezpečnostní posuzování zbylých tří firem má zjistit mimo jiné co nejvíce o jejich vlastnických strukturách, dodavatelích či propojení s daným státem. Má také ukázat, zda firma neměla problémy s provedením projektů jinde ve světě.

Potenciální uchazeči dostanou od ČEZ i předběžnou dokumentaci, což má přispět k urychlení následného zpracování nabídek. Zkušební provoz nové části Dukovan má začít v roce 2036. Nelze však opomenout, že v podstatě každý jaderný projekt ve světě provází zpoždění.Počítá se i s tím, že v budoucnu může nastat situace, že se ČEZ nevyplatí proud v Dukovanech vyrábět. Pak může dojít na výkup elektřiny státem – i na to lex Dukovany pamatuje.

J. Koutský 10:11 29.6.2021
J. Koutský 10:12 29.6.2021

Počet příspěvků: 27, poslední 4.7.2021 01:14 Zobrazuji posledních 27 příspěvků.