Lékaři budou nakládat s pacientem s příznaky covidu podle regionu

Státní zdravotní ústav připravuje klíčový materiál, jenž by měl fungovat jako krizový manuál. Má koordinovat praktické lékaře a státní správu, aby od covidu správně rozlišovali onemocnění nejen chřipková, ale i ta, která by případný souběh s onemocněním koronavirem velmi zkomplikovala. Připravovaný soubor opatření bude mít tři části.

Vozidlo záchranné služby v areálu dolu ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku, kde... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vozidlo záchranné služby v areálu dolu ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku, kde... | foto: ČTK
Vozidlo záchranné služby v areálu dolu ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku, kde...

Počet nakažených covidem opět nebezpečně roste. Jen z řeči statistik by se dalo tvrdit, že je situace dokonce horší než během krizového stavu. Jenže politici už nějakou dobu tvrdí, že „vypnout“ Českou republiku nebude možné. Navíc se blíží podzim – doba respiračních chorob podobných chřipce, které by se s příznaky koronaviru daly lehce splést. Proto připravuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) klíčový materiál, který by měl fungovat jako krizový manuál. Potvrdil to také ředitel ústavu Pavel Březovský.

„Materiál, který vytváříme, má koordinovat praktické lékaře a státní správu, aby od covidu správně rozlišovali onemocnění nejen chřipková, ale i ta, která by případný souběh s onemocněním koronavirem velmi zkomplikovala,“ řekl Březovský. Připravovaný soubor opatření bude mít tři části. Ta hlavní bude instruovat praktické lékaře vystavené vlnám nákazy v první linii. Další dvě zamíří na širokou veřejnost a také k rukám hygieniků. Přístup obvodních lékařů k pacientům se změní. „Praktický lékař bude nakládat s pacientem s příznaky covidu podle regionu,“ nastínil šéf SZÚ.

Zúžený prostor pro politiky

Půjde v podstatě o variantu presumpce viny či neviny. Lidé s teplotou a kašlem v ohniscích nákazy budou podezřelejší než ti, kdo na tom budou stejně v některém z epidemiologicky bezpečných regionů. „Covidní“ přitom mohou být oba, ale také žádný. Zhoršující se epidemiologická situace je po týdnech zlepšování ožehavým tématem především pro vládní představitele. Je to vidět i na jejich přístupu. Premiér Andrej Babiš (ANO) ani ministr Adam Vojtěch (za ANO) se nechtějí k případnému podzimnímu návratu některých opatření vyjadřovat konkrétně. Opatrní jsou i hygienici.

„Je možné, že bude stát muset opět na podzim sáhnout například k omezení některých společenských akcí a podobně. Nechci to ale blíž specifikovat, aby mě někdo nenařkl z šíření poplašné zprávy,“ řekl v nadsázce ředitel Březovský. Našlapování kolem epidemiologického vývoje má smysl. Oficiálním zřeknutím se plošných opatření ve stejné ráži, jako platily v březnu a květnu, zúžilo politikům a jejich poradním týmům manévrovací prostor.

Našlapování kolem epidemiologického vývoje má smysl. Oficiálním zřeknutím se plošných opatření ve stejné ráži, jako platily v březnu a květnu, zúžilo politikům a jejich poradním týmům manévrovací prostor. Zároveň ale nemohou nechat covid libovolně brouzdat populací. I proto vzniká ve Státním zdravotním ústavu manuál.

Zároveň ale nemohou nechat covid libovolně brouzdat populací. I proto vzniká na SZÚ zmíněný manuál.„Nelze se dostat do situace, kdy kohokoliv, kdo zakašle, pošle lékař do karantény,“ upozornil Březovský. I proto využijí zmíněný regionální klíč. Ten zapadá do koncepce, ke které vláda přistoupila koncem dubna. Je založená na vyhledávání ohnisek nákazy a jejich včasné izolaci. To se teď promítne i do práce s pacienty. Kvůli regionu, kde to lidově řečeno „bouchne“, se tak nebude muset zastavit život jinde v republice.

Výhodou ústavu se sídlem na pomezí pražských Vršovic a Vinohrad je jeho bezprostřední přístup k informacím ze zdravotnického terénu. Denně totiž jeho branami projíždí na 70 sanitek, jež do místní Národní referenční laboratoře pro chřipková onemocnění svážejí vzorky z celé republiky. Odborníci SZÚ proto mají přehled, jaké virové formy v české populaci „frčí“. Posun v informovanosti označuje Březovský za jeden ze základních kamenů pro úspěšný boj s virem. Dat k chování covidu mají nyní mnohonásobně více než v únoru či březnu, kdy zdravotní ústav publikoval o viru první materiály.

Březovský také přiznal, že cennou, byť nechtěnou laboratoří se v uplynulých týdnech stal Moravskoslezský kraj, který je virem zasažen nejhůře. Díky takto získaným datům je možné postupy a doporučení průběžně „upgradovat“. Podle Březovského už dnes lékaři bez problémů covid-19 a chřipku rozeznají. Jenže k tomu potřebují metodu PCR, ostatní se ukázaly nespolehlivé. Testování pomocí metody PCR ale zabere čas, který by jinak člověk s podezřením musel strávit v karanténě. Posílat proto všechny na tyto testy nelze.

Problém správné diagnostiky

„Bude problém, jak se domluvit na správné diagnostice covidu19. Komu všemu se bude muset provádět vyšetření na stanovení diagnózy, aby nebylo běžné, že se bude každému s respirační chorobou provádět vyšetření na covid,“ řekla dříve místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová, podle které bude navíc značně záležet i na zodpovědném chování občanů.

Bude problém, jak se domluvit na správné diagnostice covidu19. Komu všemu se bude muset provádět vyšetření na stanovení diagnózy, aby nebylo běžné, že se bude každému s respirační chorobou provádět vyšetření na covid.

„Nějakou zjednodušenou verzi připravíme pro širokou veřejnost, aby si lidé mohli rozmyslet opatření, která přijmou, aby neohrozili další členy rodiny,“ slíbil ředitel ústavu. Fixní datum pro prezentaci komplexního materiálu prý ale není. Ostatně ani sebelepší seznam epidemiologických kroků nemusí zachránit zhoršující se vývoj. „Situaci pomůže, pokud si lidé některé návyky získané během krize uchovají,“ řekl Březovský.

Obavy z nejbližších měsíců mají i praktičtí lékaři. „Obávám se, že lidé to pochopí tak, že teď tu už není jen koronavirus, ale je tu i chřipka, a když to dostanete obojí, je po vás,“ řekl pražský praktický lékař Josef Štolfa. Může to být paradox, ale skutečná chřipková sezóna přichází až po Novém roce. Na podzim ale nastává čas nechat se proti ní očkovat. Na důležitosti tohoto kroku se Štolfa i Březovský shodují.

„Nízká proočkovanost nás dlouhodobě trápí. To je pak problém i v případě léků, jejichž objem se odvíjí od proočkovanosti na dané onemocnění. To znamená, že čím nižší proočkovanost je, tím z toho takzvaného depa pro jednotlivé státy dostaneme menší část léků,“ podotkl ředitel SZÚ. Cokoliv ale zdravotníci z pražského ústavu nakonec doporučí, bude jen paleta opatření, ze které se vyberou ta vhodná podle aktuální situace. „Kdybychom teď předpovídali, co bude v říjnu, byly by to jen spekulace, které by s realitou nemusely mít vůbec nic společného,“ uzavřel Březovský.

Počet příspěvků: 2, poslední 7.8.2020 04:26 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.