Legenda, která vytvořila prostor pro svobodnou diskusi

Prognostický ústav pod vedením Valtra Komárka umožňoval nevídaně otevřenou debatu spektra lidí od Miloslava Ransdorfa po Václava Klause.

Jan Mládek 18.5.2013

foto: © isifa/Lidové noviny/TOMAS HAJEKČeská pozice

Na zesnulého ekonoma Valtra Komárka vzpomíná jeho bývalý kolega z Prognostického ústavu Československé akademie věd a stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek.

Ve čtvrtek 16. května 2013 nás opustil Valtr Komárek. Je to velká ztráta, nejen pro mne osobně a pro ČSSD, jejímž byl čestným předsedou, ale i pro celou naši zemi.

Valtr Komárek byl zaslouženě legendou. Ta začíná za druhé světové války, kdy byl židovským klukem, kterého posadili do vlaku směr Osvětim via Terezín. Z vlaku ho zachránila rodina moravských sedláků. S touto životní zkušeností bylo logické, že se z něho stal mladý komunista, který studoval v Sovětském svazu. Po návratu hned práce na Státní plánovací komisi. Následují první nesmělé pokusy o reformování komunistického systému.

Na počátku šedesátých let pak přichází zkušenost z Kuby, kde byl poradcem legendy světové revoluce Ernesta Che Guevary. Po návratu do Prahy v polovině šedesátých let pak Valtr Komárek začíná chápat a cítit slabiny komunistického režimu a snaží se s nimi něco dělat v rámci Pražského jara.

Následně přichází šok sovětské okupace ze srpna 1968. Valtr Komárek je marginalizován. Jeho doba přichází na jaře 1984. V Sovětském svazu začínají pukat ledy a Valtr dostává možnost založit nejdříve Kabinet prognóz a posléze Prognostický ústav ČSAV (PgÚ ČSAV). A právě tam jsem měl možnost jako interní aspirant PgÚ ČSAV poznat Valtra Komárka.

Neotřelé vidění

Nejprve mi připadal velmi exotický, protože v té době jsem si myslel, že vrcholem vědy v ekonomii je ekonometrie a použití matematických metod na ekonomické problémy. Až časem jsem zjistil, že tyto metody jsou používány především na problémy, o kterých máme čísla, což nutně nejsou ty nejdůležitější problémy.

Když jsem v té době, roku 1985, napsal svůj první ekonomicko-matematický článek pro Ekonomicko-matematický obzor, měl jsem ambici pochlubit se šéfovi svého pracoviště, že mám seriózní publikaci a poslal jsem jej do kanceláře Valtra Komárka. Pak mi zavolala jeho sekretářka a zcela vážně řekla, jestli opravdu chci znervózňovat pana docenta nějakými vzorci, o kterých nemá velké mínění. Pochopil jsem, že to paní sekretářka se mnou myslí dobře a na prezentaci článku Valtrovi jsem netrval.

Otevřená debata takového spektra lidí byla v té době věcí nevídanou a bohužel není úplně obvyklá ani v dobách demokratické společnostiPozději mi i došlo, že Valtr svým neotřelým způsobem vidí reálné problémy české ekonomiky mnohem lépe než já se svými formálními přístupy. Nicméně největší přínos Valtra Komárka pro mne osobně i celou naši zemi vidím ve vytvoření Prognostického ústavu jako fóra pro víceméně svobodnou diskusi, která probíhala již ve druhé polovině osmdesátých let.

Otevřená debata takového spektra lidí, které začínalo Miloslavem Ransdorfem a končilo Václavem Klausem, byla v té době věcí nevídanou a bohužel není úplně obvyklá ani v dobách demokratické společnosti, kterou máme po roce 1989. Vedle dvou zmíněných osobností – nynějšího europoslance za KSČM a bývalého českého předsedy vlády a prezidenta – bylo v PgÚ ČSAV mnoho dalších zajímavých lidí, třeba bývalí ministři Karel Dyba, Vladimír Dlouhý či Tomáš Ježek.

Valtr Komárek ovšem také zaměstnával bývalého guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmu, skvělého ekonoma a matematika Vladimíra Rudlovčáka, současného předsedu tenisového svazu Iva Kaderku a také vynikající ekonomky Růženu Vintrovou a Janu Sereghyovou. Prognostickým ústavem prošel i současný prezident Miloš Zeman.

Valtr Komárek byl schopen poskytovat alespoň částečné pracovní úvazky i otevřeným disidentům, jako byla Rita Klímová. A jedním z nejabsurdnějších zážitků s PgÚ ČSAV byl týdenní kurz angličtiny pro členy SSM, který vedla právě Rita Klímová ve školicím středisku Ústřední výboru slovenského SZM ve Štůrovu v květnu 1989. Zároveň se chci omluvit řadě vynikajících osobností, které jsem nestačil zmínit ve svém výčtu.

Internet k ničemu

Po listopadu 1989 byl Valtr Komárek katapultován do postu místopředsedy vlády. Tam byl ovšem rychle marginalizován bývalým dravým podřízeným Václavem Klausem.

S Valtrem jsem spolupracoval i v rámci ČSSD, kdy mi pomáhal s předvolební kampaní do Poslanecké sněmovny v roce 2002 a do Senátu v roce 2010. Lidé rádi chodili na jeho přednášky a chtěli odpověď na otázku, proč se nenaplnila očekávání listopadu 1989. Proč místo sociálně tržního hospodářství jsme dostali kapitalismus bez přívlastků v kriminálním provedení ODS.

Jen s jednou věcí jsem měl s Valtrem problém – přemluvit ho, aby neříkal, že internet je k ničemu a že škodí, když jsem chtěl sebe i ČSSD přihlásit k informační společnosti…

Čest Valtrově památce, bude nám chybět!

Osobní názor na Komárkovu roli v moderní české historii napsal také jeho bývalý kolega Bohumil J. Studýnka.