Léčba Parkinsonovy choroby: Nový přístroj naslouchá i stimuluje mozek

Pacientům s Parkinsonovou chorobou pomůže přístroj Percept, který registruje abnormální aktivity mozku a umožňuje naladění léčebných elektrických impulzů.

Jaroslav Petr 26.9.2020
Parkinsonova nemoc (ilustrační) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Parkinsonova nemoc (ilustrační) | foto: Shutterstock
Parkinsonova nemoc (ilustrační)

Parkinsonovou nemocí trpí ve světě více než deset milionů lidí. V mozku jim odumírají neurony produkující dopamin, což se projeví problémy s pohybem. Později mívají narušeny i další funkce mozku. Chybějící dopamin lze do určité míry nahradit léky. Jejich účinky ale s postupem choroby slábnou a projevy onemocnění nabývají opět na síle. V devadesátých letech proto začali lékaři léčit pokročilé případy Parkinsonovy choroby pomocí elektrod zavedených přímo do mozku dráždí příslušné mozkové centrum a kompenzují problémy vzniklé nedostatkem dopaminu.

Impulzy pro dráždění mozku generuje pro elektrodu v mozku přístroj podobný kardiostimulátoru, který má pacient voperovaný pod kůží na hrudníku. Už první studie testující tuto takzvanou hlubokou stimulaci mozku přinesly povzbudivé výsledky. Pacienti mohli snížit užívání léků o 40 procent. Přitom se o pětinu prodloužila doba, kdy necítili vážnější problémy s pohybem. Lékaři voperovali pacientům po celém světě statisíce těchto stimulačních přístrojů.

Citlivá reakce na rozdíly

Kromě Parkinsonovy choroby lze drážděním příslušných mozkových center dosáhnout úlevy i při zdravotních problémech, jako je silný třes rukou, epilepsie nebo těžké obsesivní chování. Jedno z omezení hluboké stimulace mozku spočívá v tom, že elektroda pouze vysílá signály, ale neregistruje aktivitu mozku. Stimulace přichází bez ohledu na to, jak mozek na stimulaci reaguje, a co se v něm odehrává. Lékaři proto „ladí“ parametry stimulačních impulzů na základě jejich výsledného efektu, například dle úspěšnosti potlačení třesu rukou nebo zlepšení pohyblivosti pacientů.

Parkinsonova choroba má individuální průběh. Technologie BrainSense dovoluje na tyto rozdíly citlivě reagovat a naladit pacientovi stimulaci na míru. Pacient může sám aktivně stimulaci zapínat, nebo vypínat. V době, kdy mu zabírají léky, se bez stimulace obejde. Když účinky léků odezní a je brzy na další dávku, plní přístroj Percept svou úlohu naplno.

„Tyto přístroje byly sice schváleny pro léčbu, ale všem bylo jasné, že jsou to hloupé systémy,“ vysvětluje v rozhovoru pro vědecký časopis Nature Biotechnology neurolog Mark George z Jihokarolínské lékařské univerzity. „Byly to jen elegantní berličky. Práci mozku to ani v nejmenším nezměnilo.“ V členských zemích Evropské unie, USA a v Japonsku se začal používat nový přístroj, který mozek nejen stimuluje, ale také mu „naslouchá“. Přístroj Percept s technologií BrainSense vyvinutý americkou firmou Medtronic stimuluje mozek a zároveň registruje jeho aktivity.

Data se ukládají a lékaři je mohou sledovat průběžně nebo si je zpětně vyvolat, a tím sledovat třeba reakce na podání léku nebo dění v mozku během zhoršení pacientova stavu. Parkinsonova choroba má individuální průběh. Technologie BrainSense dovoluje na tyto rozdíly citlivě reagovat a naladit pacientovi stimulaci na míru. Pacient může sám aktivně stimulaci zapínat, nebo vypínat. V době, kdy mu zabírají léky, se bez stimulace obejde. Když účinky léků odezní a je brzy na další dávku, plní přístroj Percept svou úlohu naplno.

Díky cílené stimulaci se podařilo výrazně zkrátit trvání elektrických impulzů. To přineslo významné omezení nežádoucích vedlejších účinků nadměrné stimulace projevujících se například poruchami řeči. Zároveň se prodloužila životnost baterie na pět let. Souběh obou režimů, tedy produkce poměrně silných impulzů na jedné straně a registrace velmi slabé přirozené aktivity mozku na druhé, představoval pro konstruktéry Perceptu tvrdý oříšek. „Je to jako naslouchat šepotu vedle naplno běžícího motoru tryskového letadla,“ přibližuje obtíže Steven Goetz z firmy Medtronic.

Optimalizace stimulačního režimu

Percept dokáže „řev“ impulzů odfiltrovat a díky tomu zaznamená podstatně „tišší“ aktivity mozku. Registruje v něm takzvané beta a gama vlny. Právě vznik abnormálních beta vln s frekvencí od 13 do 30 hertzů v části mozku označované jako subtalamické jádro je typický pro pohybové potíže doprovázející Parkinsonovu chorobu. Abnormální průběh gama vln s frekvencí od 60 do 80 Hz je typický pro poruchu pohybu označovanou dystonie. Ta se projevuje opakovanými nechtěnými pohyby nebo strnulými pozicemi. Přístroj pomáhá i takto postiženým pacientům.

Cílem vývoje přístrojů pro hlubokou stimulaci mozku je „inteligentní“ zařízení, jež bude průběžně sledovat aktivity mozku pacienta, samo je vyhodnotí a na základě takto získaných informací zoptimalizuje stimulační režim. K tomu má Percept daleko. Jeho software však je připraven na rozšíření o algoritmy zajišťující tyto činnosti.

Při klinických testech voperovali němečtí neurologové Percept malému pianistovi, kterého dystonie ochromila během dvou let natolik, že nemohl ani chodit. Operace chlapci vrátila nejen schopnost chůze, ale dovolila mu opět hrát na klavír. Cílem vývoje přístrojů pro hlubokou stimulaci mozku je „inteligentní“ zařízení, jež bude průběžně sledovat aktivity mozku pacienta, samo je vyhodnotí a na základě takto získaných informací zoptimalizuje stimulační režim. K tomu má Percept daleko. Jeho software však je připraven na rozšíření o algoritmy zajišťující tyto činnosti.

Přístroj sám už k naplnění ambiciózní vize významně přispívá. Jak přibývá pacientů léčených přístroji snímajícími aktivity mozku, narůstá i objem informací, co se děje v mozku lidí s Parkinsonovou chorobou a dalšími závažnými onemocněními. Lékaři se dozvídají, jak se aktivita mozku mění v závislosti na postupu choroby nebo v reakci na podání léků. „Ještě nikdy kolem nás nechodilo tolik lidí s elektrodami v mozku,“ říká Mark George. „Je úžasné, že vědci dostanou takto získaná data k dispozici a budou je zkoumat.“

Na inteligentních systémech stimulace mozku se již intenzivně pracuje. Podle neurologa Philipa Starra z Kalifornské univerzity v San Francisku však ještě nedozrály pro klinické zkoušky. „Inteligentní systém hluboké stimulace mozku reagující na podněty z mozku vyžaduje velký technologický skok,“ říká Starr. „Ale my ho nakonec určitě zvládneme.“

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.