Laube skončil. Nesnesl „zbytečnou hysterii“.

Od policie odešel Zdeněk Laube. Podle policejního vedení jsou důvodem ukončení služebního poměru zdravotní potíže. Z druhé nejvyšší funkce si odnáší generálské prýmky, tučnou výsluhu, ale i pověst muže, který „sundal“ Šlachtu, čímž odstartoval reformu, jež zdaleka není u konce.

Martin Shabu 5.10.2016
Zdeněk Laube

Během více než tří desítek let, jež strávil Zdeněk Laube v bezpečnostní branži, prošel od řadového policisty až do vedení čtyřicetitisícového sboru. Širší veřejnosti je však znám relativně krátce. A to od roku 2014, kdy si ho za pravou ruku vybral současný policejní prezident Tomáš Tuhý. Tehdy mu svěřil funkci náměstka, který odpovídá za způsob vedení trestního řízení.

A právě v poslední odsloužené funkci ho čekala nejnáročnější mise – reforma celorepublikových útvarů. A to v šibeničně krátkém čase. V červnu oznámený záměr se měl stát realitou v červenci. Po politických hádkách, které záměr vyvolal, bylo vše o měsíc odloženo. Ačkoli policejní vedení uvedlo, že Laube odešel kvůli zdravotním potížím po zdárném startu Národní centrály proti organizovanému zločinu, reforma ještě zdaleka není u konce. A provází ji řada otazníků.

Nedořešená budoucnost

Jak si sedne kompletně nové vedení centrály se středním managementem tisícihlavého úřadu? Jaký dopad to bude mít na odhalování skutečně sofistikovaného zločinu? Pohltí úřad v budoucnu i Národní protidrogovou centrálu a další podpůrné útvary, jako například Útvar rychlého nasazení či Leteckou službu? Laube odešel ještě předtím, než bude možné na uvedené otázky poskytnout kvalifikované odpovědi.

„Jsem hrdý na práci, kterou jsme vykonali, a pevně věřím, že moji – dnes již bývalí – kolegové v ní budou pokračovat.“

Přesto však jedno hodnocení zaznělo. „Jsem hrdý na práci, kterou jsme vykonali, a pevně věřím, že moji – dnes již bývalí – kolegové v ní budou pokračovat. Národní centrála proti organizovanému zločinu se úspěšně rozběhla a její přínosy se ukazují již nyní. Brzy je ocení i veřejnost,“ uvedl na rozloučenou sám Laube, který si odnáší rentu, jež podle znalců policejního prostředí bude přesahovat padesát tisíc korun měsíčně.

Na důchod je brzy

Do důchodu se však exnáměstek tak úplně nechystá. Bude radit ministru vnitra. A už se ví i v čem. „Byl bych nerad, kdyby z resortu odešel,“ prohlásil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který v červnu policejní reorganizaci posvětil. Podle něj mu Laube pomůže s přípravou komplexního materiálu, kterým se má stát audit národní bezpečnosti.

Jako v zásadě pozitivní přínos policii hodnotí Laubeho působení Jaroslav Hruška, exnáměstek ministra vnitra Jana Kubiceho. „Chápu, že ta zbytečná hysterie, která se kolem reorganizace odehrála, mu mohla způsobit zdravotní potíže. Sám jsem po konci na vnitru bral čtyři měsíce prášky,“ řekl LN Hruška, který v minulosti sloužil jako detektiv v protimafiánské jednotce. Sloučení protikorupční a protimafiánské policie považuje Hruška za správnou volbu, byť má výhrady ke způsobu provedení.

„Myslím si, že jak je v současnosti policie řízena, to bylo i na pana Laubeho moc a raději odešel.“

Jiný muž, který si v bezpečnostních sborech odkroutil mnoho let, vnímá Laubeho odchod jako důsledek nakupených problémů. „Myslím si, že jak je v současnosti policie řízena, to bylo i na pana Laubeho moc a raději odešel. Zdravotní důvody jsou jen zástupný problém,“ konstatoval Dušan Brunclík, bývalý náměstek ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).

Před vstupem do funkce náměstka policejního prezidenta zastával Laube posty zástupce ředitele (2004 až 2009) a později i ředitele (2009 až 2014) Útvaru speciálních činností (ÚSČ), který má na starosti například nasazování agentů do zločineckých struktur. Byl ale i u zrodu Útvaru zvláštních činností (ÚZČ), jenž zajišťuje jiným policejním složkám odposlechy. U policie sloužil od roku 1981. Byl ve IV. správě Sboru národní bezpečnosti, jež sledovala pohyb na ambasádách v tehdejším Československu.