Ceska Pozice

Kypr: Z miliard eur EU by profitovali i majitelé kont se špinavými penězi

Německá zpravodajská služba zveřejnila studii o žízni Kypru po eurofondech. Daňové ráje jsou i jinde, eurozónu však o pomoc nežádají.

foto: © ISIFA, montáž ČESKÁ POZICEČeská pozice

Záchranné finanční akce eurozóny ve Středomoří jsou stále bizarnější. A ta se již jen snaží, aby její krize poutala co nejmenší pozornost. Řecký model už není považovaný ani za absurdní. Řekové však navzdory veškeré obezřetnosti eurozóny příští týden zřejmě od ní dostanou další alimenty – 30 a více miliard eur.

Divadlo se sliby o nápravě jejich ekonomického výkonu, neochoty přiznat a platit daně a nepřetržitého rozhazování peněz stejně jako v uplynulých několika desetiletích bude pokračovat. Řecko prý bude privatizovat a vytvářet nové hospodářské růstové trendy. Utajované „řecké hospodaření“ jak v systému tržním, tak v systému neřízené zbraně hromadného ničení hodnot – eura – však nemůže nemít dopady. Loni se k eurozónní finanční záchraně přihlásili kyperští bratranci Řeků.

Půjčka od ruských přátel

Kyperská republika však dosud nestačila napáchat stejný ranec finančních vymyšleností jako Řecko a její vláda a veřejná sféra tomu odpovídající škody, protože Kypr je v Evropské unii teprve od roku 2004 a v eurozóně od roku 2008. Jeho soukromá sféra, zejména bankovní, je ale propojená nejen s Řeckem, ale i se statutem daňového ráje Kypru, což usnadňuje praní špinavých peněz a jejich úniky. Tato země je domicilem velkého počtu především východoevropských firem kvůli nízkým daním a netransparentnosti finančních transakcí.

Soukromá sféra Kypru, zejména bankovní, je propojená nejen s Řeckem, ale i se statutem daňového ráje tohoto středozemního ostrova

Loni v létě se kyperská vláda pokusila využít záhadného zničení své největší elektrárny a vytáhnout z eurozóny deset miliard eur, dokud jsou k dispozici. Tehdy se jí to nepodařilo. Kypr si proto půjčil 2,5 miliardy eur u svých ruských přátel. Letos se situace změnila. Řecká a středomořská nenasytnost ohledně čerpání financí se nezmenšuje, a navíc byla schválena další bezedná díra možností – Evropský stabilizační mechanismus (ESM).

Kypr je nyní v rámci stejně paradoxního formálního systému, takzvaného rotujícího předsednictví, v čele EU a jeho prezident Demetris Christofias vedle nevoleného prezidenta unie Hermana Van Rompuye a předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa jedním z jejích tří nejvyšších lídrů. Možná i proto již v červenci – na začátku kyperského předsednictví EU – bylo dohodnuto, že oněch zhruba deset miliard eur unie Kypru nasype. A odhodlání EU prezentovali všichni tři její nejvyšší představitelé.

Rozdělený Kypr i Evropa

Kypřané však usilují o finanční prostředky i jinde než v EU. Na otázku britského novináře na tiskové konferenci na Kypru na začátku jeho předsednictví EU, proč si jeho země půjčuje v Rusku, v Moskvě vystudovaný a vyškolený  Christofias rajcovně a s nadhledem odpověděl: „Milý příteli. Nechte na nás, jak budeme řešit naše ekonomické problémy. Existují otázky, do nichž nikomu kromě nás nic není.“ A blahosklonně dodal: „Naše země je pevně zakotvená v kapitalismu.“

V kyperských bankách jsou uložené peníze, jež odtekly z Řecka, východní Evropy a zejména z Ruska

Následně bylo rozhodnuto o evropských deseti miliardách eur pro Kypr. Nového rotujícího předsedu EU Christofiase podpořil i prezident unie Van Rompuy výrokem zcela od věci: „Dokud bude Kypr rozdělen (od roku 1974 na dvě části, jižní řeckokyperskou a severní tureckokyperskou – pozn. red.), zůstává i Evropa rozdělená.“ Nesouvisí to sice s „naléváním“ evropských peněz do Kypru a Řecka, ale zní to dostatečně pateticky. Rozdělenou Evropu jsme si dostatečně užili na vlastní kůži, ale v souvislosti s kyperskou bankovní nezodpovědností ji určitě rozdělenou nechceme.

V kyperských bankách jsou uložené peníze, jež odtekly z Řecka, východní Evropy a zejména z Ruska. Na Kypru sídlí i mnoho českých či česko-slovenských velkých korporací a ukládá si tam peníze. Kypr možná chce v EU bankovní unii, aby mohl tok peněz ještě lépe skrývat. A kyperský šéf Christofias je ochotný položit červený koberec na letiště v Nikósii před kohokoli, kdo na tento ostrov „odkloní“ svůj daňový domicil i peníze.

Nekonečná kreativita

Na demokratických systémech stále těší, že pravomoci jsou rozdělené a sdílí je tři na sobě nezávislé součásti státu. Na ústavnost dohlížejí Ústavní soudy, na informační střízlivost pak naštěstí i národní zpravodajské služby, například v Německu Bundesnachrichtendienst (BND). Ta zveřejnila studii o Kypru a jeho aktuální žízni po eurofondech, již se podařilo získat týdeníku Der Spiegel.

Neustále mě udivuje nekonečná kreativita, s níž je tato permanentní krize eurozóny popisovaná 

A jeho onlinová verze během uplynulého víkendu napsala: „Kypr by již brzy mohl dosáhnout na peníze z evropských záchranných fondů. Z miliard eur EU by však především profitovali majitelé kont se špinavými penězi. Ruští státní příslušníci jich mají na ostrově zhruba ve výši 26 miliard eur.“ Další miliardy eur se skrývají na kontech gigantických i malých východoevropských firem s domicilem na Kypru. Celé kyperské bankovnictví je založeno na těchto východoevropských a levantských finančních prostředcích a na jejich severojižním toku.

Pod onlinovým článkem týdeníku Der Spigel se pak objevil příspěvek tohoto diskutujícího: „Neustále mě udivuje nekonečná kreativita, s níž je tato permanentní krize eurozóny popisovaná. Každý týden něco nového…“ Pravdou je, že daňové ráje a bezpečné finanční přístavy existují i jinde na světě – například v Karibiku, Švýcarsku, Lichtenštejnsku, na Jersey či v Delaware. K tomu je však třeba dodat, že ty se kromě jiného liší od Kypru tím, že eurozónu o finanční pomoc pro svoje vlády a banky nežádají.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.