Kyperský šok zasáhl Evropu: Peníze v bankách jsou nejisté

Aktualizováno. Zdanění depozit, které je podmínkou záchranného balíčku, může vyvolat paniku i za hranicemi ostrova.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ReutersČeská pozice

Aktualizováno. Kypr je malý ostrov ve Středozemním moři, jehož ekonomika se podílí na hrubém domácím produktu Evropské unie pouhými dvěma desetinami procenta. Zdá se tedy nesmyslné, že by tamní bankovní krize mohla ohrozit finanční systém celé Evropy. Když ale ministři financí eurozóny o víkendu schválili záchranný balíček pro Kypr a tamní banky ve výši deseti miliard eur, podmínili ho zdaněním bankovních vkladů. Tím vyvolali po celé Evropě poprask.

Nejde totiž pouze o vklady ruských oligarchů a dalších velkých „střádalů“ nad úrovní sto tisíc eur, ale i o veškeré menší vklady pod toutou hranicí. V prvním případě má být zavedena jednorázová daň 9,9 procenta, u menších vkladů pak „pouhých“ 6,7 procenta. Právě druhý případ vyvolává snad ještě větší emoce – na Kypru funguje pojištění vkladů, které mělo zaručovat, že menší vkladatelé nepřijdou ani o euro. Právě to jim také kyperská vláda slibovala.

Když už ministři financí jednou prolomili tabu a sáhli na vklady, kde je psáno, že se to nemůže opakovat někde jinde?

Jednou věcí je vztek obyvatel Kypru, kteří se hned v prvních hodinách po oznámení vrhli na bankomaty a vyčerpali z nich hotovost, druhou to, o jaký jde vlastně precedens pro celou Evropskou unii. Když už ministři financí jednou prolomili tabu a sáhli na vklady, kde je psáno, že se to nemůže opakovat jinde? Jak nebezpečný je džin, kterého ministři eurozóny vypustili?

Kyperský případ je sice velmi výjimečný, ale nikdo nemůže vyloučit, že i v dalších zemích odradí lidi, aby dávali do bank své úspory. Pro jižní Evropu, kde se stále spekuluje o dalších potřebách záchranných balíčků, to může platit dvojnásob.

Období nové nejistoty

Poté, co šéf Evropské centrální banky Mario Draghi loni všechny uklidnil slovy, že jeho instituce udělá pro záchranu eura vše, tak nyní přichází období další nejistoty. Nikdo přesně neví, jak silná panika na trzích nás čeká. Bude-li hodně silná, podaří se ji vůdcům eurozóny uklidnit? A jak rychle?

Prezident Nikos Anastasiades varuje, že odmítnutí balíčku by znamenalo bankrot Kypru

Také další vývoj na samotném Kypru zůstává nejasným. Tamní parlament odložil hlasování o celém balíčku nejprve na pondělí 18. března a pak znovu na úterý. Prezident Nikos Anastasiades ovšem varuje, že odmítnutí by znamenalo bankrot Kypru i dvou největších bank a možná nucený odchod ostrovní země z eurozóny.

Podle dostupných zpráv se někteří poslanci ještě pokusí o změnu sazeb daní – menší střadatelé by měli být oproti návrhu zdaněni méně, velcí vkladatelé více.

A zdanění těch malých kritizoval kupříkladu i šéf Evropského parlamentu Martin Schulz.

Co s akciemi bank?

Je nutné upozornit, že na Kypru přitom formálně nejde o žádné „znárodnění“, a dokonce lze připustit i to, že Evropská unie měla k podobnému řešení spoustu dobrých důvodů. Sporné je, zda tyto „přednosti“ převáží nad riziky.

Vkladatelé by měli za své zdaněné peníze získat akcie bank. A polovina jejich hodnoty má být údajně garantována příjmy z těžby zemního plynu.

Prezident Anastasiades především zdůrazňoval, že vkladatelé by měli za své zdaněné peníze získat akcie bank. A polovina jejich hodnoty má být údajně garantována budoucími příjmy Kypru z těžby zemního plynu. Předpokládá se, že ostrovní stát v budoucích letech získá miliardy eur díky poměrně bohatým zásobám této suroviny.

Otázkou je, zda podobná kompenzace může někoho uklidnit. První reakce, kdy se lidé naopak snažili vybrat peníze, svědčí o opaku. Byť jim to stejně nepomůže, protože daň se týká těch vkladů, které byly v kyperských finančních ústavech v době rozhodnutí eurozóny. A kyperské banky už podle všeho podnikly veškerá opatření, aby na jednotlivých účtech zbyl dostatek peněz na zaplacení daně.

Uvidíme, jakou útěchou pak může být argument, že nějaké formě dodatečné daně se Kypr v rámci záchranného balíčku vyhnout stejně nemohl. A zdanění bankovních vkladů je vlastně ještě relativně příjemné, protože ho z větší části zaplatí ruští vkladatelé – podnikatelé, pro něž se stal Kypr klíčovým finančním centrem. Celkové příjmy z výběru daně by měly dosáhnout až šesti miliard eur.

Dobrá, ale proč tedy evropští ministři nerozhodli, že se budou danit jen vyšší vklady nad 100 tisíc eur? Zdanění menších střádalů přece nijak ohromné částky do státního rozpočtu Kypru nepřinese. Pokud ale vycházíme z předpokladu, že cílem bylo celkově vybrat aspoň oněch necelých šest miliard, zdanění menších střádalů mohlo přece jen zabránit ještě vyššímu zdanění těch „bohatších“  bankovních klientů. A podle některých spekulací mohlo jít právě o to, aby se vyšší sazba daně udržela na jednociferné úrovni. Tedy oněch magických 9,9 procenta…

Na druhé straně tím ovšem Evropská unie beztak nezabránila mezinárodnímu sporu. Ruský prezident Vladimir Putin označil kyperskou daň za nespravedlivou a vytvářející nebezpečný precedens.

Zásah Angely Merkelové

Klíčovou roli při rozhodování podle všeho sehráli – jak jinak – Němci. Není se čemu divit, právě oni nesou na svých bedrech hlavní břímě záchrany převážně jihoevropských států. Kypr byl už pátým „pacientem“ v řadě – po Řecku, Irsku, Portugalsku a Španělsku. Samozřejmě, doplatil na své vazby s řeckou ekonomikou, kyperské banky na svou angažovanost v Řecku. To ale na věci nic nemění.

Německá kancléřka Angela Merkelová už dříve dávala najevo, že její země nehodlá sanovat ruské oligarchy

Německá kancléřka Angela Merkelová už dříve dávala najevo, že její země nehodlá sanovat ruské oligarchy. Tím spíše, že mnohé finanční toky mezi Kyprem a dalšími zeměmi jsou spojovány s podezřením z praní špinavých peněz. Z celkových 68 miliard eur vkladů v kyperských bankách na ruské občany údajně připadá více než čtvrtina. Z hlediska politické situace v Německu zkrátka nebylo politicky průchodné, aby se na záchranném balíčku nepodíleli také zahraniční majitelé depositních účtů.

Klíčový důvod pro zdanění vkladatelů ovšem vypadá poměrně racionálně – kyperský finanční sektor je daleko větší než celá ekonomika ostrovního státu, podle některých údajů dokonce osmkrát. Za této situace je logické, že záchranu není možné nechat pouze na daňových poplatnících – ať už těch z Německa a dalších evropských států, nebo ze samotného Kypru.

Nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který předsedá euroskupině ministrů financí prohlásil: „Vzhledem k tomu, že jde o příspěvek finanční stabilitě Kypru, zdá se být spravedlivým požádat o příspěvek všechny držitele účtů.“

Vzhledem k tomu, že do záchranného balíčku by se měl zapojit i Mezinárodní měnový fond (MMF), je důležitá také jeho role. A fondu je dobře známo, že vyžaduje určité oběti od všech, kteří se topí v průšvizích, z nichž je okolní svět tahá ven. Logika MMF je jasná: „Morální hazard“ by přece spočíval i v tom, že by si mohl kdokoliv kamkoliv uložit peníze, aniž by musel zvažovat možné riziko.

Mimořádné činy

Slovy kyperského prezidenta jeho země prochází nejhorší krizí od turecké invaze a rozdělení ostrova v roce 1974

Slovy kyperského prezidenta jeho země prochází nejhorší krizí od turecké invaze a rozdělení ostrova v roce 1974. Mimořádná situace vyžaduje mimořádné činy. A ty se bez rizik vůbec neobejdou. Povedou však tato mimořádná opatření k uklidnění situace na Kypru, aniž by rozkolísala důvěru v bankovní sektor dalších států? Stálo vůbec za to zpochybňovat jeden ze základních pilířů dnešního bankovnictví, kterým jsou garantované vklady?

Verdikt evropských ministrů každopádně nese nádech typického způsobu rozhodování ve stylu Evropské unie – dlouhé hodiny handrkování o slovíčka, až vznikne kompromis, u kterého si však zúčastnění neuvědomují všechny možné důsledky. Ale jasné je také to, že při současném stavu ekonomiky a finančního sektoru jižního křídla eurozóny se vybírá jen mezi špatnými řešeními.

Jak nebezpečného džina vypustili evropští ministři z lahve, se ovšem teprve dozvíme.

Aktualizace: Zdanění vkladů a tedy celý záchranný balíček pro ostrovní zemi parlament v Nikósii v úterý 19. března odmítl.

Kulihrach Ano Ano. 9:17 19.3.2013
bluuus09 Omluva přijata :-) Omluva přijata :-) 11:59 19.3.2013

Počet příspěvků: 33, poslední 28.3.2013 07:52 Zobrazuji posledních 33 příspěvků.