Kvůli pandemii zdraží zdravotní pojistky, především pro nové klienty

Koronavirus prokazatelně zkracuje délku dožití a vyvolává zdravotní komplikace. Reagovat na to budou muset pojišťovny – jejich modely na epidemii nebyly připravené. Své klienty vidí jako sadu čísel, z nichž si počítají zdravotní rizika. Šéf internetového pojištění Mutumutu Jindřich Lenz v rozhovoru vysvětluje, co do výpočtů zasahuje.

Jindřich Lenz, šéf internetového pojištění Mutumutu. foto: Mutumutu

Jindřich Lenz, šéf internetového pojištění Mutumutu.

Třicet dní od diagnózy nemoci covid-19 roste riziko úmrtí či nutnosti vyhledat zdravotní péči, prokázala zatím největší studie věnovaná následkům koronavirové pandemie. Současně hlásí pojišťovny výrazné nárůsty ve vyplácení plnění životních pojistek. Černá data o řádění koronaviru budou přibývat a reagovat na ně bude muset i pojišťovnictví: pravděpodobně zdražením.

Studie vědců z amerického St. Louis zveřejněná v časopise Nature prokázala, že koronavirus zkracuje délku dožití, u každého individuálně, a hrozí i plejádou následných komplikací. „Naše závěry ukázaly, že pacienti po akutní fázi covidu-19 trpí značnou zátěží zdraví, jež zahrnuje plíce i řadu dalších orgánů,“ uvedli autoři výzkumu. Podle šéfa internetového pojištění Mutumutu Jindřicha Lenze budou na podobné studie brzy reagovat i pojišťovací ústavy.

Studie vědců z amerického St. Louis zveřejněná v časopise Nature prokázala, že koronavirus zkracuje délku dožití, u každého individuálně, a hrozí i plejádou následných komplikací

Logicky, covidem stižení klienti pro ně už nyní znamenají značné riziko, pomyslnou černou skříňku, do níž jejich pravděpodobnostní modely neumějí proniknout. Zatím k tomu totiž nemají data. „Řekl bych, že v první fázi se pojišťovny leknou a nebudou lidi s prodělanou covidovou hospitalizací pojišťovat,“ říká v rozhovoru Lenz. Důsledkem podle něho bude zdražování pojistek, především pro nové klienty. Údaje od pojišťoven covidový trend potvrzují.

Například UNIQA s více než 660 tisíci klienty hlásí ve vyplácení nárůst o deset procent u životního pojištění vinou smrti, o 25 procent u připojištění v pracovní neschopnosti a o 15 procent u připojištění při pobytu v nemocnici. Společný jmenovatel toho všeho je dle mluvčí pojišťovny Evy Svobodově zřejmý: epidemie covidu.

„Pravdou je, že v uplynulých měsících zaznamenávají všechny pojišťovny, které se zabývají životním pojištěním, postupné výrazné navyšování škodních plnění v podstatě ve všech rizicích,“ potvrdil Petr Procházka, ředitel úseku pojištění osob pojišťovny Kooperativa s více než 2,5 milionu klientů. Výjimkou je pojištění úrazů. Též pojišťovna Allianz hlásí nárůst, dokonce vyšší než loni. „Během podzimní covidové vlny byl počet těchto pojistných událostí vyšší takřka o třetinu, letos na jaře už skoro o polovinu,“ uvedla mluvčí Allianz Marie Petrovová.

V uplynulých měsících zaznamenávají všechny pojišťovny, které se zabývají životním pojištěním, postupné výrazné navyšování škodních plnění v podstatě ve všech rizicích

Závěry studie vědců ze St. Louis potvrdily to, co zdravotníci už dlouho tuší – covid v lidském těle rozhází, co může. Výčet zaznamenaných komplikací zahrnoval akutní problémy se srdcem včetně arytmie, poškození ledvin, poruchy paměti, duševní problém či tromboembolickou chorobu. Především však zaráží, že se toto riziko týká i těch, kteří neměli těžký průběh. V Česku se novým typem koronaviru nakazilo doposud přes 1,6 milionu lidí.

Dle Lenze se pojišťovny dostaly do nepříjemné situace. S miliony klientů mají uzavřené životní pojištění, ale smlouvy nastavovaly z jiných podmínek. Příchod covidu představuje statistikami nepokrytý fenomén, který jim komplikuje výpočet, za kolik se ještě vyplatí pojistit. Spočítat exaktně dopad covidu totiž zatím nelze. Svobodová uvedla, že UNIQA monitoruje dopady onemocnění na klienty na měsíční bázi. Stejně jako třeba Kooperativa i výsledky zahraničních studií.

Okolo možného zdražení pojistného pojišťovny našlapují opatrně. Dle Procházky je zatím příliš brzy na zasahování do sazeb. Pro relevantní změny v kalkulaci pojistných modelů zatím není dostatek dat. Podle Svobodové není porovnatelnost se zahraničními analýzami pro české prostředí průkazná. V tuzemsku rozsáhlá studie tímto směrem zatím chybí. Astronomický růst výdajů za covid může srazit úspěšná očkovací kampaň, jež rizika spojená s proděláním výrazně snižuje. Předpovědi Lenze se zatím shodují s realitou.

Covid v lidském těle rozhází, co může. Výčet zaznamenaných komplikací zahrnoval akutní problémy se srdcem včetně arytmie, poškození ledvin, poruchy paměti, duševní problém či tromboembolickou chorobu. Především však zaráží, že se toto riziko týká i těch, kteří neměli těžký průběh.

Všechny pojišťovny data sbírají, ale nereagují na ně. Zatím. Postupné úpravy podkladů, z nichž vycházejí experti na pojistné riziko, ale dle něj přijdou. „Oddělení zdravotního úpisu začne hlásit, že lidi s covidem jim prodělali tuto a tuto nemoc, a tato hlášení se začnou hromadit. Incidence nemocí začne růst a pojišťovna se tím začne zabývat. Výsledkem bude model, že se lidé od určitého věku nepojistí a do určitého věku tam bude přirážka,“ popisuje v rozhovoru možný budoucí scénář „pojišťovák“ s desetiletou praxí.

Covid může dle Lenze zapůsobit jako sněhová koule, na kterou se začnou nabalovat další a další zdravotní komplikace: „Zvedne se pojištění novým klientům, aby pokryly ztráty za ty stávající.“ Specifický příklad představuje životní pojištění, jež se většinou uzavírá až do 65 let. Lidé ho často platí desítky let. Pojišťovna však nemůže do uzavřených kontraktů zasáhnout. Jenže stovky tisíc těchto pojištěnců prošly covidem, čímž se u nich riziko smrti či vážných zdravotních komplikací výrazně zvýšilo. Takto je však pojišťovny „naceněné“ nemají.

LIDOVÉ NOVINY: Co o sobě člověk prozrazuje, když si pořizuje pojištění?

LENZ: U životního pojištění či pojištění nemocí se pojišťovny ptají na minulý i současný zdravotní stav. Podobně jako když žádáte o hypotéku, banka prověřuje vaši bonitu, my zkoumáme zdravotní bonitu. Musíte na sebe „prásknout“ vše. Pojišťovna pak vyhodnotí, jak velkou váhu tomu přiloží. Musíte říkat pravdu, jinak byste riskovali, že nedostanete plnění.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké mechanismy mou složku následně hodnotí?

U životního pojištění či pojištění nemocí se pojišťovny ptají na minulý i současný zdravotní stav. Podobně jako když žádáte o hypotéku, banka prověřuje vaši bonitu, my zkoumáme zdravotní bonitu. Musíte na sebe „prásknout“ vše. Pojišťovna pak vyhodnotí, jak velkou váhu tomu přiloží.

LENZ: Jde člověku, který upisuje pojistné riziko daného člověka, vyzná se například v lékařských zprávách. V případě hospitalizace s covidem pojišťovny zatím nevědí, jak se k tomu postavit. Budou ale určitě shromažďovat data, takže budou třeba měnit dotazníky.

LIDOVÉ NOVINY: Za jak dlouho se může covid projevit na pojištění?

LENZ: Jedna věc je, že nasbíráte data, druhá, že se nemoci způsobené virem musejí teprve projevit. Navíc zdravotní pojišťovny si musejí případné navýšení či takzvanou covidovou přirážku umět obhájit pro případ, že by za nimi dorazila kontrola z ČNB. Může se stát, že kdyby se o tomto tématu více mluvilo a řešily to pojišťovny v zahraničí, může se ČNB iniciativně zeptat pojišťoven, co s tím hodlají dělat. Neřekne jim, jak to řešit, ale, lidově řečeno, do nich šťouchne.

LIDOVÉ NOVINY: Lze už jednoznačně říct, jak covid ovlivnil pojišťovny?

Zdravotní pojišťovny si musejí případné navýšení či takzvanou covidovou přirážku umět obhájit pro případ, že by za nimi dorazila kontrola z ČNB

LENZ: Životní pojišťovny nyní problém nemají, naopak jej mají zdravotní pojišťovny. Zajímavé je to obecně u komerčních pojišťoven. Ty byly v průběhu covidu nadprůměrně ziskové: lidé byli více doma, méně jezdili autem, tedy bylo míň nehod. Největší ziskovou složku tvoří poměr škod versus vybrané pojištění. Pojišťovny měly během covidu trochu párty. Ušetřily. V Anglii dokonce musely vracet část pojištění. To se u nás neobjevilo ani náznakem.

Jak covid-19 zabíjí v Česku

  • Nemoc covid-19 byla v roce 2020 druhou nejčastější základní příčinou úmrtí. Zabila 10 539 lidí, tedy více než osm procent z celkového počtu zemřelých.
  • První základní příčinou smrti zůstala ischemická choroba srdeční, jíž podlehlo 19 171 osob, třetí cévní nemoci mozku (4196).
  • V dalších 6696 případech měli pacienti chronické onemocnění a covid ke smrti významně přispěl, například to mohlo urychlit úmrtí.
  • Úhrnná čísla úmrtí nejvíce navýšily poslední tři měsíce roku, kdy mimo jiné probíhala druhá vlna epidemie.
  • Od nástupu nemoci v Česku – první případ nákazy byl potvrzen v březnu 2020 – podlehlo covidu přes 30 tisíc lidí.
  • V roce 2020 zemřelo o 15 tisíc lidí více, než v roce 2019. U 70 procent z nich byl primární příčinou smrti covid. Celkem v loňském roce zemřelo přes 129 tisíc lidí, o 15 procent více než předloni.
  • Nejtragičtějším loňským dnem byl v tomto směru 3. listopad, kdy zemřelo s covidem 261 lidí.etos zemřelo 18 183 lidí, kteří měli pozitivní test na covid.

Zdroj: Český statistický úřad, ministerstvo zdravotnictví

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.