Kvóty pro uprchlíky se ocitly na vedlejší koleji

Prosazení kvót na přerozdělení migrantů bylo pouze prvním krokem k trvalému klíči na distribuci běženců po Evropě. Ten se nyní pokouší prosadit evropský tandem Angela Merkelová–François Hollande.

Angela Merkelová a Françoise Hollande foto: Reuters

Angela Merkelová a Françoise Hollande

Ten již navrhla Evropská komise. A v minulém týdnu ho v plénu Evropského parlamentu jednoznačně podpořila německá kancléřka Angela Merkelová, která tu vystoupila společně s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. „Jen společně se nám podaří dosáhnout férového rozdělení uprchlíků mezi všechny členské země,“ prohlásila kancléřka, podle níž stojí Evropa před „zkouškou historického významu“. Ta mimo jiné znamená i to, že se musí změnit zažitá a odzkoušená pravidla EU.

Dosavadní Dublinské dohody, tedy systém, podle něhož je možné vracet uprchlíky do země, kde poprvé vstoupili na půdu EU, již podle Merkelové nejsou účinné. „Tváří v tvář masivní vlně migrantů se ukazuje, že takové řešení je v praxi už zbytečné,“ uvedla.

Podle ní by se proto Unie měla shodnout na novém azylovém systému, jenž by tíži uprchlické krize nenechával jen na některých státech. „Řešení krize na národní úrovni není namístě,“ řekla Merkelová.

Více Evropy, nebo žádná Evropa

Jaké jsou další recepty na zvládnutí uprchlické vlny? Možná překvapivě přesně ty, které prosazovala již v létě česká diplomacie. Tedy finanční pomoc Turecku, které se stará o dva miliony migrantů prchajících před válkou ze Sýrie a Iráku. A také přijetí společného unijního seznamu takzvaných bezpečných zemí, který umožní rychlé navracení ekonomických migrantů ze zemí, jako je Kosovo nebo Albánie.

Merkelová i Hollande zmínili i společné jednotky, které by ochránily vnější hranice EU a nahradily tak unijní agenturu Frontex, která má pravomoci jen koordinovat policisty z jednotlivých členských zemí.

Merkelová: „Potřebujeme více Evropy a Německo i Francie jsou připraveny důsledně převádět do praxe návrhy Evropské komise.“

Kancléřka zároveň nikoho nenechala na pochybách, jak rychle a účinně akční plány na pomoc běžencům schvalovat. Několikrát zdůraznila, že je třeba nasadit všechny integrační páky, které EU má. „Potřebujeme více Evropy a Německo i Francie jsou připraveny důsledně převádět do praxe návrhy Evropské komise,“ prohlásila ve Štrasburku Merkelová, podle níž čeká na EU „masivní integrační úkol“.

Hollande jí přitakal. „To není debata o tom, jestli potřebujeme více, nebo méně Evropy. Buď Evropu posílíme, nebo skončí,“ apeloval francouzský prezident.

Dvě nejsilnější strany v europarlamentu, evropští lidovci a socialisté, vesměs federalistické tendence chválily. „Postupujte odvážně proti těm, kdo šíří strach. Postarejte se o více Evropy, více Unie,“ nabádal kancléřku šéf lidovecké frakce Manfred Weber.

Syed Kamall, šéf evropských konzervativců, se ale ještě před projevem obou státníků podivoval, proč má být EU vedena dvěma státníky, když má 28 členů. Skeptický byl také europoslanec Jan Zahradil (ODS). „Bylo tam několik světlých bodů. Celkově mě nepřesvědčila. Vše je u ní překryté tím ideologickým nátěrem evropanství,“ prohlásil.

Promarněný čas

Státní tajemník pro EU Tomáš Prouza pak upozorňuje na to, že debatami o kvótách, které včera kancléřka návrhem na nový azylový systém fakticky odsunula na vedlejší kolej, jsme zbytečně promarnili čas.

„Jen to potvrzuje naši dlouhodobou pozici, že řešení migrační vlny není v přesouvání lidí po Evropě, ale ve snaze výrazně snížit počet těch, kteří přicházejí do Evropy tím, že jim dáme šanci na slušný život co nejblíže jejich domovům,“ řekl LN.