Ceska Pozice

Kudy se bude jezdit do jižních Čech?

Úsek dálnice D3 vedený Dolním Posázavím není ještě zcela pohřben, diskuse o vhodnosti variant by však mohla dostat spravedlivější řád.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Otázka, kudy vlastně povede dálnice D3 Středočeským krajem do jižních Čech, je prastará a opět se napínavě zauzlila v posledních týdnech. Nejprve Krajský soud v Praze rozhodl o vymazání návrhu dálnice D3 Dolním Posázavím z územního plánu Středočeského kraje, rozhodnuto však není. Kraj proti rozsudku podal kasační stížnost. Pokusme se nastínit celý příběh včetně možných rozzuzlení.

Volba dálničního koridoru Dolním Posázavím byla zpochybňována již od devadesátých let minulého století. V různých podobách se nicméně znovu vracela jako preferovaný návrh. Rozsudek Krajského soudu v Praze nyní vyhověl žalobcům z obcí podél navržené trasy. Koridor pro výstavbu dálnice D3 a na ni navazující Václavické spojky (viz dále) soud zrušil a možnost jejich výstavby zakázal.

Dříve, než se budeme věnovat úhelné otázce, kudy vlastně povede dálnice D3, chtěli bychom poukázat na hlubší význam zmíněného soudního verdiktu.

Nevyhoví-li Nejvyšší správní soud kasační stížnosti, nebude už možné při plánování dálnice přehlížet vliv koncentrované dopravní zátěže na zdraví obyvatel. V této části D3 totiž nebyl posuzován a v tom dal soud za pravdu žalobě. A také v tom, že nebyly vyhodnoceny kumulativní a synergické vlivy s dalšími dopravními stavebními záměry, zejména s Pražským okruhem.

Podotkněme přitom, že soudem zastavená trasa není navždy zatracena, musí být však posouzeny i chybějící vlivy a v případě nutnosti navržena opatření proti nadměrné zátěži obyvatel koncentrovanou dopravou.

Bývalá náměstkyně ministra životního prostředí Eva Tylová byla výsledkem soudního řízení překvapena: „Je to zlomové rozhodnutí. Vůbec poprvé soud věnoval důkladnou pozornost koncepčním souvislostem. K podobným kauzám se v minulosti soudy převážně chovaly dost laxně, přestože se týkaly ohrožení zdraví lidí,“ zdůraznila Tylová.

Sporný koridor

Vraťme se do minulosti. Na snahy resortu dopravy prosadit průchod dálnice Posázavím narážela Tylová už v době svého působení ve funkci náměstkyně ministra životního prostředí v letech 1998 až 2002. Kvůli zachování posázavské přírody a zdejšího krajinného rázu se s tehdejším ministrem Milošem Kužvartem snažili dálnici v posázavském koridoru čelit. Byl součástí takzvané základní varianty, která při veřejném posuzování vlivu koncepce dopravních sítí na životní prostředí propadla.

A tak se objevily konkurenční verze – základní varianta upravená podle orgánů Evropské komise a alternativní koncepce Českého a Slovenského dopravního klubu. Obě veřejným projednáváním zdárně prošly. Od nedoporučené varianty se lišily právě především umístěním severních úseků D3. Výsledkem procesu byl návrh na kombinaci dvou zmíněných alternativních verzí, s nímž šel Kužvart na jednání vlády Miloše Zemana. O jediný hlas prohrál s onou „základní variantou“. Sporný koridor skrz Posázaví tak v červenci 1999 posvětila Zemanova vláda.

Trasa, blízká variantě schválené vládou, byla o řadu let později znovu posuzována a včleněna i do Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, schválených v prosinci 2011 usnesením středočeského zastupitelstva.

A jak již bylo řečeno, po srpnovém rozhodnutí soudu musí být návrh zvoleného koridoru – od Jesenice, přes Jílové u Prahy po Mezno – z územního plánu vypreparován.

Jak je vůbec možné, že po tolika různých posudcích soud potvrdil žalobou uvedené závažné nedostatky, co se týká vyhodnocení vlivů na zdraví obyvatel?Jak je vůbec možné, že po tolika různých posudcích soud potvrdil žalobou uvedené závažné nedostatky, co se týká vyhodnocení vlivů na zdraví obyvatel? Právník navrhovatelů Michal Bernard vidí chyby v procesu posuzování vlivu koncepce (SEA). Kraj si její zpracování zadal u odborné firmy, která zmíněná posouzení neprovedla. Úředníci zadavatele na chyby nepřišli a neodhalili je ani pracovníci ministerstva životního prostředí, kteří na variantu Posázavím vydali souhlasný posudek SEA.

Jaké jsou varianty

Odpůrcem v soudním sporu o regulérnost zvoleného koridoru je Středočeský kraj za účasti Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). Vedoucí oddělení komunikace ŘSD Martina Vápeníková k tomu uvedla: „Kdybychom kasaci dostali, mohli bychom pokračovat v započatých pracích. Až dosud v koridoru probíhal rozsáhlý geologický průzkum zhruba na 80 procentech trasy. Začali jsme též připravovat soutěže na vypsání dokumentace pro územní rozhodnutí. Avšak pokud by soud kasační stížnost zamítl, tak bychom veškeré tyto práce museli zastavit a požádat Středočeský kraj o vydání nových zásad územního rozvoje.“

Dojde-li k naplnění soudního verdiktu, bude nepochybně nutné znovu se vrátit posouzení všech možných variant této části dálnice D3. Nebude přitom možné jen oprášit varianty z přelomu tisíciletí, mnohé se od té doby změnilo.

D3Dvě stěžejní varianty D3. Nikdy nebyly věrohodně porovnány. K západní variantě, která je předmětem soudního řízení, by musela směřovat václavická spojka, aby dálnice obsloužila i Benešov. / Existují také alternativní nápady, jak zajistit cestu na jih. Například využít rychlostní komunikace R4 a silnice I/3. Do koridoru této silnice je v některých návrzích vkládána benešovská (východní) varianta dálnice.

Jak znázorňuje mapka, v úvahu budou přicházet dvě koncepčně protichůdné varianty – koridor kopírující současnou „benešovskou“ silnici I/3 a nedostatků zbavený koridor Posázavím. Tedy východní („benešovská“) a západní („posázavská“) varianta.

Že to nebude lehké, o tom svědčí i přístup Středočeského kraje, jak ho tlumočil náměstek hejtmana Miloš Petera: „My ve Středočeském kraji ten rozsudek vnímáme velice negativně. Zastavením prací by se dokončení dálnice zdrželo o dva roky, což bychom neměli připustit.“

A jaký je názor ŘSD na zatím odloženou východní variantu? Vedoucí komunikace odpověděla překvapivě: „ŘSD si varianty nevybírá. My jsme ti, kteří varianty zpracováváme, na základě jejich zhodnocení připravíme podklad. Ministerstvo životního prostředí ty varianty posoudí z hlediska jejich vlivu na životní prostředí. Vybrat tu nejvýhodnější je dílem politického rozhodování. My ji potom připravíme jako samotný inženýring před stavebními pracemi.“

Ministerstvo dopravy vyčká rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nicméně tiskový mluvčí Martin Novák zdůraznil: „Koncepce dálnic je v současné době dána a odsouhlasena vládou. Změny zatím nepředpokládáme, nicméně vše se bude odvíjet od aktuální situace.“

Obec v kleštích

V čem tkví problém „západní“ varianty, o které rozhodoval soud? Ze tří obcí, které podaly žalobu, by byli největším poklesem životního komfortu postiženi občané Václavic. „Byli jsme neustále válcováni Ředitelstvím silnic a dálnic. Koridor se v plánech stále víc a víc přibližoval obci. A když byla navržena Václavická spojka (spojuje západní variantu se silnicí první třídy I/3 u Benešova – pozn. red.), ocitli jsme se v kleštích. To jsme nemohli připustit. Podání žaloby byla poslední zoufalá snaha,“ řekl ČESKÉ POZICI starosta Václavic Zdeněk Votruba.

Podle některých názorů by dálnice D3 ani nemusela být potřeba. Proti tomu ostře argumentuje ministerstvo dopravy.Navržené řešení by totiž občanům Václavic výrazně omezilo přístup do přírody. Votruba je přesvědčen, že by spojení Jihočechů s Prahou mohlo zajistit dobudování rychlostní komunikace R4, zlepšující silniční dopravu od Písku a Strakonic a rozšíření „benešovské silnice“ na tři pruhy s dobudováním obchvatů, jak to kdysi navrhoval Český a Slovenský dopravní klub. Dálnice by podle některých názorů ani nemusela být potřeba.

S tím ovšem ostře nesouhlasí ministerstvo dopravy, které s takovou variantou vůbec nepočítá. „Ve chvíli, kdy máme v Jihočeském kraji postaven 42 kilometrů dlouhý souvislý úsek dálnice, by bylo nekoncepční a nelogické nechat úsek vedoucí Středočeským krajem ve formě silnice I. třídy,“ zní postoj ministerstva. A jeho mluvčí zdůrazňuje: „Je třeba si uvědomit, že nejen v současnosti, ale i do budoucna se bude jednat o hlavní kapacitní spojení Prahy nejen s oblastí jižních Čech, ale i s Rakouskem.“

Co se týká východní („benešovské“) varianty, její příznivci mimo jiné argumentují, že dálnice vystavěná v silničním koridoru by mohla být kolem samotného Benešova vedená v překrytém zářezu, aby se obnovila dávno narušená možnost volného přístupu benešovských občanů do konopišťského parku.

Ani to nenalézá na ministerstvu dopravy pochopení: „Východní varianta pro nás není přípustná. Jednak vede hustěji osídlenou oblastí než západní varianta a jednak je západní varianta dlouhodobě územně chráněna,“ uvedl mluvčí. (Poznámka redakce: To znamená, že v plánovaném západním koridoru nemohly v době územní ochrany vznikat žádné objekty, které by komplikovaly zamýšlenou výstavbu dálnice. Taková záruka u východní varianty není.)

Ignorované varování

Na všechny body, které shledal Krajský soud v Praze jako nezákonné a kvůli nimž musel být koridor západní varianty dálnice D3 vyňat ze závazného krajského územního plánu, totiž upozornilo půl roku před jeho schvalováním Sdružení občanů pro ochranu přírody Neštětické hory a okolí. Včetně výčtu porušovaných zákonných ustanovení. Na co měli úředníci přijít sami, dostali zpracované na talíři.

Dálnice by mohla vést přes opuštěná důlní díla po těžbě zlata, velmi nedokonale zmapovaná, takže hrozí propad poddolovaného územíÚředníci však zanedbali ještě mnohem víc. Navzdory upozornění například připustili, aby dálnice byla na Jílovsku směrována přes opuštěná důlní díla po těžbě zlata, velmi nedokonale zmapovaná, takže hrozí propad poddolovaného území. Soudní znalec v oboru staveb na poddolovaném území František Polášek už v roce 1996 zpracoval znalecký posudek, z něhož vyplynulo, že tento úsek nelze pro stavbu použít. Oblast je zařazena mezi takzvané poklesové kotliny, kde nelze vyloučit ani mimořádnou událost – že se náhle propadnou. V plánované trase dálnice rovněž leží chráněné ložiskové území zlata, které je podřízeno režimu horního zákona.

Nevyřešený v návrhu zůstal i průchod dálnice největším českým ložiskem vysoce kvalitní cihlářské hlíny v Dolních Jirčanech. To znamená další konflikt s horním zákonem.

Náročný terén leze do peněz

Výrazně členitý terén, který ocení návštěvníci rekreační oblasti, je v posázavském dálničním koridoru problémem, který by velice zatížil státní pokladnu. K překonání hlubokého údolí řeky Sázavy by byl potřeba kilometrový most vypínající se ve stometrové výšce a jen o málo kratší most přes Zahořanský potok. K tomu množství různě dlouhých tunelů.

Ani náklady na záchranu ložisek cihlářské hlíny či na překonání důlních stařin nelze přehlížet. Východní trasu by však zase prodražovala potřeba protihlukových zábran. Možným cenným vodítkem při rozhodování by mohlo být ekonomické porovnání.

A důkladné porovnání variant vůbec. Právní zástupce žalujících obcí Michal Bernard pro ČESKOU POZICI uvedl, že obě stěžejní varianty nebyly navzájem nikdy plnohodnotně porovnány. A pro úplnost: nebyla řádně prověřena ani varianta, že by pro dopravu na jih Čech mohla případně stačit rozšířená „benešovská silnice“, doplněná obchvaty měst a obcí, společně s dostavěním rychlostní komunikace R4 na Písek a Strakonice.

zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.