Ceska Pozice

Krkonoše: Proč kvůli borůvkám obětovat svobodu?

Nájezdy borůvkářů do Krkonoš se nekonaly, již třetí rok se borůvky neurodily. Přesto turisté nesměli ve vyhlášených zónách opustit cesty.

Čestmír Klos 29.10.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © montáž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Režim nařízený borůvkovou vyhláškou se ve vybraných oblastech Krkonoš připodobnil režimu v nejcennějších prvních zónách národního parku, kde je pohyb návštěvníků možný jen po značených cestách a cyklotrasách. Nařízení borůvkové vyhlášky se od poloviny července do poloviny října týkala 15 procent rozlohy parku. A to ve druhých, a dokonce v malé části třetích zón, kde zákon na ochranu přírody a krajiny i návštěvní řád národního parku běžný pohyb lidí umožňují.

Ve vzduchu visí otázky: Musí být kvůli skupině „profesionálních přestupníků“ omezena v pohybu většinová populace? Jsou represe pro přichycené sběrače dostatečně silné, aby odradily následovníky? Neměli by strážci parku intenzivněji vyhledávat přestupníky, aby běžní turisté nebyli zbytečně omezováni? Proč kvůli borůvkám obětovat svobodu?

A proč chránit borůvky?

Jakkoli se vyhlášce říká borůvková, je to opatření na ochranu zvířat i rostlin. Nešetrným sběrem jsou devastovány porosty borůvky, které jsou, jak upozornil zoolog Jiří Flousek, potravní základnou pro řadu druhů savců a ptáků, zejména tetřívka, jehož populace se v Krkonoších stále ztenčuje. Ve druhé zóně národního parku jsou přírodně hodnotná území, kde se vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin, které může příliš velká „borůvková“ návštěvnost poškodit. A nemusí jít jen o česače na kšeft.Jakkoli se vyhlášce říká borůvková, je to opatření na ochranu zvířat i rostlin

Kdyby strážci národního parku měli pokutovat návštěvníky podle modrých rtů a rukou, prošel by sítem jen málokdo. Patří k lidské přirozenosti shýbnout se pro lákavé plody u nohou. Jenže někomu to nestačí. Leckterá matka odvede rodinku napást se borůvkami i daleko od cesty, a přestože žádnou škodu na borůvkách nezpůsobí, šlapou a šlapou po vzácných kytkách. S upozorňováním příliš „odvážných“ návštěvníků mají strážci nejvíc práce.

Borůvkovou vyhlášku alias opatření obecné povahy vyhlásila Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) v souladu s obcemi, v jejichž katastru chráněná území leží, letos již potřinácté. Česká veřejnost si na tato omezení většinou zvykla. Ostatně turisté se i bez vyhlášky většinou drží značených cest. Kdo si chce v druhé zóně parku mimo cesty vychutnat barevné podzimní efekty, má nyní příležitost. V této roční době určitě nenastane přetlak návštěvníků na přírodně citlivých místech.

Příčiny a následky

Celý problém vznikl především kvůli „borůvkovým kombajnům“ pocházejícím většinou z Polska. Jsou-li takoví velkosběrači pro obchody a restaurace přichyceni, čeká je znehodnocení jejich sběračského úsilí a zabavení česačských hřebenů, které nejvíc ze všeho ničí keříky. Každý přistižený musí na místě zaplatit tisíc korun pokuty. Nemá-li s sebou peníze nebo není-li ochoten zaplatit, případ přejde do správního řízení, kde se ovšem kárný poplatek může zvýšit až na 10 tisíc korun.Většina přichycených byli polští nezaměstnaní, kteří riskovali pokutu kvůli základní obživě

Je to nejspíš málo, když udělené pokuty neodradí další lidi od drancování borůvkových keříků. Má to však velký sociální podtext. Jak sdělil ČESKÉ POZICI náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar, většina přichycených byli polští nezaměstnaní, kteří riskovali pokutu kvůli základní obživě. Navzdory srdceryvným osobním příběhům přichycených sběračů Správa KRNAP nekompromisně vymáhá předepsané pokuty. Ani zvýšením poplatků by se však nedostavil větší odrazovací efekt. Nejvíc odradila letošní (a loňská i předloňská) neúroda borůvek. Proto i přistižených bylo letos málo. Strážci uložili tři blokové pokuty na místě a ve čtyřech případech zahájili správní řízení.

Vyhledávání přestupníků by jistě mohlo být účinnější, kdyby ovšem česači nevyužívali členitého terénu a strážců ochrany přírody nebylo v celém národním parku zaměstnáno pouhých dvacet. A to mají spoustu jiných povinností, jako opravovat cesty poničené živly a turisty, čistit svodnice a zejména preventivní činnost – upozorňovat návštěvníky, aby neporušovali pravidla pohybu v Krkonoších z nevědomosti nebo z rozmaru. Čtyřicet dobrovolných strážců z řad pracovníků správy lze využívat je nárazově, protože mohou sloužit jen mimo vlastní povolání.

Hodní Krakonošovi chlapci

První polistopadový ředitel Správy KRNAP Jan Štursa upozorňuje na velmi citlivou hranici mezi potřebou za každou cenu ochraňovat cenné lokality národního parku (proto ta borůvková vyhláška) a mezi tvrdou restrikcí. Strážci parku nejsou policajti, k většině přestupníků z řad turistů by měli i při jejich drobných prohřešcích přistupovat vlídně, spíš upozorňovat než kárat. Lidé se po upozornění většinou vrátí z lůna přírody zpátky k cestě.Tak či onak, svobody volného pohybu je v Krkonoších víc, než bývalo ještě v devadesátých letech

Síť turistických cest je v Krkonoších až překvapivě hustá. Z cest se dají sledovat i mnohé přírodní památky a kdo je pozorný, může metr od rušné cesty pro pěší spatřit například i hnízdo vzácného slavíka modráčka tundrového. Naštěstí těch pozorných návštěvníků na Pančavské louce až tak moc nebylo, že se páru modráčků v tom hnízdě podařilo vyvést mladé.

Podle staršího návštěvního řádu měl pohyb návštěvníků v druhé zóně stejná pravidla jako v první. Tedy nechodilo se v něm mimo cesty. Nový návštěvní řád však v souladu se zákonem zavedl ve druhé zóně svobodu pohybu. Jestliže ji borůvková vyhláška v nejcennějších partiích druhých zón na půl roku omezuje, může to svobodomyslnému návštěvníku připadat nepatřičné. Nejdřív uvolnit a vzápětí zakázat. Je to normální?

Dozví-li se však dotyčný návštěvník důvody, proč se tak děje, jistě oba kroky pochopí. I borůvková vyhláška byla vyhlášena v souladu se zákonem na ochranu přírody a krajiny stejně jako předchozí vynětí druhých zón z nejpřísnějšího ochranářského režimu. Tak či onak, svobody volného pohybu je v Krkonoších víc, než bývalo ještě v devadesátých letech.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.