Ceska Pozice

KREDO: Zkratka pro potenciální vysokoškolský průšvih za 1,5 miliardy?

Rektoři kritizují projekt z dob Josefa Dobeše, jenž má vysokým školám přinést analýzy. Potíže provázejí jeho přípravu, nastavení i zavedení.

Projekt má přinést analýzy, které povedou vysoké školy ke kvalitě, relevanci, efektivnosti, diverzifikaci a otevřenosti. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Projekt má přinést analýzy, které povedou vysoké školy ke kvalitě, relevanci, efektivnosti, diverzifikaci a otevřenosti. | foto: © ČESKÁ POZICE, UrbČeská pozice
Projekt má přinést analýzy, které povedou vysoké školy ke kvalitě, relevanci, efektivnosti, diverzifikaci a otevřenosti.

Jak dodat vysokým školám peníze, jež nutně potřebují, když domácí veřejné rozpočty vysychají? Třeba z fondů Evropské unie. I proto loni vznikl na ministerstvu školství, ještě za působení ministra Josefa Dobeše (VV), Individuální projekt národní (IPn) s krycím názvem KREDO – zkratka znamená podporu kvalitě, relevanci, efektivnosti, diverzifikaci a otevřenosti vysokých škol (VŠ). A jde o slušnou podporu. Na KREDO je vyčleněno 1,5 miliardy korun. Za peníze mají vzniknout srovnávací analýzy a strategické plány pro rozvoj vysokých škol.

Původně měly vysoké školy o takovou injekci velký zájem. Přípravy, nastavení a zavedení tohoto „ípéenka“ se však univerzitám přestávají líbit. „Tento projekt v předloženém tvaru vyvolává řadu nejasností a vysoké školy si uvědomují nemalá rizika spojená se zapojením do jeho řešení,“ píše ministru školství Petru Fialovi předseda České konference rektorů (ČKR) Václav Hampl v dopise ze 17. července, který ČESKÁ POZICE přikládá ve formátu PDF. Rektoři pochybují nejen o stupni připravenosti projektu a právních aspektech zapojení vysokých škol, ale varují též před ekonomickými riziky.

KREDO má být placené z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). Podle ministerských podkladů má za cíl vytvořit metodický základ, nastavení a vyladění mechanismů, které podporují kvalitu, relevanci, diverzifikaci a efektivitu vysokého školství. „Cílem projektu KREDO je vytvoření společné strategie rozvoje vysokého školství do roku 2020 ve spolupráci s vysokými školami,“ uvádí Bohumila Potočná z tiskového odboru ministerstva školství (MŠMT).

Kdepak ty všechny smlouvy jsou?

Podle dopisu, pod nímž je podepsán rektor Univerzity Karlovy, však projekt není připraven natolik, aby se mohl ihned rozběhnout. Školy dosud – krátce před plánovaným spuštěním – neznají základní údaje, kolik můžou jednotlivé VŠ získat. Nejsou prý ani připravené smlouvy, jež mají školy s MŠMT uzavírat, byť orientační termíny uzavření kontraktů jsou avizované na září. Padají také otázky na udržitelnost projektu a nerealistické termíny dokončení takzvaně klíčových aktivit. Ví ministerstvo o problémech a kritice?

„Projekt KREDO je svým rozsahem a zaměřením unikátní a velmi složitý. Z tohoto důvodu vzniká řada otázek, které se snažíme ve spolupráci s vysokými školami řešit,“ uvádí ve stručném stanovisku tiskový odbor MŠMT. Stupeň připravenosti komentuje jen pár větami.

„Trochu se bojím, že původní plán přisypat peníze vysokým školám není realizován úplně nejchytřeji. Budou vznikat strategické elaboráty, a přitom se nepřikládá dost váhy tomu, aby tyto plány byly skutečně dodržovány. A čas kvapem běží...,“ namítá zdroj ČESKÉ POZICE, který si nepřál být jmenován.

Podle prorektora Západočeské univerzity Františka Ježka jsou školy o projektu podrobně informované. „Nicméně zásadním problémem projektu KREDO je časové hledisko. Negativně se projevují administrativní průtahy s přípravou smluv mezi MŠMT a jednotlivými vysokými školami. Samotný obsah projektu ale považujeme za zcela zásadní v pozitivním smyslu slova, a to jak pro jednotlivé vysoké školy, tak pro celý systém terciárního vzdělávání,“ sdělil ČESKÉ POZICI prorektor Ježek.

Skutečně šibeniční termín

Celý oddíl je v rektorském dopise věnován ekonomickým rizikům. Nejasná jsou zejména účetní pravidla, jak mají v budoucnu univerzity postupovat. Otázky se vznášejí i nad budoucí kontrolou „jak, kdy a za co školy prostředky utratí“. Kritickou je především výtka k možnému neproplacení prací a analýz: školy budou muset svou účast v projektu KREDO předfinancovat a až později hodnotitelé rozhodnou, zda VŠ na dotaci dosáhnou.

Vysoké školy budou muset svou účast v projektu KREDO předfinancovat a až později hodnotitelé rozhodnou, zda na dotaci dosáhnou„KREDO může pomoci, ale skrývá i úskalí. Prvním je neradostná perspektiva financování vysokých škol, kde je možné si představit, že jakákoliv geniální a ambiciózní strategie rozvoje může ztroskotat, když nebude dostatek peněz na realizaci. Druhé úskalí je čas v kombinaci s objemem práce, který je třeba vykonat. Termín do 30. června 2013 je skutečně šibeniční. Další úskalí může být zvýšení administrativní zátěže a riziko neuznatelných nákladů v souvislosti se způsobem financování projektu,“ řekl ČESKÉ POZICI prorektor pro výzkum Masarykovy univerzity Petr Dvořák, dle něhož by mělo být hlídáno zavádění plánů.

Na to, že jde o klíčové dobešovské „ípéenko“, skýtá opravdu mnoho otázek. Již dříve bylo kritizované (a opravené) zjevně diskriminační zaměření projektu KREDO na veřejné vysoké školy, ale potíže evidentně zůstávají. Profesor Hampl, předseda ČKR, svůj nebývale kritický dopis uzavírá: „Vzhledem k velkému množství nejasností i vzhledem k mimořádné odpovědnosti, kterou pociťujeme za účelné využité veřejných prostředků, si Vás dovolujeme, vážený pane ministře, požádat o společné projednání uvedených otázek.“

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.