Ceska Pozice

Kouření může nejen zabíjet. Čeští kuřáci si na sebe vydělají.

Dle nejnovější studie Tabacco Atlas loni tabákový průmysl usmrtil na světě šest milionů lidí. Jeho roční tržby dosáhly 0,5 bilionu dolarů.

Kouření může zabíjet, jak se zle dočíst na krabičkách cigaret. Například loni tabákový průmysl usmrtil na celém světě šest milionů lidí. Nebývá však už na nich napsáno, že celosvětové tržby tabákové průmyslu mohou ročně dosáhnout až 0,5 bilionu dolarů.

Obojí se však lze dočíst v nejnovější, čtvrté protikuřácky zaměřené studii za uplynulých deset let Tabacco Atlas. Vydala ji americká společnost American Cancer Society společně s nadací World Lung Foundation. Problémem této studie však je, že se tváří vědecky, přičemž je navýsost politická.

HDP srovnatelný s Polskem

Podle této studie kouří na celém světě osm set milionů mužů a dvě stě milionů žen. V České republice je to 35,6 procenta mužů, 30,9 procenta žen, 29,8 procenta chlapců ve věku třináct až patnáct let a 32,7 procenta dívek téhož věku. Díky růstu spotřebních daní na tabák, vzdělávacím kampaním a protikuřácké politice se v západní Evropě spotřeba cigaret od devadesátých let minulého století do roku 2009 snížila o 26 procent. Ve stejném období však na Blízkém východě a v Africe narostla o 57 procent.

Kdyby byl tabákový průmysl zemí, jeho HDP by byl srovnatelný s polským, švédským, venezuelským nebo saúdskoarabskýmNapříklad v Číně kouří 50,4 procenta mužů (žen pouze dvě procenta). Číňané v roce 2010 vykouřili třetinu z celosvětové produkce šesti bilionů cigaret. Ta se oproti roku 2000 zvýšila o 16,5 procenta. Z toho vyplývá, že se každoročně zvyšovala o osm set miliard. Nejvíc cigaret na světě vyprodukuje Čína (41 procent), dále Rusko (sedm procent), USA (šest procent), Německo (čtyři procenta) a Indonésie (tři procenta). V Česku to bylo 27,8 miliardy cigaret. Tedy 2125 cigaret na jednoho obyvatele.

Tabák se pěstuje ve 124 zemích na světě a na 3,8 milionech hektarů zemědělské půdy, přičemž nejvíc se jej vypěstovalo v roce 1997 – devět milionů tun. V roce 2009 to bylo pouze 6,1 milionu tun. Odhady tržeb tabákové průmyslu se značně liší, ale předpokládá se, že dosahují ročně 0,5 bilionu dolarů. Kdyby byl tabák zemí, byl by tento objem srovnatelný s HDP Polska, Švédska, Venezuely nebo s HDP Saúdskorabským.

Přímé a nepřímé náklady

V roce 2011 zemřelo na celém světě následkem kouření šest milionů lidí. Téměř třikrát víc, než jich před deseti lety uváděla první studie Tabacco Atlas. V České republice činil v roce 2011 podíl kouření na všech úmrtích mužů 25,6 procenta a žen 10,5 procenta.

Podle studie přímé náklady na kouření – léčení nemocí s ním spojených – činily v roce 2008 v České republice 367 milionů dolarů (zhruba 6,8 miliardy korun). A podíl spotřební daně z tabáku (dle studie 62 procent) na celkovém výběru daní 2,3 procenta. V roce 2008 ze statistiky serveru finance.cz vyplývá, že tento celkový výběr daní byl zhruba 743 miliard korun. A 2,3 procenta z nich představují přibližně 17,1 miliardy korun.

Pokud by studie Tabacco Atlas měla být skutečně vědecká, a nikoli politická, musela by zahrnout i výzkumy tabákových společnost a vzít v úvahu jejich zjištění

Čeští kuřáci si tedy na sebe bohatě vydělali, nejméně deset miliard korun. A možná i tehdy, když k přímým nákladům připočteme nepřímé náklady spojené s kouřením – například pracovní absence, úklid cigaretových nedopalků či utrpení léčených kuřáků a jejich příbuzných. Tyto nepřímé náklady uváděné studií Tabacco Atlas však nejsou nijak konkretizované. Jen se obecně tvrdí, že přímé náklady činí část celkových nákladů.

Politika, nikoli věda

Tím se dostáváme k jádru problému. Studie podobné Tabacco Atlas takzvaně vědecky dokazují nějaké tvrzení – v tomto případě, že kouření škodí zdraví, což žádný rozumný člověk nezpochybňuje –, aniž by se snažily o nestranný pohled, jenž od osvícenství tvoří základ vědy. A předpokládají, že se svět nemění a naše vědění o něm je definitivní. Totéž platí například i o některých výzkumech klimatických změn.

Jednou ze základních vlastností člověka však je riskovat, třeba na úkor vlastního zdraví v případě kouření či zničení Země. Tím, že však studie, jako je ta Tabacco Atlas, usilují o nápravu člověka, stává se z nich nevyhnutelně politika par excelence. Lidé, kteří podobné studie provádějí, by se proto měli zamyslet, co to ta věda vlastně je. Nebo se přestat tvářit, že jde o takzvaně vědecký přístup, a připustit si, že je to jejich příspěvek k politickému řešení.

Pokud by studie Tabacco Atlas měla být skutečně vědecká, a nikoli politická, musela by zahrnout i výzkumy tabákových společností a vzít v úvahu jejich zjištění. Nedělá-li to, a souhrnně a nekonkrétně je odmítá, dává evidentně přednost politice. Ostatně, kouření tímto politickým problémem je přinejmenším od začátku osmdesátých let v USA, od konce devadesátých let v západní Evropě a dnes dorazil i k nám. A diskuse, jež se o kouření vede, je kupodivu v podstatě všude stejná.

Pokud jde o fakta, pak možná nejlépe se o nich vyjádřil geograf, demograf a doyen české statistiky Jaromír Korčák zesnulý v roce 1989: „Statistika je děvka, nechá se od každého znásilňovat.“

zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.