Koronavirus v roce 2020 dopadl na vědu i na akademické prostředí

Koronavirová pandemie ukázala, jak potřebná je věda a výzkum pro řešení současných a budoucích výzev společnosti. Málokdy dříve byli čeští vědci stejně často vidět jako v uplynulém tři čtvrtě roce.

Věda. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Věda. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Věda.

Rok 2020 byl zvláštní, vědu nevyjímaje. Málokdy dříve, pokud kdy, byli čeští vědci tak často vidět jako v uplynulém tři čtvrtě roce. Může za to covid-19, kvůli němuž byli Češi nuceně „vzděláni“ v problematice PCR a antigenních testů, ve vývoji vakcín, v epidemiologii... Naučili jsme se, jak počítat číslo R či co jsou to „komorbidity“. Jarní reakce Česka na hrozbu epidemie byla skoro příkladná.

Rychle se zapojily vysoké školy a vědecké ústavy, takže třeba o ochranných maskách z ČVUT tištěných na 3D tiskárnách psala agentura Reuters, zprávy o ventilátorech CoroVent pronikly do listu The New York Times i jinam. Ústavy Akademie věd vyvíjely testovací kity, laboratoře se hlásily k pomoci s testováním nakažených, což je s řádným trasováním cestou ke krocení zmaru.

Hledání pravdy a poznatků

„Epidemie ukázala, jak potřebná je věda a výzkum pro řešení současných a budoucích výzev společnosti, a jak se zařadila mezi kritické národní infrastruktury, které si každá země musí budovat, rozvíjet a chránit. V oblasti boje s pandemií projevili čeští vědci odhodlanost, kreativitu a vytrvalost,“ řekl Otakar Fojt, vědecký atašé britské ambasády. A dodává, že o český výzkum je ve světě zájem: dosvědčují to i citace tisíců článků.

Do médií se loni dostávaly desítky expertů, jako jsou biochemik a prorektor Univerzity Karlovy pro vědu Jan Konvalinka, odborník na vakcíny a ředitel Biologického centra AV Libor Grubhoffer, virolog Pavel Plevka z centra CEITEC, ekonomové z CERGE-EI jako René Levínský či Jakub Steiner a další epidemiologové, kteří ale až příliš často nenacházeli společnou řeč nejen s klinickými lékaři, ale ani s politiky a úřady. Navíc museli krotit plané naděje na vysněnou „českou vakcínu“, již zkritizovala třeba i Učená společnost ČR.

Věda nejsou jen nové technologie a zázračné hračky, ale postup hledání pravdy a poznatků, proces pokládání si otázek a rigorózní testování hypotéz, abychom je mohli přijmout, nebo odmítnout. Vynikla rychlost navázání spolupráce, takže se prakticky v řádu dní formovaly spolupráce ústící do výsledků uplatnitelných v praxi.

„Ukázalo to, ževěda nejsou jen nové technologie a zázračné hračky, ale postup hledání pravdy a poznatků, proces pokládání si otázek a rigorózní testování hypotéz, abychom je mohli přijmout, nebo odmítnout. Všichni jsme viděli, že postupy vědy nejsou snadné, je v nich řada nezodpovězených otázek, častá odpověď je ,nevíme‘ a poznání se vyvíjí a rozšiřuje,“ uvedl Fojt, jenž v České republice vidí rezervy, jak přenášet vědecké znalosti do tvorby vládních aktivit. Britové mají síť vědeckých poradců na každém ministerstvu.

Koronavirus dopadl i na akademické prostředí. Výuka, semináře i porady přešly do virtuálních Zoomů a MS Teams; ustaly mezinárodní přesuny na konference. Navzdory tomu vědci bádají dál. „Je pozoruhodné, jak zvláštní rok 2020 ukázal, že mnoho z věcí, o nichž se tvrdilo, že nejsou možné, šlo uskutečnit. Vynikla rychlost navázání spolupráce, takže se prakticky v řádu dní formovaly spolupráce ústící do výsledků uplatnitelných v praxi,“ sdělil Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR, jež podporuje aplikovaný výzkum.

Leckteré nápady – mobilní aplikace, informační weby i hi-tech výrobky – se přetavily do reálu v rekordním čase. Martin Bunček, ředitel kanceláře téže agentury, připomíná, že stovky přihlášených projektů s meziročně zdvojnásobeným počtem byly zhodnoceny a podpořeny během půl roku.

Výrazné zlepšení

„Zapojení lidí – nejen z oblasti aplikovaného výzkumu – do pomoci vyrovnat se s nastalou situací je neuvěřitelné a obdivuhodné. To vše je něčím, z čeho bychom se měli poučit – méně planých řečí a více reálných pokusů ústících do praxe,“ líčí Bunček. Na samém sklonku roku byl coby výsledek úspěšného transferu z průmyslového výzkumu oceněn přístroj CaviPlasma na čištění kapalin pomocí nízkoteplotního plazmatu, jejž vyvinulo brněnské VUT ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a s Botanickým ústavem AV.

Bez základního výzkumu, který zase podporuje státní Grantová agentura ČR – s nově zvoleným předsedou Jaroslavem Kočou –, však průlomové vynálezy nikdy nepřijdou. Podle uznávaného žebříčku Nature Index, jenž započítává podíly na článcích z 82 nejlepších přírodovědných časopisů, patří nyní Česku 25. příčka na světě (hned za Polskem a před Finskem).

Nejvýkonnější v kategorii „světové vědy“ je Akademie věd (101,92 bodu) následovaná Univerzitou Karlovou (40,51), Masarykovou univerzitou (20,10), výzkumně orientovanou VŠCHT (17,78) a Univerzitou Palackého v Olomouci (15,56). Věda a výzkum se v ČR v uplynulých letech výrazně zlepšily a z 13 nových členských států je Česká republika společně s Polskem na špici.

Jasně nejvýkonnější v této kategorii „světové vědy“ je Akademie věd (101,92 bodu) následovaná Univerzitou Karlovou (40,51), Masarykovou univerzitou (20,10), výzkumně orientovanou VŠCHT (17,78) a Univerzitou Palackého v Olomouci (15,56). „Věda a výzkum se v ČR v uplynulých letech výrazně zlepšily a z 13 nových členských států je Česká republika společně s Polskem na špici,“ glosoval diplomat Fojt.

Ke zlepšení dle něho přispívají i vědní rozpočty (loni šlo v zemi celkem 111,6 miliardy korun na výzkum, vývoj a inovace, 1,94 procenta HDP). Dobrou zprávou může být i jmenování Evy Zažímalové, znovuzvolené předsedkyně Akademie věd, mezi sedm vědeckých poradců Evropské komise, takže bude moci ovlivňovat vědeckou politiku Evropské unie.

Základní výzkum v oblasti molekulární imunologie je celoživotním tématem Václava Hořejšího, jenž letos získal hlavní ocenění Česká hlava. V roce 2020 ho nejvíce zaujaly počiny v jeho oboru, nejblíže byl těm v Ústavu molekulární genetiky AV, který léta vedl.

Desítky milionů korun

„Velmi mě těší, na jak špičkovou úroveň se vypracovalo České centrum fenogenomiky v rámci centra BIOCEV pod vedením Radislava Sedláčka. Pracoviště produkuje ročně desítky kmenů geneticky modifikovaných myší, které jsou nepostradatelné pro objasnění mnoha základních dějů v organismu a pro vysvětlení příčin chorob,“ řekl Hořejší. Radost mu udělala též práce krčských týmů Keitha Caldecotta, Ondřeje Štěpánka či Petra Svobody, kteří dříve získali prestižní granty Evropské výzkumné rady (ERC).

Ani v roce 2020 nezažilo Česko takové „žně“, jaké by si přálo, aleelitní ERC granty v řádu desítek milionů korun přinesli na české instituce tito výzkumníci: díky startovnímu grantu bude Ota Pavlíček zkoumat disputace z konce středověku a Christian Sippl mikroseismicitu a menší zemětřesení (oba působí v Akademii věd); nákladnější konsolidační ERC granty vysoutěžili tři vědci Masarykovy univerzity (religionista David Zbíral, biofyzik Robert Vácha, právník David Kosař) a ekonom Filip Matějka z ústavu CERGE-EI.

Elitní granty Evropské výzkumné rady v řádu desítek milionů korun přinesli na české instituce tito výzkumníci: díky startovnímu grantu bude Ota Pavlíček zkoumat disputace z konce středověku a Christian Sippl mikroseismicitu a menší zemětřesení (oba působí v Akademii věd); nákladnější konsolidační ERC granty vysoutěžili tři vědci Masarykovy univerzity (religionista David Zbíral, biofyzik Robert Vácha, právník David Kosař) a ekonom Filip Matějka z ústavu CERGE-EI.

Oba posledně jmenovaní potvrdili extratřídu – jako jedni z mála získali různé verze ERC grantů podruhé. Na ten nejprestižnější, pokročilý grant, dosáhl letos jediný Čech, biolog Pavel Tomančák, který však bádá v drážďanském Ústavu Maxe Plancka. Na synergickém grantu ve fotonice bude pracovat i opočenský rodák Lukáš Novotný (ETH Curych), dva nové startovní granty řeší v cizině Tomáš Šolomek (Bern) a Martina Hofmanová (Bielefeld). Řadě českých vědců se podařilo proniknout do nejlepších časopisů.

Tým Tomáše Cihláře z Gilead Sciences (stál za zrodem léčivé látky Remdesivir) publikoval slibné výsledky pro boj s virem HIV v Nature, Pavel Jungwirth se s kolegy vyšvihl až na obálku Science (téma „kovový amoniak“), botanik Jiří Friml z IST Austria vydal tamtéž práci o hormonu auxinu v rostlinách a opět v Science bodoval Martin Jínek, jehož „ohřála“ i sláva při udílení letošních Nobelových cen – český biolog byl s oceněnými dámami prvním spoluautorem klíčové práce genového editoru CRISPR Cas9 z roku 2012.

Ani společenské vědy se neztratily. Cenu Magnesia Litera pro nejlepší knihu roku dostala Čornejova monografie Jan Žižka a navzdory obtěžujícímu koronaviru lákala návštěvníky více než deset let připravovaná výstava Sluneční králové, jež ukázala v Národním muzeu unikátní artefakty a výsledky práce egyptologů z Českého egyptologického ústavu FF UK.

Zvyšování úrovně základního výzkumu

„Je velmi potěšitelné, že pokračuje trend zvyšování úrovně našeho základního výzkumu – většina týmů na ústavech Akademie věd a některých fakultách našich předních univerzit je již na velmi dobré mezinárodní úrovni. V tomto směru nastal za uplynulých 20 let obrovský pokrok,“ hodnotí profesor Hořejší, když zmiňuje „Holého“ Ústav organické chemie a biochemie AV jako zřejmě nejlepší výzkumné pracoviště v Česku.

Těší ho častější angažování mladých groupleaderů se zahraničními zkušenostmi i udržitelnost velkých projektů typu centra BIOCEV ve Vestci, které měl na starosti, i dalších infrastruktur z fondů EU. Za zklamání roku 2020 hodnotí zlehčování pandemie a dlouhodobý konflikt a kauzu na Univerzitě Palackého ohledně vybudování supercentra CATRIN, což vedlo k ohlášené rezignaci rektora Jaroslava Millera. Tyto spory zajímaly v roce 2020, jenž měl být oslavou sta let Čapkova slova „robot“, vědeckou komunitu.

Pokračuje trend zvyšování úrovně našeho základního výzkumu – většina týmů na ústavech Akademie věd a některých fakultách našich předních univerzit je již na velmi dobré mezinárodní úrovni. V tomto směru nastal za uplynulých 20 let obrovský pokrok.

Co nejčastěji četli vědci? „Ukazuje se, že nejvděčnějšími formáty jsou blogy a rozhovory se zajímavými osobnostmi. Snažíme se dělat jak své, tak ve spolupráci s partnery, třeba s Univerzitou Karlovou. Čtenáře zajímala problematika vědecké etiky – především v souvislosti s aférou v Olomouci. A různá srovnání – například mezi vysokými školami v rámci nového způsobu hodnocení vědy anebo mezinárodní žebříčky,“ řekl Aleš Vlk z odborného portálu Vědavýzkum.cz.

Řeší se i rozpočty na vědu v dalších letech, na státní i evropské úrovni – a to vše v době covidu, kdy svět začíná vakcinační maraton s nadějnými očkovacími látkami od výzkumníků a farmaceutických gigantů Pfizer, AstraZeneca či Moderna. Co by do roku 2021 popřál vědec, jenž byl pro rok 2020 Českou hlavou?

„České vědě přeji, aby byla čím dál více špičkovou vědou světovou, aby se dále více personálně internacionalizovala... A společnosti bych přál, aby co nejdříve byla co nejvíce proočkovaná, a tím skončila neblahá situace. S tím souvisí i přání, aby lidé přestali věřit absurdním nesmyslům o pandemii a očkování, jež kolují na internetu. Moc bych si přál, aby vláda konečně zorganizovala osvětovou kampaň ve prospěch očkování a proti falešným zprávám,“ říká profesor Hořejší.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.