Ceska Pozice

Koronavirovou krizí začíná globalizace 2.0. A nový vztah USA a Číny

Po koronavirové pandemii mnoho firem bude mít nové majitele a řada jich nepřežije, přičemž čínské jsou oproti americkým ve výhodě. Navíc dnešní krize urychlí v čínské kolektivistické společnosti přechod k umělé inteligenci s velkým počtem dat.

Petr Pietraš 16.5.2020
Čína a umělá inteligence. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čína a umělá inteligence. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Čína a umělá inteligence.

Na začátku koronavirové pandemie jedna německá televizní stanice ukázala, jak za osm dnů byla v čínském Wu-chanu vybudovaná nemocnice s několika tisíci lůžek a zanedlouho druhá. O několik týdnů později pak to, jak v New Yorku vysokozdvižné vozíky nakládají těla zesnulých pacientů do chladírenských vozů. Horší PR si lze jen obtížně představit a otázkou je, čím se dnes civilizovaný svět s moderní ekonomikou a výbornou zdravotní péčí liší od rozvojového.

Západní školství se zhoršuje několik desetiletí. Ani nedostatečné zdravotní zabezpečení milionů Američanů není novinkou. Kritizované je i podfinancování většiny armád členských zemí NATO. Tvrzení o selhání západních společností však opomíjí, že selhat může jen to, co funguje. Koronavirová pandemie ukázala, že nejde o jednorázové selhání Západu, ale o dlouhodobé nefungování jeho systému. Navzdory varování expertů, že ztrácí náskok, a Čína se na něj nejen dotahuje, ale v některých oblastech jej i začíná předhánět, se nic nezměnilo.

Koronavirová krize potvrdila nové rozdělení sil a změnu světového řádu. Pekingský autoritativní režim sice může nekompromisně prosazovat opatření ve společnosti, ale tchajwanská a jihokorejská demokracie se s pandemií dokázaly vyrovnat, aniž by zastavily své ekonomiky, jak učinila Evropa a USA, přičemž klíčovou roli hrály moderní technologie.

Posílení vlivu

Tchajwanský IT odborník Kai-Fu Lee ve své knize Supervelmoci umělé inteligence. Čína, Silicon Valley a svět v éře AI popisuje rozdíl mezi americkým a čínským modelem jako mezi originální vizí a pragmatickým řešením. Zatímco americké startupy chtějí revoluční ideu, jež změní svět, čínským jde především o peníze. Proti slávě nic nemají, ale jejich cílem není zanechat zářez v univerzu, jak řekl zakladatel firmy Apple Steve Jobs (1955–2011), nýbrž produkt, který generuje zisk. Odlišný postoj k řešení koronavirové pandemie tento Kai-Fu Leeho popis potvrdil.

Od začátku letošního roku je světové společenství v nové situaci a Peking nejen hlavním hráčem, ale i určuje pravidla hry. Koronavirus nejen v Číně vznikl, ale i se jí podařilo dostat pandemii pod kontrolu, a její šíření do zbytku světa využít k posílení svého ekonomického a politického vlivu. Má také výhodu před Západem v tvrdém prosazování digitalizace s cílem stát se jedničkou v umělé inteligenci. Čína platbu kreditními kartami přeskočila, používají se v ní digitální platební systémy. Dokonce žebráci mají QR kód, na který jim lze poslat peníze.

Od začátku letošního roku je světové společenství v nové situaci a Peking nejen hlavním hráčem, ale i určuje pravidla hry. Koronavirus nejen v Číně vznikl, ale i se jí podařilo dostat pandemii pod kontrolu, a její šíření do zbytku světa využít k posílení svého ekonomického a politického vlivu. Má také výhodu před Západem v tvrdém prosazování digitalizace s cílem stát se jedničkou v umělé inteligenci.

V Německu je považované za úspěch, že za koronavirové krize narostl počet platících v supermarketech kartou namísto hotovosti. Navíc ukázala, nakolik zbytek světa v některých oblastech závisí na Číně. Bývalý australský premiér Tony Abbot prohlásil: „To je skutečný čínský virus. Nikoliv ekonomické zpomalení šířící se z trhu ve Wu-chanu do zbytku světa, ale superzávislost na jediné zemi. Naší chybou je sebeuspokojení z výměny dlouhodobé národní bezpečnosti za krátkodobý ekonomický zisk. Podstatné jsme vyměnili za bezvýznamnost.“

Ekonomická síla Asie posiluje její nezávislost na Západu. Regionální ekonomické partnerství (RCEP), vznikající zóna volného obchodu 16 zemí zejména z jihovýchodní Asie, se stane v případě jeho letošní ratifikace obrovským ekonomickým prostorem, který čínským firmám umožní kompenzovat vyloučení ze západních trhů, například technologie 5G a firmy Huawei. V budoucnu budou globálnímu ekonomickému růstu dominovat asijské země, což je změna světového řádu, která bude mít i politický dopad.

Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) nekritizuje jen prezident USA Donald Trump, ale i Tchaj-wan a Austrálie. Podle Australanů se WHO podřizuje Pekingu, jenž měl zájem pandemii zlehčovat. Představitelé WHO se vyhýbají otázkám o potlačení pandemie na Tchaj-wanu, protože nechtějí dráždit Peking a jeho politiku jedné Číny. Její nové sebevědomí a vliv jsou nepřehlédnutelné.

Tři kroky

Bude-li Západ chtít udržet koronavirovou pandemii na přijatelné úrovni a bez drastického útlumu ekonomiky do objevení vakcíny na covid-19, bude muset převzít strategii například Jižní Koreje, tedy provést tři kroky – masově testovat, izolovat infikované a karanténu kontrolovat digitálními aplikacemi. V Evropě naráží první krok na nedostatek testů, druhý na nedostatečné kapacity zdravotnictví – počet lůžek i ochranných pomůcek – a třetí na obavu ze zneužití kontroly státem. Nedůvěra k němu je zajímavá ze dvou důvodů.

Bude-li Západ chtít udržet koronavirovou pandemii na přijatelné úrovni a bez drastického útlumu ekonomiky do objevení vakcíny na covid-19, bude muset převzít strategii například Jižní Koreje, tedy provést tři kroky – masově testovat, izolovat infikované a karanténu kontrolovat digitálními aplikacemi

Za prvé, v průzkumech veřejného mínění drtivá většina Němců vládní opatření podporuje a souhlasí s nimi, navzdory tomu aplikace ke zmírnění pandemii odmítá. Za druhé, Googlu a Facebooku sdělují dobrovolně mnohem více informací o svém soukromí, přičemž jde o americké firmy a získaná data jsou uložena mimo Evropu. Amazon je ve statisících německých domácností přítomný ve formě inteligentního reproduktoru Alexa Echo, který zaznamenává vše, co se děje.

Bez digitální kontroly však jihokorejský model nebude fungovat, a přestože jde o praktickou aplikaci, západní společnosti, zejména německá, se obávají, že ji stát zneužije. To neznamená, že obava z větší kontroly státem a jeho institucemi není oprávněná. Hlavní důvod však není snaha státu občany kontrolovat, ale západní individualismus. Kontrola státem poroste, což paradoxně souvisí s úspěchem liberalismu, tedy osobní svobody.

Americký politický teoretik Patrick Deneen ve své knize Proč selhal liberalismus ukazuje, jak lze v liberální společnosti tvořené jedinci vyznávajícími svobodu bez vztahu k celku obtížně najít společný jmenovatel. Pokud chce stát prosadit opatření, musí použít represivní prostředky, protože společenský konsens se vylučuje s individualismem. Koronavirová pandemie není příčinou, ale katalyzátorem tohoto vývoje.

Rychlejší než Evropa

Koronavirová pandemie urychlí v čínské kolektivistické společnosti ekonomický a společenský přechod k umělé inteligenci s obrovským počtem dat. Zavedení centrálního zdravotního registru, analýza genetického kódu u novorozenců a sběr osobních zdravotních informací se v Číně odehrají rychleji než v Evropě. V čínské ekonomice se zvýší robotizace a automatizace, což sníží riziko pandemií a stane se odrazovým můstkem k autonomní umělé inteligenci, která se na rozdíl od automatizované, sama rozhoduje.

Zavedení centrálního zdravotního registru, analýza genetického kódu u novorozenců a sběr osobních zdravotních informací se v Číně odehrají rychleji než v Evropě. V čínské ekonomice se zvýší robotizace a automatizace, což sníží riziko pandemií a stane se odrazovým můstkem k autonomní umělé inteligenci, která se na rozdíl od automatizované, sama rozhoduje.

Po pandemii bude mít mnoho firem nové majitele a řada jich nepřežije, přičemž čínské, které se snaží kontrolovat software, výrobu hardwaru, distribuci i prodej, jsou oproti americkým ve výhodě. Čína navíc disponuje finančními prostředky k nákupu oslabených západních firem, přičemž v USA jsou životaschopné především společnosti ukotvené v reálném světě.

Amazon výrazně posílil svou pozici na trhu, přičemž důvodem není jen skutečnost, že konkurence musela zavřít kamenné obchody. Jeho rozhodnutí vybudovat vlastní dodavatelskou síť až k zákazníkovi bez externích firem se ukázalo správné. Navíc je i v koronavirové krizi schopný zajistit, aby fungovala. Apple má software i hardware, které uživatel potřebuje, a Google a Microsoft servery, jež používají zákazníci na celém světě.

Není-li sdílená ekonomika ukotvená v reálném světě, strádá. Zůstanou-li turisté dobrovolně nebo vynuceně jako při pandemii doma, ubytovací nabídka Airbnb mizí – je jen zprostředkovatelem stejně jako Uber, který auta nevlastní. Jeho situace se však může změnit, pokud zprovozní vlastní autonomní taxíky. Ani vlastnictví nebo nájem fyzických objektů však nezaručují úspěch. Firma WeWork pronajímající kancelářské prostory se kvůli rozestupům potýká s úbytkem zákazníků. Koronavirovou krizí začíná globalizace 2.0, jejíž základ bude tvořit nový vztah USA a Číny.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.