Koronavirová první linie: Policisté, hasiči a lékaři

Policisté, hasiči i lékaři chrání druhé, přičemž sami riskují, a proto potřebují ochranné pomůcky nejvíc. V současnosti jsou jejich služby pro Češi nejvíc potřebné. Zároveň jsou nejvíc ohrožení. Koronavirus přitom dohání i je. Praktičtí lékaři patří mezi nejohroženější i proto, že zhruba polovinu z nich tvoří doktoři starší 60 let.

Eliška Nová 31.3.2020
Policisté v období koronavirové pandemie. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Policisté v období koronavirové pandemie. | foto: Patrik Uhlíř, MAFRA
Policisté v období koronavirové pandemie.

Pomáhají na hranicích, kontrolují dodržování karantény, odbavují nápor pacientů. Policisté, hasiči i lékaři potřebují ochranné pomůcky nejvíc. Jejich služby Češi nyní potřebují nejvíc. Zároveň jsou nejvíc ohrožení, stojí v první linii. Koronavirus přitom dohání i je. Respirátory a další ochranné pomůcky policie zatím k dispozici má. Plošně je nepoužívá, záleží na případu. „Podařilo se nám pořídit všechny prostředky, ale jestli to vydrží den, dva, týden, nejsem schopen říct, záleží, jak se bude situace vyvíjet,“ uvedl policejní prezident Jan Švejdar.

Ať se však situace vyvine jakkoli, dle mluvčího policejního prezidia Davida Schöna to na práci policistů nic nezmění. „Jsme připravení zajistit plnění našich úkolů za všech okolností, tedy i v případě zvýšení počtu policistů v karanténě,“ sdělil Schön. Švejdar nařídil různá opatření, aby policie zůstala akceschopná – nyní neřeší věci, jež snesou odklad. „Kdybychom teď kontrolovali autolékárničky, asi nám nikdo nepoděkuje, jsou daleko podstatnější věci. Pokud by však bylo evidentní, že někdo porušuje pravidla naschvál, policisté zakročí,“ vysvětlil.

Sankce

Policie nyní provádí kontroly na hraničních přechodech. Zároveň hlídá dodržování nových nařízení vlády, například zda obchody, jež musejí být zavřené, skutečně zavřené jsou, zda lidé dodržují karanténu či se neshlukují na ulici, což také nesmějí. Převážně se snaží o domluvu, nejde-li to však po dobrém, zakročí. Sankce jsou přitom v nouzovém stavu vyšší než za běžných dnů. Za úmyslné šíření nemoci hrozí až dvanáct let vězení, kdo šíří virus nevědomě, může dostat až deset let.

Sankce jsou v nouzovém stavu vyšší než za běžných dnů. Za úmyslné šíření nemoci hrozí až dvanáct let vězení, kdo šíří virus nevědomě, může dostat až deset let.

První na ráně jsou i lékaři. Od praktických až po ty, kteří mají nyní nekonečné služby v nemocnicích. Co znamená, má-li ordinace tři respirátory? V podstatě možnost vyšetřovat pacienty tři dny, ale za předpokladu, že si lékař během dne respirátor vůbec nesundá, ani na jídlo a pití. Pokud ano, už by ho podle předsedy Sdružení praktických lékařů ČR Petra Šonky používat neměl. Sdružení proto vydalo pro praktiky doporučení. Předseda dodává, že v nich nestojí, že by lékaři měli přestat ordinovat. Jen to, aby zkrátili pracovní dobu na čtyři až pět hodin. „To je doba, která se dá bez pití vydržet,“ říká Šonka.

Radí i to, aby se v čekárně nemíchali zdraví a nemocní, i tím se riziko nákazy sníží. Až když praktikovi ochranné pomůcky dojdou, má ordinaci zavřít. „Neznamená to, že má utéct domů, ale aby převedl činnost do soukromého režimu a poskytoval telefonické či elektronické konzultace, zajistil e-recepty a neschopenky. Jen by neměl mít fyzický kontakt s pacientem,“ upřesnil Šonka. Ochranné pomůcky předepsal lékařům Státní zdravotní ústav a hygiena. Mají mít brýle, respirátor a rukavice.

Pomoc na hranicích

Praktičtí lékaři patří mezi nejohroženější i proto, že zhruba polovinu z nich tvoří doktoři starší 60 let, čtvrtině lékařů z této skupiny je více než 65 let. Onemocnění Covid-19 je přitom nebezpečné zejména pro starší populaci. Šonka také říká, že nezná jediný případ, kdy by lékař porušil pravidla. V médiích propíraný byl třeba případ lékaře z Prahy 6, který se vrátil z Itálie a pak dva dny ordinoval.

V karanténě skončili i hasiči. Ti v současnosti pomáhají také na hranicích, a pravděpodobnost, že přijdou do styku s někým nakaženým, je i u nich vysoká také proto, že cestujícím měří teplotu.

Jenže: „Dělal všechno, jak měl. Na hygieně se ptal dokonce dvakrát. Ale i tam postupovali, jak měli. Neměl žádné příznaky a nebyl v rizikové oblasti, tak mu řekli, že může jít normálně do práce, protože tak byla v tu dobu nastavená pravidla. Poslechl, šel do práce, třetí den se u něho projevily první příznaky, nechal se otestovat a pak se všichni zděsili, že je pozitivní. Ale to je tím, že se epidemiologická situace vyvinula a předběhla nastavená opatření. Nelze říct, že by někdo udělal chybu,“ řekl Šonka.

V karanténě skončili i hasiči. Ti v současnosti pomáhají také na hranicích, a pravděpodobnost, že přijdou do styku s někým nakaženým, je i u nich vysoká také proto, že cestujícím měří teplotu.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.