Koronavirová pandemie zatím postupuje v mantinelech předpokladů, jež zdravotničtí statistici vymodelovali. Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška to znamená, že vládní opatření zabírají. „Není důvod se obávat italského scénáře,“ řekl Dušek. Počet lidí, kteří chytí virus od nakaženého, od omezení volného pohybu opadl. Pokles pod jedničku by značil, že se epidemii daří zvládnout.
K tomu je třeba důkladně střežit seniory a chronicky nemocné, aby mezi nimi virus nezasáhl s neřízenou silou. Infikovaných mezi nimi přibylo. Model počítal, že na konci března to může být 15 až 30 procent, skutečnost vyšla jako střed. Podle nové predikce bude na konci dubna v zemi 7200 až 30 tisíc potvrzených nakažených, vědci sázejí na zhruba 14 tisíc.
Vysoký rozptyl je dán tím, co Dušek označil za „největší statistický mindrák“: nikdo neví, kolik je v Česku infikovaných, kteří o své nemoci netuší. ÚZIS ve svých křivkách počítá s tím, že jich je aktuálně více než dva tisíce. Poodhalit skutečnost o promořenosti národa má projekt otestování reprezentativní části lidí, něco jako odběrový průzkum veřejného mínění.
Ubytovací zařízení pro seniory
Oblast kolem Litovle a Uničova byla dva týdny pod separátní „poklicí“, protože se tam nákaza začínala šířit exponenciálou. Kvůli tomu je region laboratoří, na níž se dá odhadnout, jak moc se virus rozmohl. „Už jsme tam zavezli 22 tisíc testovacích setů. Chceme vědět, kolik osob se tam dostalo do kontaktu s tímto onemocněním,“ řekl ČRo hlavní epidemiolog Roman Prymula.
Prioritu mají prověrky zdraví lidí v ubytovacích zařízeních pro seniory. U klientů i personálu proto budou pokračovat. Nákaza tam hrozí zejména proto, že stejně jako v nemocnicích do těchto zařízení zaměstnanci přicházejí zvenku a zase po směnách odcházejí. Navíc je to tam nejvíc nebezpečné z hlediska vážnosti příznaků. |
V dalším kroku chce udělat průkazné, sofistikovanější šetření na vybraném vzorku, a to v Praze. Zkoumat se má přítomnost protilátek v těle, na což stačí dostupnější rychlotesty. Tím se odhalí jedinci, kteří nemoc mají nebo měli, byť třeba bez příznaků. Negativní výsledek ale může znamenat, že nemoc v těle je, ale v raném stadiu, kdy imunita ještě protilátky vyrobit nestihla.
„Testování reprezentativního vzorku populace se bude týkat pěti tisíc obyvatel Prahy,“ upřesnil Prymula pro Českou televizi s tím, že úkolu se ujme 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) nadále vidí prioritu v prověrkách zdraví lidí v ubytovacích zařízeních pro seniory. U klientů i personálu proto budou pokračovat. Nákaza tam hrozí zejména proto, že stejně jako v nemocnicích do těchto zařízení zaměstnanci přicházejí zvenku a zase po směnách odcházejí. Navíc je to tam nejvíc nebezpečné z hlediska vážnosti příznaků.
Dostatečně robustní kapacita nemocnic
„Na rozdíl od jiných států, které mají primárně zasaženou seniorní populaci, to takto v České republice není,“ řekl Vojtěch. Oproti zdejším 22 procentům lidí nad 65 let mezi potvrzenými nakaženými je třeba v Itálii pacientů nad 59 let skoro polovina. V týdnu na přelomu března a dubna vzrostl podíl věkovitějších seniorů, kteří pobývají v nemocnici: sedmdesátníci a starší tvoří 60 procent všech hospitalizovaných. Je to dáno i tím, že starší lidé mívají přidružená onemocnění. Hlavně vysoký tlak a diabetes jsou velmi rizikové faktory.
Třebaže každý lidský život je nenahraditelný, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek zdůraznil, že mortalita v důsledku nákazy koronavirem je v České republice malá, a nabádal, aby se touto částí statistiky nenechali Češi mentálně polapit. Klíčové pro zvládnutí pandemie je i to, aby byla dostatečně robustní kapacita nemocnic, obzvlášť na jednotkách intenzivní péče. |
Třebaže každý lidský život je nenahraditelný, Dušek zdůraznil, že mortalita v důsledku nákazy koronavirem je v České republice malá, a nabádal, aby se touto částí statistiky nenechali Češi mentálně polapit. „Začínáme poznávat chování té infekce. Mortalita na koronavirus je u nás v mezinárodním hledisku velmi nízká a v porovnání s jinými příčinami úmrtí zanedbatelná,“ uvedl Dušek. Klíčové pro zvládnutí pandemie je i to, aby byla dostatečně robustní kapacita nemocnic, obzvlášť na jednotkách intenzivní péče.
Vladimír Černý, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, uklidňoval, že v tomto směru není důvod k obavám. „Jsme mezi zeměmi s nejnižším rizikem překročení kapacity lůžkové péče v souvislosti s touto nemocí,“ uvedl. Až při náporu 45 tisíc pacientů najednou by začínalo hrozit, že intenzivní péče nebude stačit. Pak by se aktivovaly záložní systémy.
