Koronavirová pandemie internetové hudební platformy příliš nezasáhla

Ještě před čtyřmi lety si část vydavatelů myslela, že dokáže zabránit vývoji odvětví, jež dnes vydělává díky streamování singlů a alb, zatímco globálně má kultura kvůli covidu stopku.

Internetová hudební služba Spotify. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Internetová hudební služba Spotify. | foto: Wikipedia
Internetová hudební služba Spotify.

Filmový průmysl se pomalu hroutí pod tíhou roušek a s marnou nadějí odkládá premiéry blockbusterů na příští rok. Nechce totiž přijít o utracené miliony, jenže čas utíká a investoři začínají tlačit. Nepřekvapivě k onlinu. Zato pro Koronavirová pandemie internetové hudební platformy by situace kolem koronaviru nemusela být zdaleka stejně devastující, online už jsou a celkem dlouho. Streamovací služby, na jejichž prostorech se dá dostat k nejznámějším jménům, novým talentům a podcastům všeho druhu, tvoří silný celek disponující miliardami dolarů.

Spotify, Apple Music, Amazon, Tencent Music, YouTube... Stačí si vybrat. I když celé odvětví ve druhém čtvrtletí letošního roku zaznamenalo dvouprocentní propad v porovnání s předchozím obdobím, stále mu tržby vygenerovaly dohromady 6,7 miliardy dolarů, jak uvádí výzkumná společnost Counterpoint Research. Také počet předplatitelů těchto služeb meziročně vzrostl o 29 procent.

V počtu uživatelů, kteří za obsah na hudebních platformách platí, vévodí švédská Spotify se 34 procenty, za kterou najdeme americké Apple Music s 21 procenty a Amazon Music s 15 procenty, čínská Tencent Music má 12 a opět americká YouTube Music od Googlu prozatím pět procent.

Změna celého odvětví

Zajít si poslechnout pár cédéček ve sluchátkách Bontonlandu a třeba si nějaké za pár stovek odnést domů... Dnes to zní jako historka z mládí, kterou do hudby zapálený rodič s nostalgií vypráví svému potomkovi. Ten si totiž pro nejnovější hudební trendy „chodí“ jen na internet. Hudba nikdy nebyla levná, její vlastnění zůstávalo výsadou úzkého kruhu lidí, společnost ale vždy ráda muziku sdílela. V době, kdy šlo o nedostatkové zboží, se z ruky do ruky předávala i podomácku na rentgenové snímky „nahraná“ alba západních interpretů.

Půjčovny, specializované obchody, nové tóny z Británie a Skandinávie, audiokazety, desky… To vše se stalo minulostí, když se naplno rozjel internet, který za nějakých 20 let několikrát změnil celé odvětví.Přirovnání těch, kteří odmítali uznat, že je čas na změnu, a zuby nehty chtěli udržet stará pravidla, k ludditům, již by se měli vymazat z mapy, je tři roky stará reakce amerického hudebního analytika a kritika Boba Lefsetze.

Půjčovny, specializované obchody, nové tóny z Británie a Skandinávie, audiokazety, desky… To vše se stalo minulostí, když se naplno rozjel internet, který za nějakých 20 let několikrát změnil celé odvětví.

Luddité, anglické hnutí dělníků a řemeslníků, kteří na počátku 19. století chtěli zničit stroje a zabránit jejich zavádění v továrnách, aby masová výroba neokrádala lid o práci, nedopadli slavně. A stejný osud nejspíš čeká všechny, kteří ještě v roce 2016 debatovali, jak se internetovým platformám vyhnout a zůstat u starých prodejů. A tehdy Lefsetz vyzradil světu informaci ze zákulisí Universal Music Group (UMG) – tato společnost zakázala všem svým muzikantům uzavírat exkluzivní smlouvy s firmami, které muziku streamují.

Hudebníci si často stěžují, že je nahrávací společnosti doslova vlastní. Byl jím i americký zpěvák a textař Frank Ocean, který kauzu odstartoval. Své první nahrávky totiž prováděl u labelu Def Jam Recording, jenž spadá do vlastnictví UMG. Spolupráci se studiem vnímal jako dlouholetý šachový turnaj, z nějž hledal cestu ven – stal se jí pro něho živý streaming jeho druhého alba Endless, které v podobě videa mělo exkluzivní premiéru na Apple Music. Ocean zároveň splnil i své závazky vůči UMG, když vzápětí vydal studiové album Blonde.

Jenomže to se nelíbilo studiovým hlavounům. Generální ředitel UMG Lucian Grainge v reakci na Oceanovo jednání zakázal exkluzivní streamingy všem, které měl pod svou střechou. Investovaný čas, finance a následný marketing, to vše podle něho byly jasné argumenty pro toto nařízení. S pochopením se ale nesetkal.

Distribuce

Lefsetz ví o hudebním zákulisí snad všechno. Je známý ostrými výroky, nebojí se nikoho z oboru naštvat a fandí nevytříbenému slovníku, především však vývoji a trendům svého oboru rozumí. V roce 2016 prohlásil, že je na čase se probudit a přičichnout ke kávě, kterou vaří generální ředitel Spotify Daniel Ek. A ta má revoluční říz. Sice se dle Lefsetze na švédské platformě vydělá méně než tradičním prodejem hudebních nosičů, zato se umělcům nabízí mnohem štědřejší kus koláče.

Sedmdesát procent zisku z přehrání míří autorům, zatímco při tradičním prodeji cédéčka má hudebník nárok na deset, maximálně 15 procent. Muzikanti jsou přesvědčeni, že pokud mají dobrý produkt, dokážou prorazit sami, labely dlouhodobě tvrdí opak. Uplynulé roky ukázaly jinou tendenci – nejdůležitějším prvkem úspěchu je distribuce. Této role se chopily online platformy schopné z bezejmenného tvůrce přes noc stvořit hvězdu, nicméně miliardové obraty i u nich obstarávají slavní tahouni.

Muzikanti jsou přesvědčeni, že pokud mají dobrý produkt, dokážou prorazit sami, labely dlouhodobě tvrdí opak. Uplynulé roky ukázaly jinou tendenci – nejdůležitějším prvkem úspěchu je distribuce. Této role se chopily online platformy schopné z bezejmenného tvůrce přes noc stvořit hvězdu, nicméně miliardové obraty i u nich obstarávají slavní tahouni.

Řada z nich z online prostředí, které jako jediné médium okamžitě reaguje na proměnu trendů, vzešla. Stačí se podívat na nejvíce streamované „koně“ platformy Spotify, tedy prvních deset míst žebříčku umělců, abychom mohli načrtnout mapu shrnující globální hudební vkus uživatelů. Na konci třetího říjnového týdne první desítce vévodili zpěváci The Weekend, Drake a Justin Bieber, které následuje J Balvin. A zástup mladých zpěvaček – Dua Lipa, Cardi B nebo Ariana Grande. Mezi nimi se ztrácel romantický Ed Sheeran.

Žebříček uzavírali Marshmello a Khalid. Počty jejich posluchačů během jednoho měsíce se pohybují mezi 48 a 61 miliony. Na žánry je tvorba bohatá. Uživatelé platformy dávají přednost R&B, popu (včetně latinského, folkového a tanečního), alternativnímu R&B, hip hopu, trapu, dancehallu, reggaetonu, nechybí ani progressive house nebo future bounce. Králem Spotify je britský zpěvák a textař Ed Sheeran – má nejen nejvíc followerů, ale i pomyslnou korunu za více než 2,5 miliardy streamů skladby Shape of You.

Apple Music nabízí denně aktualizovaný globální žebříček stovky nejčastěji přehrávaných písní. V první desítce se objevují interpreti, jako je letos zesnulá brooklynská rapová hvězda Pop Smoke, jihokorejský sedmičlenný boy band BTS a nepřekvapivě Justin Bieber nebo zpěvačka Cardi B. Ostatní příčky patří mladým raperům 21 Savage, Yung Bleu, 24kGoldn, uskupení Internet Money v podání dvojice Nicka Mira a Taze Taylora ve spolupráci s dalším raperem s pseudonymem Gunna.

Myspace versus Spotify

Drake v Kristových letech ve srovnání s věkem ostatních zpěváků působí jako veterán. Takzvaný „young spirit“ totiž ovládá nejvyšší pozice a rap je dominantním žánrem u uživatelů platformy firmy Apple. Než se lidstvo dopracovalo k bodu, kdy má přístup k hudbě každý, kdo je připojený ke globální síti, se toho ve vývoji, pokusech a omylech odehrálo hodně.

Nezmínit průkopníky internetových platforem a proces zrodu těch dnes fungujících by bylo stejnou ignorací jako předstírat, že mezi The Rolling Stones a Taylor Swift žádná hudba neexistovala. Pamětníci si vybaví server Myspace, nejen hudební prostor, kde se sdružovali lidé ještě před tím, než monopol Facebook v letech 2008 až 2009 ovládl lidské duše celého světa.

Zatímco Myspace, nehledě na SoundCloud, v té době odpočíval na vavřínech a netušil, že už na něj táhne Mark Zuckerberg se svým „facebook me“, ve Švédsku byla na podzim 2008 v tichosti spuštěna platforma Spotify. Jeden z prvních klíčových hybatelů industrie, jemuž primárně nejde o sdílení hudby, ale o streamování zavedených interpretů vydávaných společnostmi, jako je EMI, Sony, Universal a v neposlední řadě Warner Music Group.

Do té doby byl největší sociální sítí Myspace, který soustřeďoval hudebníky a jejich příznivce, a také měl značný technologický a kulturní vliv s globálním zásahem. Už v roce 2005 rozjel vlastní nahrávací label MySpace Records s cílem objevit nové talenty. Lily Allen, Sean Kingston, famózní Arctic Monkeys, extravagantní Katy Perry – ti všichni získali popularitu díky Myspace. Server existuje dodnes, ale od dob jeho největšího slávy uteklo hodně vody.

Za zmínku stojí také server SoundCloud, který zmíněné platformě začal konkurovat v roce 2007. Soustřeďuje se především na sdílení audionahrávek a v současnosti má 175 milionů posluchačů měsíčně. Jedním z prominentních hudebníků zrozených na SoundCloudu je například raper Lil Pump, jehož platinový track Gucci Gang v roce 2017 obsadil třetí příčku žebříčku Billboard Hot 100.

Zatímco Myspace, nehledě na SoundCloud, v té době odpočíval na vavřínech a netušil, že už na něj táhne Mark Zuckerberg se svým „facebook me“, ve Švédsku byla na podzim 2008 v tichosti spuštěna platforma Spotify. Jeden z prvních klíčových hybatelů industrie, jemuž primárně nejde o sdílení hudby, ale o streamování zavedených interpretů vydávaných společnostmi, jako je EMI, Sony, Universal a v neposlední řadě Warner Music Group. Služba po rozšiřování do Evropy expandovala do USA a Oceánie.

V tichosti a beze slov

Ve stejném roce 2008 firma Amazon představila vlastní hudební platformu, čímž se stala prvním hudebním obchodem, kde bylo možné nakoupit gigabajty populárních bitů a vokálů bez takzvaných digitálních práv od nahrávacích gigantů. Za dalších sedm let do stále neprobrouzdaného oceánu vplula americká streamovací služba Apple Music, aby se pokusila o to, čeho podle ní není Spotify schopná – profitovat.

Původně se totiž nikomu příliš nezamlouvala představa vybírat poplatky za poslech, jenže nahrávací labely by jinak nedaly, a proto se přistoupilo na měsíční paušální poplatek, který nabízí stahování hudby souběžně s poslechem. Platforma Apple Music je však otevřena i interpretům, kteří s Apple nechtějí uzavírat smlouvu, pro ty je tu služba Connect. Získat platící posluchače není snadné, proto se jak Spotify, tak Apple Music snaží své předplatitele udržet všemi dostupnými způsoby.

Algoritmy pracují, sociální a žánrové bubliny se množí a tříští. Právo na možnost volby v digitálním kouři pokroku 21. století mizí a vše se odehrává online. Proto se zdá, že sdílení hudby v tomto století bude mít úplně jiný rozměr než v předchozích desetiletích. Všechno bude o samotě, v tichosti a beze slov.

Nabízejí jim novou hudbu na základě předchozích nakoupených streamů, sestavují personalizované playlisty, plánují premiéry nových písní. Právě v technologiích nabízejících komfort, které uživatelé dávno vnímají jako samozřejmost, zaostává YouTube Music. Už pár let se pokouší získat podíl na trhu, ale zatím není schopná konkurovat intuitivnímu ovládaní dlouhodobě zavedených platforem. Zda se jí to podaří, odhalí čas.

Že luddité se svým zpátečnickým postojem neměli šanci uspět, víme. Pokrok zastavit nelze a je marné se s tím přít. Otázkou zůstává, zda je vždy přínosný, obzvlášť když jím hýbou peníze. Současná koronavirová separace společnosti zesiluje, izolovaní a deprimovaní jedinci se zavírají do tepla domovů, generátory zisku ale nespí.

Algoritmy pracují, sociální a žánrové bubliny se množí a tříští. Právo na možnost volby v digitálním kouři pokroku 21. století mizí a vše se odehrává online. Proto se zdá, že sdílení hudby v tomto století bude mít úplně jiný rozměr než v předchozích desetiletích. Všechno bude o samotě, v tichosti a beze slov.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.