Koronakrize ani zastavení ekonomiky ceny parcel negativně neovlivnily

Ceny zemědělské půdy se podle analýzy společnosti Farmy.cz za první pololetí zvedly o dvě procenta. Ve druhém čtvrtletí průměrná tržní cena za hektar dosáhla 255 tisíc korun. Hlavním důvodem zdražení je očekávaný konec daně z nabytí nemovitosti, již odvádí kupující ve výši čtyř procent z ceny. Parcely nakupují zemědělci i investoři.

Pozemky v Klánovicích, které prodal Tomáš Podivínský, prozatím leží ladem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pozemky v Klánovicích, které prodal Tomáš Podivínský, prozatím leží ladem. | foto: Yan ReneltMAFRA
Pozemky v Klánovicích, které prodal Tomáš Podivínský, prozatím leží ladem.

Nenabízí sice stejně vysoký nájemní výnos jako byty či kancelářské budovy, navzdory tomu je u investorů vyhledávaným artiklem. Mimo jiné díky dotacím, které zaručují poměrně nízké riziko nákupu. Řeč je o zemědělské půdě, jejíž ceny se podle analýzy společnosti Farmy.cz za první letošní pololetí zvedly o dvě procenta. Ve druhém čtvrtletí roku průměrná tržní cena za hektar půdy dosáhla 255 tisíc korun. Hlavním důvodem zdražení je očekávaný konec daně z nabytí nemovitosti, kterou odvádí kupující ve výši čtyř procent z ceny.

Návrh zatím posvětili poslanci a očekává se, že projde hladce i Senátem. Pokud se to stane, bude změna platit zpětně od prosince 2019. „Kupující již zjevně zohlednili toto očekávané zrušení daně a jsou ochotni nabízet o něco vyšší kupní cenu,“ uvedl Jaroslav Urban, majitel serveru Farmy.cz, který monitoruje pohyb tržních cen zemědělské půdy. Parcely přitom nakupují nejen zemědělci, ale také investoři. I proto se na jejich cenách negativně nepodepsala koronakrize ani zastavení ekonomiky.

Nejdražší a nejlevnější

Jaký bude vývoj, je podle Urbana složité odhadovat. „Dopady krizového stavu se projeví naplno patrně až na podzim. Nicméně lze očekávat, že na trh s půdou bude mít krize menší dopad než na ostatní nemovitosti, například rezidenční,“ je přesvědčen. Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda si dokonce myslí, že pandemie poptávku investorů po zemědělské půdě podpoří: „Podává dobrý výkon i při krizích, jak učí zkušenost z doby světové finanční krize na přelomu minulého desetiletí.“

Nejdráž vyjdou pozemky na Hané, v okolí Hradce Králové, v západních i jižních Čechách a v části lokalit u Prahy či Brna. V těchto případech to není dáno bonitou půdy, ale výhledem změny územního plánu na stavební pozemky. Nejlevnější půda je naopak na Vysočině a v horských oblastech v českém pohraničí.

Nejdráž vyjdou pozemky na Hané, v okolí Hradce Králové, v západních i jižních Čechách a v části lokalit u Prahy či Brna. V těchto případech to není dáno bonitou půdy, ale výhledem změny územního plánu na stavební pozemky. Nejlevnější půda je naopak na Vysočině a v horských oblastech v českém pohraničí. Mezi kupujícími převládají zemědělci, ti tvoří zhruba 62 procent, zbytek připadá na nezemědělské investory. Podle statistik J&T Banky zájem investorů o zemědělskou půdu vrcholil okolo roku 2016. Tehdy i razantně rostly ceny.

V letech 2015 až 2017, jak vyplývá ze statistik Farmy.cz, neklesl meziroční nárůst cen pod deset procent, v roce 2016 dokonce překonal 25 procent. „V posledních letech zájem (o zemědělskou půdu) klesl a zpomalil se i nárůst cen,“ říká Pavel Ryska, analytik J&T Banky. Také Jaroslav Urban z Farmy.cz předpokládá, že za letošní rok čeká ceny zemědělské půdy stagnace či mírný růst. Analytik Ryska nicméně tvrdí, že bude obtížné zjistit – i s časovým odstupem –, zda pandemie koronaviru a hospodářská recese měly hmatatelný vliv na cenu půdy, protože trh se zemědělskou půdou je málo likvidní.

To znamená, že velké lány nejsou na prodej a obchody s nimi jsou spíše sporadické. I tak se ale ročně v Česku zobchoduje půda za desítky miliard korun. Ovšem ekonom Kovanda je přesvědčen, že pandemie poptávku investorů po zemědělské půdě opět podpoří. „Investice do půdy zajišťuje sice nízký, ale stabilní výnos, takže i bohatí investoři se uchylují k investicím do půdy, aby doplnili své investiční portfolio poměrně velmi bezpečnou investicí,“ vysvětluje Kovanda.

Méně rizikové a citlivé

Svou roli by mohly sehrát i letošní bohaté srážky. „Sucho nebude jako v minulých letech zemědělcům ponižovat hektarový výnos. To dává jistou naději i do budoucích let, že nepřichází žádný katastrofický scénář trvalejšího citelného poklesu hektarové výnosnosti půdy kvůli suchu,“ říká Kovanda. A dodává, že to půdu zatraktivňuje jako investiční aktivum.

Někteří investoři mohou preferovat zemědělskou půdu jako méně rizikovou. Důvodem jsou dotace. Zatímco průmysl či maloobchod procházejí cykly, což ovlivňuje i příslušné nemovitosti, zemědělství může být v tomto ohledu méně citlivé.

Zemědělská půda investorům neposkytuje stejně vysoký nájemní výnos jako třeba z budov. „Zatímco byty, kanceláře, logistika či maloobchodní plochy mohou podle své rizikovosti nabízet nájemní výnos například od tří do deseti procent ročně, nájemní výnos z půdy se podle našich odhadů pohybuje níže, spíše okolo dvou procent,“ upřesňuje Pavel Ryska.

Na druhou stranu ale mohou někteří investoři preferovat zemědělskou půdu jako méně rizikovou. Důvodem jsou dotace.„Zemědělství je z nich v dnešní době výrazně financováno. Dotace jsou známy na několik let dopředu. Od toho se odvíjí i jistota nájmu, kterou hospodařící zemědělci majitelům půdy odvádí,“ popisuje Ryska. Zatímco průmysl či maloobchod procházejí cykly, což ovlivňuje i příslušné nemovitosti, zemědělství může být v tomto ohledu méně citlivé.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.