Ceska Pozice

Kongres ODS aneb Smuteční pochod zadul na plné obrátky

Pravicový volič bude muset trpět i nadále: ODS provedla sebereflexi, za jakou by se nemusely stydět ani předlistopadové elity.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Kongres ODS dal „jasnou“ odpověď na otázku, proč klesá popularita strany u veřejnosti: nejednota, neschopnost komunikovat s veřejností i „obyčejnými“ straníky, ztráta důvěryhodnosti a koaliční rozepře. Skoro by se chtělo dodat: Nebylo těch klišé málo, dámy a pánové? Nechyběla ještě konstruktivní kritika, která by rokování poskytla komplexnější rámec?

Bohorovnost strany, jež už několik let (nejen v posledních měsících) vyklízí pozice a nyní klesla na – zatím – 12procentní dno, je téměř hodna obdivu. Minimálně se jedná o odvážný postoj. Donekonečna opakované rétorické figury o nutnosti jednoty a komunikace totiž neznamenají nic jiného, než že se – podle mínění uvnitř ODS – dosud jednalo pouze o kosmetické vady. Zneuctěná princezna bude umyta, učesána, navlečena do nových šatů a znovu představena veřejnosti jako neposkvrněná panna.

Kongresoví vítězové si padli v náruč. Staronový předseda Petr Nečas bude lépe komunikovat jak navenek, tak dovnitř strany. Nový korunní princ Martin Kuba bude princeznu zřejmě česat pomocí kritiky zákona o veřejných zakázkách (o jeho nefunkčnosti a přílišnému upnutí se na transparenci, která vede k průtahům, promlouval ve svém nominačním projevu) a bránit ji coby zlý pes před nepřáteli. Místopředsedkyně Miroslava Němcová zas princeznu bude zkrášlovat antikomunismem. Jiří Pospíšil bude svorný s Petrem Nečasem. Tomáš Chalupa by se zřejmě mohl zamyslet nad svým dřívějším starostováním na Praze 6 a oprášit pojem Key Investments (ale nečekejme zázraky na počkání...) a Pavel Blažek bude tvrdit muziku na ministerstvu spravedlnosti.

Sebereflexí si však veřejnost pravděpodobně představovala něco jiného. A reálně hrozí, že nebude stačit princeznu zkrášlit, protože se také může stát, že bude zkrášlována pro rakev, nikoli pro veřejné slavnosti.

O Prosperovi a Kalibánech

V Shakespearově Bouři je postava Kalibána, barbara, kterého se snaží kouzelník Prospero zcivilizovat. Daří se mu to jen na povrchu. Kalibán mluví jako vzdělanec, když chce, nicméně jazyk sám (symbol civilizovanosti) využívá v duchu své barbarské tradice a k osočování: „Tys naučil mne mluvit: díky ti, / vím aspoň, jak tě klnout; nádcha zlá / tě zahub, že‘s mne učil řeči své.“ – říká Prosperovi Kalibán v překladu Františka Čelakovského.

ODS je nedůvěryhodná nikoli kvůli kosmetickým vadám, ale kvůli tomu, že musí z principu ochraňovat často nesmyslné vymoženosti svého voličského jádra

ODS je v jistém slova smyslu v postavení Prospera vůči podstatným částem svého zmenšujícího se voličského jádra (Kalibánům). ODS „vychovala“ živnostníky, že je správné platit menší daně a odvody oproti těm, kteří pracují na základě pracovní smlouvy. ODS „vychovala“ vysokopříjmové občany k tomu, že je normální mít jednotnou sazbu, takzvanou rovnou daň. ODS například také „vychovávala“ řadu let občany, že švarcsystém rozproudí konjunkturu v ekonomice, anebo – rukou nerozdílnou s ostatními – udržovala a prosazovala akcie na majitele.

Tito „Kalibáni“ (v nepejorativním smyslu) pak logicky začali ODS podporovat, začali se k ní přimykat, ovládat její místní organizace (i to nejvyšší vedení) a naučili se využívat plodů této politiky. Dnes je vnímají za samozřejmé.

ODS je nedůvěryhodná nikoli kvůli kosmetickým vadám, ale kvůli tomu, že musí z principu ochraňovat často nesmyslné vymoženosti svého voličského jádra, a to i v čase ekonomické krize. A současně mluví o nutnosti osekávání výdajů. Lidé, i ti pravicoví, pak nechápou a nepřijímají sociální škrty a zvedání daní u jedněch, když současně vidí, že výše paušálů živnostníkům zůstává, že akcie na majitele se nemění, že je de facto obhajován švarcsystém a zásah proti němu je vnímán jako tlak „špatným směrem“ (to už tu dlouho nebylo).

Logicky se člověk sám sebe ptá: proč se mám uskromňovat já, když jiné skupiny mají všelijaké výhody? Když se k tomu přidá řada korupčních skandálů (i současné, nejen ty minulé), tak je jen a jen logické, že se zvedá poptávka po nepolitické politice – po různých hnutích, po osobnostech, které se tváří, že vyřeší korupci na počkání.

Nemožnost sebereflexe

ODS hlubší sebereflexe ani nemůže být schopna. Strana totiž sama žije ze svého voličského jádra, z lidí, kteří si ODS postupem času proměnili v podnikatelský subjekt, nebo alespoň v organizaci, pomocí které se jim bude snadněji podnikat. V tom sice ODS není sama, i jiné politické strany jsou na tom podobně, ale občanští demokraté byli stranou dlouho vládnoucí, proto jsou „zprivatizováni“ nejpokročileji.

Obnovení jednoty, konec koaličních šarvátek, obnovení důvěryhodnosti a další fráze, které jsme mohli v průběhu brněnského kongresu slyšet, jsou proto jen tlučením hřebíků do rakve ODS. Nové vedení s Petrem Nečasem v čele je tak spíše smutečním průvodem za stranu, která v uplynulých dvaceti letech spoluvytvářela podobu České republiky.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.