Konec světa: Šifra Mistra Erika Arthura Blaira

Datum není rozhodující. Ani si pod pojmem konec světa nelze představovat jadernou či vesmírnou katastrofu, tak to Mayové nevymysleli.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Proroctví, mystéria, věštírny, Hermes Trismegistos, předpovědi, astrologie, astronomie, archeologie, matematika, futurologie, prognostici (i s Ústavem), informace, dezinformace, iluze a deziluze. Mayové, delfská věštírna, Sibyla, zjevení svatého Jana, Nostradamus, Paracelsus, Alexandre Dumas, dívenka s Fatimy, Aldous Huxley, George Orwell…

Po tréninkovém šílení na přelomu let 2000 a 2001 nastává tento pátek skutečný konec světa, coby vyvrcholení moderní i postmoderní doby. Konkrétní předpověď data vzešla z kombinace archeologických nálezů, závěrů vyčtených z mayských hieroglyfů, matematických výpočtů a všeobecného šumu ultrainformační epochy. Nejprve dovolte poznámku k termínu 21. 12. 2012.

Všechny prognózy termínu konce světa mají pravděpodobnostní odchylky

Stačila chybička ve změnách kalendáře juliánského na gregoriánský a „mayský“ rozruch by se v rozhodný den 21. 12. 2012 nekonal. Otázka též zní, zda si z pátku vůbec něco užijeme, pokud události propuknou již v 00:00 hodin greenwichské hvězdárny. Proč ale zrovna greenwichský čas?! Vždyť v době mayských zápisů a vzniku Drážďanského kodexu tam nestála ani cihla. Proč ne třeba čas datové hranice? Jenže datum právě není rozhodující.

Všechny prognózy termínu konce světa mají pravděpodobnostní odchylky, které se nejspíše ani neprůměrují, ani nesčítají jako na českém vnitru, nýbrž násobí. Z toho vyplývá, že tento pátek to pravděpodobně nastane, nebo také ne. S přihlédnutím ke zmíněnému násobení je třeba připustit, že konec světa je tady; v čem spočívá, na to nás upozorňuje již mnoho desetiletí řada příznaků. Vrátit se pro ně musím až do dětství.

Náš manipulovaný svět

Kdokoliv říká, že knihu Šifra Mistra Leonarda nečetl, většinou jen účelově mlží. Stála za přečtení. I její analogičtí předchůdci a následovníci. Co když za „tím vším“ něco je?

Jako školák jsem byl velmi udiven, když se přede mnou náhle otevřely jiné dimenze, jak vnímat společnost. A to při čtení děl Alexandra Dumase, jež popisují tajné děje v období kolem Velké francouzské revoluce. Syn francouzského generála z právě popisovaného období měl časově dosti blízko k nezkresleným zprávám. „Paměti lékařovy“ s Josephem Balsamem a hrabětem de Saint Germain nemohly nestrhnout. Svět tajných lóží, zednářů, iluminátů, manipulací, tajných služeb a esoteriky. Ve veřejné knihovně našeho městečka měli ty knihy všechny, a ani nebyly moc ošoupané.

Podobně na mě zapůsobila i utajovaná fakta o tom, jak byla vlastně zorganizována další revoluce

Podobně na mě zapůsobila i utajovaná fakta o tom, jak byla vlastně zorganizována další revoluce, která nebyla ani Velká, ani říjnová, ani socialistická a ani revoluce. Jen produkt hrátek různých mocenských kruhů, a to zcela jiných než ruských, konkrétně i německého generálního štábu za 1. světové války.

Ještě podstatnějším potvrzením tušeného, vlastně významnějším než Dumasova autenticita i prohlédnutí naivity ruských „užitečných idiotů“, byl americký kultovní film z krátkého období, kdy filmy usilovaly o sdělování pravdy. Bylo to v době po skandálu Watergate.

Jedná se o slavný film Sydneyho Pollacka z roku 1975 Tři dny Kondora s nepřekonatelným Robertem Redfordem a jeho postavou Joe Turnera. Pracovníka CIA, který v nenápadné newyorské Americké literární společnosti hledá pro svoji službu všechny finty světa a jeho aktérů. Po zhlédnutí měl člověk naprosto jasno. Jeho mrazivá pravdivost je potvrzována chodem dějin, den za dnem, i dnes.

Už jen pozdním potvrzením praktikované manipulace s naším světem a námi, jeho pěšáky, byl snímek Vrtěti psem z roku 1997 s Dustinem Hoffmanem, Robertem De Niro a Anne Hecheovou. „Proč pes vrtí svým ocasem? Protože pes je chytřejší než ocas. Kdyby byl ocas chytřejší, vrtěl by ocas psem.“ Ocas/pes? Veřejnost/média. A naopak: média/politické kampaně. Lidé/vláda.

Třetím hollywoodským filmem, který se mi v této souvislosti vybavuje, je snímek z roku 1999 režiséra Tonyho Scotta nazvaný Nepřítel státu s Genem Hackmanem a Willem Smithem. Rozdíl spočívá jen v působící zpravodajské službě – je jí NSA, na rozdíl od předchozích, v nichž figuruje CIA.

A když už jsem u filmového plátna, nelze nezmínit skvělou polskou komedii o budoucím sci-fi světě a jeho reprodukčních praktikách – film Sexmise z roku 1984. Ač komedie, tato patří do stejné kategorie naučných společenských thrillerů jako ty americké. Popisuje představu světa roku 2044 po předchozí jaderné katastrofě.

Alibista Huxley a Orwellovo prozření

Podobnou vizi (bez započítání jaderné pumy) však popsal již Aldous Huxley ve svém Brave New World v roce 1931. Překrásný nový svět vyšel v českém překladu z roku 1933 pod pro naši současnost ještě přiléhavějším a tvrdším názvem Konec civilizace. Děj klade Huxley až do roku 2540. To bylo vzhledem ke spádu našich současných dějin přehnaně alibistické. My si již umíme tytéž věci představit v tento pátek, přinejhorším zcela určitě prognózovat počátek totožných procesů nejpozději na rok příští.

Huxley se inspiroval názory a představami postav nemalých: Henryho Forda, Sigmunda Freuda, H. G. Wellse, Ivana Petroviče Pavlova, Williama Shakespeara a Thomase Malthuse (Huxley tehdy asi nevěděl o budoucím vzniku Římského klubu a jeho ideologii, a tak musel sáhnout ke starému dobrému Malthusovi).

V odhadu, kdy se projeví skutečné směřování současné západní společnosti, byl Orwell nejpřesnější

To Angličan George Orwell si pro líčení budoucí totalitární globalizované diktatury po třetí světové jaderné válce troufl zvolit dohlednější rok – totiž Nineteen Eighty-Four, jak zní jeho dílo vydané v roce 1949. Orwellův hrdina Winston Smith má překvapivě podobné zkušenosti jako Pollackův protagonista Joe Turner.

V odhadu, kdy se projeví skutečné směřování současné západní společnosti (včetně tehdejšího bipolárního světa), byl Orwell nejpřesnější. Jeho totalitární společnost, Velký bratr, doublethinking, newspeak, thoughtcrime, memory hole a soughtpolice, pospojovaná ministerstva bizarních názvů (míru, hojnosti, lásky a – pravdy), to vše příliš připomíná současnou nejsvobodnější, nejliberálnější a nejorganizovanější „solidární“ společnost. Je to společnost skrývající totalitu i beznaděj jednotlivce, společnost na cestě k šedi a úpadku.

Orwell sepsal, co sepsal, na základě své přímé životní zkušenosti s iluzemi a deziluzemi a děsem z poznaného totalitarismu. Nadšený levičák prohlédne marxismus jako dobrovolník ve Španělské občanské válce v letech 1936 až 1937. Hluboké vystřízlivění z totalitního směřování frankistického/fašistického režimu stejně jako režimu socialistického, jenž byl do Španělska pokusně importován ze SSSR, plasticky popíše v knize Hold Katalánsku z roku 1938. Přidá děsivé poznatky o dění v nacistickém Německu i ve spojeneckém Sovětském svazu a představí „nový skvělý a rovný svět“ v novele Farma zvířat (1945). Ve státě zvířat „jsou si všechna zvířata rovná – některá však rovnější“. Následuje 1984.

1984 = 2013

Orwell zemřel 21. ledna 1950 – nemohl znát dnešní společnost. Záplavy newspeaku, multikulturalismu, komisionální politické korektnosti, hlásané a uskutečňované pseudosolidarity vedoucí k propadu ekonomického výkonu a k devastaci morálního rozměru civilizace, zvláště pak její západní části. Společnost, v níž vnitřní hodnoty měn jsou iluzorní, staletí udržované morální principy upadly, jež rezignovala na skutečnou vládu práva a opustila platformu zdravého rozumu.

Pod pojmem konec světa si nelze představovat jadernou či vesmírnou katastrofu, tak to Mayové nevymysleli. To je náš výklad. Naopak, pravděpodobně právě dnes prožíváme nástup toho Báječného nového světa Aldouse Huxleyho a především se ohlašuje příchod světa George Orwella.

Letopočet 1984 stačí numerologicky manipulativně dešifrovat („odvrtěti psem“) a dospějeme k číslu 2013. Pády z amerických rozpočtových útesů do (nejen) evropských virtuálních sociálních sítí a globalizované neliberální, tedy totalitární, moci – to je „Šifra Mistra Blaira“.

Počet příspěvků: 2, poslední 30.12.2012 07:13 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.