Konec raketoplánů prý odtáhne od astronautiky nejlepší mozky planety

Z amerického vesmírného programu odcházejí chytří lidé: astrofyzici, matematici i sami astronauti. Optimismus v oboru schází.

Start mise STS-132 se konal na Floridě loni v květnu. Nyní se Atlantis vydá na celkově 135. a poslední cestu raketoplánů do vesmíru. foto: © NASA, www.nasa.govČeská pozice

Start mise STS-132 se konal na Floridě loni v květnu. Nyní se Atlantis vydá na celkově 135. a poslední cestu raketoplánů do vesmíru.

Třicet let s raketoplány. Velká kapitola v dobývání vesmíru končí, protože v pátek 8. července by se do kosmu měl vydat na svou poslední misi „space shuttle“ Atlantis. Celkově půjde o 135. let raketoplánu, který nepřinese jen nostalgii milionu diváků na floridské Kennedyho základně, ale možná i úpadek oboru a odliv mozků, píše deník New York Times. Tento „brain-drain“, odchod chytrých lidí z astronautiky, by mohl narušit i plány amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA).

Zůstanou jen béčkoví studenti, říká Albert WheelonOd chvíle, kdy 12. dubna 1981 vyletěl do kosmu první raketoplán Columbia, se tento program stal páteří amerického vesmírného výzkumu. Přidaly se lodi Challenger (havaroval roku 1986), Discovery, Atlantis a pátý Endeavour, který sloužil od roku 1991. Nyní se blíží velké finále programu, jenž k sobě po dekády lákal nejchytřejší mozky planety. „Chytří lidé už vidí konec a odcházejí,“ říká Albert Wheelon, někdejší šéf výzkumu a úředník CIA. „Zůstanou jen béčkoví studenti,“ dodává. Vědci tomu říkají „efekt B-týmu“.

Aeronautici, astrofyzikové, informatici i letečtí inženýři vnímají pokles morálky a nadšení, což skrývá i další hrozby. NASA si je toho vědoma. Agentura učinila dle newyorského listu už stovky různých kroků, aby špičkové pracovníky neztratila; nabídla jim různé bonusy i příplatky na dopravu. Ovšem kvůli škrtům a znechucení klesl počet pracovníků v branži za posledních pár let ze sedmnácti na pouhých sedm tisíc.

Radost na nebi se nečeká...

„Snižování stavů bylo provedeno dobře a zahrnulo přijatelné riziko. NASA i její průmysloví partneři odvedli ve vyřazování raketoplánů skvělou práci, ale další rizika existují vždycky,“ míní Joseph Dyer, bývalý viceadmirál námořnictva a předseda bezpečnostního poradního sboru NASA.

Atlantis uzavře svým letem program definitivně. Moc radosti se v dalším vesmírném výzkumu nečeká. Po raketoplánech končí i projekt Constellation, který měl vrátit Američany na Měsíc, takže sami astronauti kvapně opouštějí kdysi nejprestižnější povolání planety. Peníze na velkolepé cesty do hlubin vesmíru jsou kráceny a NASA hledá možnosti v komerční spolupráci, jakou je třeba SpaceX, o čemž ČESKÁ POZICE obsáhle informovala. Agentura je kritizována, že jí chybí vize.

Jaká vládne v branži nálada, ukazuje příhoda z května. Tehdy frustrace explodovala. Během bezpečnostních prověrek před nadcházejícím letem odešel z velína bez ohlášení Michael Leinbach, velitel startu Atlantisu.

„Konec programu je těžké zkousnout a všichni jsme oběťmi nuzné politiky Washingtonu,“ pravil podle serveru NASAspaceflight.com svému týmu. „Jsem znechucen, že nemáme lepší vedení,“ řekl Leinbach. A sklidil obrovský aplaus.