Komunisté ante portas?

KSČM avizuje, že je třeba jít do politiky naplno. Co to znamená?

foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

KSČM a ČSSD by měly v krajích po volbách vládnout v pevných koalicích, vyjádřil se pro ČTK předseda komunistů Vojtěch Filip. Podpora KSČM v předvolebních průzkumech podle něj ukazuje, že otevřená spolupráce levici nepoškodila. Podobného názoru je i místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek, jenž má za to, že sociální demokraté by po volbách měli dávat přednost levicovým koalicím. „Může dojít k tomu, že se posílí zastoupení komunistů v krajských radách. Za sebe bych se spíš bál opakování příkladů koalic s ODS,“ řekl „četce“ Zaorálek.

Nejprve, jak rozumět průzkumům?

Výsledky krajských volebních průzkumů, pro Český rozhlas připravovaných agenturou ppm. Factum, zatímco pro Českou televizi dvojicí agentur SC&C a STEM/MARK, nelze navzájem mechanicky porovnávat už jen z toho důvodu, že vznikají na základě odlišných výzkumných metodik.

„Komunistická mapa Česka“ ve středečních Hospodářských novinách byla možná působivá graficky, ale její vypovídací hodnota je sporná, neboť procenta očekávaného volebního zisku KSČM nepocházejí pro všechny kraje z výzkumu jednoho a téhož týmu pracujícího na základě jedné a téže metodiky.

Tak zatímco v Libereckém kraji předpověděl průzkum provedený na konci srpna agenturami SC&C a STEM/MARK pro Českou televizi vítězné ČSSD volební zisk 17,5 procenta a druhé KSČM 15,5 procenta, o tři týdny později uskutečněné šetření společnosti ppm. Factum pro Český rozhlas přiřklo volební vítězství v Libereckém kraji KSČM se ziskem 19,2 procenta a s odstupem statisticky zanedbatelného 0,1 procentního bodu druhé místo sociální demokracii (19,1 procenta). Je tedy Liberecký kraj spíše rudý, anebo oranžový? A není to třeba tak, že koncem srpna byl oranžový, ale do druhé dekády září z jakéhosi důvodu poněkud zrudnul.

Volební model (dříve se používalo termínu volební preference) je cosi jako momentka běžců pořízená během závodu. V dalším kole už může být jejich pořadí jiné a v cílové pásce opět. Teprve 13. říjen a konečný výsledek voleb ukáže, metodika kteréže to výzkumné agentury více odpovídala realitě.

Prezentace se daří

Zatímco ČSSD od krajských voleb 2008 ztratila třetinu až čtvrtinu voličů, KSČM buď zůstala na svém, anebo si i zřetelně polepšila

A teď se vraťme ke komunistické straně. Prakticky všechny z dosud provedených průzkumů – a jak pro televizi, tak pro rozhlas už chybí ke zveřejnění pouze ze tří krajů – přisuzují KSČM druhé až třetí pořadí a sem tam i šanci na vítězství. Dále je z průzkumů patrné, že zatímco ČSSD od krajských voleb 2008 ztratila třetinu až čtvrtinu voličů, což obnáší pokles o deset a více procentních bodů, KSČM buď zůstala na svém, anebo si i zřetelně polepšila. Nezdá se to však být zároveň o tolik, aby to v součtu s oslabenou ČSSD šmahem vydalo na pevnou levicovou koalici, k níž vyzývá Vojtěch Filip.

Bude to nicméně kraj od kraje jiné! Při d´Hondtově metodě přepočtu hlasů na mandáty se v krajských volbách používá jako první takzvaný volební dělitel 1,42, nikoli jako ve volbách do Poslanecké sněmovny číslovka 1. To v praxi znamená, že strany s nejvyšším ziskem hlasů jsou v přídělu mandátů mírně zvýhodněny a toto jejich zvýhodnění je ještě výraznější, pokud mezi nimi a stranami se skromnějším přídělem hlasů je větší odstup. Jinak řečeno, tam, kde by se ČSSD a KSČM umístily s malým odstupem na prvním a druhém místě, avšak za nimi s výraznější ztrátou strany další, by sociálním demokratům a komunistům mohlo stačit k vytvoření většinové levicové koalice i značně méně než dohromady obdržených 50 procent hlasů.

Byly to výsledky voleb do krajských zastupitelstev v říjnu 2008, v nichž KSČM poprvé od listopadu ´89 získala reálný podíl na moci. V Moravskoslezském a Karlovarském kraji se komunisté stali koaličními stranami a v dalších třech krajích díky jejich tiché podpoře menšinově vládla ČSSD. Týkalo se to i Středočeského kraje, jehož bývalý hejtman David Rath chválil komunisty jako seriózní partnery. Mimochodem moc toho od něj nedostali: sem tam nějaké dotace pro „načervenalé“ obce, ale v krajském měřítku žádné významné exekutivní funkce.

KSČM si v krajích dávala a dává záležet, aby se prezentovala jako strana schopná kvalifikovaně řešit konkrétní problémy a ne coby maják revolučního pokroku. Aby se tak řeklo, snaží se dokázat, že „komunisté nekoušou“, že jsou sice radikální, ale akceptovatelnou a ke spoluvládnutí způsobilou stranou. Přinejmenším částečně se jim pozitivní působení na veřejnost daří, anžto jinak by v porovnání s krajskými volbami 2008 nevykazovali přírůstky příznivců. Částečně je to rovněž důsledek obecného znechucení z politiky, jež v průzkumech deklaruje nadpoloviční většina dotázaných, znechucení z Nečasovy vlády a z všudy tušené korupce.

Na tom všem komunisté, které Listopad odstavil od vesla a jež se česká pravice už dvacet let snaží izolovat a vytlačit na politickou periferii, nyní sbírají cenná procenta příznivců. Inu „nenamořili se“, poněvadž nebyli přibráni ke spoluodpovědnosti za stát. Francouzský socialistický prezident Mitterrand kdysi francouzské komunisty k podílu na moci přizval, a tím je zdiskreditoval.

Co je to naplno?

Pokračujme však v našem předvolebním tématu. Vojtěch Filip z podpory KSČM ve volebních průzkumech vysuzuje, že otevřená spolupráce levici nepoškodila. Chce to cosi dodat! Levici jako celek nikoli, leč zatímco KSČM příznivce nabírá, ČSSD je ztrácí. Jistě, poškodila ji Rathova aféra, jenomže tu víceméně vymazala krize, v níž se Nečasova vláda a koalice doslova potácí od začátku září.

ČSSD přitom zůstává poměrně nevýrazná, takže leckterý její dosavadní volič, dnešními poměry už ale velmi nahněvaný, se možná přesunul do elektorátu KSČM. Ta se sice v krajích chová konstruktivně, ale programově je to stále radikální a protirežimní strana. Každopádně pokud by komunisté v krajských volbách výrazně uspěli, ČSSD by si měla ruče položit otázku, zdali opět neusilují o hegemonii na levici, tak jak jim to bylo vlastní od založení KSČ v květnu 1921.

„Už není důvod se někde schovávat v pozadí, je potřeba jít do politiky naplno.“

A protože s jídlem roste chuť, KSČM má v případě svého úspěchu v krajských volbách 12. a 13. října jasno. „Pokud by volby dopadly tak, že bychom mohli mít vliv na krajskou politiku, že bychom skončili první nebo druzí, tak samozřejmě už to nebude tichá podpora. Už není důvod se někde schovávat v pozadí, je potřeba jít do politiky naplno,“ svěřil se Hospodářským novinám lídr liberecké krajské kandidátky KSČM Stanislav Mackovík.

Co je to ale ono „naplno“? Komunistické Haló noviny čtou převážně jen skalní příznivci této strany a pak hrstka politologů, politických komentátorů a jiných „exotů“, což je velká škoda! Člověk se v nich dozví ledacos, o čem KSČM veřejně nemedituje. V rubrice Naše pravda – Svět a my přetiskly Halé noviny projev předsedy strany Filipa na 3. zasedání ÚV KSČM 15. září.

Z obsáhlého textu citujeme: „To, že se ne vždy dařilo a vše neskončilo úspěchem, že jsme se dostali k roku 1989, je něco jiného. My dnes ale nejsme v situaci roku 1989. My jsme v roce 2012, česká společnost je v krizi a my jsme povinováni jako politická strana, která pracuje na tom, aby se stala významným subjektem české politické scény, která usiluje o to, aby mohla formovat (sic!) postup české společnosti jak u nás, tak v Evropě, předložit reálný levicový program… Trefili jsme se tam, kde je evidentní, že občané chtějí řešení. Nejen kosmetickou změnu, jak nabízí tu ODS a TOP 09, tu KDU-ČSL apod.,“ zdůraznil Vojtěch Filip a uvedl pro příklad zavedení majetkových přiznání či nastolení potravinové bezpečnosti.

Co se týče krajských voleb, KSČM chce podle Filipa získat „větší díl autority ve společnosti, a to takový díl, který umožní podílet se mnohem výraznějším způsobem po volbách na řízení jednotlivých krajů, ale i státu.“

Ano, větší díl autority, čili podílu na moci a více možností ovlivňovat věci veřejné chce každá politická strana, neboť to je hlavní a prazákladní důvod její existence. Nechejme však Vojtěcha Filipa domluvit. Na zasedání ÚV KSČM, jsa jen mezi svými, prohlásil: „Nám jako komunistům jde však ještě o víc, o to, abychom vytvořili základnu pro to, abychom se ze špatných nebo nám nevyhovujících podmínek mohli odrazit k tomu, co povede k našemu hlavnímu cíli – budování nové socialistické společnosti. A v tomto ohledu jsem přesvědčen, že toto je to správné vnímání současné situace v České republice.“

Soudruzi zatím nahlas a jednoznačně nespecifikovali, cože to má být ta „nová socialistická společnost“

Komunistický klasik, jistý Klement Gottwald, vyjádřil kdysi totéž lapidárně: „Nejsme ještě u cíle, ale na dobrém východisku k cíli.“ Tím cílem se nestala „specifická československá cesta k socialismu“, v němž mezi jiným „kolchozy nebudou“, ale vposledku totalitní komunistická diktatura. Potěš nás pánbůh, kdyby se dějiny měly opakovat! Mimochodem soudruzi zatím nahlas a jednoznačně nespecifikovali, cože to má být ta „nová socialistická společnost“. Asi vědí proč!

Vzkazy sociálním demokratům!

Komunistická strana se do nálad a přání veřejnosti „trefovat“ umí. Takzvaným Hradeckým programem se po válce „trefila“ do nálad na české vesnici, před válkou patřící agrárníkům, a v květnu 1946 vyhrála volby. Krajské volební programy KSČM také jistě budou konkrétní a pečlivě se trefující, takže není vyloučeno, že téma levicové koalice bude tam a onde aktuální. Podle Luboše Zaorálka vedení ČSSD ponechá rozhodnutí na krajských politicích, přičemž to prý ale „není tak, že bychom stavěli nějaké hráze či zábrany“.

Po minulých krajských volbách nejenže se někteří regionální politici ČSSD skrytých, neřku-li otevřených spojenectví s KSČM báli, ale docela spěchali do koalic s ODS. V některých krajích to podle dosavadních volebních průzkumů vypadá na velkou koalici ČSSD – ODS či naopak opět, jenomže komunisté věří, že sociální demokracie tentokrát spolku s pravicí odolá.

Proč, to vysvětlil Hospodářským novinám, jež se chuti komunistů na moc zevrubně věnovaly ve středu, místopředseda ÚV KSČM Petr Šimůnek. „Myslím, že u nich (sociálních demokratů – poznámka Petra Nováčka) naplno propukla nespokojenost s tím, jak byly před čtyřmi roky sestavovány koalice. Jinak by totiž nevznikly dvě nové politické strany, které vedou dva bývalí předsedové ČSSD,“ domnívá se Šimůnek.

(Přání mu je ale tak trochu otcem myšlenky! Jak zemanovská SPOZ, tak Paroubkův Lev 21 nevznikly kvůli tomu, zda má ČSSD koalovat s KSČM nebo s pravicí, nýbrž z důvodu prozaičtějšího: Zeman i Paroubek měli potřebu pomstít se nevděčné sociální demokracii, která prvního z nich podrazila při prezidentské volbě a druhému nenašla důstojné uplatnění, přestože ji zvedl z kolen na nohy.)

Buď, vážení sociální demokraté, půjdete do krajských koalic s námi, komunisty, anebo vás ocejchujeme jako zrádce levice

Leč nechme Šimůnka domluvit: „Občané podle nás očekávají změnu v krajích, což znamená větší spolupráci s komunisty, nenabírat do koalic pravicové strany.“ A teď pozor! – přijde meritum sdělení! „ČSSD je v takových kleštích, že pokud těmto náladám nevyhoví a spojí se s pravicí, tak by to občané mohli pochopit tak, že ČSSD nechce změnu, a to by se pak u ČSSD mohlo odrazit ve volbách do sněmovny. Nevylučuji, že pak mohou být dvě vyrovnané strany, kdy strana Miloše Zemana může mít ve volbách stejnou váhu jako ČSSD. Do jisté míry tam vnímám jisté štěpení, nejednotnost,“ míní místopředseda ÚV KSČM.

Lapidárně řečeno buď, vážení sociální demokraté, půjdete do krajských koalic s námi, komunisty, anebo vás ocejchujeme jako zrádce levice (kdysi jsme dodávali „a přední okop buržoasie“), takže půjdete ke dnu a my se do příštích parlamentních voleb domluvíme s Milošem Zemanem, který ČSSD do hrobu také rád pomůže.

I tahle část Šimůnkovy úvahy má nicméně „díru“, protože kdo ví, co by se stalo se SPOZ, kdyby se Miloš Zeman v březnu příštího roku odebral na Hrad. Že by odtamtud „dával kapky“ sociální demokracii, je nasnadě, ale jak a jakého partnera by náhradou za ČSSD získal pro komunisty, toť ve hvězdách. Při Zemanově samorostlé povaze a jeho krátké, leč neblahé zkušenosti s předlistopadovou KSČ je navíc těžko představitelné, že by spolupracoval s KSČM podle jejich partesů, neřku-li že by jí pomáhal klestit cestu k nové socialistické společnosti.

Do měsíce po vyhlášení výsledků krajských voleb musí být ustavena krajská zastupitelstva, jejich rady čili krajské vlády, a následně se chopí svých rolí noví hejtmané. Teprve pak bude jasno, podařil-li se KSČM další krok na cestě k tomu stát se „salonfähig“ s nádavkem většího podílu na moci, anebo měla-li komunistická strana před volbami pouze velké oči a jiní zase zbytečné obavy.

Autor je komentátor Českého rozhlasu 1-Radiožurnálu.

Autor

Petr Nováček

Petr Nováček | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články