Kolik vlastně spořádají prezidentská „prasátka“?

Předvolební prezidentská kampaň běží už několik týdnů. Zákon, který stanovuje výši rozpočtu, ale vstoupí v platnost až v říjnu.

Financování předvolební kampaně je jedním z klíčových témat prezidentských voleb. Sponzoring totiž vytváří obrysy vlivové struktury formující se kolem kandidátů. Zákon o volbě prezidenta na různá úskalí s financováním kampaně pamatuje a pro sponzoring stanovuje jasná pravidla – tím hlavním je zřízení transparentního volebního účtu. Problémem je ale fakt, že zákon vstoupí v platnost až za tři týdny. Do té doby mají uchazeči v podstatě volné ruce.

Volební kampaň už nějaký ten týden běží a de facto bude záležet na svědomí jednotlivých kandidátů, zda jejich povinné transparentní volební účty budou zahrnovat i výdaje, které utratili v uplynulých měsících. Zákon sice říká, že strop výdajů na kampaň pro obě kola činí 50 milionů korun, ve skutečnosti by ale prezidentská „prasátka“ mohla spolykat více krmení.

Tohoto problému si v aktuálním vydání všímá týdeník Respekt v článku Kolik stojí prezident. „Háček je ale v tom, že nedávno přijatá norma, která upravuje financování prezidentské kampaně, sice stanovuje padesátimilionový limit na kampaň, jasně ale neříká, odkdy musí kandidát vykazovat jednotlivé příjmy a výdaje včetně těch na pořízení billboardů. Zákon pouze nařizuje, že tak musí činit, a to prostřednictvím tzv. transparentního účtu až od chvíle oficiálního podání kandidatury, což nastává přesně dva měsíce před volbami.“

Do 1. října dobrovolně

Zákon (viz příloha PDF) stanovuje, že „veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu. Finanční prostředky uložené na volebním účtu lze užít pouze na financování volební kampaně.“ Dále pak v něm stojí: „Na volební účet musí být ke dni podání kandidátní listiny převedeny veškeré finanční prostředky vybrané do tohoto dne na podporu kandidatury a na volební kampaň.“

Tuto povinnost ale kandidáti mají až ve chvíli, kdy zákon vstoupí v platnost – a to je začátek října. Jeden z renomovaných pražských advokátů ČESKÉ POZICI sdělil: „Správný závěr je, že do 1. 10. to (myšleno zakládání volebních účtů a uveřejňování finančních výdajů na kampaň – pozn. red.) kandidáti dělali dobrovolně.“

Obavy z jistého nafouknutí rozpočtu se nyní zřejmě nejvíce týká dvou hlavních favoritů – dle průzkumů – prezidentského klání – Miloše Zemana a Jana Fischera, kteří svou kampaň odstartovali začátkem léta. Zeman dosud pořádně nespecifikoval, kolik peněz hodlá do přesvědčování voličů investovat. Zatím víme jen to, že za dosavadní průběh kampaně utratil zhruba tři miliony korun. Volební účet otevřel až 5. září, jednotlivé toky financí si zatím prohlédnout nelze.

Jan Fischer je v tomto ohledu informačně otevřenější. Lze si prohlédnout, kdo všechno již od července na kampaň bývalému premiérovi přispěl a za co jeho volební tým peníze utrácí. Mluvčí Fischerova týmu Jana Víšková k tomu ČESKÉ POZICI napsala: „Jan Fischer se rozhodl postupovat podle pravidel, která bude zmíněný zákon od 1. 10. ukládat, už od počátku kampaně. Tzn. veškeré příjmy a výdaje započítáváme do zákonného limitu a zveřejňujeme je už od 9. 7., kdy jsme začali se sběrem podpisů.“

Týdeník Respekt k problému s výší finančního stropu kampaní dodává: „Dnešní předčasné ‚rozjezdy‘ kampaní tak mohou být vedeny především snahou utratit více peněz pod pokličkou.“