Kolik stojí válka?

NKÚ zkontroloval šest obchodních případů s celkovými výdaji státního rozpočtu ve výši zhruba 18 miliard korun. Není to veselé čtení.

foto: © ČESKÁ POZICE/ Richard CortésČeská pozice

Irák byl první operací v historii USA, plně financovanou na dluh, a taky první operací v historii spoléhající v takové míře na soukromé dodavatele

Vlády utrácejí spousty peněz za vedení válek, ale tyto náklady nebývají předmětem exaktních analýz. Důvod je zřejmý – prioritou války je vyhrát, říká nositel Nobelovy ceny Joseph E. Stiglitz a Linda J.Bilmes ve stati Odhad nákladů války (Joseph E. Stiglitz and Linda J. Bilmes: Estimating the Costs of War: Methodological Issues, with Applications to Iraq and Afghanistan). Přesto ekonomika hrála v Iráku a Afghánistánu mnohem větší roli, než v předchozích konfliktech. Říkalo se, že invaze v Iráku je motivována touhou po kontrole dodávek ropy. Ale prvenství získala tato válka v jiné oblasti – byla to první operace v historii USA, plně financovaná na dluh a taky první operace v historii spoléhající v takové míře na soukromé dodavatele, a to i v oblasti zabezpečení nejzákladnějších bezpečnostních funkcí.

Skupina vědců se pokusila odhadnout náklady války v Iráku a Afghánistánu a v únoru 2008 publikovala knihu Válka za 3 biliony dolarů (The Three Trillion Dollar War: The True Cost of the Iraq Conflict). Jeden z vědců v ní přiznal, že důvodem, proč dříve podhodnocoval náklady, byla utajovaná skutečnost, že „na place držíme 100, ale spíše 200 tisíc vojáků, po dobu pěti let“. Senátor John McCain přiznal, že ani ve volební kampani se Bushova administrativa nehodlala zabývat dlouhodobými dopady rozhodnutí o invazi…

Počítat není cynické

Ekonomická analýza pracuje s výnosy a náklady – pro našeho čtenáře může být zajímavá zejména oblast předpokládaných výnosů, která ze středoevropského pohledu pracuje s některými cynickými skutečnostmi. Například se ukázalo, že „zajištění teritoriální bezpečnosti nemusí nutně vést k větší bezpečnosti v součtu: hrozba se zkrátka přesune na jiné místo“. Důsledkem pro analýzu je, že je třeba bezpečnost posuzovat globálně.

Podobný cynismus nepostrádá další teze – tradiční válka kalkuluje s fixní kapacitou nepřítele, tedy vztahem mezi zabitými nebo z boje vyřazenými vojáky a relativním poměrem sil na bojišti. Ve válkách, kde většina nepřátel jsou dobrovolníci podporovaní domácím obyvatelstvem, tato teze pochopitelně neplatí.

Za pozornost stojí i vyjasnit si účelnost nákladů. Po proinvestování 50 miliard dolarů na rekonstrukci Iráku byly prostředky přesměrovány do strategie „kontrapovstání“ zaměřeného na podporu civilního obyvatelstva.

Kdyby nebyla invaze do Iráku, vzrostly by tak prudce ceny ropy? Byl by federální deficit tak vysoký? Přišla by tak silná ekonomická krize?

Autoři přiznávají, že ocenění nákladů a výnosů války je velmi problematické, mnoho faktorů je netržních a je těžké stanovit jejich hodnotu, mnoho faktorů zůstává v oblasti „kdyby“. Kdyby nebyla invaze do Iráku, vzrostly by tak prudce ceny ropy? Byl by federální deficit tak vysoký? Přišla by tak silná ekonomická krize?

V závěru však vyjadřují naději, že analýzy, které provedli a které nyní provádí rozpočtový výbor Kongresu, se stanou rutinou – války mají hluboké sociální důsledky, od finančních nákladů po alarmující počet sebevražd veteránů. Byť kalkulace nemohou postihnout všechny výdaje a náklady, může představa o jejich rozměru mít blahodárný účinek. A koneckonců, podmínkou demokratického procesu je informovaný občan. A ten by měl mít alespoň hrubou představu o celkových nákladech války, dodává Stiglitz a Bilmes.

Česká cesta: nakoupit, nikdy nenasadit

Nejvyšší kontrolní úřad se v kontrolní akci 10/10 zabýval pořizováním techniky Armády České republiky. Byť byl předmět i cíl kontrolní akce podstatně střídmější než analýzy Stiglitze, není čtení kontrolního závěru veselým čtením. NKÚ zkontroloval šest obchodních případů s celkovými výdaji státního rozpočtu ve výši zhruba 18 miliard korun.

Například u nákupů středních terénních automobilů byla nejprve „odůvodněná potřeba“ 2 485 automobilů. Po snížení zdrojového rámce jich stačilo 976. Nákup radiolokátorů ARTHUR byl do koncepce zařazen s odůvodněním, že je nutný k zajištění plnohodnotné účasti dělostřelectva na operacích mimo území členských států NATO. Od jejich pořízení v roce 2004 nebyly do zahraničních misí nasazeny.

Bilance případu CASA

Mezi hlavními projekty vyzbrojování byl v koncepcích ministerstva obrany (MO) uveden „velkokapacitní dopravní letoun“. Do této kategorie pořízené letouny A-319CJ ani letouny CASA C-295M nepatří. Ministerstvo obrany u taktických transportních letounů nerespektovalo stanovené termíny obnovy letadlového parku dopravního letectva AČR a provedlo jejich obměnu o dva až pět roků dříve. MO deklarovalo nepotřebnost letounů L-159 a navrhlo výměnu 12 těchto letounů za čtyři letouny CASA C-295M (barterový obchod). V průběhu jednání však došlo k zásadním změnám a MO akceptovalo výměnu pěti letounů L-159 (včetně dvou přestavěných na dvoumístnou verzi) za jeden letoun CASA.

Kupní cena za další tři letouny CASA činila přes 3,5 mld. Kč vč. DPH. Náčelník Generálního štábu AČR upozorňoval na nevýhodnost výměny zejména kvůli nedostatečnému doletu a přepravní kapacitě těchto taktických transportních letounů. MO obchod přesto realizovalo. Celkové náklady na pořízení čtyř letounů včetně servisní podpory dosáhly výše téměř 4,8 mld. Kč vč. DPH. Do těchto nákladů MO nezahrnulo hodnotu pěti letounů L-159 (pořízených pro AČR koncem roku 2003), ale pouze výdaje na přestavbu dvou z nich na dvoumístné.

Ministerstvo obrany obešlo vládou omezenou výši finančních prostředků v programu

Navíc MO obešlo vládou omezenou výši finančních prostředků v programu 107 310, v jehož rámci byl obchod realizován. Část výdajů za servisní podporu ve výši téměř 1 mld. Kč včetně DPH hradí z jiných, a to neinvestičních zdrojů. Servisní podpora přitom byla součástí zadávací dokumentace i původní nabídky dodavatele.

Kolik stojí válka se z tohoto závěru nedozvíte. Snad je dobře, že se veřejnost dozví, že ta „česká válka“ stojí víc než by musela…