Kníže vypoklonkoval Kocourka

Případ šesti úředníků ministerstva průmyslu a obchodu vyvolal spor Karla Schwarzenberga s vládním kolegou Martinem Kocourkem.

Půjde si ministr Kocourek stěžovat na kolegu Schwarzenberga k premiéru Nečasovi? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Půjde si ministr Kocourek stěžovat na kolegu Schwarzenberga k premiéru Nečasovi? | foto: Foto: ČTKČeská pozice
Půjde si ministr Kocourek stěžovat na kolegu Schwarzenberga k premiéru Nečasovi?

Už od zániku federálního ministerstva zahraničního obchodu se v Česku debatuje o nutnosti sladit exportní politiku státu. Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) se tváří, že jedině diplomaté jsou schopni zajistit otevírání dveří českým firmám ve světě. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) naopak žehrá na české zastupitele v cizině, že obchodu a potřebám podnikatelům nerozumějí. ČESKÉ POZICI se podařilo získat ministerskou korespondenci, z níž vyplývá, že se opět oddaluje propojení českých institucí podporujících export.

Od nového roku si čeští vývozci slibovali, že pro ně bude připravena strategie exportní politiky na roky 2011 až 2015. Mají smůlu. Dokument nevznikne, protože stále není jasné, které instituce budou zajišťovat takzvanou ekonomickou diplomacii. Ta zahrnuje nástroje, kterými se vláda snaží pomoci domácím firmám exportovat zboží a služby na zahraniční trhy. Chceme-li jako otevřená ekonomika uspět v globální konkurenci, musíme rychle změnit neefektivní systém ekonomické diplomacie, tvrdí exportéři.

Šest vyhozených

Letitý spor ministerstev nabral na intenzitě ve chvíli, kdy přišla šestice úředníků MPO do Černínského paláce, aby se proškolila před výjezdem do zahraničí. Vyhráli výběrové řízení na místa v obchodně-ekonomických úsecích (OEÚ) českých ambasád ve světě. Čekal je však nepříjemný šok. MZV je poslalo zpět na MPO s tím, že se místa obchodně-ekonomických diplomatů neobsadí kvůli úsporným opatřením.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) tím vypověděl válku ministrovi průmyslu Martinovi Kocourkovi (ODS). „Jsem nucen opět konstatovat, že MPO nebylo o změnách v obsazování pozic v síti jakkoliv informováno… Takto koncipovaná výběrová řízení jsou v příkrém rozporu s kompetencemi obou ministerstev a s platnou dohodou o spolupráci MZV a MPO,“ rozčiloval se Kocourek v dopisu datovaném k 18. listopadu. Smlouva z roku 2000 upravuje vztahy obou resortů v otázkách spojených se zabezpečováním zahraničně obchodní politiky.

Ministr průmyslu dále píše, že očekává dohodu na úrovni náměstků, aby výběrová řízní odpovídala dosavadní praxi. „To víte, je to o čtyřech letech strávených na hezkém místě po Evropě s možností neplatit daně a s diplomatickým pasem. O to se rve každý,“ pojmenovává realitu zdroj obeznámený s výběrovými řízeními.

Diplomacie umí být tvrdá

Odpověď MZV na sebe nenechala dlouho čekat. Šéf diplomacie odeslal depeši 26. listopadu. „S ohledem na Váš dopis bych rád zdůraznil, že existuje pouze jedna diplomatická služba, efektivně plnící všechny své základní úkoly na poli politickém, bezpečnostním i na poli zajišťování vnějších ekonomických zájmů ČR,“ vrací direkt Karel Schwarzenberg. A dodává, že zmíněná dohoda je již právně i věcně nevyhovující, tudíž se jí MZV nehodlá řídit. Jako podpůrný argument uvádí šéf diplomacie vládní úsporná opatření.

Ministerstvo zahraničí už nechce od MPO asi stomilionový příspěvek na chod obchodně-ekonomických úsekůOd příštího roku navíc MZV nechce od MPO zhruba stomilionový příspěvek na chod obchodně-ekonomických úseků. „Ministerstvo zahraničních věcí klade důraz na kvalitu svého vlastního působení v zajišťování ekonomických zájmů ČR v zahraničí… Dochází i k realizaci personálních rozhodnutí na ekonomickém úseku naší práce,“ vysvětluje Schwarzenberg. Má na mysli propouštění lidí právě z OEÚ, kam jsou často umísťování zaměstnanci MPO. Závěrem ministr vyzývá vládního kolegu Kocourka, aby se společně v zájmu dobrého fungování státu rychle přenesli přes sporná místa a přistoupili k novému modelu. O jeho podobě se dopis zmiňuje v pasáži popisující potřebu změny. „Je jasné, že současné organizační, finanční a personální uspořádání vyplývající z dohody bude nahrazeno právě vytvořením nové agentury, která bude působit v zahraničí na poli podpory exportu.“

Nespokojení exportéři

Jak tedy má vypadat podpora českého exportu v příštích letech? To se stále neví, ačkoliv nová proexportní strategie, kterou připravuje náměstek ministra průmyslu Milan Hovorka, by měla začít platit k 1. lednu 2011. Podle dobře informovaných zdrojů z obou ministerstev však strategie platit s nástupem nového roku nebude. Existují k ní zásadní výhrady a navíc neobsahuje budoucí model spolupráce MZV a MPO na poli ekonomické diplomacie.

Kritikou nešetřila například Rada pro obchod a investice, která slouží jako konzultační orgán ministra průmyslu. Jsou v ní zastoupeni úředníci i podnikatelé. ČESKÁ POZICE má zápis ze zasedání rady z 11. listopadu. Na setkání se projednávala právě proexportní strategie. „V předloženém formátu nelze tento materiál přijmout jako strategii. Rada doporučuje akceptovat připomínky z diskuse a předložený materiál přepracovat,“ shrnuje debatu Jan Musil, předseda rady a generální ředitel ČKD Group.

Náměstek Hovorka, odpovědný za vypracování strategie, byl pověřen jednáním s Tomášem Dubem, náměstkem Karla Schwarzenberga. Měli spolu dohodnout budoucnosti proexportní politiky a její institucionální zajištění. Výsledkem těchto debat bylo, že si ministři vyměnili nabroušené dopisy.

Nová agentura a staré problémy

Většina exportérů, kteří vyvážejí zboží mimo Evropu, tvrdí, že je pro ně podpora státních institucí v cizině klíčová. To platí dvojnásob o zemích rozvojového světa. Diplomaté jim mohou otevřít nové obchodní příležitosti. Byznysmeni jsou ale nespokojeni s malým zájmem vyslanců státu o zahraničně ekonomické problémy.

Byznysmeni požadují po vládě jednotnou síť obchodních zastoupeníV rámci Rady pro obchod a investice proto zformulovali několik zásadních doporučení. Požadují po vládě jednotnou síť obchodních zastoupení, která mají hájit hospodářské zájmy Česka. Dále chtějí spojit OEÚ se zahraničními kancelářemi CzechTrade a CzechInvest, aby se odstranila dvojkolejnost řízení ekonomické diplomacie. Exportéři se domnívají, že by se nově vzniklá obchodní zastoupení měla financovat z peněz MPO. Slibují si od toho snazší měřitelnost výstupů a hodnocení úředníků pomáhajících český vývozcům.

Kontroverzním požadavkem je diplomatické krytí obchodních zastoupení, jejich propojení s ambasádami a komercializace činnosti i práce velvyslanců. V tom jistě narazí tužby podnikové sféry na českou diplomacii, která nechce být hodnocena podle ekonomických statistik růstu obchodu. „V některých zemích se ekonomické zájmy rozcházejí s prosazováním principů demokracie a dodržování lidských práv,“ připomíná státní úředník, který nechtěl být jmenován.