Klauni ze skleněného zámku. Pardon, Hradu.

Šílenství tria Klaus-Jakl-Hájek, které působí na pražském Hradě již odtrženo od reality, se stupňuje a ničí pověst prezidentství.

Prezident Václav Klaus se svými parťáky už uráží samu podstatu prezidentské funkce. foto: © ČTK, montaž Česka Pozice, Alessandro CanuČeská pozice

Prezident Václav Klaus se svými parťáky už uráží samu podstatu prezidentské funkce.

Bývaly doby, kdy bylo hanobení hlavy státu ostře trestáno. Starověk a středověk „oceňoval“ urážku majestátu dokonce smrtí. Za Rakousko-Uherska, v mladém Československu, ale i v době socialismu hrozil drzounům těžký žalář. Od roku 1998 tato trestněprávní ochrana prezidenta neplatí. A jen díky tomu nejsou stíhány statisíce lidí, kteří na internetu i v ulicích „ošklivými větičkami“ urážejí, peskují a zesměšňují prezidenta Václava Klause – třeba jako zlouna s maskou z filmu o Batmanovi.

Klausova amnestie (kontrasignována Petrem Nečasem čili premiérem „vlády pro boj s korupcí“) nebývale rozlítila českou veřejnost, právníky, některé koaliční i řadu opozičních politiků (přestože komunisté podezřele mlčí) a stala se – prozatímní! – tečkou za kariérou stárnoucího politika. Klaus, který byl v minulosti snad i zajímavě podrývačnou postavou ve věcech Evropské unie nebo klimatických změn, se finálně stal rozvracejícím prvkem státu a řádu, když ze svého skleněného zámku – pardon, Hradu – vysílá devastující rány, ač téhož dne blazeovaně snáší mocnářské rady o návratu k tradičním hodnotám.

Předzvěsti, že s blížícím se koncem mandátu začne být Klaus nekompromisnější a bude si dělat, co chce, se naplňují. Nebude do 7. března ještě hůř? Kam zacílí Hrad a jeho dvorní experti své blahosklonné milosti? Přijde poslední úder? Uskupení Václav Klaus-Ladislav Jakl-Petr Hájek, podobno již komediální trojici The Three Stooges (dotyční tajtrlíci nahrávají tomu druhému na komickou smeč a gag), podává v posledních měsících čím dál jasnější vzkazy, že se na Hradě něco zvrtlo, ba že tam i něco přeskočilo.

Vicekancléř o Apokalypse i amnestii!

Prezidentský vicekancléř Hájek (sic!) se opakovaně zaklíná ilumináty, svobodnými zednáři, šíří konspirační teorie, předvídá Apokalypsu, když veřejně pronáší bludy (jako onehdá v Reflexu), že je Šelma stále blíž, což poznáme podle internetových adres s počátečním WWW, jež dešifroval jakožto číslo 666, neboť „v hebrejské abecedě je dvojité w číslo šest“. Teď už chybí snad jen klasické konspirační odhalení, že číslo Satanovo je skryto i ve všech čárových kódech jako oddělující čára; vpašovali jej tam jistě pánové z Bilderbergu!

Jakl, ředitel politického odboru prezidenta – uvědomme si prestiž té funkce – veřejnost z plezíru provokuje na blogu iDnes.cz, když píše o nutnosti „zakázat cyklistiku“. Po oné amnestii zase šokuje větou, že o ní bylo rozhodováno ve „velmi širokém okruhu tří lidí“, takže si občan ťuká na čelo, zda byl onen kruh trojúhelníkem a zda k velkému kruhu amnestátorů patří s Klausem a prezidentským exuchazečem Jaklem i veleprorok Hájek.

Prezident, který nikdy neviděl televizní zprávy a jehož nejbližšími zdroji informací jsou dva někdejší novináři, musí žít ve zvláštní bubliněSamotný prezident, který prý „nikdy neviděl televizní zprávy“, novinami opovrhuje a nikdy se ani „nepřiblížil k bankomatu“, jak nedávno sdělil týdeníku Reflex, musí žít ve zvláštní bublině, když jeho nejbližšími rádci a zdroji informací o světě jsou dva někdejší novináři; paradoxně bývalí „sluhové“ nenáviděné médiokracie, kterou Hrad trvale tepe.

Oba fámulové pak byli vysláni obhajovat do médií (televize, rozhlasu i tisku) prakticky neobhajitelnou amnestii svého šéfa, který do ní zařadil i druhý článek o přerušení trestního stíhání staršího osmi let. Oba se svorně zaklínali rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva, aby se na něj pak v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes odkázal i Klaus.

Ohýbání pravdy v ohavných médiích...

Právníci se jim za neznalost vysmáli (včetně bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové), politici se ušklíbli náhlé Klausově zálibě v evropských institucích, policisté se podivili rozsahu „dílčí amnestie“ (která pouští recidivisty a dotýká se desetitisíců lidí), novináři si vzpomněli na Klausův opakovaně vyslovený odpor k amnestiím (řekl to v roce 2004 i své obdivovatelce Janě Bobošíkové na TV Nova) i na zdůvodnění uvolňováním věznic, když na výkon trestu čeká dalších pět tisíc lidí... A lidu nikdo nevymluví, že okruh tří osob ušil amnestii na míru šíbrům devadesátých let, kteří na svou „druhou šanci“ dlouho čekali.

„Amnestie se ,ladila‘ zhruba rok. Po tuto dobu se tvrdě pracovalo na její monetizaci. Zdá se, že půjde o velmi úspěšný byznys projekt,“ napsal v neděli na svém facebookovém profilu Motejlek.com, který se věnuje zákulisí podnikatelského prostředí. Profesora Klause navíc stihla pozoruhodná skleróza, když nyní v novinách tvrdí, že si na Union banku takřka nepamatuje, ale 24. února 2003 si s BBC povídal o této kauze velmi zasvěceně a dal si přepis i na web Klaus.cz, jak upozornil časopis Týden. Vážná nemoc, či úmyslné lhaní?

Pak je tady ještě jedna možnost. A sice, že si prezident spolu se svými dvěma klauny tropí z občanů ČR vědomé šoufky; nad zlostí lidí, které by měl hájit, úsměšně povytáhne koutky úst – stejně jako nad zbytečně podávanými trestními oznámeními, poněvadž ví, že dle Ústavy je i „trestní stíhání pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky navždy vyloučeno“. Napovídal by tomu nejveselejší zážitek, takřka montypythonovsky smrtící vtip, jenž Klaus na počátku své politické dráhy slyšel:

Odcházející skoro již neprezident Klaus hanobit ani nepotřebuje. Důstojným prezidentem ČR totiž přestal být 1. ledna 2013, když velezrádně a hloupě zaútočil na řád republiky. A spolu s dvojicí Jakl a Hájek ztrapnili prezidentský úřad jen za pár dní už tolikrát, že přidávat invektivy nemá smysl. Možná se ale hradní partička konečně odkryla i těm nejvěrnějším, kteří Václava Klause do krve hájili – pro jeho neotřelé názory a pevné postoje. Cháchá!