„Když vystoupí Urban, lidi spolknou i nepravdu“

Robin Böhnisch vysvětluje, proč jako jediný poslanec ČSSD hlasoval pro novelu horního zákona a co soudí o opačném postoji svých kolegů.

Čestmír Klos 2.10.2012

Poslanec ČSSD Milan Urban umí zatlačit na kolegy. V rozpravě před třetím čtením novely horního zákona prohlásil: „Schválení novely by mohlo být v budoucnu hodnoceno jako velezrada.“ foto: © ReutersČeská pozice

Poslanec ČSSD Milan Urban umí zatlačit na kolegy. V rozpravě před třetím čtením novely horního zákona prohlásil: „Schválení novely by mohlo být v budoucnu hodnoceno jako velezrada.“

Jen jediný sociálně demokratický poslanec hlasoval ve sněmovně pro novelu horního zákona, která vykročila k zákazu vyvlastňování kvůli těžbě nerostných surovin. Stalo se bez přispění komunistů a poslanců ČSSD, výjimkou byl Robin Böhnisch. Spletl si snad tlačítka na hlasovacím zařízení?

Z krátké Böhnischovy komunikace s ČESKOU POZICÍ vyplynulo, že nikoli. Rozhovor je svého druhu komentářem a jako takový ho předkládáme.

Poslancem se stal Böhnish v pouhých sedmadvaceti letech, když v dubnu 2003 nahradil odstoupivšího Jiřího Rusnoka. Jako místopředseda výboru pro životní prostředí už ve Sněmovně působí třetí volební období. Pochází z Trutnovska, zvolen v Královéhradeckém kraji.

ČESKÁ POZICE: Neměl jste v klubu ČSSD problémy?

BÖHNISCH: S žádnou negativní reakcí jsem se nesetkal. Vždyť já pro změnu horního zákona horuji a hlasuji už devět let! Tohle nebyl první pokus ho změnit.

ČESKÁ POZICE: Můžete shrnout hlavní důvody, proč si stojíte na svém?

BÖHNISCH: Dosud platná norma z roku 1988 vychází z toho, že těžařem je totalitní stát. Navzdory některým úpravám zákona prováděným od 90. let to dává dnešním soukromým vlastníkům důlních společností neodůvodnitelné výhody ve vztahu ke státním organizacím, samosprávám a občanům.

ČESKÁ POZICE: Zamítavý postoj většiny poslanců ČSSD vůči novele mnoho lidí překvapil. Vždyť vyvlastňování pozemků a domů ve prospěch těžebních společností má velice silný sociální rozměr. A vaše strana se k pojmu „sociální“ hlásí názvem i předválečnými tradicemi…

BÖHNISCH: My tam však máme i lidi, kteří jsou ukotveni v minulosti nepříliš dávné. A když Milan Urban hlasitě vystoupí a s dostatečným patosem, pak lidi spolknou i nepravdu. Jsem na to zvyklý, takže mě to dramaticky nezaskočilo. Přesto mě ten počet sociálních demokratů hlasujících proti zákonu překvapil. Nemyslím si však, že by to mělo nějaké následky, spíš si myslím, že přesvědčíme nějaké lidi, aby příště hlasovali správně.

Jsou většinou z té generace, která uvykla oslavování každého vyvezeného vozíku uhlí navíc

ČESKÁ POZICE: Říkáte „přesvědčíme“, ale pro novelu jste přece hlasoval jen vy sám.

BÖHNISCH: Spousta lidí při hlasování chyběla a na ně spoléhám. Ti, kteří tam byli, jsou většinou z té generace, která uvykla oslavování každého vyvezeného vozíku uhlí navíc. Ty lidi nepředěláte.

ČESKÁ POZICE: Setkal jste se v souvislosti s hlasováním s nějakými zákulisními tlaky?

BÖHNISCH: Rozšířila se fáma o tom, že Milan Šťovíček (poslanec za VV, předseda výboru pro životní prostředí) ten zákon vykšeftoval za svůj hlas pro církevní restituce. Přestože vzápětí deklaroval, že za církevní restituce bude hlasovat, ať horní zákon projde nebo ne, to už nikdo moc neposlouchal. Měli „jasno“.

ČESKÁ POZICE: Šťovíček je zároveň starostou Litvínova. To snad měl hlasovat proti svým občanům, aby se za pár let ze svých oken dívali do těžní jámy? Komunistická poslankyně Kateřina Konečná to charakterizovala tak, že Šťovíček „nadřadil svůj zájem nad zájem společnosti“.

BÖHNISCH: Hlasování komunistů bylo ještě paradoxnější, když dali hlasy velkému kapitálu.

Předlistopadový zákonodárce nepočítal s tím, že by se stát jako těžař měl nějakým zásadním způsobem ohlížet na představy samospráv nebo dokonce občanů

ČESKÁ POZICE: Ale zároveň se snažili podržet přežívající komunistický zákon…

BÖHNISCH: Předlistopadový zákonodárce v duchu doby nepočítal s tím, že by se stát jako těžař měl nějakým zásadním způsobem ohlížet na představy dotčených samospráv nebo dokonce občanů. To pak podtrhovalo dlouhodobě budovanou představu o výjimečnosti báňského průmyslu, která dodnes přetrvává v argumentaci odpůrců modernizace horního práva. Zmínky o nabídkách výměny „obstarožních obydlí“ v Horním Jiřetíně nebo Černicích za „moderní domky“ zní potom jako hesla z budovatelských filmových týdeníků.

ČESKÁ POZICE: Jaká je vaše představa o tom, co se bude odehrávat, pokud začne novela horního zákona platit?

BÖHNISCH: Moderní demokratická norma by měla postavení důlních společností, orgánů státní správy a dotčených samospráv narovnat. Stát by měl nově hájit především zájmy svých občanů a nikoli zájmy těžařů proti samosprávám. Konkrétně to znamená donutit těžařské společnosti dodržovat pravidla uložená v současnosti platnou normou a zrušit jejich předkupní právo na státní pozemky coby nástroj k vydírání samospráv.

Důvodem odmítnutí novely byla z větší části nevědomost

ČESKÁ POZICE: Pro zdárné přijetí novely je důležité, s jakou projde Senátem. A tam má právě sociální demokracie navrch. Pro vnější pozorovatele je to sázka do loterie. Co pro vás?

BÖHNISCH: Teď budeme usilovat o to, aby se novela podařila v Senátu prosadit. A když ne, tak aby se vrátila do Sněmovny. Věřím, že náš klub by už hlasoval jinak. Důvodem odmítnutí novely byla z větší části nevědomost.

Martin Hájek1 1 1 11:20 9.10.2012

Počet příspěvků: 17, poslední 12.10.2012 09:37 Zobrazuji posledních 17 příspěvků.