Když se Washington „dohodne“ s Kimy, proč ne s ajatolláhy?

Dohoda USA se Severní Koreou by mohla přispět k řešení problému Íránu a jeho jadernému programu.

Severní Korea prý souhlasí s tím, že nebude obohacovat uran a naopak bude dodržovat moratorium na jaderné testy a na zkušební odpalování raket dlouhého doletu. Režim čerstvého vůdce Kim Čong-una je dokonce ochotný pustit do země na kontrolu inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a odstavit jaderný reaktor v Jongbjomu. Výměnou za to dostanou od USA potravinovou pomoc, eventuálně se může uvažovat o zmírnění či zrušení sankcí vůči KLDR.

Této „pozitivní“ zprávě z poloviny týdne média věnovala minimální pozornost a většinou se omezila na zmíněné konstatování. Samozřejmě proto, že Severokorejcům už nikdo nevěří. Pchongjang nejspíš jako obvykle inkasuje pomoc, ale podmínky nesplní, a celý diplomatický cyklus se zase bude opakovat. Pár let zmrazené rozhovory, KLDR obohacuje uran a testuje rakety a třeba i oznámí, že má funkční jaderné zbraně, lidé tam hladoví a umírají, pak záblesk ochoty k jednání, pak příchod k jednacímu stolu, nejlépe v Číně, jakási domluva, příslib zastavení programu, Američané pošlou pomoc a jede se nanovo.

Všichni to vědí. Navzdory tomu by se mělo neustále připomínat, proč rozhodnutí Severní Koreje přistoupit „na něco“ neznamená v otázce jejich jaderného programu prakticky žádný posun vpřed:

  • K podobnému kroku přistoupila KLDR již za vlády Billa Clintona v roce 1994, ale dohodu nedodržovala. Během administrativy George Bushe v letech 2004 a 2007 opět souhlasila s moratoriem a dalšími podmínkami, ale to jí nebránilo testovat jaderná zařízení v letech 2006 a 2009.
  • Možná ještě větší rizikem než častokrát avizovaný útok jadernými či konvenčními zbraněmi na Jižní Koreu a Japonsko je, že KLDR své know-how o zbraních hromadného ničení předává dál. Jaderné zařízení, které zničil Izrael v roce 2008 v Sýrii, pomáhali budovat právě Kimovi Severokorejci.
  • I když Pchongjang bude dodržovat, co slíbil, neznamená to konec jeho jaderného programu. Středeční dohoda se netýká plutoniového programu, který tvořil základ dvou již uskutečněných jaderných testů KLDR. A přestože nyní přestane obohacovat uran, mají ho zřejmě již dostatek pro výrobu dalších jaderných hlavic. Ve skutečnosti je jednodušší udělat uranovou než plutoniovou bombu, máte-li materiál.

Navíc se k obyčejnému hladovému Severokorejci nikdy masivní potravinová pomoc nedostane. Místo toto je rozdělena mezi armádu a elity režimu, nebo zmizí na černém trhu.

Íránská karta

Je rovněž zajímavé, kam až je americká diplomacie ochotná zajít aspoň kvůli minimálnímu „úspěchu“. Navzdory neutuchajícím obavám z KLDR a nedůvěře k ní v „široké škále oblastí“ mluvčí ministryně zahraničí Victorie Nulandová prohlásila, že USA nemají nepřátelské úmysly vůči Severní Koreji a jsou „připravené učinit kroky ke zlepšení bilaterálních vztahů v duchu vzájemného respektování svrchovanosti a rovnosti“. Dost podlézavý přístup snad dosud světové mocnosti číslo jedna k nejhoršímu diktátorskému režimu, který si ani nedovedeme představit...

Možná americká snaha směřuje k Íránu a jeho jadernému programu, jak upozorňuje izraelský web ynetnews.com. Není pochyb, že Teherán trochu kopíruje model Pchjongjangu. Proč by nyní nemohl přistoupit na totéž co Severní Korea výměnou za ukončení sankcí Evropské unie, USA a Austrálie? Irán by „zmrazil“ svůj jaderný program stejně jako KLDR, respektive by se oddálil proces obohacování uranu v Íránu. A to je koneckonců i cíl vojenských útoků na íránská jaderná zařízení, ať už Izraele, či USA. Pozdržet, pozastavit, zpomalit to, co je zřejmě nevyhnutelné.

Ale jak připomíná ynetnews.com: Severní Korea již jaderné zbraně má a dokázala je vyrobit navzdory všem sankcím a diplomatickému úsilí Západu i Východu. Doslova přes mrtvoly vlastních občanů. Kde je psáno, že téhož není schopný i Írán?

Počet příspěvků: 1, poslední 7.3.2012 01:07 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.