Ceska Pozice

Kdy se David Rath vrátí do soudní budovy?

Rozhodnutí pražského vrchního soudu, který vrátil kauzu Davida Ratha k novému projednání, vyvolalo mezi českými soudci rozruch. LN se na základě rozhovorů s nimi pokusily zmapovat slabá místa verdiktu, kterým senát soudce Pavla Zelenky označil odposlechy v případu za nezákonné.

Martin Shabu 26.1.2017
David Rath | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy David Rath | foto: MAFRA - František Vlček
David Rath

Zproštění obžaloby Davida Ratha způsobilo šok v české justici. Verdikt předsedy senátu Vrchního soudu v Praze Pavla Zelenky z loňského prosince, který vrací korupční kauzu na začátek, má ale podle soudců, s nimiž LN hovořily, několik problematických míst. Část výtek se týká zejména „shození“ odposlechů, které nesmějí být v dalším líčení použity, protože soudci, kteří je před šesti lety povolovali, byli „lajdáci“ – pouze opsali návrh žalobců.

Jenže z dřívějších rozsudků Nejvyššího soudu je patrné, že nedostatečné odůvodnění vyšetřovacích metod ještě neznamená konec případu. „Neexistence zdůvodnění sama o sobě – byť je vadou řízení – nedosahuje ústavněprávní roviny, která by měla být důvodem pro rušení meritorních rozhodnutí. Jde totiž o vadu toliko formální, bez vlivu na věcnou správnost provedení neodkladného či neopakovatelného úkonu,“ napsal v roce 2011 Pavel Šámal, který je dnes předsedou Nejvyššího soudu.

Právě na přepjatý formalismus si stěžovala vrchní pražská žalobkyně Lenka Bradáčová, která označila Zelenkův verdikt za jen stěží odborně přijatelný. A ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) již avizoval, že podá stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu v neprospěch Ratha a dalších obžalovaných.

Rozsudek pražského vrchního soudu skrývá několik slabých míst, vyplývá z rozhovorů, jež LN vedly s českými trestními soudci. Žádný nechtěl zveřejnit své jméno, část z nich z obavy, že by se jim kauza bývalého hejtmana Davida Ratha mohla ocitnout na stole. Jejich výtky vůči rozhodnutí Zelenkova senátu se LN pokusily přehledně uspořádat. Připravte se ale na ohňostroj soudních verdiktů a právních kliček.

Verdikt není průlomový

Pražský vrchní soud původně avizoval, že rozsudek ve věci Ratha a dalších deseti odsouzených zazní ve veřejném zasedání. V polovině října, deset měsíců poté, co Rathův spis na soudu přistál, ale nastal zlom. Soud jednání zrušil a oznámil, že rozhodne neveřejně. Tak se i stalo a odsuzující verdikt Krajského soudu v Praze byl zrušen. Zelenkův senát kritizoval především laxní přístup soudců Okresního soudu v Ústí nad Labem. Ti posvěcovali policejní „uši“ na Ratha a spol., ale nedostatečně je odůvodnili.

„Navazujeme na praxi Nejvyššího soudu. Naše rozhodnutí není ničím novým,“ obhajoval postup svého senátu Pavel Zelenka. Odposlechy, na kterých dokazování v případu Rath do značné míry stojí, při opakovaném projednávání u Krajského soudu v Praze musejí být vyloučeny. To pro obžalobu představuje citelný problém, v rozkrývání korupce totiž hrály klíčovou roli. Vrchní soud se opřel o rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) z ledna 2014 (4 Pzo 3/2013, podle této spisové značky jej lze vyhledat na internetových stránkách soudu).

Týká se příkazu k odposlechu, jejž měl před šesti lety na stole Okresní soud pro Prahu-východ. Dle názoru Nejvyššího soudu byl v tomto případě porušen zákon a odposlech nebyl dostatečně odůvodněn. NS vadilo, že místo odposlechů nebyl využit jiný a méně invazivní nástroj trestního řízení – kupříkladu výslech. Jenže verdikt, na jehož základě Zelenkův senát shodil sledovanou kauzu Rath, není průlomový. Nevyšel totiž v takzvané zelené sbírce soudních rozhodnutí, v níž je každoročně zveřejněno několik desítek klíčových případů trestního kolegia NS.

„Jde o vybraná rozhodnutí, která mají širší dopad. Projdou oponenturou krajských a vrchních soudů, státního zastupitelství, ministerstva spravedlnosti i právnických fakult. Rozhodnutí v zelené sbírce jsou odbornou veřejností považována za zásadnější a v podstatě nesporná,“ vysvětlil LN Libor Vávra, předseda Městského soudu v Praze a dlouholetý trestní soudce.

Vyjádření Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud se přitom k nasazování takzvaných neodkladných a neopakovatelných úkonů – jako jsou odposlechy či domovní prohlídky – mnohokrát v minulosti vyjadřoval. A zajímavě. Dodejme na vysvětlenou, že neopakovatelnost a neodkladnost úkonů spočívá v riziku, že by bez nich později k objasnění trestné činnosti nemuselo dojít. Například by někdo z pachatelů mohl odjet do ciziny a vzít si s sebou klíčový důkaz. I u těchto úkonů ale musejí být uvedeny důvody, proč by měl soud na návrh státního zástupce a policie kývnout.

Pokud důvody chybějí, neznamená to podle Nejvyššího soudu, že by policisté důkazy získali nezákonně. A už vůbec to neimplikuje, že by se z dalšího soudního líčení měly vyloučit, jak tvrdí pražský vrchní soud.

Pokud ale důvody chybějí, neznamená to podle Nejvyššího soudu, že by policisté důkazy získali nezákonně. A už vůbec to neimplikuje, že by se z dalšího soudního líčení měly vyloučit, jak tvrdí pražský vrchní soud. To je zásadní sdělení. Nejvyšší soud k němu dospěl v roce 2011, když posuzoval kauzu prodeje padělaného oblečení, za který padla půlroční podmínka.

Předsedou senátu, který o věci rozhodoval, byl Pavel Šámal, jenž se v mezičase stal předsedou Nejvyššího soudu. Je profesorem pražské právnické fakulty a patří mezi nejváženější autority v oblasti trestního práva v republice. A na rozdíl od rozhodnutí, na které se odkázali vrchní soudci v kauze Rath, je zmíněný verdikt zařazen v zelené sbírce (jde o případ 5 Tdo 47/2011, vyšel pod číslem 37/2013).

Formální vada

Odsouzená žena si stěžovala, že policie získala důkazy prostřednictvím nezákonného příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků. Nebyl prý řádně odůvodněn. Její dovolání však NS nevyslyšel. Vžil se do situace vyšetřovatelů a uvedl: „Kdyby byla prohlídka nebytových prostor prováděna až po zahájení trestního stíhání, obviněná by mohla věci, které ji usvědčovaly z trestné činnosti, odstranit, a tím zmařit účel trestního řízení, kterým je mimo jiné objasnění trestné činnosti.“

Neexistence zdůvodnění sama o sobě nedosahuje ústavněprávní roviny, která by měla být důvodem pro rušení meritorních rozhodnutí. Jde totiž ve své podstatě o vadu toliko formální, bez vlivu na věcnou správnost provedení neodkladného či neopakovatelného úkonu.

A odpověděl i na klíčovou otázku použitelnosti důkazů: „Formální pochybení, spočívající v tom, že v příkazu k prohlídce nebyla zdůvodněna neodkladnost úkonů, nemůže znegovat podstatu a povahu neodkladnosti provedeného úkonu.“

Nejvyšší soud odkázal i na rozhodnutí Ústavního soudu, jež se týkalo nedostatečného odůvodňování skrytých metod vyšetřování: „Neexistence zdůvodnění sama o sobě – byť je vadou řízení – nedosahuje ústavněprávní roviny, která by měla být důvodem pro rušení meritorních rozhodnutí. Jde totiž ve své podstatě o vadu toliko formální, bez vlivu na věcnou správnost provedení neodkladného či neopakovatelného úkonu.“

Doktrína plodů z otráveného stromu

Nemalé rozpory budí také fakt, že se rozhodnutí Vrchního soudu v Praze odkazuje na doktrínu takzvaných plodů z otráveného stromu. Podle ní platí, že pokud jsou nějaké důkazy nezákonné, padají jako domino i ty, jež policie díky nim získala. Jde o způsob, jak policii a žalobce tlačit k dodržování zákonů v trestním řízení. Soud v případě potvrzení nezákonnosti nemůže k takto získaným důkazům přihlédnout. Musí postupovat, jako kdyby takový důkaz neexistoval.

„Ústavní soud přikazuje orgánům činným v trestním řízení obnovit stav před porušením práv a svobod stěžovatele,“ konstatuje Zelenkův senát. V případě nezákonných odposlechů musí policie z vyšetřovacího spisu vymazat záznamy z telekomunikačního provozu. A soudce musí zapomenout, že je slyšel. Doktrína plodů z otráveného stromu budí rozpory především proto, že je typickou součástí trestního práva v anglosaském světě, nikoli v Evropě. A i čeští ústavní soudci se k němu stavějí rezervovaně.

Doktrína plodů z otráveného stromu budí rozpory především proto, že je typickou součástí trestního práva v anglosaském světě, nikoli v Evropě. A i čeští ústavní soudci se k němu stavějí rezervovaně.

„Možnostmi využití doktríny plodů z otráveného stromu se Ústavní soud již v minulosti zabýval. Ani rigorózní interpretace této doktríny nevede podle Ústavního soudu k závěru, že jakékoli pochybení při opatřování důkazu automaticky způsobuje nepoužitelnost důkazu. Stejně tak nelze na základě této doktríny učinit závěr, že výskyt nezákonného důkazu způsobuje nepoužitelnost všech důkazů opatřených v daném řízení,“ uvedl v nálezu z října 2014, jehož zpravodajem byl soudce Jaroslav Fenyk, uznávaný profesor trestního práva.

Podobně argumentoval i ústavní soudce Jan Musil – také profesor trestního práva – v dalším nálezu z května 2014. „Vždy je třeba konkrétně posuzovat, jak intenzivní bylo dané pochybení a zda vůbec bylo způsobilé proces provádění důkazu ovlivnit,“ uvedl. A poskytl i návod, jak v podobných situacích postupovat: „Pokud ze všech okolností případu přesvědčivě vyplývá, že podmínky neodkladnosti úkonu byly skutečně dány, potom pouhý nedostatek podrobného písemného zdůvodnění nemusí být nutně posuzován jako ústavněprávní pochybení, vedoucí k nepoužitelnosti důkazu.“

Výběr ze dvou rozhodnutí

Jak tedy může právní bitva v kauze Rath skončit? Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) avizoval, že ve spolupráci s Vrchním státním zastupitelstvím v Praze připraví a podá k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Jeho soudce Pavel Zelenka ale tvrdí, že i kdyby Nejvyšší soud stížnosti vyhověl, případ to neovlivní. Šlo by totiž jen o akademický výrok pro podobné případy v budoucnosti.

Před soudcem Krajského soudu v Praze Robertem Pacovským budou ležet dvě rozhodnutí. Na jedné straně verdikt Nejvyššího soudu a na druhé rozhodnutí Zelenkova senátu. A podle soudců i profesora trestního práva Jiřího Jelínka by si v podstatě mohl vybrat.

„V neprospěch obviněných je možné stížnost podat, tam ale může Nejvyšší soud jen vyslovit závěr, že byl porušen zákon. Ale nadále se musí postupovat dle našeho rozhodnutí,“ uvedl Zelenka pro Aktuálně.cz. Ještě ale není jasné, zda si David Rath a dalších deset obžalovaných opravdu může oddychnout, že odposlechy spadnou pod stůl. Pokud by totiž Nejvyšší soud rozhodl, že verdikt pražského vrchního soudu porušil zákon, údajně nezákonné odposlechy by se mohly vrátit do hry jako důkaz.

Před soudcem Krajského soudu v Praze Robertem Pacovským, na jehož stůl se případ nyní vrací, budou ležet dvě rozhodnutí. Na jedné straně verdikt NS a na druhé straně rozhodnutí Zelenkova senátu. A podle soudců, s nimiž LN hovořily, i profesora trestního práva Jiřího Jelínka, by si v podstatě mohl vybrat.

Klíčové momenty kauzy Rath

V pondělí 16. ledna padla i druhá větev kauzy okolo exhejtmana Davida Ratha, která se týká zakázek v nemocnicích. Proč se justici nedaří rozseknout šest let starý příběh? LN se pokusily sestavit pět klíčových otázek případu.

1. Na co se čeká v kauze Davida Ratha?

Loni v prosinci Vrchní soud v Praze zrušil trest 8,5 roku za mřížemi nad exhejtmanem kvůli nezákonným odposlechům. Případ se vrací ke Krajskému soudu v Praze. Podle předsedy senátu z vrchního soudu Pavla Zelenky jeho kolegové nedostatečně odůvodnili příkazy k nasazení policejních „uší“. Přepisy hovorů mezi klíčovými aktéry případu zmanipulovaných zakázek by tím pádem měly být vyloučeny z dalšího dokazování.

2. Čemu se brání žalobci?

Pro vrchní pražskou žalobkyni Lenku Bradáčovou představuje Rathovo zproštění viny těžkou ránu. Stěžuje si ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi. „Odvolací soud porušil zásadu předvídatelnosti soudních rozhodnutí, když se svým rozhodnutím odchýlil od dosavadní judikatury i soudní praxe, a to i praxe vlastní,“ uvedla Bradáčová.

Podle ní bezdůvodně použil zásadu plodů z otráveného stromu, která je vlastní americkému, nikoli však českému trestnímu řádu. Tato doktrína ve zkratce říká, že pokud vyšetřovatelé postupovali nezákonně na počátku, nesmí být použity ani navazující důkazy. Bradáčová požaduje, aby ministr podal stížnost pro porušení zákona. O ní by měl rozhodnout Nejvyšší soud.

3. Nakolik závazný bude verdikt nejvyšších soudců?

Šéf české justice už avizoval, že stížnost skutečně podá, protože ani jemu se verdikt nelíbí, neboť prý porušuje zákon. Nelogická mu připadá Zelenkova kritika faktu, že soudci při povolování odposlechů opsali argumenty žalobců. „Nevím, co by podle představ vrchního soudu měl soudce do toho rozhodnutí o odposleších psát. Vezměte si, že jde o ranou fázi řízení, v němž bývá málo důkazních prostředků,“ řekl LN ministr Pelikán.

Pokud by se Nejvyšší soud s jeho argumenty ztotožnil, není jasné, co by to znamenalo pro Roberta Pacovského z Krajského soudu v Praze, k němuž se kauza nyní vrací. Soudce Zelenka už dříve varoval, že jeho verdikt obejít nepůjde: „V neprospěch obviněných je možné stížnost podat, tam ale může Nejvyšší soud jen vyslovit závěr, že byl porušen zákon. Ale nadále se musí postupovat podle našeho rozhodnutí.“

Přední odborník na trestní právo, profesor Jiří Jelínek, naznačil, že je věc složitější: „Usnesení Vrchního soudu v Praze je pro doktora Pacovského závazné a musí se jím řídit. Může ale přihlédnout k argumentaci Nejvyššího soudu v tom smyslu, že řekne, že je tu jeho rozhodnutí a že by například neměl aplikovat doktrínu plodů z otráveného stromu.“

4. Co kritizuje Rath?

U Pelikána si stěžuje i David Rath. Chce, aby ministr spravedlnosti podal k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona v jeho prospěch. Důvodem je, že nasazení odposlechů a příkazy ke sledování prý povolali jiní soudci, než měli. „Procesním důsledkem této vady je mimo nezákonnosti odposlechů a záznamů ze sledování osob a věcí též procesní nepoužitelnost řady dalších důkazů opatřených v přípravném řízení,“ tvrdí Rathovi obhájci. O příkazech rozhodovali ústečtí soudci, ačkoli k manipulacím se zakázkami mělo dojít ve středních Čechách.

5. Proč narazila kauza Rath II?

Římskou číslicí dvě se označuje kauza, která se týká Ratha a několika dalších lidí, ale především osmi právnických osob, jež jsou obžalovány z nezákonného ovlivňování tendrů. Případ, v němž figuruje například společnost Metrostav, měl minulý týden projednávat Krajský soud v Praze. Jenže jak uvedla MF DNES, v pondělí 16. ledna se soud rozhodl vrátit kauzu žalobcům k doplnění. Ačkoli zatím neuvedl důvody, do úvahy podle justičních insiderů připadá právě nemožnost použití odposlechů. Podobně jako v základní větvi případu tvoří odposlechy stěžejní důkazy.

Další možností je, že obrat případu souvisí s novelou zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Už předloni si žalobci stěžovali, že poslanecká novela ovlivní již rozběhnuté případy. Státní zastupitelství se sice proti rozhodnutí krajského soudu v kauze Rath II může odvolat, případ ale skončí opět u vrchního soudu. Průtahy v líčení každopádně nahrávají Rathovi a dalším, kteří mohou sázet na nižší tresty.

Nejvyšší soud má větší autoritu než vrchní

Prvoinstanční soudce Robert Pacovský bude muset zvažovat, ke kterému názoru se přikloní, říká profesor Jiří Jelínek, vedoucí katedry trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se bude případ Davida Ratha vyvíjet, když padne stížnost pro porušení zákona a Nejvyšší soud jí vyhoví?

JELÍNEK: Praktické účinky jsou omezeny pouze na stížnost pro porušení zákona podanou ve prospěch obžalovaného, to znamená, kdyby se činila Davidu Rathovi újma. Tady ovšem půjde zjevně o stížnost v jeho neprospěch. Jak avizoval ministr spravedlnosti Robert Pelikán, rozhodnutí mu přijde podivné. Pokud by mu ale Nejvyšší soud vyhověl a akademickým výrokem řekl, že zákon porušen byl, pak to nemůže změnit rozhodnutí Vrchního soudu v Praze.

LIDOVÉ NOVINY: Co to tedy bude znamenat pro Roberta Pacovského z Krajského soudu v Praze, který se kauzou bude znovu zabývat?

JELÍNEK: Doktor Pacovský by měl podle mne počkat, než bude rozhodnuto o případné stížnosti pro porušení zákona. Verdikt Nejvyššího soudu může působit silou argumentace, ničím jiným. Vysloví se, že byl porušen zákon. Z odůvodnění se dozvíme, proč tomu tak bylo.

S autoritou Nejvyššího soudu, nikoli ale procesní závazností, se veřejnost dozví, jestli považuje za správný názor doktora Zelenky (soudce vrchního soudu – pozn. red.), nebo ministra Pelikána. Jinak řečeno, stížnost nemůže změnit nic na rozhodnutí doktora Zelenky. Pro doktora Pacovského to není závazné v tom, že by musel vyhovět. Bude zvažovat, ke kterému názoru se přikloní.

LIDOVÉ NOVINY: A pokud by stížnost podaná nebyla?

JELÍNEK: Pak je doktor Pacovský vázán rozhodnutím odvolacího soudu. Musí provést úkony, které mu odvolací soud nařídil. Pokud bude podána stížnost, pak rozhodnutí Nejvyššího soudu sice závazné není, ale soudce Pacovský bude muset zvažovat, zda k jeho názorům nepřihlédnout. To se týká zejména teorie plodu z otráveného stromu.

LIDOVÉ NOVINY: Většinou se stížnost pro porušení zákona podává, až když je případ u konce. Jak rozhodování soudů může ovlivnit to, že byla stížnost podaná ještě před koncem procesu?

JELÍNEK: Považuji to ze strany ministra za určitou horlivost. Faktem ale je, že se stížnost pro porušení zákona podává, když je pravomocné rozhodnutí soudu. A to máme, ačkoli kauza Rath nekončí. Mohlo by se namítat, že se mělo počkat, až doběhne případ znovu k odvolacímu soudu, a pak proti rozhodnutí vrchního soudu podat stížnost. Nyní se to logicky zdrží.

LIDOVÉ NOVINY: Proč?

JELÍNEK: Soudce Pacovský nebude nyní logicky nic dělat. Kdyby něco učinil a neznal přitom názor Nejvyššího soudu, mohl by to dělat zbytečně. Když stížnost pro porušení zákona podá ministr dnes, pak o ní Nejvyšší soud rozhodne v řádu týdnů, ne-li měsíců. Doktor Pacovský dle mě bude čekat. Mezitím si připraví podklady podle pokynu doktora Zelenky.

LIDOVÉ NOVINY: Zkuste mi odpovědět přímo, jak by měl soudce Pacovský rozhodnout, pokud Nejvyšší soud ministerské stížnosti vyhoví?

JELÍNEK: Chcete slyšet, kdo má pravdu. Tak to ale není. Usnesení trestního senátu Vrchního soudu v Praze je pro doktora Pacovského závazné a musí se jím řídit. Může ale přihlédnout k argumentaci Nejvyššího soudu v tom smyslu, že řekne, že je tu jeho rozhodnutí a že by například neměl aplikovat doktrínu plodů z otráveného stromu. Právně závazné je rozhodnutí vrchního soudu. Rozhodnutí Nejvyššího soudu působí silou vyšší autority.

Trestní kauza Davida Ratha v datech

14. května 2012

  • Poslance ČSSD a středočeského hejtmana Ratha zadržela policie, u sebe měl sedm milionů korun. O den později byl obviněn z několika trestných činů.

16. května 2012

  • Soud poslal Ratha do vazby. Propuštěn z ní byl až za rok a půl – 11. listopadu 2013.

5. dubna 2013

  • Podána obžaloba na Ratha a deset spoluobviněných. 7. srpna 2013 začal věc projednávat Krajský soud v Praze.

23. července 2015

  • Krajský soud v Praze vynesl nepravomocný rozsudek nad Davidem Rathem. Vyměřil mu trest 8,5 roku vězení a propadnutí majetku.

17. října 2016

  • Pražský vrchní soud v neveřejném jednání zrušil rozsudek v Rathově kauze kvůli údajně nezákonným odposlechům. Případ se vrací ke Krajskému soudu v Praze k novému projednání. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán podá stížnost pro porušení zákona.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.