Kdože je ten pravičák, který kritizuje Orbána?

Lajose Bokrose, který je spojen se socialistickými vládami, nelze zrovna označovat za pravicového konzervativce.

Orbána kritizuje už i pravice. Pod tímto titulkem zveřejnily čtvrteční Lidové noviny rozhovor s Janem Zahradilem (ODS), místopředsedou frakce Evropských konzervativců a reformistů v Evropském parlamentu. Tím „pravicovým“ kritikem ale není míněn Zahradil, nýbrž maďarský europoslanec Lajos Bokros, člen stejné parlamentní frakce. Bokros minulý týden kritizoval kroky konzervativní vlády Viktora Orbána. Čtenář, který politický vývoj v Maďarsku nesleduje, vůbec netuší, kdo je ve skutečnosti Bokros, si může myslet, že se opravdu jedná o pravicového konzervativce. Pojďme se tedy na tohoto „pravicového konzervativce“ podívat.

Lajos Bokros (55) je maďarský ekonom, který v letech 1980 až 1986 pracoval v jednom výzkumném ústavu spadajícím pod ministerstvo financí. Byl členem maďarského disentu, pod pseudonymem Dávid Ricárdó publikoval ekonomické články v samizdatu. V letech 1987 až 1991 zastával vysoké funkce v maďarské centrální bance. V roce 1990 byl zvolen prezidentem budapešťské burzy, kterou vedl až do roku 1995, kromě toho od téhož roku krátkou dobu souběžně řídil i maďarský fond národního majetku. V letech 1991 až 1995 byl také generálním ředitelem společnosti Budapest Bank. Bokros je velice vzdělaný, vtipný a charismatický člověk, na jedné valné hromadě banky výroční zprávu údajně zazpíval.

Bokrosovu politiku extrémního utahování opasků a zpomalení ekonomiky kritizovali zprava i zleva. Mezi kritiky patřil i profesor ekonomie Václav Klaus.

V březnu 1995 však Bokros vstoupil do politiky, stal se ministrem financí ve vládě socialistického premiéra Gyuly Horna. Jeho jméno je spojeno s kontroverzním balíčkem restriktivních opatření. Jenže už v únoru 1996 jako ministr financí skončil, jelikož jeho politiku extrémního utahování opasků a zpomalení ekonomiky kritizovali nejen zprava, ale i zleva. Mezi jeho kritiky patřil i profesor ekonomie Václav Klaus. Bokros až do roku 2009, tedy patnáct let, držel mezi maďarskými politiky rekord neoblíbenosti (pouhých 9 procent). O tom, zda takzvaný Bokrosův balíček byl pro Maďarsko přínosem, ekonomové dodnes vedou vášnivé diskuse.

Po odchodu z vlády se záhy stal ředitelem Světové banky pro Evropu a Střední Asii, radil vládám v Chorvatsku a v Polsku. V roce 2009 jako zástupce Mezinárodního měnového fondu řešil ekonomickou krizi na Ukrajině. Jako miláček mezinárodních finančních kruhů se mezitím účastil i setkání skupiny Bilderberg. Bokros patří k představitelům mezinárodních finančních kruhů, od kterých si nezodpovědné maďarské - vesměs socialistické - vlády půjčovaly desítky miliard dolarů.

S Maďarskou socialistickou stranou spolupracoval dál. V lednu 2006, kdy byl premiérem Ferenc Gyurcsány, ho platforma socialistické strany s názvem Racionalita a odpovědnost zvolila čestným předsedou, ale v květnu 2007 na tento post kvůli názorovým neshodám s vedením rezignoval. O dva roky později kdysi vládnoucí Maďarské demokratické fórum (MDF), jehož nové vedení začalo koketovat se socialistko-liberální vládou, Bokrose nominovalo lídrem strany ve volbách Evropského parlamentu. Ve volbách získalo pouze jeden mandát a Bokros se stal europoslancem. Po tomto rozhodnutí řada starých členů MDF tuto bývalou konzervativní stranu na protest opustila.

Ve stejném roce, tedy 2007, Bokros rovněž navrhoval takzvanou krizovou vládní koalici, jejíž součástí se kromě stávajících dvou stran (socialistů a liberálů) mělo stát i Maďarské demokratické fórum. V březnu 2009, kdy socialistický premiér Gyurcsány dal svoji funkci k dispozici, se Bokros mezi prvními o tuto funkci přihlásil. Neúspěšně. V parlamentních volbách na jaře 2010 Bokrosovo MDF získalo jen 2,6 procenta hlasů a nedostalo se do parlamentu.

Tak asi tolik o tomto „pravicovém konzervativci“…   

Počet příspěvků: 2, poslední 27.1.2012 08:51 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.