Ceska Pozice

Kdo vyzbrojil syrskou opozici? Přesně to ví asi jen Bůh (Alláh).

Ministři zahraničí USA a Ruska se přes média hádají, kdo posílá víc zbraní do Sýrie. Na vyzbrojování se ale podílejí i další země.

Petr Zelenka 15.6.2012

Po úterním výroku americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové, že Rusko dodává syrskému režimu Bašára Asada bojové vrtulníky, které pomáhají zabíjet povstalce, ruská diplomacie přišla s protiútokem. Její ruský protějšek Sergej Lavrov v úterý v íránském Teheránu prohlásil, že americká vláda posílá „opozici zbraně, se kterými bojuje proti vládě“. A tak zatímco situace v Sýrii se vyostřuje a představitelé OSN už konflikt považují za občanskou válku, dvě světové velmoci se nemohou shodnout, kdo z nich přilévá více „oleje do ohně“.

Už dlouho není žádným tajemstvím, že Rusko, jež má v syrském Tartusu svou jedinou námořní základnu ve Středozemním moři, Asadův režim zbrojí. ČESKÁ POZICE se například v lednu věnovala zásilce ruských zbraní, jež byla zabavena kyperskými úřady. Lavrov však důrazně popírá, že by Rusko do Sýrie dodávalo bojové vrtulníky. Podle něj jsou zásilky ruského zbrojního průmyslu omezeny pouze na konvenční systémy protiletadlové obrany, čímž Rusko žádným způsobem neporušuje mezinárodní právo.

Syrští rebelové měli ještě na začátku roku problémy s nedostatkem munice, teď je však situace úplně jiná

Tomu, kdo posílá zbraně rebelům, se však až dosud média příliš nevěnovala. Z jednoduchého důvodu: podle všeho je až donedávna skutečně nikdo ve velkém měřítku nevyzbrojoval. Americký válečný korespondent v Sýrii David Enders píšící pro McClatchy Newspapers ve svém článku podotýká, že rebelové měli ještě na začátku roku problémy s nedostatkem munice. Teď je však podle něj situace úplně jiná – některé povstalecké skupiny dokonce tvrdí, že mají k dispozici moderní protitankové střely a že umějí konstruovat sofistikované bomby, jež dokážou zničit i Asadovy tanky.

Podstatně efektivnější zásobování zbraněmi je znatelné – počty mrtvých příslušníků provládních sil prý stále stoupají. Jenom ve středu 13. června oznámily syrské úřady smrt 27 vojáků a policistů.

Jasné je, kdo platí

Podle některých vůdců syrských povstaleckých skupin zbraně do země proudí na nákladních autech z Turecka, a to dokonce s plným vědomím turecké zpravodajské služby. Rebelové ale pochopitelně nechtějí o zásobování moc mluvit; přiznat, že jsou nyní lépe vyzbrojení a vycvičení, by mohlo znamenat ztrátu zahraničních sympatií.

Kdo tedy zbraně do Sýrie vozí? Obamova administrativa si stojí za tím, že USA to nejsou. Vysoce postavení úředníci amerického ministerstva zahraničí pro list The Washington Post v květnu uvedli, že pomoc syrské opozici je omezena pouze na „koordinování snah našich přátel a spojenců v regionu“. Zbraně údajně pocházejí většinou z černého trhu v Turecku a Libanonu. Tomuto tvrzení nahrává i fakt, že právě u hranic těchto států se zbraně pro povstalce hromadí. Svůj kanál prý má i syrské Muslimské bratrstvo, které zbraně do země pašuje s přispěním bohatých podporovatelů z jiných muslimských zemí. Největšími sponzory syrské opozice jsou bohaté ropné státy se sunnitskou většinou Saúdská Arábie a Katar

Přinejmenším je však jasné, kdo zbraně platí. Největšími sponzory syrské opozice jsou bohaté ropné státy se sunnitskou většinou Saúdská Arábie a Katar, které povstání financují už od sklonku minulého léta. Letos v dubnu se k tomu oficiálně přiznaly a oznámily, že investice do zbraní a výcviku syrských povstalců za přispění dalších zemí v regionu ještě rozšíří a že částka bude mít hodnotu až stovek milionů dolarů.

Povstalci samozřejmě spoléhají i na zbraně, které ukořistí od provládních ozbrojených složek. Vlastně je ani nemusejí ukořistit – na některých místech se k opozici přidávají i celé armádní jednotky. Naposledy se rebelové zmocnili protiletadlových raket.

Sudem se střelným však může být syrský arsenál chemických zbraní, podle některých zdrojů největší na světě. Jak píše server Al Arabiya News, kromě opozice se jich obává i Izrael, jenž by mohl být v ohrožení v případě, že Asadův režim nahradí radikální islamistická vláda. Sýrie totiž disponuje nosiči, jež jsou schopné chemické zbraně dopravit na jakékoliv místo v židovském státě.

Snahy přátel a spojenců

Co se tedy v Sýrii kolem zbraní vlastně děje? Rebelové si nejspíše zbraně kupují z černého trhu v okolních státech sami, a to za saúdské peníze. Amerika „snahy přátel a spojenců“ pouze koordinuje. A asi (jí i opozici) to zatím stačí. Další otázkou pak přirozeně je, jak se na černý zbrojní trh v Turecku a Libanonu dostaly moderní protitankové střely. Že by vítr vál opět od „koordinátorů“ z Washingtonu? Nebo si zbytečně nešpiní ruce? Zbrojit povstalce je přece jenom něco jiného, než zbrojit vládu.

Za zmínku stojí ironická poznámka amerického komika a politického komentátora Jona Stewarta. Ten ve své The Daily Show řekl o Vladimiru Putinovi, z jehož Ruska putuje do Sýrie pro Asadův režim až 10 procent veškeré zbrojní produkce: „Ten kapitalistickej čubčí syn! Prodávat zbraně arabským despotickým režimům! To je přece naše práce!“

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.