Kdo se stane šéfem MMF po Kahnovi?

Zvítězí tradiční mocenský model Evropa – Amerika, nebo se dočkáme změny, která by více rezonovala se současnou situací ve světě?

Kariéra Dominiqua Strausse-Kahna zřejmě skončila. Nyní se hraje o to, kdo ho ve funkci šéfa MMF nahradí. foto: © ReutersČeská pozice

Kariéra Dominiqua Strausse-Kahna zřejmě skončila. Nyní se hraje o to, kdo ho ve funkci šéfa MMF nahradí.

Výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu (MMF), Francouz Dominique Strauss-Kahn přezdívaný DSK, sedí momentálně v newyorské cele, takže vyřešení obsazení funkce šéfa této mezinárodní instituce se ještě o něco urychlilo. DSK hodlal v průběhu příštích měsíců tak jako tak rezignovat kvůli předpokládané kandidatuře na prezidenta Francie (což je zřejmě passé). Kdo má největší šance stanout v čele MMF? A bude to tradičně někdo z Evropy, nebo se prolomí nepsaná pravidla a uspěje třeba zástupce klubu rozvíjejících se zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika)?

Evropa na zisk postu po Straussovi-Kahnovi nemá automatické právo, i když doposud tradičně platilo dělením, že Evropská unie vybírá šéfa fondu a USA určují, kdo bude řídit Světovou banku. Proti tomuto systému se v roce 2007 postavilo několik velkých rozvíjejících se ekonomik, které chtěly mít v řízení těchto institucí větší slovo. Již tehdy byl Brusel „připraven zvážit možnost“, že v čele MMF nebude Evropan, až příštímu výkonnému řediteli instituce vyprší mandát. Francouzskému hříšníkovi DSK mandát právě vypršel. Zatčeného šéfa fondu prozatím nahradil Američan John Lipsky, i ten však před pár dny oznámil, že MMF k 31. srpnu opustí.

Evropa nemá automatické právo na zisk postu šéfa MMF po Straussovi-Kahnovi

Kromě zmiňovaných evropských kandidátů – současné francouzské ministryně financí Christine Lagardeové či guvernéra italské centrální banky Maria Draghiho – proto seznam favoritů obsahuje i jména z jiných koutů světa. Patří mezi ně především Kemal Derviş z Turecka, Trevor Manuel z Jihoafrické republiky, Stanley Fischer z Izraele, Agustín Carstens z Mexika, Montek Singh Ahluwalia z Indie, Francouz egyptského původu Mohamed El-Erian či Brazilec Arminio Fraga.

Vítězem se stává...

Ještě před sexuální aférou DSK získala zkušená politička a ekonomka Lagardeová důležitou podporu některých asijských zemí (Indonésie, Bangladéš) a například prezident Asijské rozvojové banky Haruhiko Kuroda o ní prohlásil, že byl byla „perfektní kandidátkou“. Na druhou stranu Indie, Čína a Japonsko jsou z pochopitelných důvodů zdrženlivější. Lagardeovou rovněž diskvalifikuje skutečnost, že je ve Francii vyšetřována kvůli skandálu obklopující banku Crédit Lyonnais. Felix Salmon z Reuters ji však přesto favorizuje: „Evropa potřebuje několik dalších turbulentních let v této roli Evropana. USA nebudou nic namítat a Asie, protože nemá vhodného kandidáta, se s tím přes skřípění zubů smíří.“

Když ne ona, nabízí se například uznávaný šéf Banca d’Italia Mario Draghi. O něm se však uvažuje i v souvislosti s obsazením postu guvernéra Evropské centrální banky. Připomeňme, že v roce 2007 kandidoval na šéfa MMF proti DSK bývalý český premiér a guvernér České národní banky Josef Tošovský, jehož tehdy navrhlo Rusko. Neměli bychom ho opět připsat na seznam?

Silným kandidátem ze země mimo Evropskou unii se dle expertů jeví Turek Kemal Derviş, který jako ministr pro ekonomiku pomohl za asistence MMF odvrátit bankrot své země na přelomu tisíciletí. Strávil 20 let ve Světové bance, pět let šéfoval rozvojovému programu OSN a nyní řídí globální ekonomický program na Brookings Institution ve Washingtonu.

Další kvalitní osobností je Stanley Fischer, svého času dvojka MMF a guvernér izraelské centrální banky, kterého do této funkce navrhovaly rozvojové země již v roce 2000. Fischer, jenž byl v letech 2002 až 2005 místopředsedou Citygroup, je vážným uchazečem, přestože je mu již 67. Stejně starým adeptem rovněž je Ind Montek Singh Ahluwalia, člen prestižní poradní skupiny G30, špičkový ekonom s ministerskými zkušenostmi, jenž také pracoval pro Světovou banku.

Nouriel Roubini by rád ve funkci výkonného ředitele MMF viděl šéfa dluhopisového fondu Pacific Investment Management (Pimco) Mohameda El-Eriana      

Známý ekonomický prognostik Nouriel Roubini by rád ve funkci výkonného ředitele MMF viděl bývalého zaměstnance této instituce a nyní šéfa dluhopisového fondu Pacific Investment Management (Pimco) Mohameda El-Eriana. Ten mimochodem kandidoval na tutéž funkci již v roce 2004. Oživením pro fond by dle Salmona byl Jihoafričan a tedy zástupce jedné ze zemí uskupení BRICS Trevor Manuel, dlouholetý ministr financí a v současnosti předseda národní plánovací komise Jihoafrické republiky.

Pokud MMF hledá raději technokrata než politika, mohl by být ve hře i guvernér mexické centrální banky Agustín Carstens. Není však pravděpodobné, že by Světovou banku a MMF současně řídili dva zástupci ze severoamerického kontinentu. Pak se ještě nabízí jiná možnost: favorit z Jižní Ameriky, konkrétně Brazilec – centrální bankéř s mezinárodními zkušenostmi Arminio Fraga.

Zvítězí tradiční mocenský model Evropa – Amerika, nebo se dočkáme zásadní změny ve vedení Mezinárodního měnového fondu, která by mnohem více rezonovala se současnou situací v globálním světě?