Kdo musí strpět zveřejnění svého platu?

Ministerstvo vnitra reagovalo na soustředěný tlak médií a vydalo právní doporučení, jak informovat o příjmech úředníků.

Petr Bušta 2.9.2011

Ministerstvo vnitra v pátek zveřejnilo prostřednictvím svého účtu Twitteru metodické doporučení na téma, kdy a jak mají státní úřady a instituce na žádost zveřejňovat příjmy svých úředníků.

Samozřejmě nejde o právně závazný dokument. Zaobírá se vztahy zejména mezi zákonem o svobodném přístupu k informacím, zákonem o ochraně osobních údajů a zákonem o střetu zájmů.

Dokument je ke stažení na adrese http://t.co/e6qEu4J

Závěr doporučení citujme v plné šíři:

„Cílem této metodiky je poskytnout návod na postup v případech, kdy je očekáván jednoznačný veřejný zájem na kontrole veřejné moci a za ni odpovědných pracovníků, přičemž je kladen důraz na rovnováhu obou základních práv a jejich vyvažování pomocí principu proporcionality (přiměřenosti zpracování osobních údajů). Přitom se vychází z již poměrně zavedené praxe agendy o střetu zájmů, z dělení na 3 kategorie veřejných zaměstnanců:

  1. Veřejné funkcionáře s klíčovou odpovědností a rozsáhlou řídící a rozhodovací pravomocí. Údaje o jejich příjmech mohou být bez zásadních omezení poskytovány a následně předmětem kontroly a veřejné diskuse (analogicky k § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů).
  2. Další vysoce postavené úředníky vybavené podstatným oprávněním nebo vlivem ve spojitosti s nakládáním s veřejnými prostředky (analogicky § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů ve spojení s odst. 3 cit. ustanovení), v jejichž případě je potřebné provádět test proporcionality (to de facto znamená vyhodnocení, zda veřejný zájem na zveřejnění platu převažuje zájem na ochraně osobních údajů takového úředníka - poznámka redakce).
  3. Nižší úředníky, u nichž není vůbec dán zákonný důvod poskytovat údaje bez jejich souhlasu, neboť ke kontrole veřejných procesů, na nichž se tito úředníci podílejí, v zásadě postačí souhrnné informace (vč. souhrnu částek vynaložených na odměňování) a nikoliv osobní údaje.“

Pro zajímavost citujme, kteří úředníci patří do první kategorie podle zákona o střetu zájmů:

  • poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,
  • senátor Senátu Parlamentu České republiky,
  • člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, v jehož čele
  • není člen vlády,
  • předseda a inspektor Úřadu pro ochranu osobních údajů,
  • předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,
  • člen Rady Českého telekomunikačního úřadu,
  • předseda Energetického regulačního úřadu,
  • člen bankovní rady České národní banky,
  • prezident, viceprezident a člen Nejvyššího kontrolního úřadu,
  • veřejný ochránce práv a jeho zástupce,
  • člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
  • člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy (dále jen „kraj“), který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, a člen zastupitelstva kraje, který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva kraje, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,
  • člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy (dále jen „obec“), který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, a člen zastupitelstva obce, který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva obce, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,
  • starosta obce, místostarosta obce a členové rady obce a kraje, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni.

Zákon o střetu zájmů dále upřesňuje:

Pokud nejde o veřejného funkcionáře podle odstavce 1, rozumí se pro účely tohoto zákona veřejným funkcionářem také

  • ředitel bezpečnostního sboru a vedoucí příslušník bezpečnostního sboru 1. a 2. řídicí úrovně podle zvláštního právního předpisu v bezpečnostním sboru, s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb,
  • člen statutárního orgánu, člen řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou členů správních rad veřejných vysokých škol a statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, členů řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu samosprávných stavovských organizací zřízených zákonem,
  • vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního předpisu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení,
  • vedoucí organizační složky státu, která je správním úřadem, a vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního předpisu v organizační složce státu, s výjimkou zpravodajských služeb,
  • vedoucí úředník územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu, do městského úřadu, do magistrátu statutárního města nebo do magistrátu územně členěného statutárního města, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy.

Povinnosti podle tohoto zákona se na takové osoby vztahují pouze tehdy, jestliže v rámci výkonu své činnosti:

  • nakládají s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 000 Kč,
  • bezprostředně se podílejí na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při realizaci zadávané veřejné zakázky,
  • rozhoduje ve správním řízení, s výjimkou blokového řízení, nebo se podílejí na vedení trestního stíhání.