Ceska Pozice

Kde pracují nejcitovanější čeští vědci? Nejen v cizině, ale i doma.

Hospodářské noviny upozornily na výjimečné české vědce působící v zahraničí. Neměli bychom ale zapomínat ani na ty, kteří září v Česku.

foto: archiv Jiřího BártkaČeská pozice

„Jsem úspěšný vědec, nepracuji v Česku,“ zněl titulek článku v magazínu HN Víkend, jenž představil kvarteto výjimečných českých výzkumníků, kteří pracují mimo Českou republiku. Důvody, proč dávají přednost zahraničním laboratořím, postupně uvádějí Karel Ježek (neurofyziolog působící v Norsku), Jiří Friml (rostlinný biolog mířící z belgického Gentu do Vídně) a molekulární biologové Josef Jiřičný, jenž vede ústav v Curychu, a Jiří Lukáš z Kodaňské univerzity, na níž se věnuje výzkumu rakoviny.

Podle Ježka, jenž se v Trondheimu zabývá biologií paměti, existuje pár výjimečných vědeckých ostrůvků v ČR, zejména díky výrazným jednotlivcům, ale „v celkovém pohledu kulháme ve všem“. Přesto by s manželkou o návrat domů stál. I Frimla, s nímž loni ČESKÁ POZICE přinesla obsáhlý rozhovor, to táhne do Česka, ale negativních zpráv z vlasti je prý poslední dobou tolik (odklánění peněz pro základní výzkum, korupce), že se o „návrat snaží méně a méně“. Nicméně právě Friml s chotí mají v brněnském centru CEITEC vytvořit výzkumné skupiny, k nimž budou mít z vídeňského institutu blíže než z Belgie.

„Jako vedoucí výzkumných laboratoří v Olomouci, v Praze a v Kodani se snažím o co nejefektivnějsí využití a kombinaci silných stránek jednotlivých výzkumných týmů. Vést více výzkumných skupin současně je velmi náročné, zároveň je to i výzva,“ řekl nedávno ČESKÉ POZICI nejcitovanější český vědec Jiří Bártek, který bádá hlavně v Dánsku, ale pomáhá i s rozjezdem Ústavu molekulární a translační medicíny v Olomouci.

Právě on v příloze Hospodářských novin vévodí pomyslnému žebříčku nejcitovanějších „biovědců“ v zahraničí, který na základě údajů z Web of Science pro magazín připravil Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR (AV ČR).

Nejcitovanější čeští a čs. vědci v cizině (biovědy):

Zdroj: Hospodářské noviny, prof. Václav Hořejší

Magazín HN Víkend v titulku k tabulce uvádí, že „nejcitovanější čeští vědci mají jedno společné: žijí a bádají v zahraničí“. Přestože je to pochopitelná mediální nadsázka a v Bártekově či Kleinově případě platí, není to úplně přesné. Profesor Hořejší zpracoval – bez nároku na úplnost a s omezenou výpovědní hodnotou scientometrických ukazatelů – ještě dvě další tabulky, které poskytl ČESKÉ POZICI. Týkají se oborů, jež jsou imunologovi Hořejšímu blízké – vědám chemickým a molekulárně-biologickým.

Nejcitovanější čeští vědci v ČR (chemie):

Zdroj: Web of Science, prof. Václav Hořejší

Jak vidno, například profesor Pavel Hobza, jenž působí v dejvickém Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, může v počtu citací směle konkurovat i Čechům v zahraničí. Je ovšem také pravdou, že pražský ÚOCHB je výjimečnou institucí – mimo jiné i díky práci a patentům zemřelého profesora Antonína Holého, jenž má na 14 500 vědeckých citací.

Nejcitovanější čeští vědci v ČR (molekul. biologie):

Zdroj: Web of Science, prof. Václav Hořejší

Srovnávat pražské či brněnské podmínky s laboratořemi a zejména s grantovou i firemní podporou v Kodani, Gentu, Curychu nebo Trondheimu je asi nemožné, ale pokrok je dle svědectví z českých ústavů už znát. Včetně těch, které vznikají s podporou fondů Evropské unie.

Podstatné je to, co říká v HN Víkend molekulární biolog Jiří Lukáš. Není důležité, jestli se čeští vědci vrátí do Česka, ale aby Česko bylo atraktivní i pro dánské vědce. Lukáš upozorňuje: „Česká věda se musí otevřít, dělat vše proto, aby vědecká a intelektuální struktura přitahovala i lidi odjinud z Evropy. Tohle se musí ještě hodně zlepšit.“ Jak dlouhá to bude cesta?

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.