Ceska Pozice

Kauza šibenice: Kde leží meze kriminalizace?

Co státní zástupce neodstíhá, to nezažaluje, a co nezažaluje, nemůže se ani soudit. Z praktických důvodů nás tudíž zajímalo, jak na kauzu „šibenic“ zareaguje soustava státního zastupitelství.

Veřejnost potřebuje znát meze kriminalizace – jsou makety šibenic použité na demonstraci trestným činem? foto: Yan ReneltMAFRA

Veřejnost potřebuje znát meze kriminalizace – jsou makety šibenic použité na...

Prvního červencového dne se v Praze na demonstraci objevily makety šibenic. Je něco takového přípustné, nebo je to už za hranicí zákona? Pokusili jsme se dotazy směřovanými na nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nalézt vodítko, které by občanům pomohlo se orientovat, neboť uplatňování práva by mělo být předvídatelné a nestranné. Pro náš účel je proto nadbytečné pátrat či uvádět, kdo se na té demonstraci s šibenicemi producíroval.

Pluralita je lepší než uniformita

V hodnocení zmíněné demonstrace trestněprávními orgány zavládly různice. To však nemusí být hned špatně! Naopak, horší by bylo, kdyby se celý státní aparát ihned „nerozborně semknul“ kolem nějakého stanoviska a nebyla by s ním už ani kloudná řeč, natož hnutí. Popsaná situace však naopak přímo vybízí k veřejné diskusi, jednomu z pilířů demokratické společnosti.

Naopak, horší by bylo, kdyby se celý státní aparát ihned „nerozborně semknul“ kolem nějakého stanoviska a nebyla by s ním už ani kloudná řeč, natož hnutí

Ministr vnitra bezprostředně po demonstraci zareagoval a policii poslal rezortní stanovisko, že policie svým nezasahováním pochybila. Odbor vnitřní kontroly Policejního prezidia však – přes prvotní souhlas policejního prezidenta s ministrovou kritikou – potvrdil závěr šetření oddělení vnitřní kontroly krajského ředitelství policie, které shledalo postup zasahujících policistů správným.

Policejní mluvčí k tomu uvedl: „Pokud si někdo přinese na demonstraci jakýkoli transparent nebo předmět, jako jsou šibenice, pak, nejsou-li popsány hanlivě nebo jinak osobně, nebo je to dokonce úplně čisté, nepopsané dřevo, pak šibenice jako takové protiprávní nejsou.“

Skutečností je, že už na různých demonstracích v minulosti bylo možno vídat symbol šibenice namalovaný na transparentech, aniž by policie zasáhla. Policie ani ministerstvo vnitra však nejsou konečnými vykladateli zákonů. Proto jsme představili nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Pavlu Zemanovi zaslali čtyři následující dotazy.

Otázka 1.: Kde začíná hrozba násilím? Neboli, jak na výše uvedený rozpor zareaguje soustava státního zastupitelství?

Otázka 2.: Kde je hranice, kterou tolerovat již nelze? Lze šibenici použitou na demonstraci v adresném kontextu ustanovení trestního zákoníku – zejména vyhrožování s cílem působit buď na orgán veřejné moci (§ 324), nebo na úřední osobu (§ 326) – možno vykládat jinak, než hrozbu násilí?

Otázka 3.: Je linie státního zastupitelství ve výkladu „výzev k násilí“ v rámci našeho právního řádu bližší spíše liberálnímu („anglosaskému“) pojetí, nebo pojetí doslovnějšímu („kontinentálnímu“)?

Přehnaná tzv. politická korektnost zavání alibismem, odkladem řešení palčivých problémů, a nesporně přispívá k malé efektivitě správy věcí obecných

Problém má totiž důležité důsledky. Demokracie je poměrně tvrdé uspořádávání veřejných záležitostí. Přehnaná tzv. politická korektnost zavání alibismem, odkladem řešení palčivých problémů, a nesporně přispívá k malé efektivitě správy věcí obecných, což ve svých důsledcích podrývá autoritu demokracie samé. Dokonce sám Gilbert Keith Chesterton napsal ve svém proslulém opusu Heretici, že „není například nic zvláště nedemokratického shodit svého stolníka se schodů“. Demokracie se vyvíjí po generace, takže i zdánlivě nedůležitá rozhodnutí mohou mít poměrně dalekosáhlé důsledky.

Otázka 4.: Může NSZ nebrat ohled na budoucí možný vývoj, který je však pouze a jenom zdůrazněním naprosto elementární zásady rovnosti před zákonem?

Ono přísnější pojetí totiž vede k úpornému stíhání až bagatelních jevů

Ono přísnější pojetí totiž vede k úpornému stíhání až bagatelních jevů. Činnost i efektivita policejního sboru má pak tendenci blížit se keystonským četníkům, známým z chaplinovských grotesek.

Na druhou stranu však příliš benevolentní postoj trestněprávních orgánů povede k diskusi o charakteru budoucích veřejných shromáždění: Objeví se znovu makety šibenic? V poněkud extrémním případě by totiž bylo nutno si představit demonstraci naturalizovaných migrantů, kteří by mohli – při dodržení zavedené právní praxe! – demonstrovat se šibenicemi.

Na výše uvedené otázky mluvčí NSZ odpověděl následovně:

Neukojená zvědavost

Za odpověď jsme NSZ poděkovali, dovolili jsme si však položit ještě dodatečný dotaz.

Z případné nečinnosti soustavy státního zastupitelství by tedy bylo možno vyvodit závěr, že v případě „šibenic“ státní zástupci neshledali podezření ze spáchání trestného činu

Podle trestního řádu je státní zástupce povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví. Ze zákona o státním zastupitelství vyplývá povinnost využívat všechny prostředky, které státnímu zástupci poskytuje zákon, tedy i vzájemně si v rámci soustavy státního zastupitelství poskytovat informace, které státní zástupci potřebují k plnění svých úkolů. To zavazuje všechny státní zástupce, takže pokud i věcně a/nebo místně nepříslušný státní zástupce se dozví o skutku, který by podle jeho názoru mohl být trestným činem, měl by tuto povinnost splnit podáním podnětu či informace věcně a místně příslušnému státnímu zástupci.

Z případné nečinnosti soustavy státního zastupitelství by tedy bylo možno vyvodit závěr, že v případě „šibenic“ státní zástupci neshledali podezření ze spáchání trestného činu. To by byl samozřejmě legitimní postoj, pouze by bylo třeba – už kvůli konsekvencím v budoucnu – tento postoj dotáhnout do konce, tedy ony konsekvence odpovědně domyslet a veřejně vysvětlit. To je také smyslem našeho tázání.

Samotné Nejvyšší státní zastupitelství pak sjednocuje výklad právních předpisů v rámci soustavy státního zastupitelství. Neshledal-li v případě šibenice místně a věcně příslušný státní zástupce důvodné podezření ze spáchání trestného činu a nesjednotí-li Nejvyšší státní zastupitelství výklad právních předpisů v případě „šibenic“ jinak – pak z toho lze vysuzovat, že tento postoj místně a věcně příslušného státního zástupce je implicitně oním sjednoceným výkladem dotčených právních předpisů v rámci soustavy státního zastupitelství.

Jistěže si společnost nepřeje vývoj „španělským směrem“, kdy by hrozila kriminalizace nesouhlasných verbálních projevů, ale na druhou stranu je třeba definovat limit i druhého extrému

Proto jsme se na toto stanovisko NSZ dotázali výslovně ještě jednou, protože občan má právo na předvídatelný (tedy stejný) výklad zákona i v případech, které mohou nastat v budoucnu. Občané totiž z tohoto přístupu soustavy státního zastupitelství v konkrétním případě „šibenic“ právem vyvodí normu tolerovaného (nekriminalizovaného) chování.

Závěrem jsme se tudíž dotázali obecně na související strategii Nejvyššího státního zastupitelství, která by měla být veřejně známa, diskutována a vysvětlována. Jistěže si společnost nepřeje vývoj „španělským směrem“, kdy by hrozila kriminalizace nesouhlasných verbálních projevů, ale na druhou stranu je třeba definovat limit i druhého extrému. Tím je mez, při jejímž překročení začínají trestněprávní orgány, v čele se soustavou státních zastupitelství, aktivně jednat na ochranu společnosti před násilím a vším, co k němu prokazatelně navádí a vede.

Enigmatická odpověď

Mluvčí NSZ v reakci na náš doplňující dotaz zaslal „informaci o aktuálním vývoji ve věci“:

Epilog

Jak vyplývá ze sdělení mluvčího NSZ, státní zastupitelství je oprávněno sjednocovat závazný výklad právních předpisů v rámci soustavy státního zastupitelství

Jak vyplývá ze sdělení mluvčího NSZ, státní zastupitelství je oprávněno sjednocovat závazný výklad právních předpisů v rámci soustavy státního zastupitelství. K tomu také směřovaly naše dotazy, protože nás ze zcela praktických důvodů zajímá, jak soustava státního zastupitelství zareaguje na „šibenice“. Veřejnost potřebuje znát meze kriminalizace. Státní zástupce je totiž pánem trestního řízení, a co neodstíhá, to nezažaluje, a co nezažaluje, to se prostě soudit ani nemůže.

Již teoreticky, avšak stále důvodně nás pak zajímají Nejvyšším státním zastupitelstvím sjednocená názorová východiska soustavy státního zastupitelství v této věci. Známe totiž své pappenheimské, a umíme si představit, že národ „smějících se bestií“ bude s lépe či hůře skrývaným potěšením testovat reakce trestněprávních orgánů v podobných, nicméně nestejných situacích.

zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.