Kauza Rath: O pořízení důkazů prý rozhodoval nesprávný soud

Žalobci se obávají, že vrchní soud zpochybní ve zdůvodnění způsob, jímž vyšetřovatelé získali důkazy. Podle advokáta Tomáše Sokola měly rozhodovat soudy ve středočeském regionu. Dle prezidenta Unie státních zástupců Zdeňka Matuly žalobci rozhodovali na základě zákona. Davidu Rathovi svitla naděje.

Soud s Davidem Rathem v pondělí 13. července. foto:  Michal Šula, MAFRA

Soud s Davidem Rathem v pondělí 13. července.

David Rath se v současné době může věnovat své lékařské praxi. Relativní klid mu zajistil verdikt Vrchního soudu v Praze, který v polovině října zrušil nepravomocný rozsudek posílající bývalého středočeského hejtmana a jeho komplice do vězení za ovlivňování stavebních zakázek. V řadách žalobců však toto rozhodnutí vyvolalo rozčarování.

Podle informací LN existuje v justici vážná obava, že se Rathovi nakonec podaří z případu vyváznout bez trestu. Přitom v květnu 2012 ho policie zadržela s krabicí se sedmi miliony korun a zdálo se, že kauza je založena na „neprůstřelných“ důkazech. Ty zaznívají především na odposleších. Obava žalobců spočívá v tom, že vrchní soud zpochybní ve zdůvodnění verdiktu způsob, jakým vyšetřovatelé důkazy získali.

Jádro odvolání

Jedním z nich je odposlech, ve kterém Rath spolu s Kateřinou Pancovou (dnes Kottová) a Petrem Kottem (oba rovněž nepravomocně odsouzeni) hovoří o penězích za údajné ovlivnění zakázky na rekonstrukci zámku Buštěhrad. Advokát Tomáš Sokol, jehož klienty jsou manželé Kottovi, vyšetřovatele dlouhodobě kritizuje, že odposlechy či domovní prohlídky schvaloval nesprávný soud (v Ústí nad Labem). Podle Sokola měly rozhodovat soudy v oblasti spáchání údajných trestných činů – zejména ve Středočeském kraji.

Advokát Tomáš Sokol potvrdil, že problematika místní příslušnosti soudu byla jádrem odvolání k vrchnímu soudu

Advokát LN potvrdil, že problematika místní příslušnosti soudu byla jádrem odvolání k vrchnímu soudu: „Kontinuálně jsme na tento problém upozorňovali od samého začátku trestního stíhání.“ Vrchní soud zatím argumenty pro vysvětlení svého rozhodnutí drží pod pokličkou. „Písemné usnesení by mohlo být hotové okolo 20. listopadu. Pak jej doručíme krajskému soudu a už s věcí nebudeme mít nic společného,“ uvedl jeho mluvčí Jan Fořt. Stín pochybnosti nad rozhodnutím vrchního soudu tím nerozptýlil.

Projednání Rathova odvolání soud letos v červenci naplánoval na 31. října. Pouhé dva týdny před tímto termínem však soudce vrchního soudu Pavel Zelenka dřívější plán zrušil a za zavřenými dveřmi rozhodl o zrušení rozsudku nad Rathem a spol. Případ tak vrátil k první instanci. Původně vrchní soud tvrdil, že zdůvodnění bude hotové do 14 dnů. Jak se ale ukazuje, soudce na jeho sepsání stále pracuje.

Sebevědomí obhajoby

Sebevědomí obhajoby ohledně údajné nezákonnosti pořízení důkazů posiluje rozhodnutí Ústavního soudu z letošního dubna. Ten letos v dubnu vydal stanovisko, ve kterém upřesnil problematiku místní příslušnosti soudů v takzvaném přípravném řízení. Tedy na samotném začátku pátrání, kdy detektivové často využívají skryté metody vyšetřování (především odposlechy a sledování osob). K takovým úkonům policisté a žalobci potřebují souhlas soudu. Dosud platilo, že o jeho výběru rozhodoval podle trestního řádu státní zástupce.

Sebevědomí obhajoby ohledně údajné nezákonnosti pořízení důkazů posiluje rozhodnutí Ústavního soudu z letošního dubna

Ústavní soud však praxi zpřísnil. Výběr soudu se musí řídit místem, kde byl trestný čin spáchán. „Návrhy žalobců krajských státních zastupitelství a vrchních státních zastupitelství v přípravném řízení musejí směřovat vůči okresnímu soudu příslušnému podle § 18 trestního řádu,“ zaznělo ve verdiktu.

Na praxi žalobců si u Ústavního soudu stěžovala skupina poslanců v čele s exministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Zákonodárci ve své stížnosti zmínili i Rathův případ. Ten zpočátku vyšetřovalo Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, které se s žádostmi o povolení k nasazení odposlechů či sledování osob obracelo na ústecký soud.

Dosud žádné zpochybnění

Advokát Sokol je ale přesvědčený, že rozhodovat měly soudy ve středočeském regionu, kde se údajné trestné činy odehrály. „Jedním z ústavních principů je právo na svého soudce. Já i moji kolegové jsme místní příslušnost namítali od okamžiku, kdy se rozhodovalo o vazbě mých klientů. Namítáme to chronicky po celou dobu, takže nikdo nemůže říct, že na tuto věc upozorňujeme na základě rozhodnutí Ústavního soudu,“ řekl LN Sokol.

V Rathově kauze dosud rozhodovalo několik soudců. Ani jeden z nich příslušnost soudu v přípravném řízení nezpochybnil.

Prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula je přesvědčen, že ústavní nález neplatí pro případy, které začaly před rozhodnutím ústavních arbitrů – Rathovy kauzy by se tak neměl dotknout. Podle Matuly žalobci v dané chvíli rozhodovali podle zákona a vybírali soud ve svém „rajonu“. „Ústavní soud v odůvodnění uvedl interpretační vodítko pro budoucí případy. Výslovně řekl, že jeho názor neplatí zpětně. Do té doby je třeba vycházet z trestního řádu, který jasně stanovuje, že pro přípravné řízení je místně příslušný soud, v jehož obvodu je činný dozorový žalobce,“ uvedl pro LN Matula.

V Rathově kauze dosud rozhodovalo několik soudců. Ani jeden z nich příslušnost soudu v přípravném řízení nezpochybnil.

Ochabne chuť práskat?

Jako jediná pomáhala policii rozkrýt korupci okolo středočeského hejtmana a svědčila proti svým bývalým spolupracovníkům. Podnikatelka Ivana Salačová – coby spolupracující obviněná – loni v dubnu odcházela od soudu „jen“ s tříletou podmínkou a milionovou pokutou. Ostatní klíčoví hráči si vyslechli mnohaleté tresty a vysoké finanční postihy.

Pokud by nyní advokáti zvrátili proces okolo Davida Ratha, výpověď Salačové by to postavilo na hlavu. Salačová se přitom přiznala ke korupci při zadávání zakázek na rekonstrukci zámku Buštěhrad a gymnázia v Hostivicích. „Vše jsem činila, abych své tehdejší společnosti Fisa zajistila práci a sehnala uplatnění na stavebním trhu,“ vysvětlovala u soudu.

Pravděpodobně by obrat v případu zahýbal i ochotou zločinců využívat institut spolupracujícího obviněného. Tedy možnosti, že jim výměnou za spolupráci s policií svitne naděje na nižší trest. Salačová se ke spolupráci s vyšetřovateli rozhodla během 44denního pobytu ve vazební věznici v roce 2012. Obžaloba ji vinila, že nosila a domlouvala úplatky. Po loňském verdiktu přiznala: „Jsem víceméně spokojená s tím, že jsem dostala podmínku, nebudu říkat, že ne.“ Navzdory tomu se proti verdiktu odvolala. Požaduje snížení trestní sazby.

Martin Shabu

Kauza Rath

  • V květnu 2012 protikorupční policie zadržela v Rudné u Prahy středočeského hejtmana Davida Ratha s krabicí vína a sedmi miliony korun v ní. Šlo zřejmě o největší politickou rybu, která uvízla v policejní síti.
  • Kauza byla postavena na vyšetřování tendrů v zakázkách na rekonstrukci gymnázia v Hostivici, modernizaci nemocnice v Příbrami, dodávku technologie pro nemocnici v Mladé Boleslavi či opravu zámku v Buštěhradu.
  • Rath po propuštění z vazby v listopadu 2013 naznačoval, že případ se týká financování jeho mateřské ČSSD.
  • Soud začal rok a čtvrt po Rathově zadržení a skončil až loni v červenci.
  • Nepravomocný verdikt pro Ratha byl 8,5 roku vězení a propadnutí majetku ve výši 22 milionů korun. Rath, který se nyní živí jako praktický lékař, vždy trval na své nevině.
  • Verdikt odvolacího soudu padl po dalších 15 měsících. Vrchní soud v Praze v polovině října rozsudek zrušil. Písemné vyhotovení by měl krajskému soudu doručit do konce listopadu. * Případ se vrátí na začátek.
  • Už loni však Rath během řízení vyrukoval se zdržovací taktikou. Jeho závěrečná řeč zabrala zhruba 12 hodin. Pár měsíců před vynesením rozsudku exhejtman měnil advokáta a soudce Roberta Pacovského napadal kvůli údajné podjatosti. Nelze vyloučit, že se zdržovací taktikou vyrukuje znovu.

Počet příspěvků: 1, poslední 14.11.2016 08:08 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.