Ceska Pozice

Kauza Rady České televize: Hysterie versus fakta

Tři nově zvolení členové Rady České televize získali díky výstupům politiků z ODS, TOP 09 a STAN, aktivistů Milionu chvilek pro demokracie či katolického kněze Tomáše Halíka velkou pozornost médií i veřejnosti. Pavel Matocha, jeden ze tří nových radních, nabízí svůj pohled na volbu i na průběh posledního vyhroceného jednání Rady ČT.

Pavel Matocha 3.7.2020
Petr Dvořák na zasedání nové Rady ČT | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Petr Dvořák na zasedání nové Rady ČT | foto:  Petr Topič, MAFRA
Petr Dvořák na zasedání nové Rady ČT

Hysterické vlny spojené se zvolením Hany Lipovské, Luboše Xavera Veselého a mne do Rady České televize utichají. I ta poslední, kterou by šlo nazvat „čím víc peněz na účtu ředitele Dvořáka, tím víc demokracie“. Snad je již klid a vhodný čas racionálně popsat poslední volbu radních i poslední veřejné jednání Rady ČR, kterého jsme se my, noví radní, aktivně zúčastnili.

Vezmu to proti proudu času. Začnu tím aktuálním, bonusem pro generálního ředitele, což bude nejvíc zajímat, a postupně se dostanu až k parlamentní volbě. Kdo chce znát fakta a názor insidera, ať pokračuje ve čtení. Kdo chce žít v apokalyptických iluzích, které na téma nových radních a jejich budoucí činnosti vykreslili Tomáš Halík, Petr Gazdík, Miroslav Kalousek či Miroslava Němcová, ať raději přeskočí na jiný text, protože tento mu tyto iluze zničí.

Snaha utajit Dvořákovu smlouvu

Jednání o bonusu generálního ředitele mělo zajímavou předehru. Když jsme jako noví radní požádali o kopii manažerské smlouvy Petra Dvořáka coby nutný podklad k projednání bodu jeho bonusu, protože z ní vychází, ze sekretariátu Rady ČT nejprve přišla odpověď, že scan smlouvy nemohou poslat, protože je pouze k nahlédnutí. A když se kolegyně Lipovská jako první šla na smlouvu podívat, s odkazem na Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) jí ji odmítli ukázat.

Rada ČT přitom ze zákona stanoví plat generálního ředitele a schvaluje podobu jeho smlouvy. Kdo jiný tedy než radní by měli mít smlouvu k dispozici? Výmluva na GDPR je zcela nesmyslná – nezajímá nás bydliště Petra Dvořáka, jeho rodné číslo ani číslo bankovního účtu či co dalšího považuje za své osobní údaje, ale podmínky, za nichž má vykonávat post generálního ředitele České televize.

Krátce poté, co jsme jako noví radní chtěli manažerskou smlouvu generálního ředitele ČT Petra Dvořáka vidět, tajemnice Rady ČT o tom informovala management České televize, který nechal smlouvu ze sekretariátu rady odnést. Ačkoli je ve smlouvě uvedeno, že jednu kopii smlouvy má rada, od poloviny června na jejím sekretariátu není

Manažerská smlouva se podepisuje ve třech stejnopisech s tím, že jeden si odnáší zaměstnanec (ředitel Dvořák), druhý si ukládá zaměstnavatel (Česká televize) a třetí patří Radě ČT (její minulý předseda Jan Bednář smlouvu spolupodepsal). Jenže krátce poté, co jsme jako noví radní chtěli smlouvu vidět, tajemnice Rady ČT o tom informovala management České televize, který nechal smlouvu ze sekretariátu rady odnést. Ačkoli je ve smlouvě uvedeno, že jednu kopii smlouvy má rada, od poloviny června na jejím sekretariátu není. Jak si to management ČT může dovolit?

Když se Petr Dvořák dozvěděl, že i dříve zvolení radní vnímají tuto jeho obstrukci jako útok na celou Radu ČT a že hrozí, že kvůli tomu rozhodne o odebrání celého bonusu za loňský rok, „svolil“, že jeho podřízení smějí manažerskou smlouvu radním ukázat. Samozřejmě jsem si ji pečlivě nastudoval. Kromě nevhodně definovaných podmínek pro přidělení bonusu mě zarazil až neuvěřitelný paragraf.

Bod X/5 smlouvy totiž říká, že pokud Rada ČT do 30. června následujícího roku nerozhodne o neudělení či snížení bonusu generálního ředitele a nezdůvodní to, má se za to, že rozhodla o udělení bonusu v maximální výši. Čili pokud by Rada ČT kvůli obstrukcím generálního ředitele rozhodla, že na posledním jednání nebude jeho bonus projednávat, pak by to neznamenalo, že bonus bude nula či že se rozhodnutí o jeho výši odkládá, ale že má bonus ve výši 100 procent, tedy deseti měsíčních platů – 2,4 milionu korun.

Zaměstnanci ČT jako rukojmí

Druhou zvláštní souvislostí projednávání bonusu generálního ředitele byla mimořádná citlivost všech televizních zaměstnanců, zejména odborářů, kterou tomuto bodu věnovali. Důvod jsme zjistili záhy. Nová kolektivní smlouva platná od letošního roku totiž stanoví, že zaměstnanci mají nárok na odměny, pouze pokud Rada ČT schválí bonus generálnímu řediteli. Petru Dvořákovi se tak podařilo získat zaměstnance jako rukojmí. Jak je možné, že odboráři něco takového podepíší?

Nová kolektivní smlouva platná od letošního roku totiž stanoví, že zaměstnanci mají nárok na odměny, pouze pokud Rada ČT schválí bonus generálnímu řediteli. Petru Dvořákovi se tak podařilo získat zaměstnance jako rukojmí.

Když jsme na to na jednání Rady ČT upozornili, generální ředitel uvedl, že navzdory tomuto bodu v kolektivní smlouvě bude management odměny zaměstnanců posuzovat dle jejich pracovního výkonu, a nikoli dle rozhodnutí Rady ČT o bonusu pro generálního ředitele. Proč tento bod do kolektivní smlouvy dávali?

Důvodem pravděpodobně bylo, že léta symbiózy rady a managementu, kdy radní schválili vedení televize jakýkoliv rozpočet a generálnímu řediteli vždy bez jakýchkoliv komplikací a otázek stoprocentní bonus, skončily loni na podzim a Petr Dvořák si chtěl bonus „pojistit“. Již loni na podzim totiž Rada ČT začala tlačit na management, že má předložit střednodobý plán hospodaření a že je třeba začít šetřit. A v zimě mu pak dvakrát neschválila rozpočet na rok 2020 a donutila ho začít škrtat v nákladech.

Aby nedošlo k omylu, že za to mohou Lipovská, Veselý a Matocha, neschválení rozpočtu na rok 2020 bylo ještě za „staré rady“, tedy před příchodem šesti nových radních, které poslanci zvolili letos. A pokud jde o hlasování o bonusu pro generálního ředitele, na pracovní schůzce, která předcházela veřejnému projednávání, nikdo z 15 radních už nenavrhoval, že by Petr Dvořák měl za rok 2019 dostat bonus v plné výši. Navrženy a diskutovány byly čtyři výše bonusu – 0, 20, 66 a 85 procent.

Česká televize nefunguje ve vzduchoprázdnu a hospodářská krize by měla být zohledněna. Navíc ČT čekají v příštích letech výrazné rozpočtové škrty na základě plánu schváleného „starou radou“ a za této situace by měl její generální ředitel jít v šetření příkladem.

Nejtěsnější většinou osmi hlasů byl schválen bonus ve výši 66 procent, čímž Petr Dvořák poprvé nedostal od Rady ČT 100procentní bonus. Hlasoval jsem pro nulový bonus a argumentoval i bezprecedentní hospodářskou krizí, která postihuje firmy v celé ekonomice včetně médií. V soukromých médiích se nyní propouští a zaměstnancům nejen nedostávají prémie, ale často je jim i snižován základní plat.

Česká televize nefunguje ve vzduchoprázdnu a tato hospodářská krize by měla být zohledněna. Navíc ČT čekají v příštích letech výrazné rozpočtové škrty na základě plánu schváleného „starou radou“ a za této situace by měl její generální ředitel jít v šetření příkladem. Nebo jste stále přesvědčeni, že čím vyšší bonus pro generálního ředitele, tím více demokracie a nezávislosti České televize?

Stamilionové schodky v hospodaření

Výroční zpráva o hospodaření za rok 2019 byla druhým citlivým bodem poslední schůze Rady ČT. Česká televize řadu let pod vedením Petra Dvořáka sice formálně vykazovala vyrovnaný hospodářský výsledek, ale fakticky hospodařila deficitně, přičemž deficit v řádu set milionů korun ročně financovala z několikamiliardového polštáře z doby generálního ředitele Janečka. Příjmy ČT z koncesionářských poplatků za rok 2019 byly výrazně nižší, než kolik čerpala z Fondu televizních poplatků, kam nejen plynou každý měsíc platby koncesionářů, ale kde jsou i rezervy z minulosti.

Česká televize řadu let pod vedením Petra Dvořáka sice formálně vykazovala vyrovnaný hospodářský výsledek, ale fakticky hospodařila deficitně, přičemž deficit v řádu set milionů korun ročně financovala z několikamiliardového polštáře z doby generálního ředitele Janečka. Příjmy ČT z koncesionářských poplatků za rok 2019 byly výrazně nižší, než kolik čerpala z Fondu televizních poplatků, kam nejen plynou každý měsíc platby koncesionářů, ale kde jsou i rezervy z minulosti.

Jak je možné tomu říkat vyrovnané hospodaření? Důvodem je ČT používaný fondový způsob účetnictví, který toto kouzlo umožňuje. Kdyby ČT loni měla výdaje o 100 milionů vyšší, pak by z Fondu televizních poplatků načerpala o sto milionů více ze starého finančního polštáře a zase by měla „vyrovnané hospodaření“. Je zřejmé, že to není dlouhodobě udržitelné. Kdyby takové „vyrovnané“ hospodaření pokračovalo několik let, ČT by neměla na výplaty. Proto loni na podzim Rada ČT stanovila limity, pod které peníze ve Fondu televizních poplatků nesmějí klesnout, a začala nutit management, aby šetřil.

Na využívání více než tří miliard, které ve Fondu televizních poplatků Dvořák zdědil po Janečkovi, respektive po době, kdy ČT již měla zvýšené koncesionářské poplatky, ale ještě mohla vysílat reklamu v objemu jako před jejich zvýšením, není nic špatného. Zejména pokud jde o jejich účelné investování, například na vybudování nového televizního studia, přechod na DVB-T2 či digitalizaci televizního archivu.

Zaráží však, proč se management ČT a někteří služebně starší radní natolik bránili konstatování faktu, že hospodaření ČT bylo v roce 2019 fakticky deficitní (pokud porovnáme příjmy a výdaje daného roku). Po velkém dohadování a k velké nelibosti generálního ředitele nakonec Rada ČT schválila usnesení, které konstatuje deficitní hospodaření v roce 2019 a dlouhodobou neudržitelnost takového hospodaření.

Berkovec nedoporučoval zvolit

Doufám, že z uvedeného je zřejmé, že v otázkách bonusu generálního ředitele ani hospodaření ČT nejde o útok „nových radních“ na nezávislost České televize, jak se někteří obhájci Petra Dvořáka pokoušejí stočit debatu. Rada ČT funguje jako celek a například zmíněné usnesení o deficitním hospodaření v roce 2019 podpořilo kromě nás tří nových dalších šest radních.

Elaborát poslance Berkovce (ANO) je veřejně dostupný na internetu, takže každý může vidět, že mezi pěti kandidáty doporučenými ke zvolení do Rady ČT není Matocha, Lipovská ani Xaver Veselý

Jedním z důkazů, že Rada ČT funguje jako kolektivní orgán a noví radní nejsou rozvraceči, jak se někteří snaží interpretovat, ale spolupracují se svými služebně staršími a zkušenějšími kolegy je volba vedení Rady ČT minulý týden. Předsedou byl zvolen René Kühn, který v radě působí již devět let, s jasnou podporou i nových radních a s výraznou většinou jedenácti hlasů. A jedním z místopředsedů jsem byl zvolen já – kdyby si staří radní mysleli, že my, noví, jsme šílenci, kteří ohrožují nezávislost České televize, nemohl bych v tajné volbě dostat devět hlasů.

Nyní se vratím o půl roku, kdy se v Radě ČT uvolnilo šest z 15 míst, a začal výběr nových radních, který vyvrcholil hysterií „demobloku“ po zvolení Lipovské, Veselého a Matochy. Začnu vyvrácením lživého tvrzení Milionu chvilek a dalších, že my tři jsme byli zvoleni na základě „kádrovacího seznamu“ poslance Berkovce (ANO). Jeho elaborát je veřejně dostupný na internetu, takže každý může vidět, že mezi pěti kandidáty doporučenými ke zvolení do Rady ČT není Matocha, Lipovská ani Xaver Veselý. O mně píše: „Není zřejmé, či zájmy by v Radě ČT zastupoval.“

Kdo nás tedy podporoval a volil? Jak jsme se do Rady ČT dostali? Mě nominovaly tři zcela nepolitické a na politicích nezávislé spolky – Šachový svaz ČR, spolek právníků Všehrd a Centrum ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu. Zřejmě dospěly k závěru, že vzhledem k mé téměř 30leté zkušenosti s prací v médiích včetně pro Českou televizi a k prokázané schopnosti vést občanský spolek i soukromou firmu bych mohl být dobrým radním a dobře vykonávat roli dohlížitele na fungování veřejnoprávního média.

Dle slíbené podpory a následných blahopřejných zpráv a telefonátů považuji za jisté, že mě volili nejen koaliční poslanci, ale i zástupci opozice včetně řady poslanců ODS, byť jejich kolegyně Němcová hned po volbě svolala tiskovou konferenci, na níž prohlásila, že je výsledky volby zděšena

Nikdy jsem nebyl členem politické strany a podporu pro svou kandidaturu jsem hledal v celém politickém spektru. Přímo jsem oslovoval poslance, kteří mě znali. K dalším jsem se pak dostával přes přátele, kteří mě doporučili. Vždy jsem se představil, nastínil, jak vnímám Českou televizi, a proč a jak bych chtěl v Radě ČT pracovat, a požádal o podporu.

Šlo o tajnou volbu, proto si nikdo nemůže být jistý, kdo koho volil. Nicméně dle slíbené podpory a následných blahopřejných zpráv a telefonátů považuji za jisté, že mě volili nejen koaliční poslanci, ale i zástupci opozice včetně řady poslanců ODS, byť jejich kolegyně Němcová hned po volbě svolala tiskovou konferenci, na níž prohlásila, že je výsledky volby zděšena.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.