Kauza profesora Bezoušky: Po 19 letech přišel výmaz článku z Nature

Smutný příběh špičkového vědce Karla Bezoušky, který manipuloval s cizími vzorky, se vrátil tam, kde vlastně začal.

Retrahování. Odborný pojem pro stažení článku, kterého se vědci nechtějí dočkat. foto: © archiv, repro NatureČeská pozice

Retrahování. Odborný pojem pro stažení článku, kterého se vědci nechtějí dočkat.

Začalo to někdy před dvaceti lety. Nadějný biochemik Karel Bezouška pracoval na Imperial College v britském Harrow, kde se v laboratořích profesorky Ten Feiziové podílel na výzkumu proteinů a oligosacharidů. Výsledkem byla – kromě jiných článků ve špičkových časopisech – i publikace snů. Tehdejší třicátník Bezouška byl totiž v listopadu 1994 podepsán jakožto první autor u článku v prestižním časopise Nature (372:150-157). Článek se zabýval proteiny NKR-P1, jejichž výzkum byl klíčový pro podstatnou část Bezouškovy kariéry.

Po jistém čase však začala profesorka Feiziová s kolegy pochybovat, zda lze publikované výsledky vůbec zopakovat; jejímu týmu se to přes opakované pokusy u potkanů nedařilo, a proto editory magazínu Nature požádala o stažení (odborně řečeno retrahování) dotyčného článku. Feiziové se však nepodařilo stáhnout celý článek, neboť se proti tomu postavili čeští spoluautoři: kromě Bezoušky i profesor Miloslav Pospíšil. Podle pravidel proto mohl její tým pouze odvolat svou účast a docílit opravy v tomto časopise (ročník 1996, 380:559).

Příběh se završil minulý týden. Po devatenácti letech Nature zcela retrahoval Bezouškův klíčový text dne 3. července 2013. Na celou kauzu, v níž hrála roli i neoprávněná Bezouškova noční záměna vzorků NKR-P1 v lednici, upozornila loni ČESKÁ POZICE. Jde patrně o největší skandál v dějinách tuzemského výzkumu, který skoro celý rok vyšetřovala etická komise sestavená z expertů Akademie věd i Univerzity Karlovy.

Související články ČESKÉ POZICE v chronologickém pořadí:

RetractionWatch na Bezouškově stopě!

Nešlo o jediné pochyby. Podivné okolnosti kolem Bezouškových výzkumů (mimo jiné i jiného rukopisu pro časopis Cell) prošetřovala už v roce 1999 mezinárodní komise Medical Research Council, která do Prahy následně zaslala v diskrétním režimu dopis, jejž ČESKÁ POZICE získala. Píše se v něm: „Podle názoru komise nebyl dr. Bezouška schopen přinést uspokojivé odpovědi, když byl tázán, a nebyl schopen rozptýlit pochyby, že mohlo dojít k úpravě nebo falzifikaci.“ Nic se však nestalo, nikdo nezakročil; a Bezouška pokračoval ve svých výzkumech téhož tématu.

Stanovisko Medical Research Council z ledna 1999: Dr. Bezouška nebyl schopen rozptýlit pochyby, že mohlo dojít k úpravě nebo fazifikaci.K vracejícímu se problému se v červenci 2011 vyjádřila i profesorka Feiziová, jež napsala českým akademikům e-mail, jenž má redakce k dispozici: „Bylo by žádoucí, aby Karel (Bezouška) vysvětlil, proč se mu během práce v mé laboratoři opakovaně povedly přípravy NKR-P1 a získal data, která byla publikována, zatímco moji kolegové je nemohli reprodukovat ani s proteiny, jež nám zaslal po svém odjezdu, ani s rekombinantními proteiny vytvořenými de-novo v mojí laboratoři v následujících čtyřech letech,“ Na tento dopis, s citací ČESKÉ POZICE, upozornily minulý týden i webové stránky RetractionWatch, jež sledují zavržené články a možné podvody ve vědě.

Požadavek profesorky Feiziové, aby Bezouška vysvětlil přípravy vzorků, se vyřešil až jaksi samovolně a nechtěně – a sice pořízením skryté noční videonahrávky z laboratoří Mikrobiologického ústavu AV ČR, která díky pozorným studentkám průkazně prokázala manipulace s pokusnými destičkami.

Zničené kariéry, zhacené granty...

Retrahováním takřka dvacet let starého článku z Nature, pod nímž je podepsáno deset autorů, se tak trochu končí kauza, jež je pro všechny zúčastněné bolestná.

Její hlavní aktér je podle nám dostupných informací k dnešku nezaměstnaný – a možná i nezaměstnatelný; několik jeho spolupracovníků ztratilo celá léta práce; někteří otráveně opustili biochemii a šli třeba učit na střední školu; řada kolaborací je zničená nebo přezkoumávána; není jisté, kolik oprav článků ještě může přijít; pochyby mohou být o oprávněnosti čerpaných grantů, které čítají odhadem až několik set milionů korun; a kupodivu dokonce ani ti, kteří na tento závažný sled událostí eufemicky zvaný scientific misconduct upozornili a odhalili jej, nejsou ve vědecké komunitě považování za bezvýhradné hrdiny.

Zůstává však i pozitivní vzkaz: trvalo to sice dvě dekády, ale neprošlo to.

Počet příspěvků: 4, poslední 11.7.2013 01:37 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.