Kauza insolvenční mafie: Odstartovala očista brněnského soudu

Insolvenční mafie v Česku existuje. Tvrdí to BIS, ministerstvo spravedlnosti a čerstvě interní analýza ministerstva vnitra. BIS opakovaně zmiňuje Krajský soud v Brně. Kritika padala na místopředsedu soudu Jana Kozáka a insolvenční soudkyni Evu Krčmářovou. Teď se zdá, že se brněnský soud, který je s insolvenční mafií spojován, očišťuje.

Mafie - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mafie - ilustrační foto. | foto: archiv
Mafie - ilustrační foto.

Místopředseda Krajského soudu v Brně Jan Kozák a insolvenční soudkyně Eva Krčmářová na sklonku září ve svých funkcích skončili. Zatímco Kozákovi vypršelo druhé funkční období a stal se řadovým soudcem, Krčmářová byla přeřazena z insolvenčního na obchodní úsek. Jako první o tom informoval server Česká justice. „Mohu to potvrdit. Nehledejte v tom nic jiného než konec mého mandátu,“ sdělil LN soudce Jan Kozák.

Kozák čelil tvrdé kritice kvůli způsobu řízení konkurzu textilky OP Prostějov. Tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil se ho poté bezúspěšně pokoušel zbavit taláru. Krčmářovou zase s podezřelými kauzami spojuje materiál podnikatele Pavla Juříčka, který zmapoval nestandardní insolvence v Česku.

„Zda je to první známka tolik potřebných změn, se teprve ukáže.“

„Zda je to první známka tolik potřebných změn, se teprve ukáže. Já jsem zatím nedostala žádné zprávy, že se situace na tamějším insolvenčním úseku změnila k lepšímu,“ reagovala pro LN bývalá náměstkyně ministerstva spravedlnosti Hana Marvanová, která se tématem insolvenční mafie dlouhodobě zabývá.

Krajský soud v Brně byl dlouhodobě terčem kritiky jak ze strany médií, tak ve vyjádřeních několika podnikatelů. Důvodem měly být nejen průtahy v délce řízení, ale například podle zprávy BIS i klientelistické vazby soudců. Vedení soudu se proti zprávám v minulosti vždy ohradilo.

Rodinné vazby

Právě kvůli ne zrovna hvězdné pověsti tamější justice byl ostře sledován tendr na předsedu krajského soudu. Emoce kolem něj eskalovaly do takové míry, že se právě výběrové řízení na vedení soudu v Brně (a také v Ústí nad Labem, který taktéž čelí dlouhodobé kritice) stalo součástí argumentace pro odvolání náměstkyně ministerstva spravedlnosti Hany Marvanové.

„Já se tehdy snažila, aby v čele krajských soudů usedl někdo, kdo nepochází z tamějšího prostředí. To se nakonec podařilo,“ vzpomíná Marvanová.

Loni v listopadu jmenoval prezident Miloš Zeman šéfem brněnského soudu Milana Bořka, který přešel z pozice místopředsedy Vrchního soudu v Praze. Podle České justice to byl právě on, kdo inicioval odvolání Krčmářové z insolvenčního úseku.

V ostřejších komentářích médií byla Krčmářová označována za „součást brněnské konkurzní mafie“, byť nikdy se podobná tvrzení neprokázala.

V ostřejších komentářích médií byla Krčmářová označována za „součást brněnské konkurzní mafie“, byť nikdy se podobná tvrzení neprokázala. Řada komentátorů však poukazovala na fakt, že její manžel Zdeněk Krčmář rozhodoval shodnou agendu coby soudce Nejvyššího soudu.

Přechod Krčmářové má být také podmíněn tím, že v prosinci naplní ministerstvo spravedlnosti svůj slib a do Brna jmenuje dvě nové soudkyně.

S Janem Kozákem je situace o poznání složitější. V průběhu první dekády tohoto tisíciletí byl všeobecně považován za jednoho z nejlepších insolvenčních soudců v republice. Významné renomé si vydobyl především v případu krachujícího podniku ZPS Zlín, kde si připsal společně s insolvenčním správcem Romanem Raisem podstatné zásluhy za jeho záchranu.

Pak ale přišel krach textilky OP Prostějov – a pro Kozáka nemá odborná veřejnost mnoho lichotivých slov. Zarážející byl především tah, kterým od vlivu nad průběhem insolvence odstavil Českou spořitelnu. Ta byla přitom vůbec největším věřitelem. Stála v čele syndikátu bank, který podniku půjčil celkem 1,2 miliardy korun. Kozák rozhodnutí zdůvodnil slovy, že tvořila s podnikem jeden koncern, a to na základě úvěrové smlouvy z roku 2007, jež obsahuje ustanovení, která ze spořitelny dělají ovládající osobu.

Kárná žaloba

Kritici navíc začínají hovořit o kriminálním pozadí příběhu Oděvního podniku. Spekuluje se o Kozákově spojení s dnes již proslulými nájezdníky, kteří stáli za společností Pyrghos Lefkos, tedy pražským lobbistou Petrosem Michopulosem a kroměřížským podnikatelem Karlem Kuropatou. Ti se alespoň podle dobových názorů médií, například týdeníku Euro, pokoušeli obrátit insolvenční řízení v Oděvním podniku ve svůj prospěch.

V té době také vychází jedna z nejkritičtějších zpráv BIS. Ta se sice obecně, ale neobvykle rázně pustila do kritiky insolvenčního prostředí v Česku. A zmiňovala především krajské soudy v Brně a v Ústí nad Labem.

„Zaznamenané rodinné a přátelské vazby soudců z Krajského soudu v Brně hrály významnou roli při upřednostňování některých vybraných věřitelů.“

„Negativní roli i nadále sehrávají nadstandardní vazby mezi některými soudci a advokáty, popřípadě dalšími představiteli justice, které mohly být příčinou možné manipulace soudními řízeními. Zaznamenané rodinné a přátelské vazby soudců z Krajského soudu v Brně hrály významnou roli při upřednostňování některých vybraných věřitelů, popřípadě při dalších projevech manipulace insolvenčním řízením, které se v rámci KS Brno vyskytly,“ píše se v jedné z pasáží zprávy BIS z roku 2011.

Ministerstvo spravedlnosti v čele s Jiřím Pospíšilem tehdy dočasně zbavilo Kozáka funkce a podalo na něj kárnou žalobu.

Do konce mandátu

Pokoušelo se ho dokonce připravit o talár. Podle názoru resortu Kozák netransparentně přiděloval soudcům jednotlivé kauzy a některé z nich přidělil také sám sobě.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu ale většinu bodů neuznal a pouze Kozákovi odebral na půl roku příplatek z místo předsednickou funkci.

Kozák tak v Brně působil dál. Od té doby se jeho jméno objevilo například v insolvenci padlé kampeličky WPB Capital. Jeden z věřitelů společnost Tapovan ho obviňovala ze spolupráce s majiteli záložny.

Insolvence skutečně neprobíhala zrovna standardně. V jednu chvíli se odehrávala tři samostatná soudní řízení, z nichž jedno vedl právě Kozák.

V tomto případě ale nařčení ostře odmítl a pravda je, že podobných obvinění kolem WPB mezi znesvářenými věřiteli padala řada, aniž by byly podloženy důkazem. Případ však stále není u konce. Čerstvě do něj dokonce vstoupilo brněnské státní zastupitelství.

Kdo končí na krajském soudu v Brně

Jan Kozák

  • Na přelomu tisíciletí byl považován za jednoho z nejlepších insolvenčních soudců v republice. Píše řadu odborných článků, přednáší u Komory daňových poradců, v Justiční škole v Kroměříži či u Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci. V roce 2005 byl jmenován místopředsedou brněnského krajského soudu.
  • Jeho pověst je silně pošramocena kritizovanou insolvencí OP Prostějov, která probíhala v letech 2010–2012.
  • Za skandální označují odborníci jeho rozhodnutí připravit o vliv na konkurz textilky největšího věřitele – Českou spořitelnu, jež stála v čele syndikátu bank, který podniku půjčil celkem 1,2 miliardy korun.
  • V médiích jsou kritizovány i některé jeho předchozí konkurzy, například případ společnosti Korfil nebo pily Javořice.
  • Tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil se pokoušel připravit Kozáka o talár, Nejvyšší správní soud ale jeho návrh odmítl.

Eva Krčmářová

  • Nahradila Kozáka v řízení konkurzu OP Prostějov.
  • Řešila také problematické insolvence společností Deveplan a RE 100 D, kde roli soudu kritizovalo několik věřitelů.
  • Podnikatel Pavel Juříček, který vyhlásil insolvenční mafii válku, začal loni shromažďovat podezřelé kauzy. Jak vyšlo najevo, v řadě z nich se vyskytuje jméno soudkyně Evy Krčmářové.

Počet příspěvků: 3, poslední 13.11.2015 04:32 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.