Kauza Bereta: Pět obžalob kvůli únikům informací z policejních spisů

Důl na citlivé informace. Bez nadsázky by se tak dal pojmenovat případ cílených úniků z policejních spisů známý jako Bereta. Po více než čtyřech letech nyní míří k soudu, kde nabídne pikantní duel. Vyšetřování spletitého případu doprovázelo důkladné utajení. Jeho citlivost dokládá, že ho dozoruje přímo šéfžalobkyně Lenka Bradáčová.

Martin Shabu 2.9.2020
Kauza Beretta. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kauza Beretta. | foto: Lidové noviny
Kauza Beretta.

Kauza Bereta, týkající se rozsáhlého systému úniků citlivých informací z policejních spisů, spěje k soudu. Na lavici obžalovaných usedne Dagmar Máchová, státní zástupkyně známá z kauzy Opencard, i někdejší vedoucí odboru korupce Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Radek Holub a další dva bývalí detektivové i jeden celník. Obžalobu na ně ve čtvrtek 20. srpna podala vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová.

„Jednání obviněných osob souviselo s nedovoleným nakládáním s informacemi z probíhajících trestních řízení,“ řekla Bradáčová. U soudu se přitom může odehrát neobvyklá scéna, při níž se setkají dva vrchní žalobci. Přesněji řečeno jeden bývalý a jeden současný. Vlastimil Rampula, předchůdce Bradáčové, totiž působí jako obhájce obžalovaného Holuba. Proces nabídne zajímavý pohled do nitra policejního vyšetřování.

Trestné činy

Důl na citlivé informace. Bez přílišné nadsázky by se tak dal pojmenovat případ cílených úniků z policejních spisů, který je znám jako Bereta. Po více než čtyřech letech nyní míří k soudu. Asi nejznámější postavou kauzy je bývalá pražská žalobkyně Dagmar Máchová. Patří do skupiny pěti obžalovaných, kde podle vyšetřovatelů hrál ústřední roli soukromý detektiv Igor Gáborík. Pro své klienty získával informace z policejních spisů, přičemž důležitým kontaktem mu byl Radek Holub – vedoucí odboru korupce na protikorupční policii. U celníků stejnou roli plnil Pavel Šíma.

Skupina čelí obžalobě za trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplácení, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí a podílnictví

Mezi obžalovanými se ocitl i bývalý protikorupční detektiv Vladimír Zmrhal. „Podala jsem obžalobu na pět fyzických osob, z nichž jedna je příslušníkem policie, jedna osoba je příslušníkem Celní správy a jedna je státním zástupcem,“ potvrdila Lenka Bradáčová, vrchní pražská žalobkyně, která kauzu od počátku dozoruje. Dodala, že skupina čelí obžalobě za trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplácení, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí a podílnictví.

„Jednání obviněných osob souviselo s nedovoleným nakládáním s informacemi z probíhajících trestních řízení,“ dodala Bradáčová. Advokát Máchové řekl, že žalobu obdržel datovou schránkou ve čtvrtek 20. srpna. „Myslel jsem si, že to k soudu nedojde. Státní zástupci ale mají odlišný názor. Uvidíme v jednací síni. Šlo to k Okresnímu soudu pro Prahu-východ. Nyní je to věštění z křišťálové koule,“ sdělil známý pražský advokát Vít Široký, který v minulosti zastupoval například lobbistu Romana Janouška.

Radek Holub a Igor Gáborík

Bereta patří mezi nejtřaskavější kauzy uplynulých let. Vyvolala pozdvižení jak mezi bezpečnostními sbory, tak v politice. Její mimořádný význam je dán tím, že mezi obžalovanými se ocitli sami někdejší elitní vyšetřovatelé a další byli v případu vyslýcháni jako svědci. Vyšetřovatelé zaznamenali stovky nezákonných vstupů do justičních databází. Mezi zájmovými spisy se ocitly například prověřované defraudace v Nemocnici Na Homolce či vyšetřování podezření ze zločinu v pražském dopravním podniku.

Veškeré informace z probíhajících trestních řízení předával Radek Holub jako jeden z vedoucích příslušníků útvaru s celorepublikovou působností zabývající se korupcí a finanční kriminalitou Igoru Gáboríkovi, osobě působící mimo orgány činné v trestním řízení, a to ve prospěch jeho samého či jemu spřízněných dalších osob, s vědomím, že Igor Gáborík za předání těchto informací dalším subjektům získává finanční částky coby platby za provedené služby

„Veškeré informace z probíhajících trestních řízení předával Radek Holub jako jeden z vedoucích příslušníků útvaru s celorepublikovou působností zabývající se korupcí a finanční kriminalitou Igoru Gáboríkovi, osobě působící mimo orgány činné v trestním řízení, a to ve prospěch jeho samého či jemu spřízněných dalších osob, s vědomím, že Igor Gáborík za předání těchto informací dalším subjektům získává finanční částky coby platby za provedené služby,“ popsali vyšetřovatelé. Kauzu zmínila také ministryně spravedlnosti Marie Benešová jako ukázku, že lze v Česku objednat trestní stíhání.

Detektivové při dokumentování skupiny využili odposlechy, sledování, ale i monitoring neoprávněných vstupů do elektronických systémů Městského státního zastupitelství v Praze, kde působila Máchová v roli odbornice na potírání hospodářské kriminality. Razie v centru Prahy v květnu 2016, způsobila šok. V želízkách skončil Gáborík s elitním vyšetřovatelem Holubem. Jak už LN popsaly dříve, stalo se to v momentě, kdy šéf protikorupční policie Holub předával Gáboríkovi účelově vyrobené kompromitující materiály.

Týkaly se advokáta Karla Muzikáře, který hájil státní firmu České dráhy v miliardové arbitráži proti Škodě Transportation. Tu zastupoval vlivný advokát Radek Pokorný, jinak též blízký přítel tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Ve sporu mezi ČD a plzeňskou Škodou šlo o nákup 20 lokomotiv za 2,7 miliardy korun. Dodávka se zpozdila o čtyři roky, a státní dopravce tak po strojírenském podniku žádal penále. Arbitráž ale dráhy prohrály a Škodě Transportation naopak musely zaplatit 1,1 miliardy korun.

Falešné usnesení

Původně americká advokátní kancelář Weil, Gotshal & Manges, jejímž nejviditelnějším zástupcem byl Muzikář, podala kvůli postupu rozhodců při arbitráži trestní oznámení. Skupina obviněných však vytvořila falešné usnesení o zahájení trestního stíhání Muzikáře, v němž popsala jeho údajné prohřešky.

Původně americká advokátní kancelář Weil, Gotshal & Manges, jejímž nejviditelnějším zástupcem byl Muzikář, podala kvůli postupu rozhodců při arbitráži trestní oznámení. Skupina obviněných však vytvořila falešné usnesení o zahájení trestního stíhání Muzikáře, v němž popsala jeho údajné prohřešky.

„Na základě požadavku Igora Gáboríka účelově upravený záznam o zahájení úkonů trestního řízení se týkal podezření ze spáchání trestného činu podvodu, eventuálně jiných trestných činů, jichž se mohl dopustit Karel Muzikář. Popřípadě jiní advokáti z AK Weil, Gotshal & Manges poskytovali klientovi právní stanoviska v rozporu se zákonem o advokacii s cílem poškodit klienta a získat neoprávněný prospěch,“ uvedli vyšetřovatelé v obvinění. Skupina obžalovaných se podle vyšetřovatelů zajímala také o spis k možnému tunelování prestižní pražské Nemocnice Na Homolce.

Žalobkyně Máchová nejprve rozhodla o odložení případu, později byl ale vrchními žalobci znovu otevřen a nakonec vedl k rozkrytí skupiny okolo někdejšího ředitele nemocnice Vladimíra Dbalého. Ten se mimo jiné dozvěděl o chystané domovní prohlídce ještě před policejním zásahem. Podle vyšetřovatelů Berety nešlo o náhodu.

„Radek Holub získal podrobné informace 24. 6. 2014, kdy byla provedena instruktáž a rozdány materiály s konkrétními informacemi plánovaných procesních úkonů. Získané informace předal Holub Igoru Gáboríkovi již dne 24. 6. 2014, neboť v tento den, před započetím realizace, byl hlavní podezřelý Vladimír Dbalý informován o plánované domovní prohlídce chaty své manželky,“ popsali v obvinění vyšetřovatelé.

Tlak shora

Nejde o jediné propojení. Jméno Gáborík objevili detektivové i v deníku, který si vedl exšéf Homolky Dbalý. V něm je zmíněn společně s lobbistou Ivem Rittigem. „Rytířská ulice, meet Rittig + Igor Gáborík za policii,“ poznamenal si Dbalý 10. prosince 2007. Jiná zmínka z proslulého deníku o dva roky později zní: „Meet s panem Gáboríkem, se kterým domlouváme strategii na pondělní návštěvu policie.“ Citlivost celého případu Bereta podtrhuje skutečnost, že ho dozoruje přímo šéfka vrchních žalobců Bradáčová. Naposledy ve stejné roli vystupovala v kauze úplatného soudce Ondřeje Havlína.

Podle bývalého šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty existoval tlak shora, aby o důležitých kauzách informoval nadřízené. Po razii v Beretě v květnu 2016 následovala blesková policejní reorganizace a zánik Šlachtova útvaru. Špičky státního zastupitelství protestovaly marně. Z obavy o možné úniky žalobci některé spisy raději převedli na jiné policejní útvary. A Bereta skončila na Národní protidrogové centrále.

Zločin mužů v uniformě navíc neřešila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která za tím účelem v roce 2012 vznikla. Kvůli kontaktům s Gáboríkem a Máchovou byl vyslýchán i ředitel GIBS Michal Murín. Případ dostal na starost Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Jeho poslední ředitel Robert Šlachta ve své nedávno vydané knize Třicet let pod přísahou uvedl, že Bereta byla důvodem rozprášení ÚOOZ. Za strůjce kontroverzní policejní reorganizace Šlachta označil již zmíněného vlivného advokáta Pokorného. Pražský právník to ale odmítl.

Vyšetřování Berety provázela snaha o maximální utajení. Podle bývalého šéfa ÚOOZ existoval tlak shora, aby o důležitých kauzách informoval nadřízené. Po razii v Beretě v květnu 2016 následovala blesková policejní reorganizace a zánik Šlachtova útvaru. Špičky státního zastupitelství protestovaly marně. Z obavy o možné úniky žalobci některé spisy raději převedli na jiné policejní útvary. A Bereta skončila na Národní protidrogové centrále.

Kauza Bereta

  • 11. května 2016 spustil protimafiánský útvar Roberta Šlachty spolu s úřadem vrchní pražské žalobkyně Lenky Bradáčové akci s krycím názvem Bereta. Kvůli podezření na vynášení informací z bezpečnostních složek za úplatu vyšetřovatelé obvinili důstojníka protikorupční policie Radka Holuba, bývalého příslušníka Celní správy Pavla Šímu a bývalého policistu a soukromého detektiva Igora Gáboríka.
  • Sám Šlachta dal kauzu Bereta do souvislosti s následnou bleskovou reorganizací policie, kvůli které odešel do civilu a zanikl jeho útvar. Případ nakonec vyšetřovala Národní protidrogová centrála.
  • Nedávno ve své knize Třicet let pod přísahou Šlachta vysvětlil, že kauza není pojmenována po italské pistoli Beretta, ale jde o slovní hříčku a přesmyčku „ta bere – Bereta“
  • V říjnu 2016 v síti vyšetřovatelů uvízla i pražská státní zástupkyně Dagmar Máchová. Vyslechla si obvinění ze zneužití pravomoci úřední osoby a přijetí úplatku. O dva týdny později ji ministr spravedlnosti Robert Pelikán dočasně zbavil taláru žalobkyně.
  • V prosinci 2018 přibyl pátý obviněný, kterým se podle ČT stal bývalý protikorupční detektiv Vladimír Zmrhal.
  • Ve čtvrtek 20. srpna podalo vrchní státní zastupitelství obžalobu na pět osob. Případ má rozplést Okresní soud Praha-východ.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.