Karel Randák: „Dalíkismus“ začal duem Zeman-Šlouf

„Lidé sklouzli do apatie a o politice nechtějí slyšet, protože už je všechno ,sere‘. Tím nahrávají protistraně,“ varuje bývalý šéf rozvědky.

„Byl bych pochopitelně rád, kdyby policie pokračovala dál. Dalíkem to skončit nemůže. To by jinak bylo znamením, že v našem státě nefunguje vláda práva,“ říká investigativec protikorupčního fondu. foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

„Byl bych pochopitelně rád, kdyby policie pokračovala dál. Dalíkem to skončit nemůže. To by jinak bylo znamením, že v našem státě nefunguje vláda práva,“ říká investigativec protikorupčního fondu.

Ještě než jsme se s bývalým šéfem civilní rozvědky Karlem Randákem posadili k rozhovoru, přirozeně přišla řeč na téma blízkého přítele expremiéra Mirka Topolánka a jeho propuštění z vazby. Generál ve výslužbě pravil, že by byl vlastně rád, kdyby Marek Dalík utekl, protože by tím de facto potvrdil, že se vyšetřování obává. A se smíchem dodal, že v takovém případě by se lobbistu klidně vydal do zahraničí hledat.

Karel Randák na sebe v posledním roce upozornil coby investigativec Nadačního fondu proti korupci (NFPK), který rozdmýchal sérii kauz v pražském dopravním podniku a upozornil na podezřelé zakázky kolem exnáměstka ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Šišky. Dnes je Randák uchazečem o prezidentský post.

V rozhovoru pro ČESKOU POZICI se Karel Randák mimo jiné vrací do období roku 2004, kdy politickou scénou cloumala kauza Kořistka. Popisuje tehdejší schůzku s Janem Novákem, blízkým kamarádem Dalíka a dnes šéfem prezidentské kampaně Jana Fischera. Novák prý tehdy Randákovi naznačoval, že pokud bude rozvědka strkat prsty tam, kam nemá, mohl by po dalších sněmovních volbách přijít o funkci.

Triumvirát Topolánek-Novák-Dalík

ČESKÁ POZICE: Kdy jste poprvé narazil na „fenomén“ Marek Dalík?

RANDÁK: Se jménem Marek Dalík jsem se poprvé seznámil v souvislosti s kauzou Kořistka. Když tato aféra v roce 2004 „běžela“ v médiích naplno, jednoho krásného dne proběhla schůzka, kterou zprostředkoval Oldřich Černý (v letech 1994–1998 šéf civilní výzvědné služby, později ředitel Nadace Forum 2000 a blízký spolupracovník Václava Havla; zemřel letos na jaře – pozn. red.). Na této schůzce byl přítomen i Jan Novák.

(Zdeněk Kořistka, tehdejší poslanec US-DEU, v srpnu 2004 uvedl, že se ho Topolánkův poradce Marek Dalík a lobbista Jan Večerek pokoušeli přetáhnout k opozici – tehdy ODS –, aby hlasoval proti vládě Stanislava Grosse. Za to Kořistkovi údajně slíbili deset milionů korun a velvyslanecký post v Bulharsku. Na konci září policie Dalíka i Večerka zadržela a obvinila je z podplácení, jejich stíhání však bylo zanedlouho poté zastaveno – pozn. red.)

Doslova jsem byl Novákem coby šéf civilní rozvědky obviněn, že na kauze Kořistka prý měla rozvědka podíl. A to způsobem, že jsme údajně dostali pokyn od ministra vnitra Františka Bublana (ČSSD), který zase dostal pokyn od tehdejšího premiéra Stanislava Grosse (ČSSD), že se máme zajímat o předsedu ODS Topolánka a jeho poradce Dalíka. Jinými slovy Novák řekl, že my stojíme za tím, že Topolánek s Dalíkem byli odposloucháváni a sledováni, což prý vyústilo v Dalíkovo zatčení. Já jsem Novákovi říkal: Vy jste se asi zbláznil, vždyť rozvědka na takové věci nemá zákonné pravomoci, nesmí působit na území České republiky, z čeho vycházíte ve svých obviněních?

Novák mi řekl památnou větu, že na to mají své důkazy, že jsou o tom přesvědčení a že bych si měl dát jako ředitel rozvědky pozor, k čemu útvar propůjčuji, protože až bude po volbách (sněmovní volby v roce 2006 – pozn. red.), o postu ředitele rozvědky budou rozhodovat lidé, kteří jsou vysoko nade mnou. Na to jsem mu řekl, ať jde „do hajzlu“. A že jestli chce znát můj názor, tak že Dalík i Večerek jsou šejdíři. Novák se tenkrát urazil a řekl, že jestli to vnímám takto, že se nemáme o čem bavit. Ve finále jsme se tedy rozešli ve zlém. Upozorňuji, že v té době jsem vůbec nevěděl, že Novák s Dalíkem se dobře znají a jsou „natěsno“. Nevěděl jsem, že Novák byl členem onoho triumvirátu Dalík-Novák-Topolánek.

ČESKÁ POZICE: Jaká byla role Jana Nováka ve vztahu Topolánek-Dalík? Nedávno jsme Nováka „načapali“ na obědě s bývalým šéfem Vrchního státního zastupitelství v Praze Vlastimilem Rampulou. Asi náhoda…

RANDÁK: Nemusela to být vůbec náhoda, mohlo jít o cílenou schůzku. Jinak Dalík s Novákem byli spolužáci ze školy. Na to konto šli na stáž na Pražský hrad k Václavu Havlovi, kde pak Novák zůstal na pozici zástupce ředitele mezinárodního oddělení. Když se stal v roce 2003 prezidentem Václav Klaus, Novák se stal šéfem bezpečnostního oddělení.

„Když byl premiérem Topolánek, Novák coby šéf Úřadu vlády pojal svou roli tak, že v rámci maximální loajality musí krýt premiérovy záda za každých okolností. To je zvrácená filozofie.“Kvůli prezidentské kandidatuře jsem v poměrně nevýhodné situaci, protože má slova na Novákovu adresu by mohla být vnímána jako součást předvolebního boje. Mohlo by to vypadat, že chci například přes Nováka dehonestovat Jana Fischera. Na druhou stranu být na Fischerově místě, Nováka si do svého volebního týmu nevezmu, protože jsem přesvědčený, že ač je Novák loajální a schopný státní úředník, jeho loajalita nemůže být bezmezná. Uvedu příklad: Když byl premiérem Mirek Topolánek, Novák coby šéf Úřadu vlády pojal svou roli tak, že v rámci maximální loajality musí krýt premiérovy záda za každých okolností. To je zvrácená filozofie.

Jestliže se na Úřadu vlády prokazatelně děly věci, které nebyly košer a v souladu se zákonem, měl Novák z titulu své funkce zasáhnout či odejít. Vždyť tehdy bylo veřejným tajemstvím, že Dalík má na Úřadu vlády kancelář. Dalík přitom nikdy neměl bezpečnostní prověrku, u Topolánka nezastával žádnou oficiální funkci a neměl právo dostávat se k utajeným informacím a materiálům. Novák hrál roli spojky a prostředníka mezi Topolánkem a Dalíkem. Tento typ loajality přesáhl určité meze.

ČESKÁ POZICE: Jak vůbec obvinění Marka Dalíka v kauze nákupu obrněných transportérů Pandur vnímáte? Je to začátek domina, kdy začnou padat hlavy současných či bývalých vysoce postavených politiků?

RANDÁK: Byl bych pochopitelně rád, kdyby policie pokračovala. Dalíkem to skončit nemůže. To by jinak bylo znamením, že v našem státě nefunguje vláda práva. Podle mého názoru by bylo lepší, kdyby býval zůstal ve vazbě (ve středu 10. října soud zamítl žádost dozorujícího státního zástupce na vzetí Marka Dalíka do vazby – pozn. red.), aby hlavně neměl možnost ovlivňovat svědky. Těžko bude utíkat do zahraničí. Musí si být vědom, že kdyby to udělal a bránil se vyšetřování, akorát by si přitížil. Kdyby ale utekl do ciziny, tak ho klidně pojedu hledat (smích).

ČESKÁ POZICE: Na roli Dalíka v kauze pandurů upozornilo loňské svědectví zbrojaře Stephana Szücse, jenž při jednáních s Českou republikou zastupoval rakouskou společnost Steyr, která obrněnce dodala. Dle Szücse si Dalík na podzim 2007 řekl o 480 milionů korun za pokračování kontraktu na jejich nákup. Ke komu by vůbec tyto peníze směřovaly? K politikům? Nebo někomu nad nimi, o kom třeba ani nemáme ponětí?

RANDÁK: Pokud takový úplatek opravdu vznikl, myslím si, že převážná část té sumy by šla do kapsy Dalíkovi. Kdyby politici věděli, jak velká část „provizí“ zůstane za nehty těm takzvaným „dalíkům“ a „janouškům“, byli by z toho asi značně rozpačití. Jsem ale přesvědčený, že 90 procent dané částky zůstane za drápy oněm „lobbistům“ – v případě pandurů tedy Dalíkovi. Zbytek „drobných“ se pak rozdělí mezi další účastníky – třeba právě politiky.

ČESKÁ POZICE: Může nákup pandurů „olíznout“ i ČSSD? Sám Dalík prý při výslechu po svém zadržení vypověděl, že za pandury inkasovali sociální demokraté, kteří o jejich nákupu rozhodovali za vlády Jiřího Paroubka již v roce 2006. Podobně Miroslav Kalousek (TOP 09) před několika dny uvedl, že za pandury nese hlavní odpovědnost právě Paroubkův kabinet, i když současný předseda strany LEV 21 to odmítá.

RANDÁK: Nemyslím si, že by vyjednávání Paroubkovy nebo Topolánkovy vlády bylo diametrálně odlišné. Schémata byla podobná. Jediná věc, která tyto vlády odlišuje, je právě Dalík, jenž v souvislosti s provizemi postupoval tvrdě a přímočaře. Od počátku ale nákup pandurů vzbuzoval podezření. Vždyť původně se jich mělo nakoupit přes 200, pak to bylo sníženo na 107 transportérů. S nadsázkou řečeno, pomalu každý druhý voják mohl jezdit ve vlastním panduru. Už tento fakt vzbuzoval podezření, že v nákupu bude nějaká levárna.

Špidlův „ne-dalík“ a sólista Klaus

ČESKÁ POZICE: Čím to, že se naši premiéři ani jiní vysoce postavení politici neobejdou bez takzvaných lobbistů, kteří operují za oponou, jsou označováni za šedé eminence a nezřídka svého „páníčka“ dostanou do maléru?

RANDÁK: Trochu bych vás opravil, protože ne všichni čeští premiéři měli své janoušky a dalíky. Onou výjimkou je Vladimír Špidla, který byl vůči těmto „lobbistům“ rezistentní. Myslím si, že průkopníkem modelu premiér-šedá eminence byl v době opoziční smlouvy Miloš Zeman se svým pomocníkem Miroslavem Šloufem. Stanislavu Grossovi pak pomáhal Andrej Surňak, Jiří Paroubek se opíral o Jaroslava Tvrdíka, Pavel Bém o Romana Janouška, Topolánek měl Dalíka a Petra Nečas má například Janu Nagyovou.

ČESKÁ POZICE: A co někdejší premiér a dnes prezident Václav Klaus?

RANDÁK: To je trochu odlišný případ. Klaus je mentálně jiný člověk – on si nenechá tímto způsobem radit, je sebevědomý a má vlastní hlavu. Dělá vše podle sebe, protože si myslí, že je nejchytřejší.

ČESKÁ POZICE: Infikovala opoziční smlouva systém vládnutí a pojetí demokracie v České republice? ODS a ČSSD tehdy uzavřely „koaliční“ smlouvu, ve které se zavázaly, že zdánlivě opoziční občanští demokraté nevyjádří vládnoucí sociální demokracii ve sněmovně nedůvěru…

„Éra opoziční smlouvy byla boomem českého klientelismu, tenkrát se začalo kšeftovat s funkcemi a posty“RANDÁK: Svým způsobem jakési podhoubí připravily již první dvě vlády Václava Klause. V jejich éře se využívalo především mezer v zákonech, politici se tehdy často řídili heslem „můžeme dělat věci trestuhodné, nikoli však trestné“. Na tom profitovala zejména ODS. Prapůvodem dnešní neutěšené politické situace je však opoziční smlouva. Právě tato éra byla boomem českého klientelismu, tenkrát se začalo kšeftovat s funkcemi a posty.

Bohužel to nezasáhlo jen prostředí politiky a byznysu, ale i oblasti, které by klientelismem v žádném případě být zasaženy neměly: to je justice, policie, státní zastupitelství. I z těchto složek se stalo politikum. Příkladem budiž výrok někdejšího místopředsedy Nejvyššího soudu Pavla Kučery, který prohlásil, že „hrozí pád vlády, nezávislost justice musí jít stranou“. Takový člověk si zaslouží nejen kárnou žalobu, ale patří do basy.

„Mocní politici a lidé s nimi spřažení si osvojili velice účinný nástroj – říkat, že případné kauzy a jejich vyšetřování jsou zpolitizované“Kvůli takovému vývoji dnes sledujeme, jak předseda vlády označuje policii za partu plukovníků a ministr financí vyvíjí nátlak na vyšetřovatele, kteří vyšetřují politiky z jeho strany. V civilizovaných zemích by za taková slova vrcholní politici šli někam… Řekl bych, že mocní politici a lidé s nimi spřažení si osvojili velice účinný nástroj – totiž říkat, že případné kauzy a jejich vyšetřování jsou zpolitizované. Tento způsob dehonestace činnosti orgánů činných v trestním řízení je pro stát a společnost velmi nebezpečný. Už Krejčíř a Pitr se označovali za oběti politických štvanic. Asi nemusím říkat, v jakém období tito pánové zažívali v Čechách své nejlepší časy… Politici to od nich následně okoukali.

ČESKÁ POZICE: Od chvíle, co se k moci dostala vláda Petra Nečase, se otevřelo několik korupčních kauz. Ve vazbě zatím skončili vlivný exhejtman David Rath (ČSSD) či náměstek ministra práce a sociálních věcí Vladimír Šiška, „flastr“ u soudu dostali poslanci Vít Bárta (VV) a Jaroslav Škárka (ex-VV), nedávno byla obviněna exministryně obrany Vlasta Parkanová (TOP 09) a nyní Marek Dalík. Jak velkou zásluhu na tomto otevření stavidel má premiér Nečas?

RANDÁK: Z mé strany se to poměrně obtížně hodnotí, protože jak známo, ODS mě zrovna nemiluje, což je ale oboustranné, protože tuto stranu považuji za mafiánské uskupení. Nemyslím si, že Petr Nečas k otevření kauz nějakým zásadním způsobem přispěl. On sice bude tvrdit, že ano, ale jeho zásluha je spíše nulová. Většina lidí, kteří působili již v topolánkovském systému, se udrželi na scéně – všichni ti Rittigové a spol. akorát změnili své cíle. Tím neříkám, že teď lobbují přímo Nečase, ale třeba lidi, kteří se pohybují v premiérově okolí. Myslím si, že jestli Topolánkovi šlo dílem o peníze a dílem o moc, tak Nečasovi jde zejména o udržení moci. Ještě doplnění k Topolánkovi: on sice pojmenoval v rámci strany takzvané kmotry, učinil tak ale proto, aby oslabil jejich vliv, a aby naopak on a jeho okolí v rámci partaje posílili.

Prezidentské zklamání

ČESKÁ POZICE: V poslední době se spekuluje o scénáři, že kdyby Miloš Zeman vyhrál prezidentské volby a Václav Klaus se vrátil do stranické politiky (například do ODS), mohlo by dojít k určitému grandfinále jejich opozičně-smluvní éry: Zeman na Hradě, Klaus ve Strakově akademii. Vyděsilo vás to natolik, že jste si řekl, že budete kandidovat na prezidenta?

„Lidé sklouzli do apatie a o politice nechtějí slyšet, protože už je to všechno s prominutím sere. Nechtějí se angažovat, a tím nahrávají protistraně.“RANDÁK: (smích) To je katastrofický scénář. Přiznám se, že vzhledem ke své kandidatuře jsem takto nepřemýšlel. Kandiduji proto, že z pozice, v jaké jsem v současné chvíli – mám na mysli Nadační fond proti korupci –, tak i kdybych se rozkrájel, více už udělat pro správné věci nemohu. Z titulu prezidentské funkce bych mohl některé věci posunout dále.

V rámci své „kampaně“ a komunikace s občany jsem však konfrontován s poměrně smutnou skutečností – totiž obrovskou apatií lidí. Myslel jsem, že když jsou lidé frustrovaní těmi skandály a korupčními kauzami, že budou o to více usilovat o změnu a přidají ruku k dílu. Bohužel v reálu vidím, že tomu tak není. Nebo děje se tak méně, než jsem si původně myslel. Žil jsem v přesvědčení, že to, co děláme ve fondu, musí přece zajímat drtivou většinu lidí. Mé představy ale byly přehnané, lidé sklouzli do apatie a o politice nechtějí slyšet, protože už je to všechno s prominutím sere. Nechtějí se angažovat, a tím nahrávají protistraně, která této letargie využívá.

ČESKÁ POZICE: Protikorupční fond byl zpočátku za otevření série kauz v pražském dopravním podniku občas kritizován. Po čase se ale ukazuje, že firma byla opravdu nemocná, od té doby byla vypovězena řada smluv. Také jste se opřeli do pana Šišky, exnáměstka ministra Jaromíra Drábka, a ten přednedávnem skončil ve vazbě. Takové odezvy musejí být pro činnost protikorupčního fondu vzpruhou, ne?

RANDÁK: Samozřejmě cítíme satisfakci. Věděli jsme, že nepracujeme v ničím žoldu. Šli jsme skutečně jen po faktech a snažili jsme se, aby nám lidé uvěřili. Zpočátku se nám to ne úplně dařilo, ale zpětně se ukazuje, že jsme měli pravdu. Zatím jsme se ani jednou nespletli, na druhé straně, my se splést nesmíme. Jedna chyba by pro nás mohla být likvidační.

ČESKÁ POZICE: Nedávno jste vytáhli proti bývalému řediteli pražské Nemocnice Na Homolce Vladimíru Dbalému. Bude zdravotnictví novou oblastí činnosti protikorupčního fondu?

RANDÁK: Ano, chtěli bychom, protože odtamtud máme více informací. Vezměte si jen hospodaření jednotlivých nemocnic, které nakupují předražené a často naprosto zbytečné přístroje. Bohužel lékaři se o těchto nešvarech bojí mluvit. Zatím...

JiB díky díky 15:48 16.10.2012
knight Plne souhlasim. Plne souhlasim. 7:29 16.10.2012

Počet příspěvků: 202, poslední 27.10.2012 02:33 Zobrazuji posledních 100 příspěvků.