Karel Muzikář st. lobbuje v Číně: Ve službách ekonomické diplomacie

Vlivný podnikatel a dlouholetý souputník Václava Klause by měl ministru zahraničí Janu Kohoutovi pomoci budovat vztahy s Čínou.

Jan Kohout (vlevo) hodlá využít zkušeností Karla Muzikáře. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jan Kohout (vlevo) hodlá využít zkušeností Karla Muzikáře. | foto: © montáž ČESKÁ POZICE, repro foto Wikipedia, IhnedČeská pozice
Jan Kohout (vlevo) hodlá využít zkušeností Karla Muzikáře.

Dlouholetý souputník bývalého prezidenta Václava Klause a vlivný podnikatel s politickými kontakty Karel Muzikář starší přichází do služeb ministra zahraničí a blízkého spojence Miloše Zemana Jana Kohouta. Měl by šéfovi české diplomacie pomoci budovat vztahy s Čínou. Původní informace dokonce zněla, že Muzikář by se měl stát čínským konzulem.

„Ne, konzulem nebudu. Netoužím po tom opustit Prahu. S novou vládou se však zásadně změnila situace a vztahy s Čínou,“ řekl Muzikář ČESKÉ POZICI a dodal, že v Číně nyní pobývá, aby pak bylo upřesněno, jaké agendě se bude věnovat.

Karel Muzikář (73) se po listopadu 1989 vyšvihl mezi významné české podnikatele. Před pádem režimu byl členem KSČ. Je prezidentem a spoluzakladatelem kulturní a vzdělávací společnosti Comenius, jež pořádá projekt Českých 100 nejlepších. Jeho syn Karel Muzikář je řídícím partnerem významné advokátní kanceláře Weil. Zajímavé také je, že Muzikář st. je jedním z iniciátorů myšlenky na vybudování knihovny Václava Klause. Loni se neúspěšně pokoušel o prezidentskou kandidaturu.

Na čí popud se do Asie vydal? „Pan Kohout byl vypuzen z česko-čínské obchodní komory (o této obchodní organizaci píšeme dále v textu – pozn. red.). Teď je ale velký ministr. Byl jsem u něho těsně před odjezdem, mám od pana ministra určité požehnání. Od toho se pak budou odvíjet další plány,“ upřesnil Muzikář, který by se mimo jiné chtěl soustředit na posílení cestovního ruchu tak, aby Číňané mohli cestovat přímo do Prahy, a nikoliv třeba oklikou přes Frankfurt.Ministr zahraničí Kohout: Pan Muzikář bude členem externího (nehonorovaného) sboru poradců pro ekonomickou diplomacii

„Pan Muzikář bude členem externího (nehonorovaného) sboru poradců pro ekonomickou diplomacii, který vytvářím a představím začátkem září,“ napsal ČESKÉ POZICI ministr zahraničí Kohout. V rozhovoru pro web idnes.cz v pondělí uvedl, že ekonomickou diplomacii – dodejme, že ve shodě s prezidentem Zemanem – považuje za jednu ze svých klíčových priorit. Cílem je pomoci českým exportérům prosazovat se na zahraničních trzích.

Muzikář by se přitom nemusel zajímat jen o cestovní ruch. Když se v létě roku 2012 pokoušel sesbírat podpisy ke své prezidentské kandidatuře, v rozhovoru pro ČESKOU POZICI zmínil, že jako prezident by podpořil projekt budování superrychlé železniční tratě mezi Evropou a Čínou. „Jako prezident bych tomuto projektu s pracovním názvem Com–Con, tedy Comenius–Confucius, věnoval mimořádnou pozornost i proto, že při mé návštěvě v listopadu 2011 společně s čínským velvyslancem v Praze panem Jü Čching-tchaj u pana premiéra Nečase (celý projekt považuji za českou iniciativu a čínskou investici) o něj zájem evidentně byl,“ řekl Muzikář před rokem.

Bojůvky česko-čínských lobbistů?

Muzikářovo angažmá by mohlo být zajímavé i z jiného důvodu: zdroj blízký vedení ČSSD, od kterého jsme informaci o Muzikářovi a Kohoutovi získali, míní, že Muzikářova čínská mise se příliš nelíbí lobbistovi Jaroslavu Tvrdíkovi, který byl doposud hlavním spojníkem mezi českými firmami a Čínou. Nový ministr zahraničí nyní hodlá posílit ekonomickou diplomacii, a mohl by tedy být Tvrdíkovým čínským konkurentem. Kvůli tomu se prý Tvrdík snažil dostat opět do přízně Michala Haška (jak jsme již psali v článku Boj o budoucnost ČSSD: ve vedení propukla válka), aby získal opět vliv na chod politických věcí, kterým se v posledních měsících díky čínským aktivitám neměl čas v Česku tolik věnovat.

Exministr obrany Tvrdík je duchovním otcem neziskové organizace Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce. Organizaci od roku 2011 do letošního přelomu března a dubna vedl právě Kohout. Na jaře se však cesty Tvrdíka a Kohouta, kterému měl mandát v komoře vypršet až příští rok, rozdělily. V dubnu jsme narazili na dva důvody, proč Kohout musel z organizace odejít:

  1. Kohout odvedl tu méně zajímavou část práce, a když se prý začal byznys rozjíždět, byl z pozice prezidenta komory Tvrdíkem uklizen.
  2. Naopak člověk blízký vedení ČSSD mínil, že Kohout se snažil Tvrdíka z komory „vyštípat“, což byl podle našeho zdroje „asi dost hloupý nápad“.

Ministr Kohout popřel, že by Muzikářova mise jakkoli souvisela s jeho odchodem z obchodní komory. Podobně nový šéf česko-čínských lobbistů Jan Birke (ČSSD) o informaci s Muzikářem nevěděl a nemyslí si, že by to s jeho organizací mělo co dočinění. Tvrdík na dotaz ČESKÉ POZICE nereagoval.  

Ostatně ani Karel Muzikář nepůsobí vůči Tvrdíkovi a spol. hostilně. S Tvrdíkem prý má jen přátelské vztahy. „Myslím si, že Čína není jen země, ale svět sám pro sebe. Všichni Češi, co mají nějaký smysluplný plán tady něco vybudovat, by měli být v Číně vítáni. Bylo by směšné, kdybychom zde nemohli využít značných příležitostí, které Čína nabízí. Měli bychom makat na tom, abychom si zde mohli utrhnout co největší krajíc. Zatím nám to bylo panem Schwarzenbergem a Dalajlámou odpíráno,“ vzkazuje Karel Muzikář z Číny.

Počet příspěvků: 1, poslední 7.8.2013 06:51 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.