Kancléřka Merkelová dnes přežila. Stane se nakonec obětí finanční krize?

Německý parlament odhlasoval zákon, dle nějž se finanční prostředky v Evropském fondu finanční stability zvýší z 250 na 440 miliard eur.

Angela Merkelová dnes zvládla zatím největší problém, s nímž potýkala ve funkci německé kancléřky. Německý parlament (Bundestag) odhlasoval zákon, dle nějž se finanční prostředky v Evropském fondu finanční stability (EFSF) zvýší ze současných 250 na 440 miliard eur. Součástí tohoto zákona je i nárůst podílu německých záruk v EFSF ze 120 na 211 miliard eur.

Tento fond vytvořila eurozóna na záchranu svých členských států, jako je Řecko, které se kvůli svému zadlužení ocitly ve finanční krizi. Plánované zvýšení finančních prostředků v EFSF již odhlasovalo několik parlamentů ze 17 členských států eurozóny – například francouzský, rakouský a finský –, jiné – třeba slovenský – jej však teprve musejí schválit.

V Bundestagu, v němž zasedá 622 poslanců, hlasovalo pro zákon 523 zákonodárců, 85 bylo proti a tři se zdrželi hlasování. Před tímto hlasováním však panovaly značné obavy, že kancléřka Merkelová nezíská dostatečnou podporu od vládnoucí středopravé koalice složené z CDU, jejíž je šéfkou, CSU a Strany svobodných (FDP). Ta v současném německém parlamentu disponuje většinou 332 hlasů.

Pokud by pro zákon nehlasoval potřebný počet poslanců těchto stran, musela by se Merkelová spolehnout na hlasy opozičních sociálních demokratů (SPD, 146 poslanců) a Zelených (68 poslanců), z nichž většina byla rozhodnuta jej podpořit. V takovém případě by se její moc značně snížila, protože by to naznačovalo, že se nadále nemůže spolehnout na podporu vládní koalice. Nakonec však pro navýšení finančních prostředků v EFSF hlasovalo 315 poslanců vládní koalice.

Zákon také obsahuje opatření, jež dává německému parlamentu pravomoc vyjadřovat se k budoucím rozhodnutím EFSF. Verdikt Německého ústavního soudu totiž na začátku září stanovil, že Bundestag má získat vetší rozhodovací pravomoci, pokud jde o poskytování finanční pomoci eurozónou. Proto bude vytvořen zvláštní parlamentní výbor, který by se měl vyslovovat i k okamžitým usnesením EFSF.

Kancléřka Merkelová si tedy po dnešním přijetí zákona Bundestagem mohla hluboce oddechnout. Pouze však dočasně. V příštích měsících bude totiž německý parlament hlasovat o dalších dvou zásadních věcech týkajících se krize eurozóny – o druhé finanční pomoci Řecku a o Evropském stabilizačním mechanismu, který by měl trvale nahradit EFSF. Je tedy možné, že se Merkelová nakonec stane jednou z obětí evropské finanční krize.