Kalvárie na cestě k vodovodu. Starostové si stěžují na fond životního prostředí.

Obce zatím vyčerpaly necelou desetinu z téměř 50 miliard určených na vodárenskou infrastrukturu, problémem je prý složité papírování.

Čistírna odpadních vod Želénky má již rekontrukci za sebou. Desítky dalších však kvůli složitému čerpání dotací z EU na obnovu teprve čekají. foto: ČTKČeská pozice

Čistírna odpadních vod Želénky má již rekontrukci za sebou. Desítky dalších však kvůli složitému čerpání dotací z EU na obnovu teprve čekají.

Čerpání peněz z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) na vodárenskou infrastrukturu se zadrhává. Polovina rozpočtového období již uplynula a dosud byla vyčerpána necelá desetina určené sumy. Zda se podaří Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP) zúřadovat zbylých 45 miliard korun, které zatím leží ladem, je otázkou, na níž nedokáže nikdo odpovědět. Ani sám fond. Dosavadní praxe však nevybízí k příliš optimistickým závěrům.

Server Vodárenství.cz uspořádal na přelomu ledna a února letošního roku na téma čerpání evropských dotací z OPŽP anketu. Odpovědělo 420 starostů od malých obcí až po krajská města. Výsledky jsou více než výmluvné - za negativní označilo své zkušenosti s činností SFŽP 84 procent představitelů místních samospráv.

Starosta jedné z oslovených obcí se vyjádřil skutečně drsně. „Žádali jsme vloni dotaci na čistírnu a kanalizaci, byla zamítnuta fondem. Příprava nám zruinovala obecní rozpočet. Ať jdou do ….“ Možná je tento názor příliš radikální. Svým celkovým vyzněním se však od většiny došlých odpovědí tolik neliší.

Složitá administrativa

Dotační proces připomíná spíše přijímací rituál  náboženské sektyTéměř devadesát procent starostů označilo za největší problém zbytečnou a složitou administrativu. Není divu. Celý proces připomíná spíše přijímací rituál náboženské sekty. Nejprve se uskuteční konzultace ohledně konkrétního projektu se zástupcem SFŽP. Pak se musí nějaký ten měsíc čekat na první kolo posuzování žádostí. V rámci něj fond stanoví, které žádosti byly po formální stránce v pořádku. Dva až tři měsíce se pak čeká na rozhodnutí, zda projekt bude podpořen, či ne. Teprve poté následují výběrová řízení, která se za pochodu dolaďují. Trvá někdy až půl roku, než je podepsána smlouva o poskytnutí dotace. Teprve po podpisu lze podat žádost o samotnou platbu.

Zdlouhavost celého procesu signalizují i závěry ankety – u více než poloviny projektů šlo o tři roky, čtvrtina adeptů musela čekat ještě o rok déle. Na vině přitom zpravidla nejsou obce. Zatímco ony masejí striktně dodržovat všechny termíny, pro fond to neplatí. V celém nesmyslně zbyrokratizovaném procesu stačí udělat jakoukoli, byť neúmyslnou chybu, a celá dotace je ohrožena. A to navíc v prostředí neexistujících jednotných a závazných pravidel, která by byla pro obce alespoň určitým vodítkem, jak se vyhnout případným problémům.

Více než třetina oslovených starostů si stěžuje na měnění podmínek a faktický voluntarismus ze strany SFŽP během celého dotačního procesu. „Administrativní náročnost odradí běžného žadatele. Možnost udělat chybu z nepozornosti, opomenutí a tak dále je velká. SFŽP by měl změnit původní podezíravost, že každý žadatel chce podvádět, v přístup, že každý žadatel je chudák, kterému musí pomoci,“ uvádí kupříkladu místostarosta jihočeského Hatína Jiří Boček.

Diskriminační podmínky

Jeden ze zásadních problémů při získávání dotací na vodohospodářskou infrastrukturu se skrývá už v  nastavených podmínkách. Přístupové smlouvy s Evropskou komisí (EK), které Českou republiku zavazují ke splnění dané kvality odpadních vod, se týkají obcí nad dva tisíce obyvatel. Menší obce, pokud neleží náhodou v chráněné krajinné oblasti, ostrouhají. Vznikají tím paradoxní situace, kdy lze dostat bez problémů peníze na cyklostezku, golfové hřiště a podobné „nesmysly“, ale s dotací na základní infrastrukturní prvek přispívající k vyšší kvalitě životního prostředí mají obce smůlu.

Stejně diskriminační je odstupňování dotace podle délky uzavřených smluv s provozovatelem vodohospodářských sítí. Kvůli nevýhodným dohodám uzavřeným v roce 2007 mezi ministerstvem životního prostředí s EK jsou dnes z tohoto hlediska posuzovány retroaktivně i smlouvy uzavřené dávno před naším vstupem do EU. Pro rozpočty obcí, které horko těžko šetřily peníze na nutné spolufinancování, to má devastující následky. Buďto musejí donutit provozovatele ke změně smlouvy, anebo si musejí někde sehnat další peníze, aby vůbec mohly projekt zaplatit. Pokud se jim to nepovede, již vynaložené prostředky mohou odepsat.

Ani ránu bez poradce

Celou absurdnost procesu při získávání evropských dotací z OPŽP dokresluje skutečnost, že se obce prakticky neobejdou bez pomoci poradenských firem. Jenomže to stojí nemalé částky, které by mohly být vynaloženy účelněji. Výstižně to v anketě glosovala starostka obce Zámrsk Zuzana Tvrzníková: „Podle mého názoru bez spolupráce s poradenskou společností není schopna obec náročným administrativním kritériím přípravy žádosti dostát. Nutnost najmout si pro přípravu poradenskou společnost žadatelům odčerpá prostředky, které by šlo rozumně využít jinde.“

Bez poradenských služeb se neobejde 90 procent obcíBez poradenských služeb se neobejde devadesát procent obcí. Avšak nejenom ony jsou vydány na milost poradenských firem. Stejně tak se bez nich neobejde SFŽP. Vzniká tím absurdní situace, kdy na obou stranách dotační barikády stojí jedna a táž poradenská firma, jako je tomu v případě společnosti Mott McDonald. Vyloučit vliv poradenských firem na chod fondu chtěl bývalý ministr životního prostředí Pavel Drobil, radikální řešení dnes čeká jeho současného nástupce. Poradenské firmy vnímá jako největší žábu na prameni celého schvalovacího procesu více než čtvrtina představitelů zainteresovaných obcí.

Hra na mrtvého brouka

Co by žadatelé o dotace z OPŽP chtěli změnit na současné praxi, je poměrně jasné. „Sjednotit a zjednodušit administrativní procesy pro celý projekt od žádosti až po závěrečnou zprávu.  Týká se to i případných změn během projektu, které jsou vyvolány vnějšími vlivy a nemohly být známy v průběhu přípravy projektu. Fond by měl rovněž dodržovat sliby učiněné při přípravě projektu,“ uvádí pár konkrétních námětů Václav Matula, prokurista Vodohospodářské a obchodní společnosti Jičín. Otázkou je, zda SFŽP o názory svých klientů vůbec stojí. Žádost o vyjádření k zaslaným výsledkům ankety putovala e-mailem na fond již 25. února, aniž by dodnes přišla jakákoli odpověď.

Výsledky ankety

Jaké jsou vaše zkušenosti s čerpáním dotací z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP)?

  • pozitivní - 16 procent
  • negativní - 84 procent

Nejproblematičtější podmínky pro čerpání z OPŽP?
(vícečetné odpovědi)

  • zbytečná a složitá administrativa - 87 procent
  • diskriminace kvůli délce provozních smluv - 65 procent
  • dlouhé termíny - 39 procent
  • změna podmínek v průběhu dotačního procesu - 34 procent
  • diskriminace malých obcí, které nejsou v CHKO (nemají nárok na dotace) - 28 procent 

Jak dlouho trvalo vaše jednání se SFŽP ohledně dotací OPŽP od schválení dotace po vlastní odeslání financí na účet?  

  • 3 roky - 56 procent
  • 4 roky - 24 procent
  • ostatní - 20 procent

Používali jste pro přípravu dotační žádosti poradenské společnosti? Pokud ano, jak hodnotíte jejich přínos?

  • ANO - 92 procent 
  • NE - 8 procent
  • Přínos poradců hodnotí pozitivně 90 procent.

Co by měl dle vašeho názoru SFŽP změnit ve své práci?
(vícečetné odpovědi)

  • zjednodušit administrativu - 87 procent
  • změnit podmínky - 65 procent
  • minimalizovat vliv poradců na straně SFŽP i žadatelů - 28 procent

Pramen: Vodárenství.cz

Počet příspěvků: 1, poslední 29.3.2012 08:52 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.