Jsou smlouvy na Blanku opravdu neplatné?

Jediné, co lze z dokumentů s jistotou vyvozovat: Na magistrátu panoval či panuje slušně řečeno nepořádek!

foto: © ČTKČeská pozice

Po středečním mimořádném jednání rady pražského zastupitelstva byla zveřejněna téměř bombastická informace, totiž že smlouva mezi Metrostavem a hlavním městem na výstavbu tunelového komplexu Blanka je neplatná. ČESKÁ POZICE získala exkluzivně materiál, jímž se na jednání rada zabývala. Po jeho prostudování si dovolíme informaci o neplatnosti smlouvy relativizovat.

Kontrakt by skutečně mohl být neplatný, jenže Odbor kontrolní činnosti, který pro radu analýzu vypracoval, poukazuje na to, že od Odboru městského investora nedostal kompletní podklady. Tvrzení o neplatnosti proto nelze z dokumentu jednoznačně vyvozovat.

Pokud lze udělat z materiálu pro radu jednoznačný závěr, pak jedině ten, že na odboru městského investora panoval či panuje slušně řečeno nepořádek.

Citujme několik úvodních prohlášení:

„Kontrolní zjištění vycházejí z dokumentace předložené odborem OMI MHMP (Odbor městského investora hlavního města Prahy – poznámka redakce), kdy podstatná část základních dokumentů nebyla předložena v originálním provedení. Absence originálních dokladů, včetně, i přes výzvu OKC (odbor kontrolní činnosti – poznámka redakce), nedodání požadovaných materiálů vedlo ke zjištění, jež jsou obsažena v Dílčím protokolu. Není vyloučeno, že pokud odbor OMI MHMP předloží všechny požadované doklady, jež doloží správnost či oprávněnost postupů při výstavbě tunelu Blanka, případně jasná právní stanoviska, která vyvrátí kontrolní zjištění, se jeho obsah může zásadním způsobem změnit.“  

A dále: „Závěry Dílčího protokolu je nutné tedy pojmout jako kvalifikovanou dílčí informaci vycházející z předložených, respektive nedostatečných či nepředložených dokladů.“

Kdyby kontrolní odbor nepožadoval podklady ke stavbě za zhruba 38 miliard korun, asi bychom nad nepořádkem v papírech mohli mávnout rukou, v tomto případě by ale měl být jednoznačně určen a potrestán viník.

Jde ztráta podkladů, v lepším případě jejich nepředložení ke kontrole, na vrub Jiřího Tomana, který stál v čele OMI v době primátora Pavla Béma, nebo jeho nástupce Jiřího Zlatohlávka, či současného ředitele odboru Jana Beránka? 

Nejvážnější chyby

Zastavme se u závěrů, k nimž dospěla prověrka kontrolního odboru. Z osmnácti bodů citujme nejkřiklavější.

  • Nebylo dohledáno, že pro přípravu a realizaci souboru staveb městského okruhu v úseku Myslbekova-Pelc-Tyrolka (oficiální název tunelového komplexu Blanka - poznámka redakce) schvalovaly orgány hlavního města Prahy před zahájením zadávacích řízení zadávací podmínky anebo alespoň základní parametry zadávacích řízení.
  • Z podkladů není možné jednoznačně dovodit, jak probíhala projektová příprava uvedené investiční akce. Dostupné informace však nasvědčují tomu, že ty projektové práce, které se uskutečňovaly a uskutečňují po zadání veřejných zakázek na stavební práce, jsou stěžejním důvodem pro zvyšování nákladů stavebních prací.
  • Z podkladů není možné dovodit, jak probíhá organizace uvedené investiční akce. Z předložených podkladů lze dovozovat, že veřejné zakázky na stavební práce byly zadány, aniž by byly vyřešeny majetkoprávní vztahy k pozemkům zasahujícím mimo jiné do ploch staveniště. Nevyřešené majetkoprávní vztahy měly způsobit prodlení s prováděním stavebních prací a tím značně zvýšit náklady hlavního města Prahy vynakládané na danou výstavbu.
  • Pokud jde o prověrku správnosti průběhu zadávacích řízení, nebylo ji možné provést pro absenci originálních listin zadávacích řízení.
  • Ze strany OMI nebyly vytvořeny smluvní a věcné předpoklady, aby se při realizaci souboru staveb městského okruhu v úseku Myslbekova-Pelc-Tyrolka mohl uplatňovat zákon o veřejných zakázkách. Tak se stalo, že o zadání víceprací se fakticky nerozhodovalo předem a na úrovni hlavního města Prahy. Naopak o zadání víceprací rozhodoval OMI.

V materiálu se dále poukazuje na nevýhodnost mandátní smlouvy se společností Inženýring dopravních staveb. Účetnictví vztahující se k stavbě se vzhledem k nesrovnalostem může jevit jako nesprávné, neúplné, neprůkazné, nesrozumitelné a nepřehledné.

Další neplatné smlouvy?

Že se zadáváním veřejných zakázek na pražském magistrátu nemuselo být vše v pořádku, upozorňovala ČESKÁ POZICE již v polovině loňského června. Dřívější magistrátní pravidla pro zadávání veřejných zakázek totiž poskytovala obrovské pravomoci ředitelům odborů, jež na ně přenesla rada hlavního města. Vliv odborů na veřejné zakázky významně posílil v roce 2003, kdy již magistrát vedl Pavel Bém.

Jenže to, co se léta považovalo za samozřejmost, právní experti, jejichž stanoviska má ČESKÁ POZICE k dispozici, jednomyslně zpochybnili. Názory třech právních kanceláří se shodují: osoby jako ředitelé odborů, ředitel magistrátu či primátor nemohou být zadavateli veřejných zakázek. Tímto subjektem je pouze rada, která by měla rozhodovat nejen o nejvýhodnější nabídce, ale i o vyhlášení zadávacího řízení, včetně jeho základních podmínek.

I v duchu tohoto právního pohledu primátor Tomáš Hudeček konstatoval, že smlouva mezi Metrostavem a Prahou je neplatná, protože ji údajně nikdy neprojednala rada ani zastupitelstvo. Město podle primátora Tomáše Hudečka nemůže nelegální stavbu dál financovat. Metrostav namítá, že v archivu existuje například dokument z 26. září 2006, který dokládá, že pražští radní schválili vítěze soutěže na výstavbu tunelového komplexu. Dalším dokumentem je pak dle firmy usnesení rady z 10. dubna 2007, v němž zakázku Metrostavu přiklepla.

Jak jsme však již výše uvedli, závěry kontrolního odboru mohou být zkreslené, protože OMI nepředložil kompletní podklady. Po předložení dodatečných dokumentů se tedy může zjistit, že schvalování kontraktu probíhalo dle regulí.

Celý případ však nepostrádá vážnější kontury. Vůbec totiž není vyloučeno, že pokud by kontrolní odbor prověřil smlouvy na jiné veřejné zakázky, mohl by zjistit, že ani ty nezadávala rada, a dočkali bychom se i dalších prohlášení o neplatnosti nejrůznějších kontraktů. Taková prověrka smluv by nemusela být vůbec od věci.

Vraťme se nyní k Blance. Rada hlavního města zadala právní kanceláři, aby věc prověřila a potvrdila, či odmítla stanoviska magistrátního odboru. Další osud Blanky bude tedy zřejmý až poté, co se k situaci vyjádří právníci a proběhnou jednání mezi městem a Metrostavem. Již nyní však město počítá i s variantou, že celý případ skončí u soudu. Jediným konkrétním datem je 7. prosinec 2013. K tomuto dni hodlá Metrostav zastavit práce na Blance.

Počet příspěvků: 17, poslední 24.11.2013 06:13 Zobrazuji posledních 17 příspěvků.