Josef I. Premiant, nebo Pepík Propadlík?

Ze školství se za rok vládnutí Josefa Dobeše stal „silový resort“. Rektoři a ředitelé škol se bojí ventilovat kritický názor.

Prezident Václav Klaus považuje Josefa Dobeše za nejlepšího ministra školství od roku 1989. foto: © ČTK, ČESKÁ POZICEČeská pozice

Prezident Václav Klaus považuje Josefa Dobeše za nejlepšího ministra školství od roku 1989.

S českým školstvím to není tak zlé a Josef Dobeš je nejlepším ministrem školství od sametové revoluce. Hned dvě zásadní sdělení vyslal na úvod školního roku prezident ČR Václav Klaus. Jakožto profesor ekonomie, exaktní disciplíny, jistě věděl, co říká. Bohužel ve svém televizním vystoupení nepřidal jediný argument, jímž by své tvrzení podepřel.

ČESKÁ POZICE se proto pokusila zjistit, co prezidenta k takové pochvale vedlo. Ptali jsme se přímo na Hradě, kam jsme zaslali na tiskový odbor prezidentské kanceláře prosbu o vysvětlení Klausova výroku o Dobešovi pro Českou televizi: Jaké konkrétní argumenty vedly pana prezidenta k těmto slovům? Můžete nějaké uvést? Je vhodné srovnávat roční působení ministra s třinácti předchozími za pouhý rok práce?

Odpověď jsme dostali, nikoliv však na položené dotazy. Uvádíme ji v plném znění. Odpovídá Petr Marcinka, zástupce ředitele tiskového odboru:

„Vážený pane Rychlíku, podle mého názoru se pan prezident v rozhovoru pro Českou televizi vyjádřil k této věci zcela jasně. Váš článek se silně ultimativním titulkem i obsahem ze dne 2. září 2011 („Chceme vědět, v čem je Josef Dobeš nejlepší ministr, pane prezidente!“) již server Ceskapozice.cz publikoval. Vzhledem k faktu, že tento typ článků nepovažuji za objektivní zpravodajství, ale spíše za subjektivní text typu komentář či spíše blog, nevidím sebemenší důvod s Vašimi osobními názory polemizovat.“

Protože jsme takovou odpověď nepochopili, poslali jsme na Hrad další e-mail:

„Vážený pane zástupče Marcinko, děkuji za Vaši odpověď, byť jí nerozumím. Ultimativní a subjektivní výrok par excellence vynesl – bez jakéhokoliv zdůvodnění – pan prezident Klaus. Ano, den poté jsme vydali k věci náš ,subjektivní‘ komentář, ale tím spíše se snažíme dobrat objektivního zdůvodnění v dalším připravovaném článku. Proto Vás ještě jednou žádám o zodpovězení položených otázek. Děkuji Vám.“

Nikdo už se z Hradu neozval.

Proč tolik obav z kritiky?

Jak se lze objektivně dobrat Dobešových kvalit a jeho zásluh o české školství? ČESKÁ POZICE požádala o zhodnocení roční práce ministra Dobeše a jeho „soků“ v klání o titul superministr ty nejpovolanější – ředitele deseti nejlepších gymnázií, deseti nejlepších středních odborných škol (podle výsledků státní maturity) a rektory univerzit. Odpovídali na tyto anketní otázky:

  1. Je podle vás ministr Dobeš nejlepší od roku 1989, případně proč?
  2. Jaké jeho kroky v ročním úřadování hodnotíte pozitivně?
  3. Jaké jeho kroky v ročním úřadování hodnotíte negativně?
  4. Který ministr školství byl podle vás od roku 1989 nejlepší, a který nejhorší?

Oficiální reakce na (politicky) ožehavé téma byly více než opatrné. „Univerzita Karlova nebude na tuto anketu reagovat,“ sdělil její mluvčí Václav Hájek. Stejně reagovala i Masarykova univerzita, jež má nové vedení a nechce se k tématu vyjadřovat. „Je mi líto, ale na otázky nebudeme odpovídat,“ napsala i mluvčí Technické univerzity v Liberci Jaroslava Kočárková.

Ani z gymnázií a „SOŠek“ nepřišla výrazná odezva, byť by to měly být školy spokojené a nebojácné – vždyť se dostaly do „Dobešova TOP 10“! Proč tak málo reakcí? „Ani se kolegům nedivím. Část z nich s médii nekomunikuje; myslí si, že novináři jsou nevzdělaní blbci a vždy vše překroutíte. Podstatnější důvod ale bude jiný: obavy z neblahých reakcí ministerstva na případnou kritiku. Každý se dnes bojí ozvat – peněz je málo, Českou školní inspekci si Dobeš obšancoval a jeho nový ansámbl umí školám setsakra dobře zatopit,“ říká pod podmínkou anonymity ředitel elitního pražského gymnázia.

Klaus jr.: Nejhorší byla Buzková

Komplikací se nebojí Václav Klaus mladší, ředitel libeňského gymnázia PORG, jehož dvě třídy v maturitách obsadily „zlatou příčku“ – a novou ostravskou pobočku otevíral přímo pan prezident. Klaus junior upozornil, že pro ministra pracuje na 0,05 úvazku, a nemůže tedy položené otázky úplně nestranně komentovat. Ale odpověděl:

„Ministr je politická funkce, nikoli primárně manažerská. Za posledních dvacet let vnímám čtyři ministry s reálným politickým zázemím – Ivana Pilipa, Petru Buzkovou, Ondřeje Lišku a právě Dobeše. Pilip nedělal nic a nebral školství vážně, mířil výš. Buzková svým vlivem ,prosazení školského zákona a další socialistické úpravy‘ byla jednoznačně nejhorší. Liška především čerpal dotace určené pro školy pro spřízněné zelené organizace a taky mířil výš – typ Pilipa. V tomto smutném srovnání je tedy pan Dobeš jednoznačně nejlepší. Ministry lehčích váhových kategorií s nimi nemá smysl porovnávat. Z nich byl jistě nejvzdělanější profesor Petr Piťha.“

Statečné rozštípnutí maturit

Do Dobešova poradního sboru patří i Miroslav Hřebecký z Gymnasia Jižní Město (GJM). „Dobeš rozhodně není špatný, ale není podle mne nejlepší. Cením si nasazení, s jakým dokázal rozpohybovat projekt státních maturit. Ať už si o jejich podobě myslíme cokoliv, chtělo to hodně odvahy,“ říká ředitel jednoho z nejprogresivnějších pražských gymnázií.

Nejhorším ministrem byl Eduard Zeman, nejen kvůli tunelu Internet do škol...Dobeše považuje za skutečného manažera s čuchem na procesní slabiny, které se nebojí vyhmátnout. Jako úspěšný krok se Hřebeckému jeví i „vyloženě šťastné“ angažování náměstka Ladislava Němce pro regionální školství. Zdaleka nejhorším ministrem byl prý Eduard Zeman (ČSSD), nejen pro „tunelový projekt“ Internet do škol.

„Jeden hendikep ministra Dobeše mne napadl v porovnávání s pro mne nejlepším ministrem Liškou; Ondřeje Lišky jsem si cenil za upřímné snahy o inkluzivní školství pro všechny. Dobeš se naopak otevřeně hlásí k elitářství ve vzdělávání. Důraz na ty nejlepší není ze strany ministerstva potřebný, tyto top školy zvládnou PR i bez něj. Podporu zaslouží především okrajové proudy – skomírající malotřídky, školství v odlehlých regionech apod. Kapitolou samou o sobě je zastavená integrace žáků ze speciálního školství, včetně romských dětí,“ míní Hřebecký. Dobeš dle něj boduje také jako „zdatný medializátor školských témat“.

Jen školství, nebo i Bátora?

Ředitelé, kteří ČESKÉ POZICI odpovídali, si nebyli zcela jisti, podle čeho nejlepšího ministra posuzovat. „Nevím, zda mám hodnotit jen jeho kroky ve školství, nebo vše: včetně angažmá nahnědlého Ladislava Bátory, zfixlovanou seminárku jeho poradkyni, enormní odměny jí a dalším blízkým, sledované e-maily v duchu bezpečnostní agentury ABL, ale i to, že ministr naší země neumí pořádně anglicky... Pak by tedy dostal asi tak tři mínus,“ uvedl jeden z dotázaných šéfů středních škol.

Mnohé respondenty zarazilo, že Klaus svůj soud vyřkl po pouhém roce Dobešova ministrování. „Je obtížné o komkoliv říci, že byl nejlepším či nejhorším ministrem po roce 1989. Každý pracoval v jiných ekonomických podmínkách. Jako Dobešovo pozitivum hodnotím zvýšení platů začínajícím učitelům a snahu o optimalizaci středních škol. Jako negativní snížení platů nepadagogických pracovníků,“ míní Zdeněk Dvořák, ředitel Biskupského gymnázia J. N. Neumanna v Českých Budějovicích, které uzavírá desítku nejlepších gymnázií v ČR dle maturitního skóre.

Ministr, jenž umí překvapovat...

„Místo ministra Dobeše mezi ostatními si dovolím soudit až po uplynutí jeho funkčního období. Zatím ho považuji za schopného a také hyperaktivního ministra, který nás dokáže neustále překvapovat,“ říká Pavel Drtina ze SOŠP Evropská, jež je dle maturitního žebříčku čtvrtou nejlepší v zemi. Hodnocení ale Drtina vyslovuje sám za sebe jakožto občan, nikoliv jménem instituce. Dobeše chválí především za odvahu jít do státních maturit.

A předchůdci? „Výjimečnou osobností byl a je Petr Piťha. Mám-li však jmenovat dva protipóly, tak v pozitivním smyslu to byl Petr Vopěnka, jenž zakládal demokratickou státní správu a samosprávu ve školství, a v negativním Eduard Zeman, který zrušil odvětvové řízení ve školství,“ dodává ředitel Drtina.

Akademická přestávka

Dne 2. září jsme položili čtenářům na Facebooku otázku, zda je Josef Dobeš nejlepším ministrem školství od roku 1989. Výsledky po čtrnácti dnech: odpovídalo celkem 825 čtenářů ČESKÉ POZICE, z nichž s Klausovým výrokem nesouhlasí 89,3 procenta (737 hlasů), bez jasného názoru je 5,5 procenta lidí (45 osob) a že je Dobeš nejlepší, si myslí 5,2 procenta (43 lidí).

Klausův superlativ se neshoduje ani s názorem šéfredaktora odborného serveru Česká škola, který školskou problematiku dlouhodobě sleduje. Je Dobeš nejlepší? „Není. Chtěl jsem původně dodat jen ,protože Bátora‘, ale pokusím se být přesnější: především proto, že dělá spoustu chyb a obklopuje se nekvalitními lidmi,“ říká novinář Janek Wagner, který současné dění na MŠMT opakovaně kritizuje.

Jaké dělá pan ministr chyby? „Těch je tolik, že nevím, kde začít. Aktuálně způsob přípravy plošného testování 5. a 9. tříd. Pozitivně hodnotím úvodní ,říznutí‘ do odboru CERA, odvahu ke spuštění státních maturit a také snahu o zvýšení platů začínajících učitelů,“ míní Wagner, jenž za nejlepšího porevolučního ministra považuje Lišku. A za propadlíka Zemana.

Vejšky s třetím náměstkem...

Zatímco v regionálním školství, kde se ministr Dobeš cítí silnější a sklízí pochvaly za prolomení letitých „maturitních limitů“, v oblasti vysokých škol přímo hoří, za což mu rektoři spílají. Ovšem tak trochu neveřejně. Dnešní MŠMT v sobě totiž akumulovalo obrovskou moc, nejen kvůli dohledu nad superprojekty za unijní miliardy, které mohou zlomit vaz i celé univerzitě. Hraje se velká hra o vysokoškolský zákon i o financování škol.

„Klíčový problém vidím v nestabilitě personální politiky na MŠMT. To, že vysoké školy mají během roku už třetího náměstka, nás nutí řadu věcí začít komunikovat od začátku. Stejným problémem trpí i odbor evropských projektů. Namísto, aby se odlehčovalo administrativě, bylo tomu zatím naopak,“ řekl ČESKÉ POZICI mimo záznam rektor velké české univerzity.

Po Kryštofu Hajnovi přišel náměstek Jan Koucký, jehož vystřídal profesor Ivan Wilhelm, ale v kuloárech MŠMT se již povídá, že jeden z vysokých úředníků po tomto postu také pošilhává. „Zaplaťpánbůh, že Dobeš ještě nerozsekal tým kolem profesora Rudolfa Haňky, byť z odvážných reformních plánů zbude asi jen málo,“ říká další oslovený rektor.

„Hodnotit ministry je nutné s odstupem. Žebříčky v takovéto věci nedávají smysl. Faktem je, že pro pana ministra vysoké školy a oblast vědy nejsou prioritou. Ideální by ale bylo, aby vysoké školy byly silně nezávislé na tom, kdo je právě ministrem,“ myslí si prorektor pro rozvoj Západočeské univerzity František Ježek. Za Dobešovo negativum považuje silnou personální nestabilitu resortu, zejména v souvislosti se strukturálními fondy.

Dvě ministryně s emocemi

Při pátrání po nejlepším ministrovi z pohledu vysokých škol bychom neměli zapomenout na ministryně. „Ženský faktor v případě Petry Buzkové a Miroslavy Kopicové sehrál v oblasti školství výraznou roli: Buzková byla schopná sehnat univerzitám finance. Kopicová prosadila za svého působení zákonné úpravy, které mimo jiné umožnily univerzitám převádět finanční prostředky z jejich fondů z jednoho roku na druhý,“ řekl ČESKÉ POZICI profesor Karel Rais, rektor Vysokého učení technického v Brně.

Buzková a Kopicová měly prý k univerzitám až mateřský vztahObě ministryně prý měly k univerzitám silný, až „mateřský“ vztah. „Zajímalo je vše, co se s nimi, v nich a kolem nich děje, a troufnu si říci, že porozuměly jejich potřebám a následně významu univerzit pro společnost,“ dodává šéf brněnské techniky.

„Hned poté, co vaše redakce rozesílala otázky na zhodnocení Dobeše, jsme se o nich na setkání České konference rektorů bavili. Řešili jsme, zda už nějak razantně a společně na neutěšenou situaci v resortu reagovat, anebo být opatrnější. Za sebe bych vám řekl hodně ostrou reakci na nynější vedení MŠMT, ale vždy musím mít na paměti ty tisíce studentů a pracovníků na naší škole, kteří by si to nejpíše odskákali,“ říká jiný z rektorů.

Dobeš přeci jen premiantem

Za pouhý rok ve funkci se Josefu Dobešovi zcela bezpochyby podařilo vytvořit z ministerstva školství svého druhu „silový resort“. Kdy naposledy intervenoval prezident ve věci odvolání ministra a vypoklonkoval premiéra z hradních schodů? Kdy se zastavila jednání vládních partnerů kvůli jednomu stárnoucímu úředníčkovi s nahnědlou košilí? Kdy měl některý z ministrů tak očividné zastání prezidenta republiky? Kdy se báli rektoři univerzit, tito zkušení političtí harcovníci, zatlačit na ministra, který jim nesedí? A kdy se ředitelé gymnázií strachovali o svá byť jen kritičtější slova v novinách?

V tom je Dobeš skutečným premiantem. A tady je třeba hledat smysl Klausova vysvědčení. Za oblast školství to na jedničku opravdu není.