Jiří Jelínek: Kauza Rath hned tak neskončí

„Obviněnému Rathovi nelze vytýkat, že zvolil způsob, jaký zvolil. Jeho obhajoba byla zákonná, ale ukázala slabá místa současného trestního řádu. Advokáti Davida Ratha mohou namítat podjatost Nejvyššího soudu – kvůli vyjádřením jeho předsedy. Vždy jde o spor obžaloby a obhajoby.“ říká v rozhovoru profesor trestního práva Jiří Jelínek.

Jan Januš 18.8.2015
profesor trestního práva Jiří Jelínek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy profesor trestního práva Jiří Jelínek | foto:  Michal Růžička, MAFRA
profesor trestního práva Jiří Jelínek

Profesor Jiří Jelínek, vedoucí kateder trestního práva na právnických fakultách v Praze a v Olomouci, v rozhovoru mimo jiné říká: „Nový trestní řád být musí. Je nutné jej přijmout již proto, že před pěti lety byl přijat nový trestní zákoník a hmotné právo souvisí s procesním. Jsme v nelogické situaci, kdy máme kodex hmotného práva pět let, ale teprve se chystáme na nový trestní řád. Mělo se to přitom dělat současně.“

LIDOVÉ NOVINY: Pohledem profesora trestního práva – dopouštěl se David Rath u první instance obstrukcí, nebo šlo jen o obhajobu v pravém slova smyslu?

JELÍNEK: Taktiku obhajoby si vždy stanovuje obžalovaný a jeho obhájce. Nelze tedy obviněnému Rathovi obecně vytýkat, že zvolil způsob, jaký zvolil. Asi vás překvapilo, že ta obhajoba byla velmi aktivní, a do jisté míry to překvapilo i orgány činné v trestním řízení. Vždy jde ale o spor dvou stran – obžaloby a obhajoby.

Asi překvapilo, že Rathova obhajoba byla velmi aktivní, a do jisté míry to překvapilo i orgány činné v trestním řízení

Rathova obhajoba, která byla, pokud mám informace, zákonná, však ukázala určitá slabá místa současného trestního řádu. Stále se hovoří o obstrukcích obhajoby, ale ty mohly být v tomto konkrétním případě mnohem důraznější. Mohl si například zvolit deset různých advokátů jako obhájců a trvat na tom, aby se všech deset účastnilo vyšetřovacích úkonů a pronést závěrečnou řeč – a takto protahovat kauzu. Jeho způsob obstrukcí se mi zdá ještě jednoduchý.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké slabiny trestního řádu se během procesu ukázaly?

JELÍNEK: Například se ukazuje, že bude naléhavě žádoucí zakotvit princip zákonného státního zástupce, podobně jako je zakotven princip zákonného soudce. Odposlechy často nařizuje soudce na druhém konci republiky, na kterého se obrátí s návrhem státní zástupce. Přičemž návrh státního zástupce by měl směřovat k jinému soudu. Skoro to vypadá, že státní zástupce hledá po republice soudce, u kterého by měl větší šance, že jeho návrh bude pozitivně přijat.

Skoro to vypadá, že státní zástupce hledá po republice soudce, u kterého by měl větší šance, že jeho návrh bude pozitivně přijat

Chybí nám také stanovení maximální možného počtu obhájců, které si může obžalovaný zvolit zároveň. Soudce pak musí dát slovo každému. V Německu i v Polsku to jsou tři, což by stačilo i pro naše poměry.

Standardní také není institut spolupracujícího obviněného. Spolupracující obviněný je polepšený zločinec, který se rozhodl spolupracovat se spravedlností, ale zároveň naše právní úprava nevylučuje, aby figuroval ve více trestních kauzách, může to být takový spolupracující obviněný – recidivista. Měla by platit zásada jednou spolupracující obviněný a dost.

V trestním právu existuje sice výjimečná, ale přece jen možnost upustit od potrestání takového spolupracujícího obviněného. Otázkou je, zda to není příliš benevolentní, zda by neměl být potrestán – třeba podmíněným trestem.

V trestním řádu by také měly být vyjmenovány taxativně všechny použitelné důkazní prostředky, a nikoli jen jejich příklady, jako je tomu v současnosti

V trestním řádu by také měly být vyjmenovány taxativně všechny použitelné důkazní prostředky, a nikoli jen jejich příklady, jako je tomu v současnosti. Příkladů je víc, hovořím jen namátkou o těch důležitých.

LIDOVÉ NOVINY: Spekulovalo se také, že by David Rath, ale vlastně kdokoliv, mohl měnit své advokáty neustále, a tím závěrečnou řeč velmi oddalovat. Má soudce prostředek, jak to „utnout“?

JELÍNEK: V tom by také byla žádoucí upřesňující právní úprava. Ale vždy jde rovněž o odpovědnost advokáta. Advokát, který převezme obhajobu ve stadiu, kdy je dokazování ukončeno a před závěrečnými řečmi, si musí být vědom, do čeho jde. Převzít obhajobu v takovou chvíli není moc seriózní. Na druhou stranu, byl bych velkorysý, když ex offo přidělená obhájkyně Marcela Ondřejová žádala o tři měsíce na přípravu a dostala dva. Když už se ta kauza táhne dva roky, jeden měsíc navíc nehraje roli.

LIDOVÉ NOVINY: Bude to námitka pro odvolání?

JELÍNEK: Odvolací soud bude jistě zavalen řadou námitek proti rozsudku prvního stupně, ale nemyslím, že by tato námitka sama o sobě, zdůrazňuji sama o sobě, byla relevantní. Myslím si, že ne. Ale mohou se objevit jiné námitky. Ke kauze Rath si vyjadřovali různí lidé. Divím se tomu například v případě předsedy Nejvyššího soudu, který cítil potřebu vyjádřit se v deníku Právo. Sice v obecné rovině, ale odpovídal vlastně k té kauze.

Ke kauze Rath si vyjadřovali různí lidé. Divím se tomu například v případě předsedy Nejvyššího soudu.

Advokát Davida Ratha musí jásat. Už se těší, až se ta věc dostane s dovoláním k Nejvyššímu soudu, že namítne podjatost nejen pana předsedy, ale i všech soudců. Bude argumentovat, že předseda soudu je v důsledku svého vyjádření podjatý, a když je podjatý předseda, pak i všichni soudci. Někdy platí zásada mlčeti zlato. Kauza Rath ale rozhodně hned tak neskončí, to mám téměř za jisté.

LIDOVÉ NOVINY: Právě mlčení je ale spojeno s jinou velkou současnou kauzou. Soudkyně Králová neodůvodnila svůj rozsudek v kauze Jany Nečasové, což vyvolalo nevoli. Jak velký to je problém?

JELÍNEK: Alespoň v obecné rovině mělo odůvodnění nastat s tím, že nikdo nebude sdělovat utajované skutečnost. Nechci se dopouštět žádných dalekosáhlých soudů, ale všiml jsem si, že paní soudkyně se pokoušela věc nejprve řešit trestním příkazem, tedy rozhodnutím vydaným bez projednání v hlavním líčení jen na podkladě spisu. Muselo být evidentní, že s tím žádná ze stran nebude spokojena. Podmínky pro vydání trestního příkazu tam navíc nebyly, z mého hlediska proto šlo spíše o snahu vyhnout se souzení.

LIDOVÉ NOVINY: I v důsledku těchto kauz se připravuje nový trestní řád. Vy jste ale k jeho vzniku dost skeptický.

JELÍNEK: Nejsem skeptický, nový trestní řád být musí, nejvýše mohu být skeptický ke způsobu přípravy nového procesního kodexu. Nový trestní řád je nutné přijmout již proto, že před pěti lety byl přijat nový trestní zákoník a hmotné právo souvisí s procesním, o té těsné souvislosti se učí již na fakultě. Jsme v nelogické situaci, kdy máme kodex hmotného práva pět let, ale teprve se chystáme na nový trestní řád. Mělo se to přitom dělat současně.

Důsledná a správná rekodifikace trestního procesu ale podle mého soudu musí otevřít otázky hmotného práva. A to se tady, myslím, velmi nechce.

Důsledná a správná rekodifikace trestního procesu ale podle mého soudu musí otevřít otázky hmotného práva. A to se tady, myslím, velmi nechce. Například kategorie přečinů je vymezena příliš široce, aby se daly použít některé zkrácené nebo zjednodušené formy, třeba trestní příkaz. Ale těch souvislostí mezi hmotným a procesním právem je mnohem více.

LIDOVÉ NOVINY: Věříte, že nový trestní řád vznikne v dohledné době?

JELÍNEK: Správný čas pro správnou rekodifikační komisi ještě přijde. Je to ale citlivá otázka. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán správně usoudil, že nazrál čas změnit předsedu rekodifikační komise, ale už neměl odvahu vytvořit komisi, která by pohnula i s trestním zákoníkem.

To patrně nechce, protože by se podle mého názoru vystavil intenzivnímu odporu těch, co na vzniku trestního zákoníku participovali, a považují jej za nekritizovatelné dílo, proto raději dal přednost řešení, které zvolil. Teď je situace nejlepší, protože v dohledné době nic podstatného nevznikne.

LIDOVÉ NOVINY: Proč je nejlepší?

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán správně usoudil, že nazrál čas změnit předsedu rekodifikační komise, ale už neměl odvahu vytvořit komisi, která by pohnula i s trestním zákoníkem

JELÍNEK: Stále můžeme zvažovat možnosti, formulovat alternativy, zvažovat řešení, všechny možnosti jsou otevřené.

LIDOVÉ NOVINY: Post předsedy rekodifikační komise byl údajně nabídnut vám, ale odmítl jste jej.

JELÍNEK: Odpovím asi takto, seriózní nabídka nepadla. Do té patří například možnost vybrat si spolupracovníky a další rozumné podmínky. Pokud by ale šlo o seriózní nabídku, samozřejmě bych ji zvážil. Problém je v tom, že každý ministr dohlédne jen na konec svého období a chce být považován za úspěšného.

Rekodifikace trestního procesu by měla být záležitostí všeobecného konsenzu, nemělo by jít o legislativní dostihy a vytvoření zcela nového kodexu přesahuje jedno volební období. Jak jsem již řekl, rekodifikace procesního práva musí být provázána s otázkami trestního zákoníku.

LIDOVÉ NOVINY: Chystá se rovněž nový zákon o státním zastupitelství. Jeho návrh ale rovněž kritizujete.

JELÍNEK: Kritizoval jsem předložený návrh a rozhodně jsem nebyl sám. Nechci se dopouštět přehnaných vyjádření, ale návrh tohoto zákona snad ani nebyl myšlen vážně – šlo jen o vyvolání reakce. Drobná organizační novela, která by poskytla více jistoty funkcionářům před možností odvolání, a další různé technické záležitosti by bylo žádoucí upravit. Jinak bych to ale zatím nechal, jak to je.

Rekodifikace trestního procesu by měla být záležitostí všeobecného konsenzu, nemělo by jít o legislativní dostihy a vytvoření zcela nového kodexu přesahuje jedno volební období

Můžeme ale otevřít debatu o postavení státního zastupitelství obecně jako základ pro budoucí případnou novou úpravu. Vrchní státní zastupitelství bych nerušil, jsou přirozeným partnerem vrchních soudů. A zda vrchní soudy ano, nebo ne, je otázka na dlouhou debatu. Soudní soustava by podle mého názoru měla zůstat, jak je, a měli bychom ji kultivovat.

LIDOVÉ NOVINY: Protikorupční speciál by měl význam?

JELÍNEK: Ne. Jak byl navržen, visel ve vzduchoprázdnu. Nikdo nevěděl, komu by byl podřízen. Já bych to řešil jen organizačně, tedy formou specializace v rámci vrchního státního zastupitelství. Nešťastně se tam promítly ambice některých lidí a určité nepochopení, k čemu by mělo státní zastupitelství sloužit. Tím nijak nezpochybňuji jinak žádoucí specializaci při odhalování a vyšetřování určitého druhu trestné a všechny další související otázky.

LIDOVÉ NOVINY: Je pro vás jako pro profesora trestního práva tématem i nový občanský zákoník?

JELÍNEK: Samozřejmě, v jedné z posledních novel trestního zákoníku jde vlastně o provázání trestněprávní terminologie s civilní. Vyškrtl se například pojem jiná majetková hodnota. Na to se ale mělo pamatovat už v době, kdy byl nový občanský zákoník vytvořen. Téma to je ale i vzhledem k trestní odpovědnosti právnických osob. Tam je spousta nejasností.

V jedné z posledních novel trestního zákoníku jde vlastně o provázání trestněprávní terminologie s civilní. Vyškrtl se například pojem jiná majetková hodnota. Na to se ale mělo pamatovat už v době, kdy byl nový občanský zákoník vytvořen.

V parlamentu přitom už nějakou dobu leží tisk číslo 304, který však má pouze rozšířit počet trestných činů, za které právnická osoba odpovídá. Tento zákon ale nevznikal na základě všeobecného konsensu, ale kvůli mezinárodním závazkům a doporučením, nutnosti mezinárodní spolupráce a vlivu angloamerického práva, kde jde o tradiční institut. Úprava proto není propracovaná a po několika letech aplikace jsou vidět její nedostatky.

Současný zákon by proto bylo třeba buď z gruntu novelizovat, anebo přijmout zcela nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Odpovědnost právnických osob je poměrně široká, existuje ale poměrně malá možnost právnické osoby se této odpovědnosti vyhnout. K tomu musíte změnit více ustanovení a zákonem se zabývat jako celkem. Nemuselo by to dlouho trvat, stihlo by se to předložit ještě do konce tohoto volebního období.

Nejsem ale příznivcem trestní odpovědnosti právnických osob. Každý trestní právník vám řekne, že ideální by to bylo přesunout do správního práva, a v trestním právu se tím vůbec nezabývat. Přináší to ale doba.

Ministerstvo spravedlnosti si však vybralo jen tu nejjednodušší část. Námitky na ústavněprávním výboru Poslanecké sněmovny přitom zazněly, úprava je nekoncepční a vytržená ze souvislostí. Například zavést zákaz činnosti na 20 let je likvidační, nebo máte pocit, že po takové době nějaká firma obživne?

Nejsem příznivcem trestní odpovědnosti právnických osob. Každý trestní právník vám řekne, že ideální by to bylo přesunout do správního práva, a v trestním právu se tím vůbec nezabývat. Přináší to ale doba.

Za této situace mi přijde nesrozumitelná úporná snaha ministerstva prosadit novelu jenom v omezené formě. Na všechny podněty totiž reagovalo tak, že chce vyškrtnout dvě slova. Možná je to tím, že ta problematika je velmi těžká. A situace legislativního úseku ministerstva je tristní. To vidíte i na zástupcích, kteří chodí na výbory do parlamentu.

LIDOVÉ NOVINY: Proč tristní? Protože tam často působí čerství absolventi?

JELÍNEK: Normy by měli vytvářet především lidé na ministerstvu spravedlnosti, kteří budou zařazeni jako legislativci. Legislativec není ani nadávka, ani vyznamenání, ale označení člověka, který má několik schopností. Intelektuální, měl by poznat, co by se mělo upravit a jak. Musí ovládat obor alespoň natolik, aby poznal, co se z podnětů z nauky a praxe dá použít natolik, že by to mohlo fungovat.

Legislativec není ani nadávka, ani vyznamenání, ale označení člověka, který má několik schopností. Ne každý, kdo má schopnost právo aplikovat, má také schopnost ho vytvořit.

Musí mít také schopnost právo napsat. Ne každý, kdo má schopnost právo aplikovat, má také schopnost ho vytvořit. Naši absolventi z Prahy i Olomouce jsou dobře připraveni, není to ale typické zaměstnání pro absolventa právnické fakulty. Pokud vím, zaměstnanci se tam střídají jako na běžícím pásu, což kontinuitě neprospívá. Dříve byl ředitel legislativního odboru ministerstva spravedlnosti vážený člověk – každý ho znal a měl určitou autoritu. Teď tam patrně bude nějaký magistr, který si ani neudělal rigorózní zkoušku.

LIDOVÉ NOVINY: Měl byste zájem napsat nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, pokud byste dostal seriózní nabídku?

JELÍNEK: Ano, ale zase jsme u pojmu seriózní nabídka.

LIDOVÉ NOVINY: Padají v trestních věcech předvídatelná rozhodnutí? Je judikatura přehledná?

JELÍNEK: Existuje Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek, kterou vydává Nejvyšší soud a jež má deset čísel ročně. Každý rok deset čísel musí vyjít, takže je musíte naplnit. Řada judikátů je tam ale zbytečných. Rozebírají něco, co je jasné, anebo takzvaně oživují, přesněji řečeno opakují, dřívější judikáty.

Ten, kdo prodává osobní automobil, na kterém přetočil tachometr, uvádí jiného v omyl a dopouští se podvodu. To je zbytečné dávat do sbírky vydávané Nejvyšším soudem.

Například ve třetím čísle letošního ročníku najdete judikát, že ten, kdo prodává osobní automobil, na kterém přetočil tachometr, uvádí jiného v omyl a dopouští se podvodu. To musí vědět každý posluchač po absolvování základního kurzu trestního práva. To je zbytečné dávat do sbírky vydávané Nejvyšším soudem.

Hodně se tam také opakují učebnicové pasáže, například v rozhodnutí o nepřímém úmyslu z letošního roku je taková rozsáhlá partie z učebnice. Pokud by to bylo určeno poslancům nebo některým novinářům, prosím. Ale ti zase nečtou sbírku soudních rozhodnutí.

Počet příspěvků: 1, poslední 18.8.2015 10:32 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.